 |
|
Země: Česká republika Tracklist: Hrací doba: 19:36 K recenzi poskytl:
|
Když se řekne death / doom metal v Čechách, vybaví se mi snad jen Silent Stream of Godless Elegy s Dissolving of Prodigy a mohu přidat asi i novější kapelu Somnus Aeternus. První zmíněná patří ke stálicím domácí scény, ačkoliv už se dnes věnují přeci jenom jinému žánru. Druhá již neexistuje a třetí rovněž ne. Jinak řečeno, tomuto žánru se v České potažmo Slovenské republice nikdo nikdy moc s výrazným ohlasem nevěnoval. O to více mě potěšilo zjištění, že se kdesi v pražském podzemí pořádají narkotické rituály právě v rytmu death / doom metalu.
Na svědomí je má Můra, formace o čtyřech členech ukrytých pod písmeny S., L., H. a M. Není však žádným tajemstvím, že se jedná o borce, kteří působí nebo působili v kapelách jako The Tower, Sekeromlat či Voluptas. Fungují teprve od minulého roku, během něhož také stihli nahrát svoje první EP, „Doom Invocations and Narcotic Rituals“. Jeho kazetové vydání vychází v nákladu dvou set kusů u dobře známých Caligari Records, což je jistojistě kvalitní stáj.
Předně je třeba podotknout, že pojetí žánru death / doom je v rukou Můry daleko agresivnější a špinavější než u výše zmiňovaných kapel. Tak jak lze z názvu, loga a fotek vytušit, tady zkrátka nebude prostor pro folková pohlazení, ale jenom a pouze pro černočernou smrt. Připodobnění ze zahraničí se nabízí skrze Bloodsoaked Necrovoid, Encoffination nebo Spectral Voice. Líbí se mi, že podobně jako Sněť volí pro svůj název ryze české slovo, kde mají dokonce kroužkované ů. Až možná škoda, že zbytek textu na nahrávce je v angličtině. Co mají dále tyto kapely společného, je smysl a cit pro deathmetalový žánr. Má to v sobě oddanost a pořádnou dávku hnusu, navíc i zvukově to zní dost neupraveně a spíše kazetově. K takto zaměřené hudbě je to sympatický přístup.
„Doom Invocations and Narcotic Rituals“ obsahuje pouze dvě skladby, ale jejich celková délka činí téměř dvacet minut. První „Chambers of Decay“ platí za tu táhlejší věc, která ze své zemitosti neslevuje a servíruje poctivou zhoubu. Kytarové riffy a doplňující tahání za struny patří k tomu lepšímu, archaické sypačky kolem poloviny stopy zase k tomu horšímu. Vokál si drží svůj standard a více mě baví ten výše posazený a nakřáplý, ten se však ozývá pouze výjimečně. Jako povšechně lepší vnímám druhou „Pest Procession“. Její úvod v podobě nabalování rytmu kolem chytlavého riffu a následné upadnutí zpět do temnot je přesně to pravé rozpoložení, kdy si říkám, že tyhle postupy mají prostě kurva svoje nezaměnitelné kouzlo. A zbytek této stopy má také dobré momenty, i včetně efektního hlukového ukončení.
Tím se mi EP „Doom Invocations and Narcotic Rituals“ dělí na klasické dvě poloviny, kdy tu první považuji za docela průměrnou a druhou už za mnohem zdařilejší. Nejenom hudebně a skladatelsky, ale také náladově, kdy se zdá, že ona narkotika začínají konečně působit a mít nějaký vliv na atmosféru. Do Electric Wizard ale ještě daleko. Můra každopádně svojí první nahrávkou ukazuje, že tohle uskupení se vyplatí nadále sledovat, protože případná další tvorba, a nejlépe třeba dlouhohrající studiová placka, by mohla být dost zajímavá.