Země: Řecko Žánr: black metal Datum vydání: 14.5.2021 Label: Transcending Obscurity Records Hrací doba: 09:26 (56:06 vč. bonusů) Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Transcending Obscurity Records

Dlouhohrající desky jsou monument, právě ony jsou tím pomníkem, na nějž se později vzpomíná. Minialb, která by o sobě mohla tvrdit totéž, není mnoho, a proto jsem je vždy vnímal víc jako záležitost pro skutečné fanoušky té dané kapely. Jednoduše věc pro lidi, kteří muziky daného interpreta nemají nikdy dost. Jistě, v některých žánrech to funguje jinak a krátké nahrávky zde mají větší tradici, ale přinejmenším v extrémním metalu to takhle vnímám.

Z tohoto ohledu vlastně neexistuje důvod, proč bych měl chtít poslouchat EP řeckých Dødsferd, protože k mým favoritům nikdy nepatřili. Některá starší alba mi přijdou docela ok, ale o žádný zázrak nikdy nešlo a v posledních letech Dødsferd podle mě hrají tužku. Třeba minulá řadovka „Diseased Remnants of a Dying World“ (2018) se mi zdá fakt strašná a určitě se jedná o jednu z nejhorších věcí, co jsem od Řeků slyšel (upozorňuji nicméně, že jsem neslyšel všechno).

Na druhé straně, ípka bývají krátká, což je vlastně ten důvod, proč jsem si „Skotos“ nakonec pustil. Když jsem viděl na mailu promo, tak jsem si to prostě stáhnul s tím, že necelých deset minut dám v pohodě a budu vás moct oblažit další malou recenzičkou.

I když… deset minut je svým způsobem diskutabilních, záleží na verzi. Náplň dvou songů, „Skotadi“ a „Cursed to Die at First Light“, totiž platí pouze pro sedmipalcový vinyl (k dispozici ve dvou barvách). Digitál a kompaktní disk ale obsahuje celkem pět bonusových tracků. Které jsou naprosto shodné s pěti songy na minulé řadovce. Ne, vážně, label Transcending Obscurity jednoduše vzal „Diseased Remnants of a Dying World“ a jebnul celé album i ke „Skotos“ jako bonus. Docela by mě zajímala motivace pro tenhle krok, protože to mírně zavání lacinou snahou, jak pohodlně poskytnout víc obsahu bez práce. Každopádně, bonusy tím pádem budu ignorovat, což jsem ostatně udělal i při poslechu.

Ne ale, že jinak by bylo o čem povídat. „Skotadi“ ani „Cursed to Die at First Light“ totiž nejsou žádné perly a věřte mi, že bez jejich poslechu určitě dokážete žít. Sice mi obě písničky přijdou snesitelnější než materiál z „Diseased Remnants of a Dying World“, protože tam mě Dødsferd nudili fest, ale jinak… v obou případech jednoduše průměrný rychlejší black metal, jímž se táhne napříč melodičtější kytarová linka. Zahráno řemeslně dobře, ale jinak pořád průměr jak bič. „Cursed to Die at First Light“ se mi zdá o kousek lepší než „Skotadi“, nicméně i tam furt nanejvýš průměr. Obyčejný, nezajímavý.