Země: international Žánr: heavy metal Datum vydání: 31.3.2014 Label: Rhino Entertainment Odkazy: –

Nikdy jsem nebyl fanouškem tributních alb, protože mi v mnohých případech přijdou coververze vlastně úplně zbytečné, ovšem v tomto případě jsem ani já nemohl odolat, protože příležitost, kdy legendy jako Metallica, Glenn Hughes, Mötorhead nebo Scorpions vzdávají hold ještě větší legendě jménem Ronnie James Dio, jsem si prostě nemohl nechat ujít. Na “Ronnie James Dio: This Is Your Life” se nachází výběr skladeb, kterým v rámci Rainbow, Black Sabbath nebo Dio vtiskl Ronnie svůj nesmrtelný vokál a hned na úvod říkám, že i když se na albu podílela opravdová pěvecká extratřída, tak očekávat, že by snad někdo Ronnieho dokázal zastínit, je bláhové.

Čtrnáctka skladeb, z nichž drtivá většina vznikla právě pro potřeby tohoto alba, se zřejmě z úcty k legendarnímu jménu drží svého originálu poměrně věrně, což jsem ochotný v tomto případě pochopit, takže proti tomuhle výjimečně nic nenamítám. Nic se nedá vytýkat ani výběru skladeb, protože výmluvně prezentuje Ronnieho tvorbu, takže samozřejmě nechybí nesmrtelné pecky jako “Neon Knights”, “Holy Diver”, “Tarot Woman” (zde jako část skvělé devítiminutové medley “Ronnie Rising Medley” od Metallicy) nebo “The Mob Rules”. Kdybych měl vybrat předělávky, které se mi vážně líbí, tak nesmím opomenout “Starstruck” od Motörhead s Biffem Byfordem ze Saxon u mikrofonu, “Rainbow in the Dark” od Coreyho Taylora, “Catch the Rainbow” se skvělým Glennem Hughesem a “Man on the Silver Mountain”, v níž zapěl Rob Halford z Judas Priest.

Co mne naopak příliš nevzalo, jsou pokusy Halestorm s “Straight Through the Heart”, Scorpions a “Temple of the King” a Doro s “Egypt (The Chains Are On)”. Killswitch Engage heavy metalová podoba “Holy Diver” taky příliš nesluší. Ovšem pokud budu hodnotit album jako celek, tak obecně vzato nic proti, protože pro posluchače neznalé to je slušná pouť historií, kdežto pro fanoušky působišť Ronnieho Jamese Dia takové zpestření deštivého nedělního odpoledne. Za sebe však říkám, že i když jsou některé ze skladeb sebelépe zahrané, tak stejně vždycky sáhnu po originále.