 |
|
Země: Izrael Tracklist: Hrací doba: 35:52 K recenzi poskytl:
|
Venomous Skeleton z Izraele mě na první pohled, kvůli přitroublému názvu kapely a banálnímu obalu „Drowning in Circles“, vůbec nezaujali a demo „Arcane Chants of Death“ (2016) mě minulo. Stačilo ale zjistit, že se tu sešli lidi ze Sonne Adam a hned měli pánové mojí úplnou pozornost – na jejich novou nahrávku marně čekám už osmým rokem. Ne, že by vydávali materiál mistrovských kvalit, ale pár silných hymnů, ze kterých bylo úzko a běhal mráz po zádech, mají. Poslední EP „Doctrines of Dark Devotion“ bylo navíc výrazné svou opresivní, temnou atmosférou. A někoho možná zaujme i fakt, že mozek Sonne Adam a zdejší bubeník rovněž působil v Tsorer nebo Hell Darkness.
Určitě jsem po Venomous Skeleton nechtěl nový titul Sonne Adam. Od přítomné sestavy jsem si kromě skvělého zvuku a vokálu hlavně sliboval záruku poctivě zpracovaného materiálu, jenž zdravě čerpá z různých historických zřídel atmosférického metalu smrti. Toho se mi na první pohled dostalo a našlo se i pár pasáží, u nichž samovolně svírám pěsti a křivím hubu. To proto, že Venomous Skeleton se tolik neupínají na pomalé velebení temnot jako bratrská kapela, ale dá se tady slušně zahrozit. Spokojený jsem dále s vynikajícím užitím kláves, vokálem a bicími, pár riffů taky trhá prdele a z toho důvodu si „Dawn of the Beholders“, „Chalice to the Other World“, „Alevas san tatianas aleli“ nebo „Hallucinogenic Sulphurous Mantra“ možná pustím někdy zas. Celkově mám ale jeden nepříjemný problém. Venomous Skeleton nedokázali dostatečně zredukovat balast a z žánrových receptů často vaří jak otrávená bába ve školní jídelně.
Z poslechu „Drowning in Circles“ mám pocit, jako bych sbalil nějakou milou Izraelku, 35 minut se s ní vášnivě olizoval na gauči, žel před strháním šatů do kvartýru vtrhnou kazišuci z Mossadu, abych vyvolenému národu nekurvil genofond, takže z krátkého styku nic není a čiči taky vidím naposledy v životě. Zůstává jen zklamání, otrávenost a marná touha po něčem, co nebylo a už nikdy nebude. Tohle se taky tváří jako parádně zlé a skvěle zpracované deathmetalové album, ale skutek tak trochu utek; ty kvalitní nápady působí neuzavřeně nebo jejich rozletu rovnou brání následná kytarová vata. Úvodní poslechy, navzdory úplné absence vyvrcholení, byly fajn. Jenže po několika týdnech, zvlášť když jsem se uráčil napsat recenzi, se do poslechu „Drowning in Circles“ musím nutit a to je špatně.
Když se Sonne Adam odmlčeli, upínal jsem své „naděje“ na spřízněné Kever, avšak po slibném EP číslo jedna přišlo EP druhé a nuda. „Drowning in Circles“ taky působilo rajcovně a nic. Zbývá mi tedy čekat, než se Sonne Adam opět rozhýbou, a doufat, že nezklamou; případně na jiné album izraelského undergroundu, které rozpálí, ale zároveň ukojí mé chutě po temném metalu. „Drowning in Circles“ je poctivost, o tom žádná, ale jinak naaaaah…
