Země: USA Žánr: metalcore / nu-metal Datum vydání: 17.2.2015 Label: Spinefarm Records Tracklist: 01. Vanish 02. 11.24.11 03. Sorrow Sings 04. Lightless 05. Time and Trauma 06. Also Am I 07. Translator 08. Silencer 09. Slivers 10. Swing the Noose 11. Gathering Bones 12. Marrow Odkazy: web / facebook / twitter

Původem aljašská metalcoreová kapela s prapodivným jménem 36 Crazyfists (podle filmu Jackieho Chana) vydala letos své sedmé studiové album. Nejsem si jist, kolik čtenářů tato informace zvedne ze židlí, protože pokud jsem obeznámen, v České republice nejde o kdovíjak známou či oblíbenou partu. Ani nemám zdání, zda u nás 36 Crazyfists už někdy vystupovali živě. Tak či tak, po pěti letech je venku novinka nesoucí název “Time and Trauma”.

Přiznám bez mučení, že doposud jsem od 36 Crazyfists slyšel jen pár let starý singl “Bloodwork” a jejich hudba mi vždy připadala taková hodně stejná a bez přidané hodnoty. Což si tedy nemyslí široké zástupy fanoušků, kteří je na sociálních sítích vychvalují a nekriticky vynášejí do nebes. Nové album je podle nich jedno z nejlepších a vrací kapelu zpátky ke kořenům. Jde prý o dospělou kapelu, která nemá potřebu si na nic hrát a přetvařovat se. Je tomu opravdu tak?

Po prvních několika posleších “Time and Trauma” jsem měl pocit, že nejde o nic moc objevného a vlastně jsem ani neprohloupil, když jsem od 36 Crazyfists dříve žádné album neslyšel. Vrtalo mi to ale hlavou a dal jsem desce ještě jednu šanci. Při dalším pozorném poslechu začal hlodat červíček pochybnosti a po nějaké chvíli jsem si průjezd “Time and Trauma” docela užíval. Nejde o snadno přístupnou hudbu, která by došla instatního zalíbení, má ale své kouzlo.

Jak jsem nastínil výše, “Time and Trauma” zní napoprvé dost rozporuplně. Po nějaké době ale dokáže vtáhnout a funguje jako poměrně slušná ucelená deska. Umím si představit, že bych měl chuť si ji pustit třeba i za rok znovu. Jednou či dvakrát. Na poslech je potřeba se maličko více soustředit, a nejde tak o vyloženě odpočinkový typ hudby. Stopáž kolem 50 minut by zasloužila trošku oříznout, protože ke konci už “Time and Trauma” přeci jen částečně dochází dech. To je dáno hlavně tím, že nakonec jsou si jednotlivé písničky přeci jen docela podobné.

Prvním, čeho si posluchač na “Time and Trauma” a potažmo i na celých 36 Crazyfists všimne, je opravdu těžký zvuk podladěných kytar, dodávající nahrávce hodně hutnou atmosféru. Ty jsou podpořené dunivou basou a nepříliš složitými, ale o to dynamičtějšími bicími party. Obecně se “Time and Trauma” nese ve středním tempu, jež sem tam zrychluje a zase se vrací. Rychlejší pasáže jsou ale skvělé a patří mezi nejsilější části desky. Po technické stránce je novinka celá jakoby utlumená, což přidává na zvláštní auře, která celé “Time and Trauma” obklopuje. Určitě zajímavé.

Dalším nezaměnitelným aspektem muziky 36 Crazyfists je hlasový projev frontmana Brocka Lindowa, který je zároveň i hlavním textařem kapely. Vše krom songů “Silencer” a “Marrow”, na nichž se podíleli i další autoři, napsal sám. Hlasově zvládá pouze pár poloh a moc často je nemění, ale celkovému dojmu z poslechu to vůbec nevadí. Jeho hlas má zvláštní zabarvení a právě díky němu získává hudba 36 Crazyfist vlastní unikátní rozměr.

Mezi nejzajímavější skladby patří “11.24.11” s opravdu říznou kompozicí a výborným rychlejším rozjezdem. “Lightless” osloví milovníky rychlých melodií prolnutých pomalejšími částmi a solidním refrénem. Singlová “Also Am I” je asi tím nejlepším, co dokáže “Time and Trauma” nabídnout, a představuje krystalickou esenci muziky 36 Crazyfists. Perfektně zahraný rychlý rozjezd, střídající se vokál, super refrén. To můžu. Solidní je také například “Slivers” s opravdu naštvaným vyzněním.

“Time and Trauma” bohužel nemohu hodnotit v rámci celé diskografie 36 Crazyfists, a tak ani nevím, zda opravdu jde o dospělou kapelu s vlastní tváří. Samostatně jde však o solidní fošnu, jež se příjemně poslouchá a díky neotřelému vokálu nemá problém se zalíbit. Problémem na druhou stranu je patrná repetitivnost kompozic a fakt, že 50 minut je na podobnou muziku přeci jen trochu moc. Máte-li rádi americký metalcore, s “Time and Trauma” nešlápenete vedle a víceméně budete spokojeni. Prostě lehký nadprůměr.