Země: Německo Žánr: folk / viking metal Datum vydání: 28.1.2011 Label: Napalm Records Tracklist: 01. Intro 02. …Where His Ravens Fly… 03. Time Between Dog and Wolf 04. Tanfana 05. Runes Shall You Know 06. In Flames 07. Sunnavend 08. Asaland [bonus] Hodnocení: H. – 7/10 Ježura – 7/10 Průměrné hodnocení: 7/10 Odkazy: facebook

Falkenbach, potažmo, abychom byli přesnější, Vratyas Vakyas, jediný člen tohoto folk metalového projektu z Německa, vždycky balancoval tak trochu na hraně mezi oním hodnotným folk metalem (o němž však není tolik slyšet a jehož jsem já osobně zastáncem) a mezi tím v současnosti tolik proklamovaným folkovým trendem (který já osobně opravdu nemám v oblibě). I když… takhle řečeno to možná nezní zrovna nejšťastněji; aby nám nevzniklo nějaké nedorozumění – to jen aby si někdo nemyslel, že Vratyas je nějaký trendový cucák (vždyť kořeny Falkenbach sahají až do roku 1989!) – řeknu to jinak: Vratyas pod hlavičkou Falkenbach tvoří folk/viking metal (v dřívějších dobách ještě s lehkým nádechem black metalu) natolik inteligentní, aby chutnal příznivcům “pravého” folk metalu, avšak natolik přístupný, aby se líbil i současným pseudo-vikingům. A to je, pokud se nad tím zamyslíte, velké eso v rukávu Falkenbach, neboť ve své podstatě mohou (vlastně může) hrát na obě strany…

Žánrové rozbory už ale ponechme stranou. Hlavním předmětem našeho povídání je totiž čerstvě uklohněná placka “Tiurida”, s jejíž výrobou si dal protentokrát Vratyas Vakyas opravdu na čas – šest let je ta nejdelší pauza mezi dvěma dlouhohrajícími deskami v historii Falkenbach (a pokud bych chtěl být opravdu důsledný, řekl bych osm let, neboť “Heralding – The Fireblade” z roku 2005 byl znovunatočený debut “Fireblade” z roku 1995, který však nebyl nikdy vydán). Člověk by mohl dokonce i pojmout podezření, že za takovou dobu Vratyas přijde s nějakým velkým posunem oproti předchozí tvorbě…

…jak ale hned první poslech “Tiurida” ukáže, není tomu tak. Novinka pokračuje v nastolené cestě a jakékoliv změny jsou spíše kosmetického rázu. Snad s výjimkou toho, že s každým novým počinem je víc a víc omezována ona black metalová složka – v současnosti, prezentované počinem “Tiurida”, už po ní nejsou takřka žádné stopy. Jen takové “Time Between Dog and Wolf” nebo “In Flames” mohou černý kov lehounce připomenout, nikoliv však díky hudební rovině, ale jenom díky žánrovému vokálu.

Jinak ale “Tiurida” nepřináší ve své podstatě nic nového do výraziva Falkenbach. Pravda, on je projev kapely do jisté míry osobitý už sám o sobě, ale to byl už před x lety, tudíž by se dalo říct, že v rámci celé diskografie Falkenbach je “Tiurida” spíše standardem, avšak je nutné dodat, že je to stále standard vysoký, na nějž je člověk od Vratyase zvyknutý. Sám za sebe mohu říct, že jsem, alespoň prozatím, s podobou “Tiurida” spokojen, což ale bude možná dáno i tou delší prodlevou od posledního počinu.

Úvodní “…Where His Ravens Fly…” (nepočítáme-li nikterak výjimečné “Intro”) je klasickou hitovkou na začátek; asi něco na ten způsob, jako bylo “Heathen Foray” pro “Heralding – The Fireblade”. Zároveň jde společně s instrumentálkou “Tanfana” o tu nejskočnější položku “Tiurida”. To taková “Time Between Dog and Wolf” se mi zamlouvá o něco více, což však není dáno jen tím již zmiňovaným blackovým zpěvem, ale například i povedenou sólovou kytarou či pro Falkenbach typickým využíváním kopáků.

Nejsilnější částí “Tiurida” je však její závěr v podání trojlístku skladeb “Runes Shall You Know”, “In Flames” a “Sunnavend”, které dohromady nabízejí veškeré atributy, pro něž člověk Falkenbach poslouchá, čili, abych byl také jednou trochu konkrétnější, výrazný klenutý vokál, střední tempo s jasně patrnou přírodní atmosférou či vkusné melodie, jež posluchače zaujmou a budou se mu líbit, ale nejsou natolik vlezlé, aby jej po chvíli začaly rozčilovat. Vlastníci vinylu, případně limitovaného digipacku se na závěr mohou těšit ještě na bonusovou “Asaland”, jež ale nic dechberoucího nepředvádí, důstojné zakončení to však je, to ano.

Pokud se vám líbilo některé z předchozích alb Falkenbach (a ono vlastně ani tolik nehraje roli jaké), bude se vám zaručené zamlouvat i “Tiurida”. Dobré album? Nepochybně. Nadprůměr? Zcela jistě. Důvod k nějakému velkému jásotu? To už asi ne. Jde o solidní kousek, u jehož poslechu si člověk s chutí zarelaxuje. Pokud bych to měl vyjádřit ještě expresivněji, jedná se o oddechovou folk metalovou desku pro ty, kteří neholdují nepřiměřené kýčovitosti a pseudo-pohanství, za to ale dávají přednost hudbě, jejíž autor to myslí upřímně.

Další názory:

Na “Tiurida” jsme čekali dlouhých šest let a očekávali jsme od ní mnohé. Hodnocení toho, čeho jsme se dočkali, ale asi bude dost individuální záležitostí. Vratyas Vakyas stvořil album, jehož autora si nelze splést s nikým jiným. Hudebně je to zcela klasický počin, což ale v případě Falkenbach není na škodu, protože je to rovněž tradičně vysoce kvalitní ukázka, jak jde také dělat pagan metal. Na albu nechybí silné skladby až hitového charakteru a nemít povědomí o předchozí tvorbě Falkenbach, mohl bych s klidem hodnotit mezi osmi a devíti body. Ono povědomí ale výslednou známku trochu sráží, protože jsem přeci jen očekával trochu víc nových prvků. Jak jsem už zmínil, jde pořád o nadprůměrně kvalitní album, které je určitě hodno nejednoho poslechu.
Ježura