Triste Terre - Grand œuvre

Triste Terre – Grand œuvre

Triste Terre - Grand oeuvre

Země: Francie
Žánr: black metal
Datum vydání: 15.3.2019
Label: Les acteurs de l’ombre Productions

Hrací doba: 65:14

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Les acteurs de l’ombre Productions

„Grand œuvre“ patří k nahrávkám, které jsou po formální stránce na vysoké úrovni a jen těžko na nich hledáte nějaké zásadní nedostatky. A přesto vás prakticky vůbec nebaví. Věřím, že tenhle pocit znáte, určitě jsme jej všichni nejednou zažili. Osobně tohle nemám rád, protože člověk prostě slyší, že neposlouchá vylízanou pičovinu, ale stejně je mu to tak trochu u zadku. Nahrávka jen plyne okolo bez většího zaujetí a po většinu času se dostavuje nechvalně proslulá letargie.

„Grand œuvre“ lze určitě nazvat ambiciózním dílem. Francouzi Triste Terre svůj styl postupně pilovali na třech minialbech, takže pro debut se nebáli si vyšlápnout na hrací dobu 65 minut při šesti skladbách. Hned čtyři stopy překračují hranici deseti minut, přičemž některé z nich dost výrazně. Je tedy evidentní, že se kapela nedržela při zemi a pokusila se stvořit velké dílo.

Možná, že se v tom někde ten kus mistrovského umu nachází, ale já osobně jsem jej nenašel a vlastně mě ani nebavilo jej hledat. Mohli bychom se přít o tom, zdali jsem „Grand œuvre“ neměl věnovat ještě větší šanci a víc prostoru k tomu, aby deska mohla říct svoje, ale nemyslím, jestli by další pokusy udělaly nějaký zásadní rozdíl. Kdybych si to totiž myslel, zkoušel bych hledat dál. Na druhou stranu mě to ale nijak nesere. Občas se mi stává, že když si k nějaké objektivně dobré nahrávce nedokážu najít cestu, tak mě to trochu štve, ale zrovna u „Grand œuvre“ je mi to tak docela jedno. Což ale taky o něčem vypovídá.

Dokážu si představit, že se mezi vámi najde někdo, komu se muzika Triste Terre líbit bude. Dokonce se možná i najdou tací, komu se bude líbit fakt hodně. Nic proti tomu. Formálně je tady všechno v pořádku. Skladby jsou propracované, nezdají se být bez nápadů, takže pro fandy atmosférického / okultního black metalu v řekněme poněkud stravitelnější formě se může jednat o zajímavou záležitost. Mě osobně to ale minulo a za pár dnů už si ani nevzpomenu, že jsem někdy něco takového poslouchal.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.