Země: Velká Británie Žánr: melodic black metal Datum vydání: 30.10.1999 Label: Music for Nations Tracklist: 01. From the Cradle to Enslave 02. Of Dark Blood and Fucking 03. Death Comes Ripping (Misfits cover) 04. Sleepless (Anathema cover) 05. Pervert’s Church (From the Cradle to Deprave) 06. Funeral in Carpathia (Be Quick or Be Dead version) Hrací doba: 31:49 Odkazy: web / facebook / twitter / instagram

Druhá polovina devadesátých let je dnes, podle mě právem, mnohými vnímána jako zlaté období Cradle of Filth. Kapela vydala své nejlepší desky, její věhlas rostl, pravidelně jezdila turné a mezi tím, v roce 1999, pustila do světa své druhé EP „From the Cradle to Enslave“, které má v jejich historii také svůj význam. Důvod je nasnadě.

Titulní song „From the Cradle to Enslave“ patří k notoricky známým klasikám repertoáru Cradle of Filth a také se může směle zařadit k tomu nejlepšímu, co kapela natočila. Jestli fláku něco škodí, je to spíš ohranost, ale to se dá tak nějak čekat, když jej Krejdlové povinně drhnou snad na každém koncertě.

Opomenout nelze ani skutečnost, že právě k „From the Cradle to Enslave“ Cradle of Filth natočili svůj první videoklip. V téhle době se okolo skupiny táhlo víc kontroverzí (proslulé tričko „Jesus is a cunt“ jistě všichni znáte) a video se neslo v tomtéž duchu: kozy, krev, béčkovost, postižení plešatí liliputáni a samozřejmě ještě ta nejstrašidelnější věc – kožený obleček Daniho Filtha, z něhož mu čouhají bradavky, brr… Na každý pád výsledek dobře dosvědčuje stylizaci a náladu tehdejších Cradle of Filth, která přetrvala až do začátku nového tisíciletí.

Videoklip „From the Cradle to Enslave“ režíroval Alex Chandon, čímž začala plodná spolupráce, jež později pokračovala na dalších klipech „Her Ghost in the Fog“, „Born in a Burial Gown“, „No Time to Cry“ a „Scorched Earth Erotica“. Mimoto sem lze zahrnout také hororový film „Cradle of Fear“ z roku 2001, v němž si hlavní roli zahrál Dani Filth, další členové si střihli štěky a Cradle of Filth se podíleli na soundtracku.

V neposlední řadě se videoklip „From the Cradle to Enslave“ stal také středobodem prvního DVD / VHS kapely, „PanDaemonAeon“, kde se objevil v cenzurované i originální verzi a navíc jej doplnil dokument o jeho tvorbě a koncertní záznam čtyř straších písní (dvě z „Dusk and Her Embrace“ a dvě z „Cruelty and the Beast“).

Pojďme nicméně zpátky k samotnému épéčku, které toho nabízí víc než jen titulní flák. Další novou originální skladbou budiž „Of Dark Blood and Fucking“. Ta je na poměry Cradle of Filth dost agresivní a už se jedná spíš o béčkovější materiál, ale pořád s přehledem a o parník převyšuje tvorbu z poslední dekády. A vzhledem k tomu, jakým způsobem jsem se s minialbem „From the Cradle to Enslave“  přišel do styku (ještě o tom promluvím), mám „Of Dark Blood and Fucking“ z nostalgických důvodů vcelku rád, přestože třeba s materiálem z „Cruelty and the Beast“ se očividně rovnat nemůže.

Následuje pásmo coverů, konkrétně „Death Comes Ripping“ od Misfits a „Sleepless“ od Anathemy. Tyhle předělávky mě nijak neurážejí, protože původní autory beztak neposlouchám. „Death Comes Ripping“ je každopádně blbost a baví mě to asi tak stejně jako samotní Misfits, čili vůbec. „Sleepless“ má aspoň nějakou náladu, ale asi všem je jasné, že pochází z předlohy.

O něco zajímavější mi přijde „Pervert’s Church (From the Cradle to Deprave)“, tedy guilty pleasure remix „From the Cradle to Enslave“. Vtipně se jedná o jednu z nejhodnotnějších položek tracklistu. Na rozdíl od zbytečné nové verze „Funeral in Carpathia“ s podtitulem „Be Quick or Be Dead“, která naopak nemá prakticky žádnou hodnotu, protože oproti originálu z „Dusk and Her Embrace“ zas tak rozdílná není.

„From the Cradle to Enslave“ ve skutečnosti nijak zásadně dobrá nahrávka není. Za řeč stojí jeden klasický song, jeho zábavně blbý remix a jeden béčkový track. Zbytek je zbytečnost vhodná leda tak pro skalní, co od Filcek milují cokoliv. Přesto mám k tomuhle EP poměrně vřelý vztah, asi víc než by si zasloužilo, protože se společně se „Stormblåst“ od Dimmu Borgir jedná o první blackmetalovou nahrávku, s níž jsem se kdysi setkal. Lhát vám nebudu, na první poslech mi tehdy „From the Cradle to Enslave“ přišlo jako hrozná blbost a nad Daniho ječením jsem se zděsil. No, od té doby se hodně změnilo…