 |
| Země: Německo Žánr: a capella power metal Datum vydání: 7.2.2014 Label: Napalm Records Tracklist: Hodnocení: Průměrné hodnocení: 5/10 Odkazy:
|
Po tříleté odmlce vychází německé power a cappella bandě Van Canto již pátá řadová deska nesoucí název “Dawn of the Brave”. Očekávání byla nemalá, ale po ne moc silné “Break the Silence” z roku 2011 také poměrně střízlivá. Povedlo se těmto průkopníkům nových žánrů natočit desku, která by mohla mít ambice prorazit díru do hudebního světa? Minimálně těmi skvělými covery ano.
Někdo by se mohl zeptat, co znamená výraz “power a cappella”. Vysvětlím jednoduše právě na příkladu Van Canto. Na celé 51minutové stopáži “Dawn of the Brave” (a na jakékoliv jiné libovolně zvolené desce z jejich diskografie) z tradičních nástrojů neuslyšíte zhola nic, pouze bicí. Zbytek obstarávají hlasové dispozice jednotlivých členů kapely. Někdo jde výš a imituje kytarové riffování, jiný níž a supluje basu apod. V sestavě figurují i “hlavní” zpěváci obstarávající vokály tak, jak je známe odjinud. Jak to může fungovat? Báječně! Pokud jste nikdy s podobným stylem neměli tu čest, směle doporučuji alespoň vyzkoušet. Minimálně za jeden poslech to určitě stojí.
Trošičku problém je, že čím více máte pak Van Canto naposlouchané, tím méně se jednotlivé hlasové polohy v různých písních od sebe liší. Jednoduše jsou některé (i nové) songy sem tam podobné určitým starším. Někdy to trochu vadí, většinou však ne. Vášnivou specialitou Van Canto je coverování známých rockových a metalových kapel, mezi které v minulosti patřila například Metallica, Blind Guardian nebo Alice Cooper. Mezi novým materiálem najdeme předělávky od Europe, Bonnie Tyler, Black Sabbath a dokonce se dočkáme i upravené písně ze soundtracku k filmu “Lord of the Rings” (u nás uváděno jako “Pán prstenů”). Musím zcela subjektivně dodat, že jeden kus je lepší než druhý, i když zrovna pro takové Black Sabbath mám trochu slabost (taky kdo ne?).
Kapelu jako Van Canto je potřeba na rozdíl od běžných uskupení zvučit řekl bych odlišně. Přeci jen ukočírovat tolik hlasů (5!), kdy každý potřebuje trochu něco jiného, nebude úplně jednoduché. Z tohoto hlediska je však “Dawn of the Brave” vyvedeno perfektně a zvuk je krásně čistý a ostrý. Škopky, které se ve většině písní také objevují, nezastírají nic důležitého a v podstatě jen drží tempo a rytmus. Frontman Sly se svým hlubokým projevem a výborně sekundující zpěvačka Inga Scharf dokážou společně zazpívat opravdu všechno a jejich projev je často až epický.
O úvod se stará eponymní “Dawn of the Brave”, které příjemně nabudí a navnadí na další materiál. První “full” skladba jménem “Fight for Your Live” pěkně odsýpá, ale trochu mi připomíná starší tvorbu kapely. V “To the Mountains” slyším zcela zřetelně i elektrickou kytaru, ale protože nikde není napsáno, že by se tam měla vyskytovat, jedná se nejspíše jen o další vokální jev. Prvním singlem a zároveň klipovkou se stala “Badaboom”, na které se mi líbí refrén, ale samotný název a jeho opakování mi zde prostě moc nesedí. Je to celé takové trochu přiblblé, bych řekl. První předělávkou na “Dawn of the Brave” jest “The Final Countdown” a schválně hádejte od koho, hehe! Samotný cover je výborně zahraný, jedna z nejlepších písniček, kterým se na novou desku povedlo dostat. Následující “Steel Breaker” parádně graduje a obzvláště v refrénu působí velmi dobře. Odlehčenější “The Awakening” zdobí především hlas skvělé Ingy Scharf.
Druhou půli načíná povinně pomalá “The Other Ones”, která je na rozdíl od jiných podobných uchcávek úžasně provedená. Připomíná mi trochu “Last Night of the Kings” z “Tribe of Force” (rok 2010), což není ale vůbec na škodu, právě naopak. Další úprava – “Holding Out for a Hero” původně od Bonnie Tyler. Taktéž bomba, nemám jí co vytknout. “Unholy” a “My Utopia” jsou takovými běžnějšími skladbami z produkce Van Canto. “My Utopia” má ale k tuctové klasice hodně daleko a vyniká nejvíce refrénem. “Into the West” ze soundtracku k “Pánovi prstenů” je velmi pomalá věcička a abych řekl pravdu, originál moc dobře neznám. Každopádně moc pěkné osvěžení. Na konec si k předělání Van Canto nechali samotné bohy heavy metalu – Black Sabbath a jejich “Paranoid”. Původní verze se mi líbí o něco více, ale tohle také není špatné.
Nu, co k tomu dodat. Oproti nemastnému neslanému “Break the Silence” je “Dawn of the Brave” opravdu na výši a Van Canto se jím dostávají do sedla (ne tedy že by měli nějakou konkurenci). Dle očekávání jsou nejlepší cover verze cizích umělců, ale několik skladeb původní tvorby taktéž stojí za to. Jsem také zvědav, jak to vše bude znít živě, ale s tím Van Canto nikdy problémy neměli. Pěkná sedmička.
Další názory:
Ve své podstatě, v tom úplně nejzákladnějším jádru je ten koncept a cappella metalové skupiny vlastně dobrý, zajímavý a neotřelý. To je věc, která se Van Canto musí nechat, o tom žádná. Jenže aby to opravdu zajímavé a kvalitní i v samotném finále, musela by výsledná podoba muziky Van Canto vypadat trochu jinak, než jak tomu je ve skutečnosti. Veškeré výhody a netradičnost, které by mohla poskytovat ona “nástrojová” neotřelost, totiž Van Canto vcelku úspěšně splachují do hajzlu tím, že – a to i navzdory právě řečenému – se jedná o naprosto nudné a blbé (power) metalové klišé, jenom jej “hrají hubou” místo na kytary… což je vlastně možná ještě otravnější. Jedinými trochu zkousnutelnými položkami “Dawn of the Brave” jsou refrén “My Utopia” a s přivřenýma očima možná ještě některé momenty “To the Mountains”, ale naproti nim stojí naprosté příšernosti jako “Steel Breaker”, “The Other Ones” nebo patetická “Into the West” (i když u ní to možná bude i originálem, který je snad tím nejhorším, co soundtrack “Pána prstenů” nabízí). Jestli se někomu “Dawn of the Brave” (potažmo celí Van Canto) líbí, nic proti tomu nemám, ať si to každý užije, ale z mého pohledu se jedná téměř o neposlouchatelnou záležitost…
H.
