Archiv štítku: Árstíðir Lífsins

Árstíðir lífsins – Heljarkviða

Árstíðir lífsins - Heljarkviða

Země: Island / Německo
Žánr: pagan black metal
Datum vydání: 19.12.2016
Label: Ván Records

Tracklist:
01. Heljarkviða I: Á helvegi
02. Heljarkviða II: Helgrindr brotnar

Hrací doba: 40:52

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sure Shot Worx

První pohled (H.):

Árstíðir lífsins – čítající členy z Islandu a Německa, kteří se dále angažují ve skupinách jako Helrunar či Carpe noctem – patří k těm formacím, jež prezentují pohanský black metal v serióznější formě a jejichž tvorba ukazuje, že i na tento (sub)žánr lze nahlížet chytře a bez laciné podbízivosti. Alespoň takový pocit jsem z jejich muziky vždy měl a dovolím si tvrdit, že všechny dosavadní nahrávky mi v tomto dávají za pravdu. Platí to i o nejnovějším počinu „Heljarkviða“? Jistěže, samozřejmě a naštěstí – ano!

Árstíðir lífsins se naposledy prezentovali rozmáchlou dvojdeskou „Aldafǫðr ok munka dróttinn“ z roku 2014. Nyní přicházejí „pouze“ s minialbem, které je po splitku „Fragments – A Mythological Excavation“Helrunar (2013) a dalším EP „Þættir úr sǫgu norðrs“ (2014) teprve třetím nedlouhohrajícím přírůstkem do diskografie. Nicméně nutno dodat, že se příznivci kapely rozhodně nemusejí cítit po dvouletém čekání ochuzeni, poněvadž „Heljarkviða“ přináší na poměry takzvaně krátkých nosičů docela nadstandardní porci muziky. Árstíðir lífsins si totiž připravili hned dva plus/mínus dvacetiminutové kusy, takže celková hrací doba se vyšplhala nad 40 minut.

Už jen názvy obou přítomných skladeb „Heljarkviða I: Á helvegi“ a „Heljarkviða II: Helgrindr brotnar“ napovídají, že EP bude koncepčním počinem, a skutečně tomu tak je. Árstíðir lífsins již tradičně vycházejí z nordické literatury a konkrétně texty „Heljarkviða“ jsou založeny na písních z Eddy a básních skaldů. Tematicky se točí okolo smrti a posmrtného života, a to pohledem na příběh prokletého bojovníka, jenž zemře na bojišti a putuje do království bohyně Hel.

Vzhledem k tématu „Heljarkviða“ by bylo asi poměrně nevhodné a překvapivé, kdyby se jednalo o veselou chlastací muziku. Stejně tak překvapivé by to bylo i vzhledem k tomu, co Árstíðir lífsins produkovali v minulosti. Takový scénář se však samozřejmě nekoná. Formace nabízí temnější muziku, která má blíže k „opravdovému“ black metalu, k němuž je onen přívlastek pagan přidáván – vedle textového zaměření – pro jeho hymničnost; jinými slovy je „Heljarkviða“ formálně víc black metal než pagan metal. Po většinu hrací doby Árstíðir lífsins nabízejí hradbu kytarových riffů vyztuženou bicí palbou, jež se rychlého tempa nebojí.

Árstíðir lífsins

Přesto výsledek nepůsobí agresivně či násilně, z hudby plynou spíše majestátní nálady, které jenom podporují mnohé atmosférické prvky – temnými chorály počínaje, zvolněními a folklórem zavánějícími melodiemi konče. Avšak Árstíðir lífsins v žádném případě a v žádné této poloze nepůsobí jakkoliv kýčovitě. Vše je podáno s patřičnou důstojností, se silnou atmosférou a na vysoké úrovni.

