Země: Estonsko Žánr: black metal / drone Datum vydání: 2.12.2014 Label: selfrelease Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Odota

Odota je debutující smečka… tedy, vlastně byla debutující smečka, protože ono debutování ve skutečnosti proběhlo již koncem minulého roku, tudíž by možná bylo vhodnější použití minulého času. Vlastně ani s tou smečkou to není zas tak žhavé, neboť smečky povětšinou mívají víc členů, kdežto Odota je jednočlenným projektem, za nímž stojí jistý Jarmo Nuutre (jehož doposud asi nejznámějších působištěm byli stoner / doomoví Talbot, jejichž řady před dvěma lety opustil).

Podle muzikantova jména jste si nejspíš tipnuli, že zemí původu by mohlo být Finsko, ale není tomu tak. Trefili jste se však do správné ugrofinské jazykové rodiny a co do kilometrů to vlastně také není zas tak daleko – Odota totiž pochází z Estonska. Nicméně vzhledem k faktu, že nejsme zeměpisnou stránkou, nás přece jen o něco víc bude zajímat to, co Jarmo Nuutre na „Fever Marshal“ – jak zní jméno onoho debutu Odota – předvádí.

Říct, že jde o black metal, by sice nebylo vyloženě střelou vedle, protože tento žánr bezesporu tvoří páteř „Fever Marshal“, avšak celkově vzato by toto tvrzení pravdě neodpovídalo. Přinejmenším z formálního hlediska toho totiž nahrávka v sobě má o mnoho více. Sice bych se zdráhal to nazývat přímo experimentálním black metal, nicméně nelze přehlížet fakt, že se Jarmo Nuutre ne úplně zřídka pouští i do experimentování s dalšími extrémními (ale ne nutně metalovými) styly. Především se jedná o výstřelky do dronu či chladného industrialu, čehož jsou krásnými příklady skladby jako „Staked Plains“ nebo závěrečná osmiminutovka „Rattlesnakes Unfold“. Bez zajímavosti však rozhodně není ani téměř dvě a půl minuty dlouhé intermezzo s názvem „Half Eagle“, které na desce uvozuje právě nejdelší závěrečný kus.

V této poloze je Odota nejsilnější a taktéž nejzajímavější, a kdyby se celé „Fever Marshal“ odehrávalo v tomto duchu a kvalitě (třeba ta „Rattlesnakes Unfold“ je totiž skutečně výborná), myslím, že bych pomalu mohl hovořit i o nadšení. Problém však tkví v tom, že „Fever Marshal“ je v jádru stále black metalovou nahrávkou a v tomto žánru není muzika Jarmo Nuutreho ani zdaleka tak poutavá. Jedná se o relativně syrovou (nikoliv však rychlopalebnou) podobu black metalu, jemuž nějaký ten povedený riff (kupříkladu v „Cannon“) nechybí. Obecně vzato to ale nic pamětihodného není a s experimentálnějšími pasážemi, které jsou bohužel v menšině, se to rovnat nemůže.

Nějaký potenciál v Odota přítomen je, o tom není sporu. Přece jen je cítit, že autor má něco zkušeností posbíráno. Mám-li ovšem mluvit čistě za sebe, viděl bych cestu především ve zvýšeném podílu experimentování a klidně bych se nebál se oprostit od toho, že má jít o black metal nebo obecně metal. Zůstává však otázkou, zdali to na případných dalších počinech bude takto vnímat i sám autor – a pokud ten bude trvat na převaze black metalu, asi mě to nebude zajímat, nezlepší-li se výrazně úroveň. Ty black metalové kusy na „Fever Marshal“ jsou totiž sice poslouchatelné, ale nic moc navíc.