 |
| Země: Česká republika Žánr: black / death metal Otázky: H.
|
Čím více poslouchám “Bohemian Dark Metal”, nejnovější počin volyňské stálice Avenger, tím více nahrávka roste k dříve netušeným rozměrům. Zcela upřímně mohu říct, že pomalu začínám mít jasno, kdo letos vyhraje titul tuzemské desky roku, jelikož “Bohemian Dark Metal” už v mých uších překonal i novinku samotných Master’s Hammer, a to i přes fakt, že Mistrovo Kladivo (na které ostatně v rozhovoru také okrajově přijde řeč) je pro mne odjakživa kapela číslo jedna! To jsou ovšem nyní ještě předčasné soudy, které sem ani nepatří, v této chvíli je důležité především to, že všechny tyto okolnosti vedly ke stvoření několika otázek pro Avenger. Odpovědí se ujala ústřední bratrská dvojice – Honza Kapák a Rámus. Výsledek našeho povídání si můžete přečíst na následujících řádcích!
Zdravím Avenger! Ze začátku vám musím ještě jednou pogratulovat k excelentní novince “Bohemian Dark Metal”, která je opravdu drtící. V podstatě všechny, koho znám, a to včetně lidí, kteří o Avenger předtím neslyšeli, fošna dostala do kolen. Osobně jsem snad ještě na “Bohemian Dark Metal” neviděl nějaký negativní názor. Každopádně, ačkoliv je deska ještě čerstvá, nepochybuji o tom, že už se k vám samotným nějaké ty ohlasy dostaly. Jaká hodnocení jste tedy zaznamenali? Líbí se album?
Honza: Ahoj! No deska se fakt celkem líbí, mám z toho radost. Zatím vyšlo zhruba 20 recenzí a hodnocení se bez výjimek pohybuje v ranku 7 – 9 bodů z 10. Takže asi to je teda nadprůměrná deska, když to všichni tvrdí hehe. Ale spíš si z toho musim dělat legraci. Příjemný to je, když tvojí práci někdo pochválí, to ano. O to víc to potěší když autor recenze bez vytáček přizná, že se s Avengerem setkává poprvé, a tak není nijak zaujatý, a pokud zaujatý je tak spíš negativně (nic dobrého od nahrávky nečeká). Zas úplně vážně to ale brát nemůžu. Názor pár jednotlivců vůbec nic neznamená. Že jsem stvořil něco co není vyloženě sračka, to vím sám od úplnýho začátku. A zbytek už je na vkusu posluchače…. Že by to srazilo do kolen úplně každýho o tom bych měl jistý pochybnosti :-).
Přestože k taktéž aktuální kompilačce “MCMXCII-MMXII” bych se rád dostal podrobněji až později, nedá mi to se hned ze začátku nezeptat na jednu věc. Oba počiny – tedy “Bohemian Dark Metal” i “MCMXCII-MMXII” – vyšly takřka souběžně. Bestofka byla díky vydání u Pařátu, který klasicky rozjel slušnou propagaci, hodně na očích a novinky o ní jsem viděl snad v každém českém webzinu, kdežto samotné desce spousta médií zas tolik pozornosti nevěnovala (alespoň mi to tak přišlo). Není to trochu škoda, že dlouhohrající album s nadsázkou trochu “zapadlo” na úkor kompilace?
