Země: USA Žánr: death metal Datum vydání: 13.4.2018 Label: Dark Descent Records / Century Media Records Tracklist: 01. Ripperology 02. Seismic Abyss 03. Catastrophic Retribution 04. Devouring Mortality 05. Torture Labyrinth 06. Grotesque Creation 07. Parasitic Horrors 08. Mortal Decimation 09. Lifeless Manifestation 10. Reanimating Pathogen 11. Internal Detestation Hrací doba: 44:36 Odkazy: facebook / bandcamp

Americká mlátička Skeletal Remains nemusí být pro českého fanouška úplnou neznámou. Svou přítomností před lety poctili jak Brutal Assault, tak Obscene Extreme, avšak ani na jednom z festivalů nezaujali pozici některého z významnějších aktů. Právě tuto skutečnost by mohlo letošní album „Devouring Mortality“ změnit, a tyto kalifornské deathmetalisty posunout v hudební hierarchii o kousek výše.

Skeletal Remains fungují od roku 2011. Tehdy si ještě říkali Anthropophagy, ale to se s nahráním prvního demosnímku změnilo. Od té doby vydali dvě studiové desky, „Beyond the Flesh“ a „Condemned to Misery“, na kterých se jasně drží svého kopyta a ani „Devouring Mortality“ na tom nic nemění.

Styl kapely by se dal jednoduše shrnout pod nálepku „oldschool“, ale zároveň je třeba nezaměňovat tento termín se zpátečnictvím nebo pouhou nudnou opakovačkou dříve slyšeného. Ti, kteří jsou znalí předchozích dvou nahrávek, ví moc dobře co čekat, avšak i pro ně bude novinka znatelným posunem. Ale popořadě. Skeletal Remains vsadili na čerpání z prověřených žánrových análů, takže není žádným překvapením, když se vám tu připomene raná tvorba Death, Gorguts, Obituary a hlavně pak Pestilence. Dávný odér tomu také dodává krásná obálka od Dana Seagravea, jehož všichni dobře známe třeba díky pracím pro výše jmenované skupiny.

Právě Pestilence, konkrétně pak jejich monument „Consuming Impulse“, je hlavní inspirací „Devouring Mortality“ potažmo Skeletal Remains. Ale i právě díky vlivům ostatních kapel vás při poslechu nenapadají žádná negativa s tím spjatá. Svou roli hraje především fakt, že je to prostě kurva dobře zahrané a poskládané do sebe, takže není důvod proč si stěžovat na nějakou podobnost.

Onen vliv nizozemských Pestilence tkví ve vokálech Chrise Monroye a přední postavy hrdelního projevu, Martina van Drunena. To zároveň znamená, že o zpěv je tu dobře postaráno. Ale není to jenom o tom. I to, jak jsou skladby složené, jak se mění tempa z rychlých sypaček do smrtelně přísných poloh pro mlácení hlavou jak dělaných, tam všude je jasně viditelné, jak si Skeletal Remains dělali poznámky do notýsku během poslechu klasické tvorby metalu smrti.

V porovnání s minulými studiovkami Skeletal Remains je znát vývoj kupředu v hudbě i produkci. „Devouring Mortality“ zní jednoduše profesionálněji a dospěleji než jeho předchůdci. Není nijak náročné na poslech, nevyžaduje extra pozornost, naopak se celkem jednoduše zahloubá do hlavy, čemuž kromě skladatelské práce pomáhá také dobře zvládnutá produkce, díky níž sice nemá placka kouzlo počátků záhrobních metalových hrátek, ale dokáže být přijatelnější, přičemž stále představuje kvalitní ukázku death metalu, a ne pouhou líbivou pitomost.

„Devouring Mortality“ je dále jedním z těch alb, kde nemá moc smysl rozpitvávat jednotlivé skladby, jelikož téměř každá nabízí podobný požitek. Výtku bych viděl právě možná tady, kdy se až moc jede podle šablony sloka-refrén-sólo, takže občas jsou si písně podobné jako vejce vejci. Přesto se u poslechu nenudím. Riffům nechybí chytlavost, rytmika je dobře doplňuje a vše kontroluje bezchybný zpěv. Více mě baví první polovina desky, jež vyvrcholí se sedmou úderkou „Parasitic Horrors“. Po ní se určitě nejedná o žádný průser, ale skladby následující se mi oposlouchaly nějak rychleji.

Závěrem mi nezbývá než „Devouring Mortality“ doporučit. Pro fanouška death metalu se jedná o zábavnou jistotu a nic překvapivého, avšak hlavní požitek z alba může mít nefanoušek, pro kterého to může být příhodná vstupní brána do tohoto světa. Skeletal Remains vzali to nejlepší od starých pardálu a s přehledem to předvedli po svém, už po třetí a tentokrát také nejlépe.