Archiv štítku: Den Saakaldte

Den Saakaldte – Kapittel II: Faen i helvete

Den Saakaldte - Kapittel II: Faen i helvete
Země: Norsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 27.5.2014
Label: Agonia Records

Odkazy:
facebook

O druhé desce Den Saakaldte se mluvilo hodně dlouho… i když, těžko říct, jestli druhé, protože někdo považuje za řadovku už “Øl, mørke og depresjon”, zatímco jiní jej berou jen jako demo. Tak či onak, “Kapittel II: Faen i helvete” konečně vyšlo letos, pět let po svém (výborném) předchůdci “All Hail Pessimism”. Kapela již na první pohled budí pozornost sestavou, kde se to kolem hlavního mozku Sykeliga hemží hvězdami norské black metalové scény (aktuálně jsou zde lidi třeba z 1349, Pantheon I, Fortíð, Horizon Ablaze a tuny dalších… v bývalých členech lze najít i jména jako HellhammerMayhem nebo Niklas Kvarforth ze Shining), takže při takovém nášlapu skvělých muzikantů lze očekávat i skvělou desku.

“Øl, mørke og depresjon”“All Hail Pessimism” jsou počiny, které se mi opravdu líbí, Den Saakaldte na nich nabídli výtečný black metal, jenž nacpán spoustou skvělých a netradičních momentů. “Kapittel II: Faen i helvete” je však v tomto ohledu jiné a podle mě horší – Den Saakaldte totiž takřka rezignovali na ony zajímavé momenty a na své novince se stali poměrně obyčejnou (a do jisté míry bohužel i zaměnitelnou) blackovkou. Kvalita v tom rozhodně cítit je, ale i tak je pro mě počin spíš zklamáním, jelikož jsem očekával něco o dost lepšího (jiného?).

Mezi vrcholné pasáže desky řadím právě těch několik málo chvilek, kdy Den Saakaldte trochu vybočí z čistého black metalu, jako se tomu stane třeba při rozjezdu “Endeløst øde” s výtečným čistým vokálem a dále pomalém kusu à la Shining v téže skladbě. Docela mě baví i taková “Djevelens verk”, kde třeba pasáž od druhé půlky páté minuty ukazuje to, v co jsem přibližně doufal.

Možná jsem ke “Kapittel II: Faen i helvete” trochu nespravedlivý, protože jinak to špatná věc vážně není, přesto jsem z výsledku dost rozpačitý, takže když si budu chtít pustit Den Saakaldte, vždycky radši sáhnu po skvělém “All Hail Pessimism”


Horna / Den Saakaldte – Tuliseppele / Destinasjon helvete

Horna / Den Saakaldte - Tuliseppele / Destinasjon helvete
Země: Finsko / Norsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 8.3.2014
Label: Blut & Eisen Productions

Odkazy Horna:
web / facebook

Odkazy Den Saakaldte:
facebook

Všelijaká epčka, splitka, singly a další neřadový “odpad” většinou nemám sebemenší potřebu poslouchat, takže se sám sobě divím, že jsem si sehnal právě tenhle sedmipalec, na němž se potkávají dvě severské black metalové zběsilosti. Tím známějším účastníkem není nikdo jiný než finská kultovní formace Horna, která už po mnoho let patří mezi stálice a jistoty podzemního black metalu, jenž odmítá jakýkoliv vývoj, duchem stále visí někde v 90. letech a ještě je na to hrdý. Norský projekt Den Saakaldte ovšem rovněž nepatří zrovna mezi nějaká ořezávatka… je to už pět roků, co vyšla debutová fošna téhle kapely s názvem “All Hail Pessimism”. Poté nastalo na delší dobu ticho, nicméně v letošním roce se Den Saakaldte konečně definitivně probrali k životu a s lehce překopanou sestavou se chystají na druhou fošnu “Kapittel II: Faen i helvete”

Toliko úvodní balast a nyní pojďme na songy. Jak již bylo řečeno, Horna vždycky patřila mezi kapely, od nichž člověk nemůže čekat nic jiného než špinavé black metalové zlo, což ostatně opětovně potvrdila i loňská řadovka “Askel lähempänä Saatanaa”. Písnička “Tuliseppele” je na tom úplně stejně, ale nevím proč, v jejím případě mi to z nějakého důvodu připadá až moc, jako by se jednalo spíš o nějaký demáč, který Horna vyhrabala někde v šuplíku a práskla ho na nosič. Ačkoliv mám tuhle kapelu dost rád, ani po hudební stránce mě “Tuliseppele” nijak zvlášť nestrhlo, protože… prostě to Horna umí i mnohem lépe, tohle je jenom ničím zvláštní standard…

Den Saakaldte to tedy neměli ani moc těžké, aby tenhle minisouboj vyhráli. “Destinasjon helvete” je sice také black metal jak řemen, o tom žádná, ale na rozdíl od “Tuliseppele” v něm cítím i jinou myšlenku než pouhopouhé “budeme sypat”, jsou v tom zajímavé nápady a skladba má nějaký vývoj. Není to sice zrovna genialita, ale rozhodně to má něco do sebe, a kdyby byla nová placka celá na téhle úrovni, budu spokojen.