Země: Francie Žánr: black metal / post-hardcore Datum vydání: 22.11.2013 Label: Denovali Records Hodnocení: H. – 8,5/10 Atreides – 9/10 Průměrné hodnocení: 8,75/10 Odkazy: facebook / bandcamp

První pohled (H.):

Celeste hrají muziku, u níž si dost dobře dokážu představit, že to někomu těžce nesedne, zvlášť když se s ní Francouzi vytasí v takové podobě, jaká je přítomna právě na nejnovějším opusu “Animale(s)”, tedy rovnou s dvojalbem. Ale co si budeme povídat, přesně takhle to má být, protože tohle asi ani nemá být hudba, která je určena pro každého. Co se týče mě osobně, vzhledem k mé zálibě v jakékoliv hudební “špatnosti” mě právě takovéhle záležitosti jako Celeste oslovují.

Kdyby někdo řekl, že Celeste hrají black metal, asi jen těžko by šlo oponovat, že to není pravda, ale až takhle jednoduché to není, protože zde je tento žánr silně ovlivněn dalšími styly jako hardcore nebo sludge… a to do takové míry, až bych klidně řekl, že Celeste hrají právě tohle, akorát s black metalovým soundem. Ať je tomu ale jak chce, hlavní je jiná věc – ta muzika zní v podstatě přesně tak, jak se jmenuje nová deska “Animale(s)”, tedy animálně. Nenechte se zmást poklidnou obálkou, protože ve skutečnosti je náplní obou disků špinavá a surová masa zvuku, která je ovšem ve své hypnotické atmosféře a zničujícím soundu neskutečně silná a působivá.

U dvojalb se mi dost často stává, že mi jeden disk přijde slabší a byl bych radši, kdyby ta kapela nápady zahustila do jednoho celku. To však není případ “Animale(s)”, kde mě obě části baví naprosto stejně, obě jsou excelentní a mají ohromnou hloubku. Vrcholem obou jsou pro mě asi instrumentální kousky na čtvrté pozici, tedy “(X)” a “(Y)”, které na rozdíl od zbylého materiálu trochu zvolní v agresi a nabídnou fantastické ozvláštnění v okolním marastu. Tím ale netvrdím, že by to okolo bylo slabší – Celeste jsou na “Animale(s)” kurevsky silní po celou hrací dobu, a i když je ta nahrávka poměrně jednolitá, nenajde se jediný moment, který by mě nebavil.

“Animale(s)” je podle mě naprosto skvělá a působivá deska, ale abyste ji viděli stejně, musíte mít pro podobnou hudbu pochopení a musí vám to sednout, jinak jste asi bez šance. Jak moc je to ale specifické, tak je to i výborné.

Druhý pohled (Atreides):

Nejrůznějších bordelů jsem už letos slyšel docela požehnaně, málokterým jsem se ale prokousával tak úporně jako posledním počinem Celeste v podobě “Animale(s)”. Náser v podobě nekompromisní směsice sludge a black metalu dával mým uším zabrat zatraceně dlouho, než jsem si jej dokázal oblíbit. Nedal mi zadarmo vůbec nic, ani jednu blbou minutu z celkových sedmdesáti. Můžu ale říct, že o to víc se mi novinka dostala pod kůži, a když budu tvrdit, že jde o jednu z nejsilnějších desek loňského roku, rozhodně lhát nebudu. Přímé vstřikování sludgového bordelu a black metalového zvuku do spalovací komory funguje na výbornou.

Hradba zvuku, kterou na vás tahle mlátička vypouští, vám v první polovině dvojalba rozčísne lebku a natrhne koule a v té druhé vás ladně zaválí do země, čímž dílo dokoná. Jsem si vědom toho, že podobně jako spousta jiného hnusu, sludge nebo dronu tahle hudba někomu neřekne vůbec nic s tím, že to je absolutní píčovina, která jede hodinu deset jedno a to samé. “Animale(s)” je zkrátka bestiální záležitostí jak zákon káže a je to tak dobře. Protože kdyby Celeste byť jen trochu polevili, ani omylem bych jim nesežral celé tohle dvojalbum i s navijákem od začátku až do konce s tím, že větší brajgl umím nadělat u sebe doma a nepotřebuji k tomu poslouchat nemastný-neslaný manuál roztáhnutý do sedmdesáti minut. Jenže tak to naštěstí není.

Popravdě ani nevím, kterou z dvanácti skladeb bych vypíchnul, ono je to poněkud obtížné vzhledem k tomu, že spojení skladba-název v případě “Animale(s)” tak docela nefunguje, jenže to je to poslední, oč tu běží. Každá píseň je sama o sobě vytržena z kontextu, z celku, který je homogenní a celistvý, přičemž každá jeho část sama o sobě nemůže ani zdaleka poskytnout to, co celé album: výplach na hranici meditace a hloubku působící závratě.