Archiv štítku: Grinned

Grinned – Grin and Bear It!

Grinned - Grin and Bear It!
Země: Irsko
Žánr: grindcore
Datum vydání: červen 2013
Label: Bizarre Leprous Production

Tracklist:
01. Grinned
02. B.I.F.
03. The Daily Grind
04. Fear Factor
05. This Will Make Your Blood Run Cold
06. Born a True Hermaphroditz
07. 104
08. Rotting Sculptures
09. H1N1 – Sick of Pigsty
10. Irritant
11. Take Care of Business
12. Grind Core Ganstas
13. Grin and Bear It!
14. No Jobs, No Hope, No Future

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
facebook / twitter

K recenzi poskytl:
Bizarre Leprous Production

Grindcore a Irsko. Taky vám to tak nějak nejde dohromady? Smaragdový ostrov, který dal světu takové kapely jako Primordial, Cruachan, Altar of Plagues nebo The Cranberries, že by produkoval i brutální hoblovačky? Nu, zdá se, že možné je vše. Můj vztah s grindcorem je takový, že buď je to totální průser, anebo neskutečná jízda, která mě baví od začátku do konce – zatím je to zhruba půl na půl, jednak proto, že jsem tolika do činění s grindcorem ještě neměl, druhak proto, že většinou poslouchám takovou hudbu na doporučení od přátel. Otázkou pak zůstává, do které z nich zařadím debutovou desku party ze severoirského Cavanu, “Grin or Bear It!”.

Na první pohled je “Grin or Bear It!” podle názvu i přebalu alba naprosto typická, řadová grindovačka, jakých najdete kvantum. Dokonce i na ten druhý, kdy si pročtete názvy a stopáže jednotlivých písní, kterých je celkem čtrnáct a bez problémů se vlezou do hranice pětadvaceti minut. Na třetí pohled (a první poslech) už to ale čistý grindcore tak docela nebude. Minimálně songy se stopáží delší dvou minut totiž nejsou jen přímočaré rubanice o jednom riffu na tři akordy, jaké si většinou pod pojmem grind představíte, leckteré mají svojí melodičností spíš blíž k death metalu než ke grindcoru – k tomu se hlásí především přes efekt hnaný vokál. Songy jsou sem tam obohaceny o dávení (“H1N1 – Sick of Pigsty”), opilecké prozpěvování (“104”), úvodní “Grinned” je dokonce obohacena o atmosférické intro.

Zvuk se sem tam blíží lo-fi grindu, hlavně kopáky trpí typickým neduhem – chybí jim údernost a znějí spíš jako dětské petardy. Zbytek nástrojů se ale zdá se býti v pořádku a řádně hutná basa dohání to, kde dvojšlapka ztrácí. Ke skladatelskému umu kapely lze říct jediné – je to prostě grind. Nemám tu sice před sebou nic světoborného, co by kdekoho posadilo na prdel, ale to se od začínající kapely snad ani nečeká. Stejně naivní a pošetilé by bylo od party mladých kluků očekávat nějaké posuny v žánru, tuhle desku je prostě třeba brát s nadhledem a nechat ji, aby vás bavila. Nemá cenu lamentovat nad tím, že riffy mohly být nápaditější, propracovanější a kdovíco ještě. Nejvíc mě sice baví závěrečná “No Jobs, No Hope, No Future” s na grind předlouhou stopáží necelých čtyř minut, která obsahuje navrch několik kytarových sól, pričemž by se o ní dalo vážně mluvit spíš jako o death metalu než jako o grindu, ale ani zbytek desky vyloženě nezaostává, ačkoliv bych pár slabších míst našel. Třeba už výše zmiňovaná “H1N1 – Sick of Pigsty” mě úplně nebaví, stejně jako mě nijak nezaujala “Grind Core Ganstas”. Dvě esenciální složky, totiž grindcore a death metal, jsou na albu namíchány v poměru zhruba 60:40 pro grindcore, což z mého pohledu dělá nahrávku mnohem stravitelnější. Kdyby “Grin or Bear It!” byla jen čistě grindová hoblovačka, nejspíš by mě nebavila tolik, ale takhle ale nemám problém těch pětadavcet minut vyslechnout a ještě si k tomu z vesela podupávat nohou do zběsilých rytmů dvojšlapky.

Bavit sice Grinned nezvládají na celé ploše alba, ale pořád to zdaleka není tak hrozné, jak by to být mohlo, takže ve výsledku tak někde na půl cesty, snad trochu v nadprůměru oproti tomu, co jsem z grindu slyšel. Nemluvě o tom, že na koncertu by to mohla být větší sranda, navíc pokud kapela dodá řádně úchylnou show, protože mám kolikrát dojem, že bez pódiové prezentace je tahle hudba tak nějak polovičatá. Za největší nedostatek “Grin or Bear It!” považuji fakt, že podobných alb běhají po světě desítky nejrůznějších variací už nějaký ten pátek a že zároveň není schopné zabavit natolik, abych měl chuť si jej pouštět znovu a znovu. I tak to ale na debut to není vůbec špatný výsledek, to opravdu ne. A věřím, že “Grin and Bear It!” chytne nějakého pravověrného grindera za srdce mnohem víc než mě.