Co z toho vyplývá? Nepřímo jsem tím vlastně řekl, že „Heljarkviða“ je velice dobré poslouchání a že Árstíðir lífsins opět dokázali potvrdit svou laťku, jež v jejich případě není vůbec nastavena nízko, a ukázali, že ve svém ranku prostě patří k tomu lepšímu. EP nabízí dvě vyrovnané skladby, z nichž každá nabízí výbornou chladnou atmosféru a několik výborných momentů. Subjektivně má u mě lehce navrch „Heljarkviða II: Helgrindr brotnar“, ale to vůbec neznamená, že bych měl něco proti „Heljarkviða I: Á helvegi“ nebo že by mne tato nebavila. Minialbum funguje skvěle jako celek a žádní příznivci podobně laděné hudby by si jej (potažmo Árstíðir lífsins obecně) neměli nechat ujít. Dovolím si tvrdit, že odejdete spokojeni – tedy za předpokladu, že vám je bližší hudba takových Helheim než třeba Equilibrium a jim podobných odrhovaček.


Druhý pohled (Skvrn):

Pradávnou historii můžeme označit za jeden z hlavních námětů pro texty i stylizaci metalových kapel, zejména pak těch věnujících se folkové či „pohanské“ větvi. Jde o tematický šuplík inspirativní a nevyčerpatelný, dopočítat se možných interpretací a zhudebnění jednotlivých epoch je zhola nemožné. Inspirace zvolenou érou je ovšem často ztvárněna neautenticky, klouže se po povrchu, útočí se frázemi, na samotné hudbě odér doby není mnohdy ani znát. Árstíðir lífsins jsou opakem, jejž bychom si měli hýčkat.

Takřka třičtvrtěhodinové EP servíruje přesně to, na co jsme si od trojice milovníků starých časů zvykli – ocitneme se v rozvážných pagan-blackových kolbištích, uprostřed dlouhých výpravných skladeb. Krom tradičních žánrových prostředků k vyjádření kapela hojně užívá (zejména strunných) akustických nástrojů, jež pomáhají příběhy starého severu přesvědčivě dokreslit. Rovněž ve vokální složce můžeme naslouchat výrazné žánrové nadstavbě, charismatický řev doplňuje ještě temný sborový zpěv i mluvené slovo. Árstíðir lífsins užitých prostředků zdařile kombinují, žádné násilné přechody. Pro metal netypické nástroje dokáží vstoupit na ostré blackové území a umí tu nejen přežít, ale taktéž se dlouhodobě prosadit a podpořit dramatické vyznění.

Árstíðir lífsins

Má-li „Heljarkviða“ nějaké nedostatky, týkají se skládání. Přestože je zvolených prostředků využito opravdu příkladně, čas od času si postesknu nad malým počtem vyloženě uchvacujících pasáží. Rozumím vysokému důrazu na kompaktnost díla, občas je však takto činěno až příliš na úkor nápaditosti. Jde ale o jedinou výtku, kterou k nové nahrávce a obecně tvorbě Árstíðir lífsins mám, „Heljarkviða“ je jinak povedený dílek do diskografie. Potvrzuje umělecké hodnoty tělesa, disponuje úžasným vizuálem a věrohodnou atmosférou, jež může posloužit jako výukový materiál.


Árstíðir Lífsins – Þættir úr sǫgu norðrs

Árstíðir Lífsins - Þættir úr sǫgu norðrs
Země: international
Žánr: black / folk metal
Datum vydání: 21.3.2014
Label: Ván Records

Hodnocení:
H. – 7/10
Skvrn – 7/10

Průměrné hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

První pohled (H.):

Na jméno mezinárodního projektu Árstíðir Lífsins, v němž se potkávají muzikanti z Islandu a Německa (například členové Helrunar, Carpe Noctem, Dämmerfarben, v sestavě se ale vyskytuje i majitel Ván Records), jsem poprvé narazil s vydáním debutové desky “Jötunheima dolgferð” v roce 2010, ale tak nějak jsem tomu sotva věnoval letmý poslech a z nedostatku času jsem se do nahrávky úplně neponořil, až jsem na ni postupně zapomněl. Podobná situace se ovšem opakovala i v případě druhého alba “Vápna lækjar eldr” (2012) a splitu “Fragments – A Mythological Excavation” (2013) s Helrunar – i když jsem to vždy plánoval, protože jsem cítil, že mě hudba Árstíðir Lífsins bude bavit, nějak jsem si k poslechu nenašel čas.

