Země: Švédsko Žánr: doom metal Datum vydání: 30.4.2020 Label: Invictus Productions Tracklist: 01. The House of Peor 02. Dawn Walker 03. En To Pan 04. Set-Sutekh 05. St. Cyprian 06. Voidsoul Hrací doba: 50:06 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Invictus Produtions

„Deadly Black Doom“. Smrtící černá záhuba. Head of the Demon. Hlava démona. Víc metal už to snad ani nejde. O to víc možná překvapí, jak vlastně toto Švédské uskupení zní. Já se s Head of the Demon setkávám poprvé právě nyní. Sice už mají na kontě dvě řadovky a hlavní postavy, okolo kterých se to celé točí – Thomas a Konstantin –, vydali placky i s kapelami A Mind Confused a Kaamos, ale dosud jsem o jejich tvorbu nikdy nezavadil.

S vydáváním desek Head of the Demon nikam nespěchají. Fungují od roku 2012, kdy také představili svoji eponymní prvotinu. Následovníka nazvaného „Sathanas Trismegistos“ vydali až po čtyřech letech a stejný odstup nyní dělí také aktuální novinku „Deadly Black Doom“, která vychází opět o Valpuržině noci. Čtyři roky mi v časech současné nadprodukce přijdou tak akorát.

Název „Deadly Black Doom“ zní vpravdě přísně. Jak ale znalci předchozí tvorby Head of the Demon dobře vědí, stylově nejblíže mají k onomu třetímu slovu, tedy doomu a doom metalu. Nehrají sice úplný umíráček, ale táhlost a monotónnost tohoto žánru je jim vlastní. Skladby jsou ohlodané až na kost. Na žádné vyhrávky a dramatické změny se tu moc nehraje. Nějaký motiv se načrtne a v jeho tónu se jede až do konce. Tato jednolitost je ovšem zvládnuta skvěle. Momentů, kdy už je toho všeho trochu moc, je málo, vlastně jen jeden. Tím je závěrečná skladba „Voidsoul“, i tu ale stále vnímám jako slušnou, přestože za zbytkem zaostává. V ostatních případech však z toho mála Head of the Demon těží maximum.

Zářným příkladem minimalismu je čtvrtá „Set-Sutekh“. Má sice sedm minut a všehovšudy obsahuje tři riffy, dvě tempa a v textu se opakuje pouze jméno onoho egyptského boha, ale jak to funguje! Ostatní písně stojí na úplně totožném schématu. Za tu nejzdařilejší považuji „Dawn Walker“, zejména pro svoje uhrančivé, až hypnotické riffy. Ty jsou přítomny napříč celým „Deadly Black Doom“, ostatně právě kytarová práce je na této desce tím nejlepším. Tajemné melodie se proplétají skrze celou hrací délku a tu více jak sedmiminutovou stopáž, která je pro všechny přítomné skladby minimem, se i díky nim daří držet pevně pod kontrolou.

Nelze opomenout ani atmosféru díla. Všechny ty skvělé riffy by bez ní byly jen stěží tak uzemňující. Chlad rozvleklých chodeb starověkého chrámu je všudypřítomný a každá další skladba představuje jeho další zákoutí. Prostor pro posluchačovu fantazii je plně k dispozici. Společným jmenovatelem je však okultismus a jeho praktiky. Právě tady se dost možná projevuje předchozí tvorba Thomase a Konstantina, kteří pocházejí z deathmetalových a blackmetalových vrstev, jejichž vliv může být v náladách „Deadly Black Doom“ slyšet. Své dělá také produkce, v níž je vše krásně zřetelné. Kytary jsou minimálně zkreslené, není tu žádné vazbení, stejně tak čitelný je i pošpiněný zpěv. Nahrávka tímto osazením připomíná spíše rockovou hudbu než metalovou. I díky tomu získává „Deadly Black Doom“ na působivosti a k ponurému stylu Head of the Demon sedí tenhle mrazivý zvuk přesně.

„Deadly Black Doom“ tak s jistotou zařazuji mezi povedené desky letošního roku. I když počáteční okouzlení s postupem času jemně opadlo, stále se udrželo na vysoké pozici. Head of the Demon nabízí na „Deadly Black Doom“ silně podmanivý zážitek plný chmurných nápadů a návykových riffů. Skromný a rádo se opakující skladatelský rukopis toho v sobě ukrývá překvapivě mnoho a dokáže tak zabavit na pěknou řádku poslechů. Moc příjemné album.