Honza: Propagace “BDM” se teprve rozjede. Dyť nehoří :-)) Navíc u Herdrona je to nutnost, musí svoje produkty brutálně propagovat, aby je prodal a udržel ten šílenej kolotoč peněz v chodu. Rozhodně bych s ním neměnil, má v tomto můj velký obdiv a musíme si přiznat že už si to “zajel”, je to profesionál a o reklamě ví víc než většina lidí na scéně. My to s “BDM” svépomocí pomalu budeme dohánět, ale ruku na srdce, na nějakou brutální “tlačenku” už jsme asi staří, moc nás to nebaví cpát něco lidem pod nos na každém kroku. Informovat ano, to určitě. Ale spíš aby formalitám bylo učiněno za dost, rozhodně to nebudem přehánět. Sere mě jak jsou dneska lidi líný (abych nemudroval, do toho samozřejmě počítám i sebe – doba je prostě taková, informací je přetlak a není důvod po čemkoliv pátrat). Pomalu mi přijde že pokud ze sebe člověk cíleně a dlouhodobě nedělá “viditelnýho” člověka, příspěvkami v diskuzích, palbou tiskovejch zpráv atd…. jsou všechny snahy informovat napůl marný, nikoho to nezajímá. A dělat něco, co nemá smysl, to mě nebaví. Jsem muzikant, ne úředník. Kdo si k desce cestu najde, tak fajn, ať to poslouchá. Kdo se k tomu nedostane, má prostě smůlu a mě to je ale úplně u prdele :-))
Každopádně, pojďme se chvíli bavit o “Bohemian Dark Metal”. Hned na první poslech (a ten pocit stále trvá) mi přišlo, že je deska o něco méně rychlá, zato však více rozmanitá a také s propracovanější atmosférou. Mířili jste k tomuhle cíleně již během skládání, nebo je ona změna dílem toho, jak vám to samo vylezlo zpod kytar? Je mi jasné, že ptát se na budoucnost je hodně předčasné, ale pokud byste měli věštit, myslíte, že bude další nahrávka zase rychlejší a nekompromisnější nářez (v rámci stylu Avenger, samozřejmě), nebo bude “Bohemian Dark Metal” řekněme novým začátkem a v budoucnosti se opět objeví uhrančivé záležitosti typu “Umírání životem”?
Honza: “Umírání životem” je jinej song než všechno ostatní co jsem kdy splodil. Tam byl nápad “pomalá temná monotónní šílenost” prvotní, dával jsem tu skladbu dokupy a věděl jsem přesně, co to musí být. Ty riffy jsem nápadu podřídil. “Z jeho krve” je podobná kokotina…. nejdřív jsem si vymyslel zadání a pak teprve začal hledat riffy. Ale jinak většinou nic neplánuju a nechávam ze sebe věci přirozeně proudit a jediný kriterium pro selekci je prostě líbí nelíbí a nazdar. To že je deska pomalejší to je způsobeno asi něčím jiným. Poprvý jsem ve velký míře začal používat různý roztodivný harmonie, sekundy, tercie a vícenásobný harmonie mezi jednotlivými tóny. A možná se to z poslechu nezdá, ale ty prstoklady jsou většinou fakt dost těžký. Pomalý tempo bylo v podstatě nutnost, rychlý věci s těma “pavoukovitejma” hmatama zatím nezahraju. Co bude příště to v tuto chvíli těžko říct. Práce na nový desce už jsem sice rozjel, ale zatím nemám dost materiálu abych měl nějakou ucelenější představu. Ale obecně, doom metal mě moc baví. To asi taky hraje svojí roli. Slovo “nářez” ostatně pro každého znamená něco jiného, že?
Pamatuji si, že “Feast of Anger / Joy of Despair” vyšlo v září 2009 a hned v lednu tehdy nového roku jste ohlásili na léto další desku pod názvem “Of His Blood”. Co zapříčinilo to, že album nakonec vyšlo až za další dva roky? Psali jste o obrovské smůle, která vznik provázela – co konkrétně to znamená (není-li to něco osobního, v tom případě samozřejmě odpověď nežádáme)? Jak je možné, že se ztratí celé části skladeb? Mimochodem, jen pro zajímavost… o jaké písničky se jedná, ve kterých jste po “jednom neuváženém počínání s daty” přišli o kytary v jedné a o bicí ve druhé? A kdo to měl na svědomí? (úsměv) Opravdu jste reálně uvažovali o tom to celé zabalit? Nechci lézt do zadku (smích), ale upřímně si myslím, že by to byla rozhodně škoda…
Honza: No nic tajnýho to není. Hlavní důvod prodlevy byla moje neskutečná vytíženost nahráváním jiných kapel v mém studiu Hellsound. Prachy jsou vždy až na prvním místě, není-li pravda, a placená práce je prostě přednější. Na druhou stranu, rozhodně jsem si chtěl na desce nechat záležet, chtěl jsem aby bylo poznat, že pocity které jsou do skladby vloženy jsem v průběhu nahrávání skutečně prožíval. A ono to moc nejde, když 3 tejdny v kuse nahráváš alba jiným kapelám tak pak se během pár volných dnů “přepnout” a věnovat se prozměnu nahrávání svých věcí. Nerval jsem to silou a čas letěl. Tak to prostě je, volnýho času mám málo, ale moc to neřeším. Co se týká tý smůly. V songu “Faleš a apatie” jsem přišel o jeden ze dvou párů kytar a v songu “Vstříc dálkám” jsem musel kompletně znovu nahrát stopy bicích. Za těmito problémy byl zákeřný výpadek kompu a moje debilita :-)). Inu poučil jsem se. Komp mám nový, starý jsem si nechal jako záložní kdyby něco a po každým důležitým kroku zálohuju. A radši všechno 10x překontroluju když cokoliv dokončím, než začnu navazovat dál. No asi mi budeš věřit, že jsem byl fakt nasranej, když jsem zjistil, co se stalo a rozhodně se mi znovu začínat nechtělo…. Už jenom proto, že nejde dvakrát za sebou dosáhnout naprosto identickýho zvuku. Každá poloha mikrofonu je jedinečná a neopakovatelná atd. No nakonec to nedopadlo až tak zle, jak jsem se bál. Z tvojí otázky jsem pochopil, že jsem vše asi dostatečně dobře zamaskoval :-).
