Země: Finsko Žánr: black metal Datum vydání: 5.7.2019 Label: Iron Bonehead Productions Tracklist: 01. Lamentation 02. Secular Flesh 03. Gasping from Lips of Night 04. Calamitous Love Hrací doba: 31:20 Odkazy: facebook K recenzi poskytl: Iron Bonehead Productions

Musím se přiznat, že na „Secular Flesh“ jsem se fest těšil, ačkoliv se pro Celestial Grave jedná teprve o debut. Důvod je celku prostý – dřívější neřadové nahrávky téhle finské formace mě dost bavily. Respektive abych byl úplně přesný, svého času mě dost bavil demosnímek „Burial Ground Trance“, který se mohl pochlubit výbornou atmosférou. Pokud sháníte rychlejší black metal se zastřeným soundem, který se nebojí melodií, pak lze tuto nahrávku doporučit i dnes, s odstupem tří let.

O rok mladší minialbum „Pvtrefactio“ o dvou skladbách sice bylo stále poměrně dobré a sedmipalec jsem si koupil, ale oproti „Burial Ground Trance“ už něco ztrácelo a postrádalo tak vysoké charisma. Od doby jeho vydání už jsem si to EP vlastně nepustil, což o demosnímku říct nemusím, protože ten jsem průběžně párkrát protočil. To myslím mluví samo za sebe.

Rozhodně jsem ale neházel flintu do žita, protože v té době měli Celestial Grave na kontě celkem jen pět songů. Všechny je poté dali dohromady na CD kompilačku „Chthonic Katharsis“, kterou jsem odignoroval jak pán, protože jsem oba dosavadní počiny znal. Letos vydaná první řadovka „Secular Flesh“ přináší čtveřici zbrusu nových písní, přičemž za zmínku možná stojí, že dva z nich, „Gasping from Lips of Night“ a „Calamitous Love“, jsou výrazně delší, než všechny ostatní skladby, které Finové doposud vydali. Což je směr, jenž mi obecně vzato vyhovuje, protože dlouhé songy mám prostě radši.

Na „Secular Flesh“ lze cítit trochu vyšší ambice. Deska sice zvukově i hudebně vesměs navazuje na „Pvtrefactio“, ale ještě o trochu prohlubuje atmosférickou tvář Celestial Grave. Což nakonec plně koresponduje s navyšováním hrací doby jednotlivých stop. Takové směřování samozřejmě není nutně špatně, ale v případě Celestial Grave mě mírně zklamalo, poněvadž jsem v době dema doufal / očekával, že Finové půjdou spíš cestou většího rouhačství. „Secular Flesh“ je vlastně poměrně pohodové album, jež neurazí ani ty posluchače, kteří nejsou zvyklí na raw black metal, ale na straně druhé úplně neuspokojí ty z vás, kdo dávají přednost syrovému marastu. Prahnete-li zrovna po něčem takovém, neměli byste dělat podobnou chybu jako já a chtít něco takového po Celestial Grave.

Až když jsem si uvědomil, že jsem na „Secular Flesh“ nahlížel špatnou optikou, tak se dojmy po prvotním zklamání výrazně vylepšily. Dokonce bych i řekl, že ve finále se mi řadovka líbí víc než „Pvtrefactio“, byť mohu jedním dechem dodat, že prvenství „Burial Ground Trance“ zůstalo neohroženo.

Nicméně pokud vás už serou všechny chao-avant věci i unholy-wampyric kanály a rádi byste v black metalu slyšeli i dobrou melodii, aniž byste za to museli platit daň v podobě kýče nebo rezignace na žánrové fundamenty, „Secular Flesh“ by se vám mohlo zalíbit docela dost. O stylové příslušnosti Celestial Grave stále nemůže být pochyb, a přesto se najde místo pro „výpravné“ kytarové linky. Především obě dlouhé skladby „Gasping from Lips of Night“ a „Calamitous Love“ jsou vystavěné hodně dobře a snesou přísnější parametry. Naopak jako nejslabší se mi jeví úvodní „Lamentation“, jejíž kytarové ladění v některých momentech připomene různé atmo/post-black věci, ale předpokládám, že jde o náhodou asociaci.

Prvotní rozčarování ze „Secular Flesh“ přisuzuji svému špatnému přístupu, po jehož přehodnocení se ukázalo, že jde o slušnou nahrávku. Což ale nic nemění na tom, že Celestial Grave nakonec nedokázali poskytnout tak silný zážitek, v jaký jsem doufal. Vracet se nejspíš nebudu.