Země: Velká Británie Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 16.3.2015 Label: Nordavind Records Tracklist: 01. Durch das Tor… 02. Brigobannis 03. Aue der Nostalgie 04. Ave danuvi 05. Memoria 06. Aura silvae 07. Der Unweg 08. Striga 09. Tränen des Bacchus Hodnocení: 9/10 Odkazy: web / facebook

Německá dvojice Imperium Dekadenz je zárukou kvalitní black metalové muziky již od svého debutu “…und die Welt ward kalt und leer”. Svou vysokou laťku si drží po celou dobu své existence a rozhodně své věrné nezklamou ani na novém “Meadows of Nostalgia”. Od minulého alba “Procella vadens”, které bylo prvním počinem vydaným pod labelem Season of Mist, uběhly tři roky a k žádnému výraznému stylovému přerodu nedošlo. Black metalové kořeny jsou zde zarostlé velmi silně a album je opět silně prodchnuto mlhou melancholie, která byla obecně výrazným aspektem muziky Imperium Dekadenz vždy. Jen ji do své tvorby vtahují víc a víc a také s ní dokáží čím dál lépe pracovat.

Na výbornou Imperium Dekadenz zvládli zvuk, který je masivní a epický. Album vtáhne do sebe, otevře dveře zádumčivým intrem “Durch das Tor…”, provede vás až na konec a pak vás vyplivne zpátky do reálného světa. I přes to, že rozhodně nejde o pozitivně naladěnou nahrávku, přes veškerý ten smutek a depresi tam jaksi svítí jakési skryté světlo naděje, kterou jako by nám chtěli říct, že nic není ztraceno. Skladby jsou relativně dlouhé, ale velmi výrazné melodie či momenty vám začnou v paměti utkvívat hned od prvního poslechu. První nádherná pasáž nás čeká již ve druhé “Brigobannis” někdy okolo druhé minuty. To je přesně to, co na muzice Imperium Dekadenz žeru – jejich schopnost použít silný motiv a vyždímat jej na maximum tak, že ve vás zanechá otisk, na který už nezapomenete a rádi se k němu vracíte znovu a znovu. Gradace motivů i skladeb je jejich hlavní zbraní. Jen si poslechněte epickou “Striga”, přes temný úvod skladba roste a bobtná, až exploduje v dalším excelentním melodickém poryvu, doplněném Horazovým výborným projevem. Nechybí občasná ozvláštnění, viz ženský sbor v překrásné “Ave danuvi”.

Imperium Dekadenz dělají hudbu, která nemusí být klasickému fandovi black metalu po chuti, protože se tu příliš nesetkáte se severskými vichry blastbeatů. Na některé tu může být až příliš mnoho melodií a málo agrese, ale po tomto se musíte porozhlédnout prostě jinde. Kytary si ale black metalový punc samozřejmě drží, jen rytmika, která to vše pohání, mění celkový výraz, jaký by skladby měly. Když už jsem zmiňoval bicí, ty jsou mimochodem také suprově majestátně nazvučené a Vespasianova hra je zábavná a přesně zapadá do konstrukcí, které jsou duem tvořeny. Horazův vokál se blíží někam směrem k depresivním black metalovým konturám, jeho projev je tu opravdu procítený, ale naštěstí nejde o přehnané skřehotání, ale poctivý brutální vokál se silným prožitkem.

Pro příznivce atmosférických melancholických blackových záležitostí jsou Imperium Dekadenz a jejich “Meadows of Nostalgia” povinností. Ve správné náladě a rozpoložení dokáže výrazně s emocemi zamávat. Doufejme, že nepoleví a budou přináše barvité desky pro trýzněné duše ještě dlouhou dobu. Mým zbožným přáním jen je, aby někoho napadlo přivézt je zahrát naživo do naší zemičky, abych se mohl přesvědčit, zda jsou schopni nálady z desek prezentovat i naživo.

Další názory:

Osobně mě na první poslech překvapilo, že oproti “Procella vadens”, která byla hodně melancholická, působí “Meadows of Nostalgia” i přes svůj název malinko agresivněji – ovšem jen v rámci mezí tvorby Imperium Dekadenz. Přesto si novinka stále udržuje vše, co je pro tuto kapelu typické, a činí tak natolik působivě, že bych se nebál prohlásit, že je “Meadows of Nostalgia” asi tou nejlepší deskou, jakou Imperium Dekadenz doposud vydali, což je vzhledem k tomu, že i předcházející alba byla rozhodně velmi dobrá, opravdu velký kompliment. Jestli třeba “Procella vadens” ještě mělo pár mušek, na novince je Imperium Dekadenz všechny vychytali, díky čemuž je “Meadows of Nostalgia” nahrávkou s opravdu hlubokou a uhrančivou atmosférou. Pokud bych měl vyzdvihnout konkrétní skladby, rozhodně by to byla skvělá “Ave danuvi” s netypickými sbory, které přinášejí velice zajímavé ozvláštnění a s atmosférou zbytku alba se rozhodně nijak nemlátí, skvěle vystavěná “Der Unweg” a také neméně dobrá “Striga”. Celkově ještě lepší, než jsem očekával, a to jsem rozhodně neočekával málo.
H.

Nová deska Němců Imperium Dekadenz zvukově navazuje svou uhrančivou atmosférou na předchozí počin “Procella vadens”. Nezasvěcení, nečekejte nějaké zvrácené black metalové bezhlavosti plné skřeků a jiných jim podobných výlevů, ale ponurou, nicméně nikterak depresivní, melancholickým cítěním oplývající cestu. Většina skladeb je vystavena na výborně nazvučených kytarách, kterým se rozhodně nedá upřít syrovost a chlad. Do toho bicí, jež sice nemají již typicky kbelíkový zvuk, ale to rozhodně není na škodu. A do třetice musím také chválit, vokál, ač zvláštně zastrčený, výborně zapadá do celkové nálady a tvoří kompaktní celek se vším zmíněným dohromady. Nechtěl bych konkretizovat, ve kterých momentech se tak vyžívám, protože album se dobře poslouchá jako jedna postupně se vyvíjející skladba. Ale aby byla má kritika objektivní a nepřekypovala jen klady, dovolím si také trochu rýpnout. Do začátku čtvrté skladby víceméně nemám co vytknout, jenže poté přijde jakési ozvláštnění v podobě zařazení sborů do “Ave danuvi”, které mi zkrátka nesednou, avšak to může být jen a pouze můj problém, protože dílensky této písni opět není co vytknout. Následuje instrumentálka “Memoria”, která působí jako balzám pro uši a pak konečně “Aura silvae”, která se stala tou mou nejoblíbenější (a vidíte – už jsem opět od kritiky zdrhnul k vychvalování). Leckdo by mohl “Meadows of Nostalgia” vytknout až přílišnou stejnorodost, ovšem dokud mne album baví, nemohu sdílet jeho pocity v negativním slova smyslu. Atmosféra zvítězila nad agresí, mlha nad krví a nezbývá než konstatovat, že Imperium Dekadenz vydali výborné album. “Meadows of Nostalgia” je strhující expedicí skrze temné lesy, skaliska a jak název napovídá, i přes louky plné nostalgie.
Skvrn