Proč vlastně došlo ke změně názvu na nové “Bohemian Dark Metal” a původně zamýšlené “Of His Blood”, respektive “Z Jeho krve” skončilo pouze jako regulérní song?
Honza: Každému poradím ať si tu desku poslechne a bude mu to jasný. Ta muzika prostě JE bohemian dark metal. Navíc “Of His Blood” by mohlo být v kontextu běžné metalové rétoriky lehce zavádějící, satanismem a podobnými sračkami zavánějící. S tím to album nemá vlastně nic společného. Titul, který nakonec vyhrál mi přijde naprosto výstižný.
Jedním z vrcholů desky je podle mého názoru poslední vál “Dark Metal” s neskutečně monumentálním refrénem. Kolik v něm vlastně řve lidí? Pokud správně počítám, tak je to nějaký sedm, osm hlasů?
Honza: Je tam Franta Štorm, Blackie, Evan March, Branko Panič, Přéma Šíma, Devilish, Rámus a já. Ano, 8 hlasů. Chtěl jsem aby to bylo co nejvíc masivní.
Jestli jsem správně pochopil informace z bookletu (resp. tedy z vnitřní strany digipacku), kde je doslova napsáno “All instruments and sounds on this album were performed by Honza Kapák and Rámus”, tak jste celé album nahráli pouze dvou, plus hosté. Je to tak? Pokud ano, proč se na natáčení nepodíleli Jarda, Sinneral a Čert?
Honza: Úplně popravdě, Rámus spáchal jenom nějaký sóla a vyhrávky a pár sborů, jinak jsem to točil celý sám. Důvod je možná zvláštní, ale už to tu padlo. Mám takový problém s volným časem, že je nad mé síly s kýmkoliv nahrávání synchronizovat. Potřebuju pracovat, jen když se dostanu do správný nálady a to absolutně nejde naplánovat. No a taky si myslim, že hraju nejlíp haha. Ne, teď vážně. Kluci jsou moc šikovný muzikanti a jsem neskutečně rád, že se kapela takhle vyprofilovala, sedíme si navzájem jak hráčsky tak lidsky. Ale já jsem se dostal někam jinam, než “jen” reprodukovat riffy a odblekotat text. Album je taková moje osobní výpověď a potřebuju tam dostat i věci který nikomu nevysvětlíš, protože na to nejsou noty ani slova. Kluci z toho sice nejsou úplně nadšení, ale respektují to.
