Země: Finsko Žánr: black metal Datum vydání: 9.9.2015 Label: Mystískaos Tracklist: 01. Unholy Black Balsam 02. True Power from Below 03. Carpet Bombing Nazareth 04. A Dying God Hears No Prayers 05. Poison Grail 06. Crematory Gates 07. Welcome the Night 08. This Palace Built of Your Bones 09. One Final Command 10. For the Darkness of Our Hearts Hrací doba: 28:57 Odkazy: bandcamp

Demáčům osobně moc času nevěnuji, ale na ten, jaký v roce 2013 vydali finští Arnaut Pavle, se jen tak nezapomíná. To mě ještě nenapadlo, že na následovníka, tedy konečně nějakou studiovou nahrávku, se bude muset čekat dalších pět let. Dali si načas, ale eponymní debut „Arnaut Pavle“ přeci jenom vyšel. Nevím, co za tou dlouhou dobou stálo, ale z hudebního hlediska jako by žádný čas neuplynul. Jestliže má demo sloužit jako ukázka věcí následujících, tak „Arnaut Pavle“ to splňuje do posledního dílku.

Jméno Arnaut Pavle, pravda, nezní zrovna finsky. Jedná se o skutečnou historickou postavu, konkrétně srbského bojovníka, tzv. hajduka, kteří bojovali před tři sta lety s Osmany. Tím zajímavým ale je, že se po své smrti měl stát upírem. Skupina Arnaut Pavle ale není žádnou gotickou romanťárnou, nýbrž black metalem, zasraně špinavým black metalem. Jsou tu slyšet Celtic Frost, Craft, Darkthrone i britský hardcore/d-beat. Produkce je patřičně syrová, tak jako samotný projev kapely, a od té na demu se vlastně výrazně neliší. Kanálně mrtvolná produkce tu má své kouzlo a ona nenávist a agresivita díky ní správně štípe a zařezává se pod kůži.

Arnaut Pavle oplývají díky punkovým tempům d-beatu nebývalou porcí energie, čímž notně narušují tradiční blackmetalový lomoz. Úvod jasně cupuje na kusy – „Unholy Black Balsam“ nepolevuje, ale druhá „True Power from Below“ ukazuje, že pro valivější riff se tu také nepůjde daleko. Riffy ostatně byly už na demu tím nejlepším a na tom se nic nemění. Stejně tak nakřáplý vokál působí neméně zhoubně a mlácení do činelů nestíhá doznívat. Hlavním je to, že se stopáž „Arnaut Pavle“ podařilo naplnit momenty, k nimž se prostě chcete vracet. Nejedná se o nic nového, ani objevného, ale přesto kurva zábavného. Kdo si neomlátí palici během totálně posedlého nářezu „Carpet Bombing Nazareth“ (už ten název!), tak musí být snad mrtvý. Není to však jenom o zběsilých tempech, i když se na první poslech může zdát, že právě ty hrají prim.

Změnu ukáže ve větším měřítku o něco pomalejší „A Dying God Hears No Prayers“ a ještě dál zajde „Poison Grail“, která má až lehce epický nádech, což kupodivu funguje hodně dobře. Obdobně zdařile se to zopakuje i s „This Palace Built of Your Bones“. Ta má i melodický refrén, což se může pro Arnaut Pavle zdát jako sprosté slovo, ale sedí to sem naprosto přesně. Vlastně by se mi líbila jako závěr celé placky, protože tam se nachází nepříliš výrazné kusy, které už nemají to extra, co i z tak zdánlivě obyčejného bordelu činí frajeřinu se skvělými nápady. Ale ona i ta „For the Darkness of Our Hearts“ na konci láme kosti…

Přestože se zde najdou i slabší party, ty potěšující rozhodně převažují. Díky tomu, že má „Arnaut Pavle“ jen necelou půlhodinku, se velice rádo pouští opakovaně. S každým dalším poslechem mě to bavilo víc a víc a velice rychle se začne ukazovat, že to není jenom o tom bezprizorním nájebu, ale že Arnaut Pavle také dokáží předvést nějakou smysluplnou strukturu a poskládat skladby i album tak, aby všechno šlapalo. Jestli toužíte po chvilce zběsilého, ale o to upřímnějšího black metalu, tak jste tady správně.