Země: Česká republika Žánr: melodic death metal / metalcore Datum vydání: 30.8.2013 Label: Vanheim Production Tracklist: 01. Manga 02. You Want It 03. Feel My Pain 04. Next to My Grave 05. If I Ask You 06. Sea Full of Hell 07. Intermezzo 08. Not Afraid 09. Broken Wings 10. Falling Down 11. Perfect Couple 12. Scars Remain 13. You Don’t Know Hodnocení: 7/10 Odkazy: facebook / bandzone K recenzi poskytl: The Revolt

Asi nebudu moc daleko od pravdy, když pelhřimovské The Revolt zařadím po bok desítek a stovek dalších provinčních formací, které mimo domovské území zná jen pár lidí a pro které je skládání a hraní vlastně takovým koníčkem a náplní volného času. Dobře, zrovna The Revolt asi nelze považovat za žádné amatérské cucáky už jen při pohledu na jejich dosavadní diskografii, která nějaký ten titul obsahuje, ale stejně – takhle na první dobrou by vám asi sotva něco poklepalo na rameno a řeklo: “Tohle vypadá zajímavě, to si poslechni!” Jenže jak známo, mezi počtem fanoušků, profláklostí jména a hudebními kvalitami konkrétní kapely rozhodně nepanuje přímá úměra, takže by bylo nadmíru pošetilé automaticky podobné spolky klasifikovat jako druhořadé. Kvalita se totiž nachází i tam, kde by to jeden podle prvního soudu vůbec netipoval, a zrovna The Revolt jsou toho zářným důkazem.

Přitom ale rozhodně nelze tvrdit, že by na své aktuální desce “Lost in Fiction” přicházeli s něčím převratným, neotřelým, novým… Pod škatulkou crossover metal se v případě The Revolt skrývá něco, co valnou měrou vychází z melodického death metalu, a je to dochuceno špetkou moderny, která má asi nejblíže k metalcoru. Žádné divy se tedy vážně nekonají a The Revolt se spoléhají výhradně na svoji schopnost poskládat z těchto základních ingrediencí muziku, která bude za něco stát. No, a věřte nebo ne, ono se jim to daří mnohem lépe, než by náhodný kolemjdoucí mohl hádat. I když… takhle s odstupem si říkám, že to vlastně dává docela smysl. Hezká a sympaticky neklišoidní obálka, obecně střízlivé avšak pečlivé zpracování bookletu i vlastního CD, to všechno svědčí o snaze kapely prezentovat se v co nejlepším možném světle, a je potěšující, že hudební stránka věci za tou grafickou ani náznakem nezaostává.

Co si představíte, když vám někdo začne vyprávět o moderně střiženém melodickém death metalu? Já především tah na bránu, šlapavost, promakaný a chytlavý instrumentál a nějaký ten všeobecný badass faktor, bez kterého by to nešlo. No, a přesně takhle by šla deska “Lost in Fiction” v kostce popsat, jenže to bych to měl skoro zadarmo, takže to zkusím trochu rozvést. Kytarový tandem, na jehož bedrech spočívá podstatná část výrazu alba, neustále dodává sice nijak zvlášť převratné, ale překvapivě svěží a hlavně perfektně funkční melodie, riffy a další nezbytné instrumentální hrátky. Kytary jsou poskládané nápaditě, dynamicky a přechody mezi různými výrazy a polohami působí naprosto přirozeně. Po jakékoli křečovitosti, která je častou neřestí podobných nahrávek, zde není ani stopy, a nikoli náhodou je tedy právě na kytarách parádně poznat, že “Lost in Fiction” nenahráli žádní nýmandi, ale zkušení muzikanti s jasnou představou o tom, co chtějí hrát, a také dostatkem umu potřebného k tomu, aby tu svoji představu přetavili v realitu. Nejen kytarami je ale “Lost in Fiction” živa. Potřebný drive, který je ostatně jedním ze stěžejních atributů celé nahrávky, tomu dodávají neméně zdařilé bicí a vše to potom korunuje parádní vokál. Zpěvák Vláďa Hájek je totiž jak obdařen opravdu příjemným a silným čistým hlasem, tak se do toho umí opřít pěkně od podlahy, a to pak opadává omítka ze zdí. V neposlední řadě mu také nečiní sebemenší problém anglická výslovnost, což nahrávce jen dále přidává na kreditu.

Hlavní náplní celé desky jsou úderné hitovky, které umějí jak pořádně přitlačit na pilu, tak potěšit pěknou a chytlavou melodií. The Revolt ale bohudík do nekonečna neopakují jedno schéma, a tak se posluchač dočká i drobného zpestření v podobě klidnějších ploužáků, jedné nečekaně zlověstné pecky, plus intra a instrumentálního intermezza. Dá se tedy hovořit o určité pestrosti a dramaturgickém rozměru desky a není pochyb, že v současném stavu to rozhodně dělá dobrotu. Přesto bych si ale dovedl představit, že to bude ještě lepší, a to z jednoho prostého důvodu – “Lost in Fiction” vydrží hrát dost šílených padesát osm minut, a i když je většina materiálu opravdu super, je to prostě moc. A přitom by se stačilo zbavit zbytečného a hlavně moc dlouhého intra “Manga” (hned následující “You Want It” je totiž otvírák více než obstojný), na můj vkus příliš unylého ploužáku “If I Ask You” a ještě takových dvou skladeb (když by došlo na lámání chleba, asi bych volil “Falling Down” a “Perfect Couple”, ačkoli ani jedna není špatná a obě mají naopak své výtečné momenty). Tím bychom se dostali na nějakých čtyřicet minut, což je stopáž zcela adekvátní, a já si osobně myslím, že bez toho vyškrtnutého slabšího materiálu by “Lost in Fiction” na této ploše už opravdu a bez pardonu zabíjela a já bych se nestyděl vytasit rovných osm bodů.

Jenže na coby kdyby se nehraje. Důležité je, že i když “Lost in Fiction” maličko doplácí na přestřelenou délku, pořád je to zdařilá deska, které jde až na těch pár detailů jen sotva co vytýkat. The Revolt si s ní na konto připsali počin, který se vydařil jak kompozičně, tak technicky, a výsledkem je naprosto parádní žánrovka, která v domácích poměrech těžko hledá konkurenci, a když o tom tak přemýšlím, tak si docela s přehledem vytírá prdel i současnou tvorbou nejedné zahraniční veličiny. “Lost in Fiction” není žádné převratné ani kdovíjak geniální dílo, ale na nic si nehraje, nabízí nečekanou kvalitu ve všech ohledech a především baví, a to ve velkém stylu. Můj apel na všechny příznivce melodických odnoží metalu je tedy zřejmý – běžte na koncert, pořádně na The Revolt zapařte a cédéčko si kupte. Zaprvé je to naživo palba jako blázen a za druhé to stojí pár kaček, kterých určitě nebudete litovat. Takřka neznámých kapel, které by zasloužily prorazit, je spousta, ale tohle je na každý pád jedna z nich…