Nelze se nezeptat také na ony hostovačky. Asi největší pozornost bude budit František Štorm z Master’s Hammer, jehož nezaměnitelný vokál je ke slyšení ve “Faleš a apatie”. Jak se vám ho podařilo přesvědčit? Přece jenom, F. Š. je dnes už člověk, který má od scény českého undergroundu odstup, hostovačky v podstatě nedělá (kromě Avenger vím už jen o Umbrtce)… Předpokládám, že s tím má asi co dělat fakt, že Honza nabubnoval “Vracejte konve na místo”, nejnovější desku Mistrova Kladiva…
Honza: No mě by to vlastně vůbec nenapadlo Frantu kontaktovat, stejně jako ty jsem si myslel, že taková žádost by byla šmahem odpálkována, nedělal jsem si iluze, že by Frantu nějakej Avenger moh zajímat. Ale toho času už jsem byl v poměrně čilém kontaktu s Blackiem z Cales. Líbí se mi prakticky všechno co kdy splodil (a že toho není málo). Když jsem se dozvěděl, že sám rozjíždí studio a jeho zvuk se mi velmi líbil (“KRF” je neuvěřitelná bomba!), kontaktoval jsem ho s tím, jestli by mi nepomohl s produkcí desky. Tak nějak jsem měl pocit, že by to přecijenom chtělo někoho úplně zvenčí a o nikom vhodnějším nemůže být řeč. No Blackie mě dost překvapil, protože když jsem mu poslal demáče a předprodukce, napsal mi že absolutně nevidí, jak by mi mohl pomoci, že ten výsledek je dobrý už tak jak je. No když už jsme si psali, požádal jsem ho teda o hostování a byl jsem z toho fakt vedle, že mi na to kejvnul. Střih…. uběhl rok a půl….. a deska se skutečně dokončuje. Píšu teda Blackiemu, jestli ta domluva o hostování stále platí. Blackie si vzal dovolenou a osobně dorazil do Hellsoundu. A právě on přišel s nápadem, že když už pojede tu štreku na jih Čech, že bysme mohli zajet za Frantou Štormem, že mi tam taky určitě něco zazpívá. Moc se mi tomu věřit nechtělo, ale samozřejmě jsem se tomuto nápadu nebránil :-)))). Tyvole a vono to fakt klaplo. Zašli jsme v Domaníně na pivko, přespali jsme u Franty na chalupě a druhej den jsme tvořili blekmetál. Dodneska to úplně nepobírám, jak samozřejmě a hladce to všechno probíhalo. Naprosto logicky jsem Frantovi nabídnul, že kdyby někdy něco potřeboval, ať se určitě ozve. Nic jsem od toho nečekal…. No, že uběhly 3 měsíce a Franta se ozval, že bych chtěl na novou desku MH moje bicí… tak z toho jsem byl už úplně v prdeli :-))) Ale to už zabíháme jinam :-).
Když už je řeč o Petrovi Hoškovi alias Blackiem z Cales a (ex-)Root… Jakou přesně roli tedy sehrál on? Výčet jeho příspěvku je totiž docela dlouhý (smích). Podle čeho jste si vlastně hosty vybírali? Pokud se nemýlím, vidím zde kromě dvou výše zmiňovaných pánů rovněž po jednom členu Dark Storm a Bane, jednoho bývalého člena Avenger a vašeho vydavatele…
Honza: V první skladbě vymyslel další harmonii k tomu blázinci co už tam byl….. je tam asi 60 stop, různý vyhrávky, mraky kytar. Blackie přišel se sborovým zpěvem. Jenom jsem kroutil hlavou a nevěřil svým uším. Perfektní, jak kdyby to tam mělo bejt od začátku. Pak jsme se věnovali skladbě “Umírání životem” kde si se mnou vystřihnul duet v refrénech a připravil orchestraci (trubky, housle) do dalšího riffu. No a v “Dark Metalu” sbor v refrénu (samozřejmě). Ostatní hosty jsme vybírali podle jednoduchého klíče. Chtěl jsem tímto poděkovat několika lidem ke kterým mám velmi speciální přátelský vztah a vím o nich, že jsou oddanými fanoušky Avenger. Chtěl jsem v určitých momentech vytvořit masovou energii více lidí, než jenom mě samotného. Pokud mohu sám posoudit, myslím si, že se to dost povedlo.
