 |
|
Země: USA Tracklist: Hrací doba: 41:41 Odkazy:
|
Označení superkapela se používá v případech, kdy se více slavných lidí spojí v utvoření jednoho nového projektu nebo rovnou kapely. V mezích noise rocku by se tímto termínem dala jistě označit také čerstvě vzniklá formace Human Impact. V ní se setkávají Chris Spencer (Unsane), Jim Coleman (Cop Shoot Cop), Chris Pravdica (Swans) a Phil Puleo (Cop Shoot Cop, Swans). Za mě slušná sestava. Cop Shoot Cop byli kultovka z devadesátek, no a zbylá dvě jména snad netřeba představovat. Přátelství Spencera s Colemanem sahá už hluboko do let devadesátých. Po ukončení činnosti Unsane minulého roku, tak zřejmě konečně vznikla vhodná příležitost na to něco spolu udělat. No a nepřidalo se k nim nic míň než rytmická sekce Swans.
Hudební vlivy jsou myslím zcela evidentní už z výčtu originálních působišť jednotlivých členů. Kromě Unsane nebo Cop Shoot Cop lze však také slyšet třeba ozvěny osmdesátkových Killing Joke nebo nevypočítatelnost stájových kolegů Tomahawk. „Human Impact“ je samozřejmě noiserocková nahrávka. Z této jasné definice ji mohou vychylovat jedině různé industriální podtóny. Na noise rock není ani kdovíjak agresivní. Převažuje rozvážné tempo, které za skřípavých kytar, pevných basových linek a deklamujícího vokálu Spencera sděluje posluchači svůj pohled na současný svět. Jsem přesvědčen, že si leckdo pod touto sestavou představoval řekněme náročnější hudbu než celkem přímý noise rock s jasnou strukturou skladeb, ale mně to takhle vyhovuje. V tomto ohledu se „Human Impact“ pohybuje v mezích Unsane, a ne Swans.
Atmosféra je tu skvělá. Deska zní i přes dávné vlivy moderně, i díky různým efektům a nepříjemným klávesám si udržuje jisté napětí a má dostatek zajímavých nápadů. Vše dále podtrhují texty zabývající se problémy dneška, ať už je to neudržitelný růst obyvatel planety, manipulování s daty nebo převládající chamtivost ve společnosti. Vtipně prorocký je pak titul s názvem „Respirator“, vezmeme-li v potaz, že píseň vznikla ještě před úplným vypuknutím nového koronaviru. Přímo na Covid-19 pak reaguje až později vydaný singl „Contact“. Jak je z témat patrné, jedná se o různé apokalyptické vize, které však mohou vyústit v reálný problém. Do jisté míry se tak jedná o soundtrack k současnému dění. Lehce konspirační, ale zároveň i noirově tajemný obsah navíc vhodně doplňují videoklipy, jichž Human Impact vychrlili už kupu.
Je třeba uznat, že „Human Impact“ asi není tím nejlepším, co členové této kapely kdy vytvořili, ale o povedenou hudbu se dozajista jedná i tak. Baví mě zejména začátek a prostředek alba. Skladby „November“ a „E605“ nastolí ponurou náladu, avšak daří se jim ji protínat chytlavými party a hodně dělá také přednes Spencera. Pozornost připoutá i souhra piána a basy v „Respirator“, po níž už následuje dle mě vrchol této nahrávky, „Cause“. Silná, přitom jednoduchá věc. Ta její intenzita a naléhavost, která je jinak přítomna napříč celým albem, je prostě super. Odpíchlou „Consequences“ ale dobré rozpoložení končí.
Předěl v podobě krátké „Relax“ jako když utne za tím lepším z Human Impact. Ne, že by „Unstable“ a „This Dead Sea“ byly škvár, ale moc mě neberou. Předchozí dění však spolehlivé zajišťuje to, že „Human Impact“ je vyvedenou záležitostí a tuhle kapelu se bude vyplácet sledovat. Dovolím si tvrdit, že je to lepší než poslední desky domovských kapel členů, tedy Unsane i Swans, což snad také o něčem svědčí, protože třeba Unsane sračky nevydávali.
Prvotinu Human Impact tak mohu doporučit. Jedná se o dobře poskládaný noise rock, který pesimisticky hledí na to, co se kolem nás všechno děje. Spencer je stále výborný, takže mu to všechno žerete z ruky. Stejně tak hudebně se borci představili s hrstí povedených nápadů. Doufám, že ještě nějaké mají v rukávu a přijde pokračování, protože Human Impact by si zasloužili být něčím víc než jen pouhou jednorázovkou. Jestli má ale tohle být nástupce Unsane, pak to beru všemi deseti.