Země: USA Žánr: progressive thrash metal Datum vydání: 22.11.2011 Label: Heavy Artillery Records Tracklist: 01. Cosmic Cortex 02. Echoless Chamber 03. Dying World 04. Tetrastructural Minds 05. Venus Project 06. Dark Creations, Dead Creators 07. Fast Paced Society 08. Outer Isolation Hodnocení: Zajus – 9/10 H. – 8/10 Průměrné hodnocení: 8,5/10 Odkazy: facebook / twitter

David Disanto, Erik Nelson, Blake Anderson a Frank Chin během dospívání asi nepatřili mezi nejoblíbenější chlapce ze třídy. Zatímco ostatní po večerech sedávali na schodech, kouřili trávu a pokukovali po slečnách, tito čtyři měli úplně jiné záliby. Nejspíše seděli doma, poslouchali Metallicu, četli sci-fi komiksy a donekonečna trénovali hru na své kytary (či v jednom případě bicí). Někdo by řekl, že jde o zkažené dětství, ale já věřím, že si to naprosto užívali. Tímto (zcela smyšleným) úvodem jsem chtěl říci, že aby někdo dosáhl takové zručnosti (hráčsky i skladatelsky), jakou oplývají členové Vektor již ve svých (plus mínus) pětadvaceti letech, musel kvůli tomu obětovat část svého dospívání. A za to jim již v úvodu recenze patří mé dík.

Na tuto arizonskou čtveřici jsem narazil před dvěma lety při příležitosti vydání jejich debutového alba “Black Future” a nutno říci, že již tenkrát mě doslova smetli ze židle. Pravidelně narážím na alba neznámých kapel, která se mi opravdu líbí, ale dokud neslyším jejich následovníka (či předchůdce), nevěřím, že svůj úspěch kapela dokáže zopakovat. To však nebyl případ Vektor. Že v budoucnosti dosáhnou velkých věcí, jsem jim věřil. I přesto, že “Black Future” nebylo album bezchybné.

Tím se (konečně) dostáváme k desce, jež je předmětem dnešní recenze. S dvouletým odstupem vydávají Vektor své další, tentokráte druhé, řadové album “Outer Isolation”. Vektor hrají technický thrash metal, který se těžko přirovnává k jakékoliv jiné kapele. Někteří u nich vidí vliv velikánů Voivod, jelikož však mám pouze omezené znalosti jejich tvorby, musím si podobné srovnání odpustit. Co se však sluší říci je, že při přímém porovnání s Vektor zní hudba mnohých thrashových kapel jako dechovka vaší babičky. Technický perfekcionalismus byl základním stavebním kamenem hudby této čtveřice již od prvního alba a na “Outer Isolation” tomu není jinak. Album obsahuje osm skladeb o celkové délce lehce přesahující padesát minut, v čemž se od o téměř dvacet minut delšího předchůdce značně liší. Ani tak si však Vektor nevystačili s novým materiálem a tři osminy alba tak tvoří covery skladeb z dema “Demolition”.

Album otevírá rozsáhlá kompozice “Cosmic Cortex” a po akustickém úvodu rychle pochopíte, proč jsem technickou stránku hudby Vektor zmiňoval již několikrát. Kapela chrlí neuvěřitelné množství riffů pospojovaných četnými sóly a vyhrávkami. Právě úvodní skladba je však ukázkou toho, že to samotné k tvorbě klenotu nestačí. Nepočítaje úvodní akustický rozjezd, nemá v podstatě žádnou gradaci a to jí při deseti minutové délce ubírá na atraktivnosti. Po zbytek alba se však Vektor této chyby už vždy vyvarovali. V dalších dvou skladbách kapela šikovně zpomaluje a následně zrychluje tempo, do čehož opakovaně zařazuje chytlavý refrén. Oslím můstkem se tak dostávám k vokálům Davida Disanta, jenž patří mezi ty neoriginálnější, které jsem v thrash metalu slyšel. Disanto zní, jako by mu v mládí někdo ostrouhal hlasivky žiletkou. Jeho zpěv by člověk čekal spíše v black metalu. Často se pouští do opravdových výšin, kde pak připomíná Toma Arayu na počátku “Angel of Death”. Tyto výkřiky navíc většinou uvozují ty nejrychlejší momenty a varují tak posluchače, aby si kolem sebe udělal prostor (nebo v nouzovém případě alespoň poodjel na židli od stolu), jelikož bude za několik chvil nucen ke zběsilému headbangingu.

Nezanedbatelnou část alba tvoří znovunahrané skladby, které jsou až na kosmetické změny v podstatě shodné s verzemi na demu “Demolition”. Výjimkou je sólo v “Tetrastructural Minds”, které dostálo značné změny, a to podle mě směrem k lepšímu. I drobné úpravy však mohou skladby výrazně vylepšit. Důkazem budiž střední akustická část skladby “Venus Project”, která s novou produkcí nabyla na kráse a lze ji tak zařadit mezi nejlepší momenty alba. Texty na “Outer Isolation” patří (opět) k tomu nejlepšímu, co se na scéně letos urodilo. Kromě kosmické a filosofické tématiky se zabývají také úpadkem lidstva, což však činí mnohem inteligentněji, než je zvykem (porovnejte třeba s čímkoliv z poslední desky Megadeth).

Záměrně jsem se vyhnul popisování jednotlivých skladeb. Zaprvé se obávám, že by při slovním popisu vypadaly poněkud monotónně (riff – sólo – riff – řev – headbanging – sólo – riff – riff…), a zadruhé věřím, že “Outer Isolation” je deska, kterou si člověk musí prozkoumat sám. Ostatně celé album může streamovat zdarma zde na Bandcamp profilu vydavatelství Heavy Artillery Records. Vektor ode mě odcházejí se solidní devítkou. Abych dal víc, muselo by být album po okraj zaplněné novými skladbami, byť ty staré si opětovné nahrání zasloužily. Navíc jsem si celkem jistý, že Vektor na dalších albech porostou a k té desítce se ještě dostanou.

Další názory:

Na rozdíl od kolegy jsem se o Vektor dozvěděl až s vydáním aktuální novinky “Outer Isolation”, tudíž pro mne bylo prvotní stisknutí tlačítka PLAY velkou neznámou, neboť jsem neměl páru, co očekávat. Ale nakonec se z toho vyklubalo opravdu velice příjemné překvapení. Povětšinou nejsem příznivcem ani thrash metalu, ani progresivně-technických kytarových vylomenin, ale čas od času se objeví záležitost, kde si to prostě sedne do té správné polohy a extrémně mi to zachutná. A zrovna tohle je ten případ. Vektor nahráli desku pro fajnšmekry se vším všudy – technicky precizní, neuvěřitelně zábavnou, plnou výtečných nápadů a neustálých změn, které posluchače udrží ve střehu – to vše navíc v pocitovém souladu se sci-fi tématikou. Zatím to všechno zní vážně super, je tu jistý háček. Kolegovu devítku zcela chápu, ale já tak vysoko jít nemohu, protože přece jenom mám nějaké to ponětí o Voivod. Největším problémem (a vlastně jediným opravdovým problémem) Vektor je právě až příliš okatá inspirace u těchto legendárních vizionářů z Kanady – od takových “prkotinek” jako velice podobné logo, přes sci-fi témata až po samotnou muziku. Pokud ovšem nad tímto faktem přivřu očko, líbí se mi “Outer Isolation” opravdu hodně…
H.