Co se týče těch vydavatelů, jak to vlastně s nimi máte? Jasně, normálně jste roky u Deathgasm Records, ale třeba na “Feast of Anger / Joy of Despair” vidím logo srbských Grom Records, nikoliv Deathgasm. Nějaké vinyly vám zase vydali Doomentia… a do toho ještě jedno CD Pařátu. Je v tom trochu zmatek (smích)…
Rámus: No zmatek v tom vůbec není, první CD vyšlo pod Breath of Night recs, tam vyšla vlastně i první (vadná) edice “Fall of Devotion”… a potom jsme přešli k Deathgasm recs kde jsme dodnes. Co se týče “Feast of Anger, Joy of Despair” tak CD vyšlo jak pod Grom recs pro Evropu a pod Deathgasm recs pro zbytek světa, Průšvih ale byl, že ta evropská edice od Gromu dopadla katastrofálně v tiskárně, přemejšleli jsme i o znovu vytištění bookletů u nás, no nakonec jsme to nechali bejt což byla chyba!!! Výběrovka vyšla zatím jen v Pařátu jako příloha, máme ale ještě pár nedodělanejch skladeb v šuplíku tak to možná vyjde časem i v jinym formátu. U Doomentia Recs. jsme vydali jen LP s demáčema a “Feast of Anger”… ale ve dvou verzích jako překrásnou limitovanou edici se singlem a pak ještě standardní edici!!! Tím je vše snad vysvětleno :-)
Pokud se nemýlím, skoro všechny vaše počiny mají i své LP podoby… to jste společně s Root asi čeští rekordmani, ne? Máte nějakou představu o tom, kdy by mohl vyjít vinyl “Bohemian Dark Metal”? V případě “Feast of Anger / Joy of Despair” zdobil asfalt jiný artwork než CD – chystá se něco podobného i u novinky? Bude zase nějaká limitovaná edice jako 150 kousků rudého LP u “Feast of Anger / Joy of Despair”?
Rámus: Rekordmani určitě nejsme, takovejch kapel je dost, rozhodně jsem ale rád, že máme všechny naše řadový nahrávky na asfaltech No a můžu už prozradit, že LP “BDM” vyjdou opět u Doomentia recs a bude to letos. Jakmlile připravíme vše dle našich představ tak to půjde do výroby. Zatím neřeknu v čem bude zpracováni rozdílný od digipacku, vše je ve fázi příprav a nakonec to může bejt všechno úplně jinak. Vyjde to ale pouze v limitovaný ecici cca 333ks, těšte se, bude to opět bomba!!!
Když jsem nedávno projížděl zahraniční recenze na “Bohemian Dark Metal”, v diskusi pod jednou z nich jsem narazil na docela zajímavý názor, že texty v hudbě jsou přežitek a že se stejně nikdo nezajímá o to, co chce hudebník sdělit, že důležitá je jen samotná muzika. Co si o tom myslíte jako muzikanti? Že spousta lidí texty nečte, to je holý fakt, ovšem domněnka, že se na lyrickou stránku dá v pohodě úplně vykašlat, mi už přijde docela přehnaná. Tohle asi bude dotaz spíše na Honzu, který texty píše…
Honza: Mě to absolutně neuráží a nesere. Já už jsem si svojí porci silných pocitů vybral, když jsem skládal muziku a psal slova. A jak s tím materiálem kdo naloží dál, to je opravdu na každém jednotlivci. Pokud mu jenom hudba stačí a texty nebere….. OK, jeho věc. Že se ty texty třeba nemusí líbit každýmu, to mi bylo jasný od začátku. Že se klidně může stát, že až si je někdo přečte, že si o mě pomyslí v lepším případě, že jsem hodně velkej podivín, v horším případě zamindrákovanej debil :-)))), s tím jsem do toho šel. Mě to v podstatě nezajímá. Jsem jakej jsem, nevidím důvod cokoliv skrývat. A stejnak víte všichni prd, jak hluboce nebo vážně jsem jednotlivý pasáže myslel a kde se jedná vlastně o hodně podivný humor a hru se slovy. Mě ty texty přijdou přesně takový jaký maj bejt a víc to neřešim. Přeberte si to jak chcete.
Ohledně textů – já osobně je za zbytečnost přece jen nepovažuji, tudíž jsem si dal tu práci je přečíst, a nemohu se nezeptat na jednu věc… mají na sebe texty jednotlivých písní nějakou návaznost? Přišlo mi totiž, že se mezi nimi celou deskou táhne jakási společná linka, přičemž tomuto pocitu nahrává i fakt, že jsou psané v ich-formě…
Honza: No moc bych to pitvat nechtěl, je to dost osobní záležitost, jestli je někdo zvědavej ať si ty texty prostě přečte a udělá si obrázek sám. Tohle je spíš téma na hovor mezi čtyřma očima a ne na analýzu v tisku. Každopádně příběh to vlastně je. Má hodně společnýho s mým životem. Určitě to nelze brát všechno doslova, ale je tam toho dost, co o mě leccos vypovídá.
