 |
|
Země: Kanada / Brazílie Tracklist: Hrací doba: 28:47 Odkazy:
|
Blasphamagoatachrist je podle mého názoru dost debilní název, ale svůj účel plní. Jedná se totiž o kapelu borců z Blasphemy, Goatpenis a Antichrist. Nezaměnitelný barbarský vokál nepatří nikomu jinému než kulťákovi pod pseudonymem Nocturnal Grave Desecrator and Black Winds. Tvůrčí duo, jež tady mučí struny, pochází z Goatpenis a Virrugus se Sabbaothem se nechali překřtít jako Tyrant Virrugus of the Arcane Rites of Blood Lust a Sabbaoth of the Blood Moon Powerlifting Legion. Sestavu uzavírá bubeník Incinerator of Lacerated Angels and Coffin Destruction. Kultu satanského skinheadství a blackmetalového vzpírání bylo učiněno zadost.
Přátelství mezi Blasphemy a Goatpenis je známé, obě kapely dokonce plánovaly společné splitko, jenže všichni asi víme, že nového materiálu prvně jmenovaných se jen tak nedočkáme. Goatpenis na druhou stranu vydávají často a musím říct, že laťka kvality u nich dost kolísá. Alba „Depleted Ammunition“ a „Biochemterrorism“ bych asi doporučit mohl, ale jinak je považuji za béčkovou kapelu warmetalového běsnění. Zato Antichrist (z Kanady samozřejmě) a jejich „Sacrament of Blood“ by měli všichni fanoušci Blasphemy jednoznačně slyšet, protože jmenované album bylo nahráno ještě v devadesátkách, dokončení a vydání se dočkalo před devíti lety a zní skoro stejně jako „Fallen Angel of Doom“, akorát jen zvuk je mnohem čitelnější.
Pokud jste s výše uvedenými kapelami aspoň trochu obeznámeni, tak si snadno domyslíte, jak dlouhý debut „Bastardizing the Purity“ zní. Dost riffů přímo vychází z Blasphemy a rukopis Goatpenis, kteří se nikdy nestyděli war metal proložit melodiemi, je také dost patrný. Jenže případná melodika Blasphamagoatachrist není ani trochu jalová a hlavně ty případné Skandinávií lízlé riffy tady sedí jak prdel na hrnec. Osobně tipuji, že si Virrugus se Sabbaothem dali kurevsky záležet, aby dali dohromady solidní materiál, který by Black Windse přilákal za mikrofon.
Tím chci říct, že mě výsledek příjemně překvapil a baví mě víc než cokoliv, co jsem od Goatpenis kdy slyšel. „Black Nuclear Shadows“, „Abysmal Commands“, „The Final Blood Orgy“ nebo „Fire Demons of Blokulla“ jsou dle mého názoru fakt šlehy a vyslovená mrdka se tu nenachází. V neposlední řadě bych doplnil, že Black Winds podal super výkon, samozřejmě ve stylu, jaký předvádí v posledních letech na pódiu s Blasphemy; neočekávejte nelidský děs, který ze sebe pudil na „Fallen Angel of Doom“, ale zhýralou vychlastanost s velkýma gulama. Každopičopádně, za mě spokojenost i v tomhle směru. Snad jen zvuk by mohl být údernější, ale to rázu hudby příliš neubližuje.
„Bastardizing the Purity“ není deska, která by se do historie kozlího zlometalu měla zapsat výrazným písmem. Jsem ale přesvědčen, že fanoušek výše uvedených kapel nemůže být materiálem zklamán. Já původně od Blasphamagoatachrist maximálně očekával jen zajímavou jednohubku, jenže od března, kdy dlouhá deska vyšla, se k ní pořád vracím. Kvalitního war metalu zas tak moc nevychází a tohle prostě za poslech stojí nejen kvůli vokálům.
