 |
|
Země: USA Originální název: The Wretched Režie: Brett Pierce, Drew T. Pierce Hrací doba: 95 min Zdroj fotek: IMDb.com
|
(Budou velké spoilery.)
Na „The Wretched“ mi přijde mimořádně vtipná jedna věc. Sice se jedná o malý laciný a nízkorozpočtový horůrek (a ještě navíc nevalných kvalit, ale k tomu dostaneme později), přesto se mu podařila věc, jakou se může pochlubit jen málokterý film. Šest týdnů po sobě dokázal ovládnout návštěvnost amerických kin. Jedná se o první snímek od „Avatara“ (2009), jemuž se tohle povedlo.
Není ale úplně těžké si domyslet, jak se něco takového mohlo přihodit. „The Wretched“ si svou premiéru sice odbylo už v červenci 2019 na festivalu, ale do distribuce se film dostal až v květnu 2020, tedy uprostřed pandemie koronaviru. Většina kin ve Spojených státech amerických sice měla zavřeno, ale pořád fungovala autokina a vzhledem k tomu, že v té době se v oběhu nacházelo jen minimum snímků, cesta k nesmrtelnosti byla pro „The Wretched“ velmi jednoduchá. Jenže i když se tvůrci můžou chlubit takovým úspěchem, celkově jejich počin pořád nevydělal žádnou raketu. Na druhé straně, při rozpočtu pouhých 66 000 amerických dolarů se dají i ty tři míče považovat za docela úspěch.
Aby to celé bylo dvojnásobně legrační, tak „The Wretched“ je navíc strašná mrdka, která by si vzhledem ke svým (ne)kvalitám zasloužila spíš opovržení, nikoliv jakýkoliv úspěch.
Celé se to točí okolo náctiletého klacka Bena, jehož rodiče se zrovna rozvádějí a on přijíždí bydlet k tátovi na maloměsto. V sousedním baráku nicméně žije rodinka, jejíž mamču Abbie posedne hnusná čarodějnice pocházející z místního lesa. To má za to, že srazila srnce a ještě si jeho mrtvolu dovezla domů. Právě z téhle mrtvoly čarodějnice vyleze a začne páchat neplechu.
Tato neplecha tkví v tom, že bosorka žere malé děti. Má na to vymakanou strategii – nejdřív přiměje všechny z rodiny, aby na fakana zapomněli, a pak si ho odtáhne do svého brlohu v lese. Takhle si vyšlápne na oba sviště Abbie a nakonec i malou ségru Benovy nové kámošky. Ben nicméně není až takové jelito, začne tušit něco divného a pokusí se záhadě mizející omladiny přijít na kloub.
Problém tkví v tom, že jeho pátrání po pravdě dost nudí. Jde o takový ten klasický případ, kdy dlouhé minuty sledujete, než postava na plátně konečně přijde na to, co divák věděl už před půlhodinou. Na hororový žánr se tam navíc nachází žalostně málo hororových scén, a když už nějaká náhodou přijde, bývá krátká a typicky ještě nemastná neslaná. Takhle laciné pokusy o bafnutí snad nemůžou pořádně vylekat, natožpak vystrašit ani patnáctileté smrady, jejichž věkové kategorii jsou podobné rádoby horory pravděpodobně určeny.
Taky mi vadilo, že se tam spousta věcí děje strašně na náhodu. Dám jeden příklad. Táta si myslí, že Ben je na drogách, protože se chová divně (v sousedství má čarodějnici, víš jak) a napadl jeho novou partnerku (čarodějnice už se převtělila do ní, ale nikdo to neví). Bena odváží policie na stanici, ale bosorka něco zašeptá strážníkovi do ucha. A teď to přijde. Policajt nedojede na stanici, nýbrž k vodě, kde se pokusí Bena utopit. Zničehonic ale přiběhne zbloudilý pes a hlavního hrdinu zachrání. Policista se potom jen tak zastřelí. To všechno asi jen proto, aby hlavní cucák pro následný souboj s čarodějnicí dostal pistoli.
Nejvíc mě na „The Wretched“ vlastně bavila dvojice přiopilých týpků v kině, kteří u podobných kvazilekaček s úžasem řvali hlášky „ou shit“ nebo „no do prdele“. Vrcholem filmu pak bylo, když se jeden z nich šel vychcat, ale namísto záchodů si to namířil do křoví vedle plátna, takže se jeho vodopád rozléhal celým letním kinem. Tehdy jsem se docela zasmál, ale pro „The Wretched“ to moc dobrou vizitku neznamená. Zatímco jindy hlučné diváky v kině nenávidím, v tomto případě borci výsledku pomohli, jinak bych tam asi zkapal nudou.
Nějaký rádoby pokus o hororovou scénu objeví až na konci, kdy hlavní hrdinové vlezou do brlohu čarodějnice, aby vysvobodili svoje sourozence. Jenže ani tady se nejedná o nic extra záživného. Celé se to odehrává ve tmě, aby toho bylo ideálně co nejméně vidět, čarodějnice se jen tak mihne, aby nešlo poznat, že vypadá docela trapně (stejně to nepomůže). Skončí to happyendem (nakonec se ukáže, že všechna děcka, o něž jste se jakože měli bát, ve skutečnosti žijou; čarodějnice si je asi schovávala na horší časy), ale aby to bylo jakože strašně hustý, poslední záběr naznačí, že čarodějnice přežila, a vyústí to v otevřený konec. Jeho úroveň je ovšem stejná jako rádoby šokující zvrat před onou scénou v brlohu.
Abych to zkrátil, „The Wretched“ je prostě povrchní podprůměrné vakuum. Navíc to není ani tak debilní, aby se z toho stala zábavná roztomilá sračka, u níž se člověk může krásně zasmát. Tohle se prostě tváří, že se jedná o seriózní horor, ale jde jen o řemeslně zručně udělané hovno. Tvůrcům prostě chyběl talent i vize a výsledek podle toho vypadá.