Poslední věc k textům – váže se lyrická stránka k nějakému konkrétnímu místu? Na první pohled by se mohlo zdát, že nikoliv, ale když si člověk texty projde, například ve “Vstříc dálkám” nelze přehlédnout sloku o Šumavě. Na další místní název vypadá Peklov v “Dark Metal” – v tomto případě se jedná o co? Logicky mi vychází, že tím bude myšlen potok, který se nachází v podhůří Šumavy, což by sedělo nejen vzhledem k výše zmíněné písni, ale i vzhledem k aktuálnímu bydlišti Honzy, kudy potok tohoto jména protéká. Dalo by se tedy říct, že se celé “Bohemian Dark Metal” vlastně vztahuje k vašemu okolí? On tomu trochu napovídá i obal, jenž je na poměry Avenger dosti nezvyklý, s krajinou… Je to všechno (alespoň přibližně) takhle, nebo střílím vedle?
Honza: Peklov je potok u nás, přesně tak. Mám dům na nádherným místě, často jen tak bloumám po okolí a kochám se. Reálie v textech tedy skutečně jsou… konkrétně Šumava a jedna země zhruba 700 km daleko která mě velmi oslovila a kam se opravdu rád vracím. Co se týká obalu, ten je v podstatě dílem náhody. Ty krajinky nafotil Franta Štorm, když jsme šli nalitý z domanínský hospody při už zmíněném dýchánku. Front cover je fotografie místa jen pár metrů od Františkovo chalupy. Občas prostě nepochopíš jaký věci se dějou….. dodnes si říkám že to snad ani není možný….
“Bohemian Dark Metal” uteklo na internet strašně rychle, v podstatě ihned, jak se spustil prodej. Neštve vás to trochu, že člověk roky maká na desce, a jak se dostane prvním lidem do ruky, hned je to online? Nebo to berete s nadhledem, že to už se tak dneska prostě stává? Ono, přece jenom, podle mého názoru má každá mince dvě strany, i tohle je svým jistým způsobem nějaká reklama. Mladší kapely už dokonce častokrát nahrávky ani na fyzických nosičích nevydávají, rovnou to samy pouští zadarmo na net; Avenger jsou ovšem přece jen kapela ze staré školy, která začala v té offline éře… jak se na to tedy díváte?
Honza: Mě to lichotí, že to lidi zajímá. A dokonce ani Evan March z Deathgasm si kupodivu neztěžuje. Deska se dle jeho slov prodává na dnešní poměry velmi dobře. Doba je taková jaká je, to nemá cenu řešit.
Rámus: Jo máš pravdu, album se objevilo na netu druhý den po zahájení prodeje. Víš co, my to tolik neřešíme, možná i pro to, že jsme to vydání neplatili tak nás to tolik netrápí. Důležitý je, aby se to album dostalo k lidem, který to zajímá, někteří si ho pak třeba i koupí a to je fine. Na rovinu ale říkám, kdybychom neměli žádnýho vydavatele, tak bysme pravděpodobně udělali jen limitovanou edici LP’s a sami dali na net ke stažení.
Pojďme konečně k “MCMXCII-MMXII”. Jaká byla vlastně vaše motivace takový nosič vydat? Jasně, je to k výročí 20 let Avenger, ale zajímá mě spíš to, jak jste došli k tomu, že kompilace s přetočenými skladbami je to pravé? Plánovali jste takový disk vydat vy sami, nebo v tom má třeba prsty Pařát, u něhož CD vyšlo?
Honza: Nemůžu se zbavit pocitu, že ačkoliv každá naše deska měla svůj specifický a neopakovatelný zvuk, poplatný době a našim schopnostem, některé rysy naší hudby (hlavně staršího data) na originálních albech prostě nevyzní. Sám jsem byl zvědavý jak naše songy budou fungovat v novém hávu. Pařát jsme s touto myšlenkou oslovili my. Ukaž mi lepší a efektivnější způsob promotion. Nevím o žádném jiném.
Jakým způsobem jste se rozhodovali, které skladby na “MCMXCII-MMXII” umístit? Zdá se mi to jako docela oříšek, nejen z toho důvodu, kolik jste toho již vydali, ale i protože u podobných bestofek je ten problém, že každý fanda má jiné oblíbené songy, takže se jen těžko lze trefit do vkusu všech…
Honza: Točili jsme celkem 24 skladeb z kterých jsme několik vyřadili, podle toho jak se ta která skladba “vyloupla”. Vkus fanoušků stejnak nikdy 100% nevystihneš, my jsme se o to ani nesnažili. Byly to náročný 2 měsíce, během kterejch ta nahrávka vznikala, ale náramně jsme si to s Rámusem užili.
