 |
Země: Česká republika Tracklist: Hrací doba: 34:10 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Thorns Inside je začínající blackmetalový projekt z Rýmařova. Dle nejlepších žánrových tradicí se samozřejmě jedná o jednočlennou záležitost, za níž stojí mladý muzikant Kryštof Janoušek. Formace dle informací na jejích internetových portálech vznikla již v roce 2018 a na sklonku loňského roku zavěsila na internet svou první nahrávku.
Minialbum s všeříkajícím názvem „EP 2018/2019“ (ačkoliv na obalu je uvedeno „Demo 2018/2019“, tak si asi vyberte, co vám líbí víc) nabízí bezmála 35 minut hudby rozdělených do pěti stop. Ípko na první pohled nevzbuzuje nějaká zásadní očekávání, protože sám autor často upozorňuje, že se jedná o „do it yourself“ počin, a přinejmenším na obalu je tato skutečnost dost znát. Hudební stránka ovšem nijak zoufalá nebo marná není. Vlastně mě samotného překvapilo, jak dlouho se dá „EP 2018/2019“ poslouchat, aniž by mě začalo nudit nebo mi rovnou začalo vadit.
Jistě, muzika Thorns Inside není nic zvláštního nebo zásadního, to musím říct hned na začátek. Taktéž z hlediska osobitosti to není žádná velká hitparáda a na výsledku se dá rozpoznat, odkud nejspíš proudila inspirace. „EP 2018/2019“ přejímá určité standardní postupy depresivně blackmetalového subžánru, vliv Burzum tam taky někde pravděpodobně bude schovaný.
Nicméně ze skladatelského hlediska ten materiál úplně hloupý není. I zde se sice nechají nalézt rezervy, ale obecně vzato se mi to zdá docela v klidu. Od zahraničních DSBM skupin s několika deskami už jsem slyšel mnohem větší kraviny. Nějakou atmosféru to má a také se mi líbí vkusné zapojení melodií, které sice na „EP 2018/2019“ hrají výraznou roli, ale jsou udělány s citem. Občas je to sice se zpoceným čelem, zejména v „Among the Stars“ a v jistých detailech také v „Upon the Funeral Pyre“, ale zase nemůžu tvrdit, že by mě na nahrávce něco vyloženě sralo. „New Days Light“ a „…and That Day Will Come“ mi přijdou v rámci mezí docela dobré, „Twilight of the Idols“ relativně zajímavá. I ve zmiňované „Upon the Funeral Pyre“ se najdou slušné nápady.
Zvukově je za mě „EP 2018/2019“ rovněž v cajku. Počin sice provází takový „neumětelský“ a neučesaný zvuk, ale mně osobně vlastně takové ladění docela vyhovuje. Dokonce si myslím, že kdyby bylo „EP 2018/2019“ natočeno s takříkajíc „dobrým“ soundem, kde dobrý znamená čistší, čitelnější a všeobecně blíž metalovému mainstreamu, výsledku by to víc uškodilo než pomohlo.
Jasně, pokud sundáme růžové brýle, nebudeme si vypomáhat alibismem typu „na poměry začínajích kapel“, „na poměry prvních dem“ nebo „na poměry české scény“ a uplatníme na „EP 2018/2019“ standardní nároky na kvalitu, nic lepšího než sympaticky udělaný průměr z toho nedostaneme. I to lze ale v rámci daných podmínek (nápovědu hledej v alibistických berličkách) považovat za vcelku slušné skóre. Rozhodně si nemyslím, že takhle nějak zní nahrávka hodna hodnocení 3/10, jehož se jí dostalo od nejmenovaného kolegy Johana z Fobia zinu. To mi přijde asi tak stejná hovadina jako nasypat Purnamě 7/10 s tím, že to je super muzika. Ale člověk nepotřebuje moc chlupaté koule na to, aby pojebal začínající kapelu, která neposílá cédéčka zadarmo, že jo.