Archiv štítku: Devil You Know

Devil You Know: druhé album v listopadu

Devil You Know, v jejichž řadách najdeme (ex-)členy kapel jako Killswitch Engage nebo All Shall Perish, mají nachystané své druhé album. Jmenovat se bude „They Bleed Red“ a vyjde 6. listopadu skrze Nuclear Blast. První song „Stay of Execution“ poslouchejte na YouTube, obal prohlížejte tady, tracklist následuje:

01. Consume the Damned 02. The Way We Die 03. Your Last Breath 04. Stay of Execution 05. Break the Ties 06. Shattered Silence 07. Let the Pain Take Hold 08. Master of None 09. Searching for the Sun 10. How the End Shall Be 11. Broken by the Cold 12. Eye of The Tiger [Survivor cover; bonus] 13. I Am Alive [bonus] 14. We Live [bonus]


Devil You Know – The Beauty of Destruction

Devil You Know - The Beauty of Destruction
Země: USA
Žánr: metalcore
Datum vydání: 23.4.2014
Label: Nuclear Blast

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
facebook

Poté, co Howard Jones opustil své bývalé působiště Killswitch Engage jsem čekal, že vyrukuje s novou hudbou mnohem dříve než letos v řadách Devil You Know, kde s ním účinkují bývalí a současní členové Bleeding Through, Devolved či All Shall Perish, takže by se dalo při povídaní o této kapele použít přízvisko “super”, protože o úplně bezejmené borce v žádném případě nejde a jejich prvotina byla v žánrových kruzích značně očekávaná.

Teď se samozřejmě nabízí otázka, jestli se od známých jmen dá automaticky očkávat něco víc než generická produkce metalcorové kapely. Dá, i když jediným prvkem, který Devil You Know a jejich debut “The Beauty of Destruction” odlišuje od spousty ostatních a táhne jej nahoru, je zpěvák Howard Jones, jenž prostě umí a během té doby, co byl široké veřejnosti jakožto zpěvák Killswitch Engage dostatečně na očích, se vyprofiloval v jednoho z nejlepších žánrových pěvců. Jeho líbivé polohy jsou stejně tak uvěřitelné jako ty agresivně řvané. A právě z jeho variability Devil You Know těží i hudebně, protože není sebemenších pochyb o tom, kdo je v jejich řadách tou hlavní hvězdou. Uvolněnější písně jako “I Am the Nothing” nebo “For the Dead and Broken” se točí kolem plně melodického zpěvu a výsledek je snad ještě lepší než na první poslech agresivní brusky jako “A New Beginning” nebo “A Mind Insine”, u nichž si člověk řekne, že řežou a v refrénu melodicky pohladí, ale na druhou stranu, kdo tohle dneska neumí?

S přibývajícími minutami už počáteční pozornost lehce opadá a lepší první polovina působí silněji a semknutěji (až na melodické hovno “It’s Over”) než slabší závěr, kde mne až na výjimky “I Am the Nothing” a našlapané “Shut It Down” nic moc nechytlo. Možná je to tím, že i přes veškerou snahu učinit jednotlivé písně barvité a samostatně přeživší, trpí album místy jistou uniformností, která mu na životnosti nepřidá. Celkově však “The Beauty yof Destruction” hodnotím jako slušný nadprůměr.