Ramus: Nejtěžší byl asi předvýběr skladeb, přecijen bylo z čeho vybírat a tak muselo dojít ke kompromisům :-) Kdyby bylo víc času tak to mohlo bejt double CD, to by byl teprve nářez!!! Jak už ale psal Honza, bylo to super po těch x-letech se vrátit v čase zpátky a spáchat to!!!
Další záležitost, kterou jste slavili 20. výročí, byl koncert ve Volyni na vlastním Dark Metal Festu, kde jste odehráli hned tři plnohodnotné koncerty. To musel být trochu záhul, ne? (smích) Každopádně, kdo s touhle myšlenkou přišel? A co na to řekli všichni bývalí členové, když jste je kontaktovali? Bylo nutné někoho ukecávat, nebo si všichni s Avenger zase zařádili rádi?
Rámus: No hádej kdo s tím bláznivým nápadem přišel, samozřejmě že Honza a už od začátku bylo jasný, že to bude dost zajímavý i náročný zároveň. Všechny bejvalý členy jsme ale nekontaktovali, jen ty o kterých víme že je metal pořád baví a chtěli se na tomhle projektu podílet. Kdyby tam měli bejt všichni tak by to byl dvoudenní fesťák a strašná kalba zároveň :-) Nikoho jsme neukecávali, bylo to jen na zcela dobrovolný bázi, prostě kdo chtěl a mohl tak si zahrál, tímto tedy ještě jednou děkujem Vencovi Vlčkovi, Adamovi Růžičkovi, Kudlovi, Petrovi Turkovi, Davidu Zíkovi, Františkovi Vávrovi, Přemku Šímovi, Mírovi “Čertíkovi”, Jardovi Pelánovi, Sinneralovi. Bylo to moc fajn pánové !!!
Když jsme u těch akcí, tak ty, Rámusi, děláš také Metalfest Volyně, který byl ovšem nyní zrušen. Proč to? A jedná se pouze o letošní rok, nebo je festivalu konec nadobro? Jak vlastně co do návštěvnosti dopadl minulý ročník, kde zahráli Negură Bunget a Desaster? Skončili jste v černých nebo červených číslech?
Ramus: Jak sám dobře víš nebo nevíš, tak dělat nějaký akce je čím dál obtížnější a pokud chceš pozvat zajímavý kapely, udržet vstupný na nízký úrovni, neprodělat a mít z toho všeho dobrej pocit je to kolikrát na provaz. Ono když dneska v každym městě je nějakej dotovanej fesťák, do toho několik velkejch tak moc prostoru pro menší akce nezbejvá, navíc metloši tak nějak stárnou a vymíraj nebo radši sedí jen u PC. A dělat to jen proto, aby něco bylo nemá cenu, to je podle mě lepší vyklidit pozice a přenechat to jinejm, zapálenějším. Tohle je jen můj osobní pohled na věc, ono těch důvodů pro zrušení festivalu bylo samozřejmě daleko víc ale to je teď jedno!!!
Jestli bude Metalfest v roce 2013? To je dobrá otázka, já na ni ale nemám jednoznačnou odpověď, uvidím co přinese čas. Ohledně minulého ročníku – fakt jsem čekal víc lidí, doba je ale jaká je, navíc počasí nám moc nepřálo takže nakonec můžem bejt rádi že jsme neskončili prodělkem (ale ani v plusu…)
Zpátky k “MCMXCII-MMXII”. Kdo je ten fešák obalu? (smích) Jde čistě o grafický um pana Deathera, nebo stál někdo modelem a jeho tvář byla následně prohnána úpravami?
Rámus: Ten fešák na obalu je skutečný člověk z masa a kostí, Pokud bys ale fakt potřeboval znát jeho identitu, tak se obrať na Jaromíra Bezruče, on to ví protože ho fotil!!! No a když pak Jaromír do toho zapojil svůj um tak byla přední strana obalu na světě, My jsme chtěli právě nějakej takovej “ošklivej” oldschool motiv a povedlo se to na výbornou!!!
