Herxheim - Incised Arrival

Herxheim – Incised Arrival

Herxheim - Incised Arrival

Země: USA
Žánr: black / death metal
Datum vydání: červenec 2020
Label: I, Voidhanger Records / Nuclear War Now! Productions

Tracklist:
01. Wanton of Idols
02. Lesson Crescent
03. Branded by Pentagram
04. Chateaux Delirium
05. Eve’s Rampike
06. Warrior Master Lore

Hrací doba: 36:47

Odkazy:
web / bandcamp

K recenzi poskytl:
I, Voidhanger Records

Zámořské duo Howls of Ebb jsem svého času označil za jednu z nejzajímavějších a nejzvláštnějších deathmetalových formací posledních let. A vlastně si za tím pořád stojím, ačkoliv „poslední léta“ se v mezičase staly trochu zavádějícím pojmem a asi by se hodilo to časové období zkorigovat na dobu, kdy byli Howls of Ebb aktivní. Kapela to totiž v roce 2017 zabalila a v jejím případě to obzvlášť zamrzelo. Howls of Ebb sice po sobě nezanechali velké množství nahrávek, ale všechny jejich počiny jsou výrazné a zELeVthaND / RoTn’kbLisK si na nich vypracovali zvláštní, neotřelý a jasně rozpoznatelný sound, jehož prostřednictvím na deathmetalový žánr nahlíželi svěžím způsobem. Takových skupin je vždycky škoda.

Hlavní mozek Howls of Ebb však naštěstí s muzikou neseknul. Patrick Brown neboli zELeVthaND, nyní vystupující jako Brungard, se v loňském roce jako bubeník podílel na mezinárodním projektu Golgot respektive na jeho prvním demosnímku „Estrangement I: Floodline“. I to se snažilo o podivnější přístup k black metalu a nebylo úplně bez zajímavosti, ale mně osobně úplně neučarovalo. Především ale Brungard představil svou novou skupinu Herxheim, s níž pustil do světa demo „Cultivating Throne of Fur“, které bylo v tom nejlepším slova smyslu divné a ukázalo, že borec ani pod novým jménem nezapomněl, jak udělat nevšední death metal s příměsí black metalu, jenž se neotáčí za zavedenými standardy a snaží se jít si svou vlastní cestou.

Na „Cultivating Throne of Fur“ letos navázala také první dlouhohrající deska „Incised Arrival“, která pokračuje v nastoleném trendu divného black / death metalu. Hovořím nicméně pouze o obecném směru, poněvadž řadový debut zní v mnoha ohledech odlišně než „Cultivating Throne of Fur“.

Na „Incised Arrival“ například vymizely atmosférické mezihry, které se na demu objevovaly na každé liché stopě. Určitou návaznost lze v tomto ohledu slyšet kupříkladu v intru „Branded by Pentagram“, přesto je evidentní, že tento aspekt zvuku Herxheim zůstal na „Incised Arrival“ opomenut. Chcete-li však, můžete to brát pouze jako dramaturgickou záležitost.

Dle očekávání se výrazně proměnil také zvuk. Metalové a hoblovací pasáže na „Incised Arrival“ sice pořád znějí hrubě, ale ne tak „humpolácky“ jako na „Cultivating Throne of Fur“. Naopak sóla, melodie, zvraty a atmo prvky již na desce nevyznívají tak obskurně jako demu.

Herxheim

Všechen tenhle posun může na papíře fandovi podivného metalu znít spíš jako krok zpátky, ale nakonec nic z řečeného není ke škodě věci. „Incised Arrival“ se totiž pořád může pochlubit osobitým zvukem, charismatem a výbornou skladatelskou stránkou. Poslechněte třeba „Warrior Master Lore“ a zkuste mi říct, že to je normálka a že v tom nejsou některé fakt kruté riffy. Herxheim nehraje jednoduše a nabízí hromadu pokřivených motivů a podivných nápadů, ale jde cestou neobvyklých struktur a svojské umělecké vize, nikoliv obligátního rozhození chaotických chapadel a spoléhání se na samotný zvuk.

Navíc lze pochválit i skutečnost, že Brungard nestojí na místě ani v rámci vlastní tvorby, což je obdivuhodné, vezmeme-li v potaz, jak osobitě zněla jeho muzika už v minulosti. Ostatně posun mezi „Incised Arrival“ a „Cultivating Throne of Fur“ jsme již diskutovali. Stejně tak ale mohu poukázat i na posun mezi Herxheim obecně a Howls of Ebb (už jen třeba nárůst podílu black metalu…), byť návaznosti samozřejmě uslyšíte.

Z řečeného asi vyplývá, že „Incised Arrival“ není album lehké na strávení, člověk si musí chvilku zvyknout, aby ten přístup Herxheim plně ocenil a objevil v něm to kouzlo. Pozornost si však tahle fošna zaslouží.


6 komentářů u „Herxheim – Incised Arrival“

  1. Jo, pěkně ta basa vrčí, stejně jako já, když vidím slovo “svojské”. Muzika je skutečně originální, neotřelá, osobitá, svá. Pište dál H., M., D., C. a S., vaše stránky jsou jedinečné.
    P. S. A ti Paysage d’hiver, skvost!

  2. teda díky za super tip, howls of ebb mě trošu minuli, ale tady cítím Abruptum vibe, takže jo, parádní, tohle musí na desce domů.

  3. „Warrior Master Lore“, ne „Warrior Master Love“ ty jantare. Zmiňuju to proto, že jsem to několikrát taky tak na BC přečet, protože se prostě nedá odolat tomu, jak nádherně porno-samecky to zní. V patnácti by to byl můj nick na ICQ.

  4. nerad konstatuji, že se zážitek s dalšími poslechy spíš vyprazdňuje, než prohlubuje. warrior master love jako jediný je pořád super song. takže přesedlávám na ominous resurrection. jinak ale klobouček I, Voidhanger, letos nakládá originalitu.

Napsat komentář: vanena Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.