 |
| Země: Brazílie Žánr: heavy metal Datum vydání: 25.4.2014 Label: selfrelease Hodnocení: 7/10 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Asi na stará kolena vážně začínám senilnět. Poslední dobou střílím většině black metalů a death metalů samé průměrné známky, aby mě pak chytnul úplně obyčejný a neobjevný hevík. Způsob, jakým se brazilské duo Rubens Lessa (všechny nástroje) a Flavio Senra (zpěv) do své tvorby pustilo, si totiž na první pohled o průměrnou nebo dokonce podprůměrnou známku vyloženě koleduje, protože je jejich eponymní debut tak klasický, jak jen si dokážete představit. Jenže nějakým záhadným způsobem je to prostě strašně zábavné. The Black Rook opravdu hrají ten nejprovařenější heavy metálek. Klasické kapely z toho smrdí každým coulem, ale zase musím naprosto férově uznat, že to Brazilci míchají tak šikovným způsobem, že se o nějakém ripoffu známějších jmen hovořit nedá, což je pozitivní.
To hlavní, kvůli čemu je “The Black Rook” dobrým albem, jsou ale samotné písničky, které jsou jednoduše chytlavé, zábavné a v podstatě co kus, to jasný hit se zapamatovatelným a návykovým refrénem. Zářným příkladem budiž třeba hned první vypalovačka “Checkmate”, následující trio “The Black Rook”, “Unfortunate” a “Forget My Name” nebo “I Am”. Že byste kromě dobrých refrénů chtěli i silné riffy? Jasně, proč by ne, od toho tu máme třeba “Rats”. Balada taky nesmí chybět, co? No… ta vlastně klidně chybět může a naštěstí i chybí, protože lepší žádná, než aby to byl patetický blábol. Za mě plus, protože balady už skoro nesnáším. Jediným zvolněním je tak šlapavá “Heart of Steel”, jež i přes svůj název nemá s Manowar nic společného.
Většinu “The Black Rook” prostě tvoří tak povedené písničky, že člověk milerád přivře očko i nad trochu horším závěrem. “Temptation (Will Bring Me Down)” je ještě v pohodě a několik slušných motivů a Flavio Senra se svým vokálem z ní ještě pořád dělají pohodovou věc. Oproti tomu “Madman in Chains” už je příliš nijaká a finální osmiminutovka “Dark Disease” je nudný obšleh (nebo snad pocta?) Black Sabbath. Nicméně i přes tenhle vroubek je to stále kvalitní album a milé překvapení.