Myslím, že už jsme pomalu u konce, tudíž bych na závěr položil každému z vás ještě pár miniotázek mimo téma…
Začal bych u Honzy. Není žádným tajemstvím, že hraješ na více nástrojů, zpíváš a ještě máš vlastní nahrávací studio Hellsound – co z toho tě baví nejvíce? Nějaký konkrétní instrument, zpěv nebo zvukařina? Ze všech alb, které jsi kdy v Hellsoundu nahrával, je nějaké, na nějž vzpomínáš jako na něco opravdu speciálního, co má pro tebe stále velký význam (myslím kromě desek Avenger)? A ještě jedna věc – jak sis užil nedávné bubnování pro Master’s Hammer?
Honza: Mám-li být opravdu upřímný, posledních pár let si připadám, jako když mě pohltil nějaký divoký vír událostí. Baví mě pořád všechno, to je jasný, jinak bych to nedělal. Ale už nemám až takovou svobodu si vybírat na co mám chuť, musím se věnovat vždy tomu, co nejvíc hoří. Do toho vlastně zapadají i ty bubny pro Master’s Hammer. Byl to příjemný dýchánek a spousta práce. Stejně jako většina aktivit, kterým se věnuju. Co se týká nějakých speciálních vzpomínek na nahrávání, největší mazec se stal, když u mě poprvý nahrávala Risposta, na to nezapomenu fakt nikdy. Během posledního nahrávacího dne Čestice postihly brutální přívalový deště s kroupama. Dva klucí zůstali ve studiu (vyspávali kocovinu) a já jsem šel se zbytkem kapely na oběd do hospody. Najednou se strhlo totální peklo, během minuty byla Čestická náves celá bílá od krup. My jsme na to koukali z okna a řikali jsme si “fakt hustý”. Pak ale přiběhl majitel hospody a říká že má doma ve sklepě po prsa vody. A mě to najednou seplo. Zrovna jsem měl rozdělanou odvodňovací drenáž baráku a měl jsem vlastně odkrytou jednu zeď. A bydlím pod kopcem. Bylo mi to jasný a běžel jsem domů. A taky že jo. Klucí už fungovali, dali na stůl všechny cenný věci, komp a tak a hnali vodu ven z baráku. Místo míchačky kterou jsme měli v plánu mi všichni klucí fakt vydatně pomohli řešit tenhle průser. Příští nahrávání měli zdarma jako poděkování.
Tobě bych, Rámusi, položil trochu bilanční dotaz… když se ohlédneš za dosavadními 20 lety Avenger, který počin považuješ za ten nejzásadnější; ke kterému máš ten největší vztah? Jinak, posloucháš doma desky Avenger? Máš nějaký oblíbený song, jehož hraní si vždy a za všech okolností užiješ a nedokážeš si bez něj koncert představit? A z druhé strany, máš nějakou oblíbenou píseň, která naopak v diskografii Avenger trochu zapadala a u níž tě mrzí, že ji živě nehrajete?
Rámus: Za nejzásadnější počin považuju album “Shadows of the Damned”. To byl takovej přelom, Honza se ujmul zpěvu a celkový vyznění kapely nabralo ten správnej avengerovskej směr, navíc se nám podařilo dostat do povědomí venku díky vydání CD u Breath of Night recs. a cesta do světa se otevřela.
Nejbližší vztah mám ale k albu “Godless”, mám ho zarytý tak hluboko pod kůží v podstatě jako tetování ale zevnitř, to už nepůjde nikdy odstranit!!! Prostě co song, to skvost!!! No a pokud bych měl vybrat jeden song co nikdy nesmí chybět v playlistu Avenger tak je to jednoznačně “Před bouří”. Jinak ale až na jednu vyjímku (Honza ví která to je) rád hraju všechny naše skladby. Trochu mě ale mrzí že se do playlistu nikdy nedostala skladba “Zajatci noční strany” z alba “Fall of Devotion”, třeba se to ale někdy povede co já vím.
Díky moc za rozhovor, pánové, a ať to hraje! Pokud máte něco na úplný závěr, s chutí do toho!
Mějte se všichni fajn, užívejte života a dobrý muziky a vězte že Avenger tu stále a čím dál silnější!!!
Pokud byste měli o cokoli z produkce kapely zájem neváhejte nás kontaktovat.
Honza / Rámus a AVENGER