Tím pádem je to až aktuální letošní EP “Þættir úr sǫgu norðrs”, u něhož jsem se konečně dokázal hecnout a vyhradil si na jeho poslech čas, abych se přesvědčil, zdali Árstíðir Lífsins vážně stojí za takovou pozornost, jak jsem doufal. Nebudu to nijak protahovat, protože v minirecenzích není moc prostoru, a rovnou řeknu, že rozhodně ano. Minimálně od první a poslední skladby “Þórsdrápa I” a “Hrafns þáttr réttláta” jsem totiž dostal přesně to, co jsem chtěl – skvělý hymnický black metal se silným pohanským feelingem, znatelným vlivem folku a parádní atmosférou. A to vše v uvěřitelné a vysoce kvalitní formě. Oba songy obsahují množství dost povedených nápadů a v žádném případě ani na chvíli nenudí. Z mého pohledu jednoznačně super.

O trochu méně mě už ovšem zaujala prostřední položka “Þórsdrápa II”, jež naprosto rezignuje na black metal a vlastně i jakýkoliv jiný metal a nese se v čistě folkovém duchu. Vůbec nic proti tomu obecně nemám, naopak se mi právě takové záležitosti na nahrávkách tohoto druhu líbí, ale “Þórsdrápa II” až na pár krátkých výjimek bohužel neobsahuje nějakou opravdu poutavou linku a se sedmi a půl minutami se mi zdá až moc natažená. Poslouchá se sice v pohodě, ale jinak hodně dobře rozjeté EP spíše brzdí…


Druhý pohled (Skvrn):

Helrunar jsou uznávaným jménem německého pagan black metalu. Zajímavý začátek textu o Árstíðir Lífsins, že? Svůj podstatný důvod to ale má. Nejenže jde o kolegy žánrové, ale existuje zde i personální propletenost, přičemž jeden ze členů Árstíðir Lífsins tvoří živou soupisku Helrunar a druhý dokonce i tu studiovou. Důležitějším důvodem mé zmínky o Helrunar je však fakt, že loňský split právě s Němci byl mým prvním seznámením s hudbou Árstíðir Lífsins. Na splitu se v mých očích nejen vyrovnali vysoce nasazené laťce Helrunar, ale dokonce ji ve své dvacetiminutové kompozici zdolali a známější Němce tak ve vzájemném “souboji” pokořili.

Nyní tu máme EP “Þættir úr sǫgu norðrs”, na kterém máme dva pagan black metalové vály a jeden akustický, čistě folkový. Jak “Þórsdrápa I”, tak i “Hrafns þáttr réttláta”, tedy dva epické pagan blackové kousky, mají skvělou atmosféru a díky postupné gradaci máte pocit, že se v nich pořád něco děje. To se ovšem nedá říct o “Þórsdrápa II”, kdy jsem s redakčním kolegou za jedno. Ta skladba je po skvělé “Þórsdrápa I” takovým chudším bratříčkem a až na jejím konci se začínají objevovat zajímavější momenty. Být to na konci desky, asi bych ji sprostě přeskočil. Vůbec nic proti téhle hudbě nemám, ale jsem toho názoru, že Árstíðir Lífsins jsou v metalových vodách zručnější, jistější a jednoduše lepší než v nemetalových partech. Alespoň zatím.

Mám-li zacházet do podrobností, primárně musím vyzvednout bezvadnou vokální práci, protože tohle je fakt špička. Árstíðir Lífsins totiž plně využili potenciál velkého počtu dostupných hlasivek a ten severský naturál je z toho skvěle cítit. Druhá věc, kterou musím pochválit je obal. V jednoduchosti je prostě krása a po prohlédnutí obalu jde člověk s jasnou vizí, co od hudby čekat – tak to má být.

Jsem milerád, že si Árstíðir Lífsins udržují svou kvalitu a vysokou plodnost, protože většina takovýchto mezinárodních projektů končí de facto prvním zásekem. Nuže, vypadá to na průzkum starších řadovek…