Země: USA Rok vydání: 1980 Žánr: horror Originální název: The Children Český název: Toxické děti Režie: Max Kalmanowicz Hrají: Martin Shakar, Gil Rogers, Gale Garnett Hrací doba: 93 min

(Budou spoilery.)

Řekl bych, že „The Children“ z roku 1980 býval svého času docela zapadlý a snad i skoro zapomenutý béčkový kousek. Není úplně divu, protože snímek nemůže nabídnout nějaké výraznější kvality, které by jej předurčovaly ke kultovnímu statusu, ani se na něm nepodílela žádná známější hororová jména (snad kromě skladatele, viz níže). Také o nějaké dobové popularitě, ať už v jakkoliv relativním měřítku, se moc nedá mluvit, poněvadž svého času se dočkal jen limitovaného uvedení v kinech a následně putoval na VHS. Z obskurity na světla žánrových reflektorů jej vytáhla až nechvalně proslulá společnost Troma Entertainment, která „The Children“ o mnoho let později odkoupila a ujala se jeho distribuce.

Díky tomu se o „The Children“ někdy mluví jako o tromácké záležitosti, ale myslím si, že takové označení není na místě, jelikož Troma se na výrobě filmu nijak nepodílela. Navíc se ani nedá tvrdit, že by snímek pracoval s charakteristickým tromáckým přístupem plným zběsile přepáleného gore a neodolatelně imbecilního humoru. Což ale neznamená, že by se okolo „The Children“ nenašlo pár zajímavých libůstek…

Například je zajímavé, že hudbu pro „The Children“ vytvořil Harry Manfredini, jenž má na svědomí i legendární „Friday the 13th“ z téhož roku (a také hromadu jeho pokračování). Nebo že pokud vám zvuk zabíjených dětí bude připomínat prskání kočky, nebude to náhoda, protože právě takhle zvukové efekty vznikaly. Nejvíc mě ovšem pobavila fáma, že jedna postava vypadající jako pasák, která se objeví v jedné scéně a pro film nemá žádný význam, byl ve skutečnosti dealer drog, jenž štábu prodával kokain.

Pojďme nicméně k samotnému snímku. Základ „The Children“ se nechal volně inspirovat havárií jaderné elektrárny Three Mile Island z roku 1979, která je dodnes nejhorší nehodou svého druhu ve Spojených státech amerických. Nečekejte nicméně žádnou hlubší kritiku čehokoliv, jelikož tato inspirace se ve výsledku projevuje primitivním způsobem. Havárie elektrárny zde posloužila jako důvod, proč se z normálních dětí staly nakažené (anebo v české distribuci toxické) děti.

Dítka na maloměstě Ravensback se právě vracejí školním autobusem ze školy domů, když po cestě projedou mrakem toxických plynů (jenž se hned vzápětí rozplyne a zmizí kdovíkam). Za chvíli prázdný autobus s ještě běžícím motorem najde místní šerif – řidič nikde a lokální omladina taktéž ne. Začíná hledání ztracených ratolestí, které z kdovíjakého důvodu probíhá tak, že šerif objíždí místní rodiny, aby je informoval o pohřešování jejich potomků, a pak dá svému zástupci příkaz uzavřít silnici. No dobrá…

Pro film je každopádně hlavní, že děckám zčernaly nehty a že koho se dotknou, toho spálí do takové míry, až ho upálí. Boláky a puchýře obětí jsou jediné krvavé efekty, jaké „The Children“ nabízí. Navíc bych si jich dokázal představit o dost víc, a to i když mají dítka po toxifikaci enormní chuť se objímat s kýmkoliv, koho potkají. Nakonec ale ta podoba postačí, i když musím souhlasit s trefným přirovnáním, které jsem kdesi četl, že mrtvoly vypadají jako salámová pizza s černými olivami a ančovičkami.

Všechno bez většího vzrušení či překvapení spěje k očekávanému konci. Hlavní hrdinové si uvědomí závažnost situace a že děti jsou nyní hrozbou, ostatní bídně zdechnou. Náhodou se přijde na způsob, jak děti sejmout – stačí useknout pazoury s černými nehty, což jen tak mimochodem nevyprodukuje žádnou krev ani jakoukoliv jinou tekutinu, což postavy ve filmu ještě samy okomentují. Poté následuje dětská čistka a jako třešnička na dortu přijde extrémně šokující závěrečný zvrat, který musí dopředu uhádnout i ten největší prosťáček.

Vzato kolem a kolem „The Children“ určitě není nijak zvlášť dobrý biják. Ale nevadil mi. Snad i proto, že jsem od toho čekal naprostou sračku, namísto níž jsem dostal pohodové laciné dobové béčko, které se dá strávit bez sebemenších obtíží. Na jedno nenáročné pokoukání poslouží.