CAUDAL (feat. Aidan Baker of NADJA) support: ARAN EPOCHAL (Silver Rocket) 30. dubna 2018 KC Kaštan – start 20.00
Duší Caudal je kytarista Aidan Baker, neúnavný experimentátor a důležité jméno na undergroundové scéně: vedle sólové tvorby a samozřejmě kapely Nadja se věnuje třeba hraní v triu B/B/S/, spolupracoval s Timem Heckerem či Matem Sweetem z Boduf Songs. Caudal založil roku 2012 a vedle něj v kapele dále hrají Gareth Sweeney (Gout, baskytara) a Felipe Salazar (Muerte En Pereira, bicí). Do Prahy přijíždějí Caudal s novým albem „Cry Fight Cry“ v sestavě rozšířené o klávesistu. 30. dubna je v pražském Kaštanu doprovodí Aran Epochal.
Caudal – to je v nejlepším slova smyslu „vzdušná“ muzika: je v ní plno prostoru pro nenápadné detaily i pro prostor samotný. Stopáží rozmáchlé kompozice pod povrchem bobtnají a rostou do nečekaných výšin. Caudal sami o sobě hovoří jako o trancepunkové kapele a je to nálepka stejně vtipná jako trefná: trio si posluchače vodí díky nekompromisní rytmické sekci, zatímco v repetitivních kytarových pasážích mu ponechává naprostou volnost. V jeden moment tak dokáže přenášet na docela jiná místa a zároveň jitřit smysly tady a teď. Když na serveru Cvlt Nation recenzovali desku „Ascension“ z roku 2014, srovnávali dopad nahrávky s působením hudby kapel Swans, Battles, Don Caballero, Neu a Godspeed You! Black Emperor najednou. Proč ne?
Aran Epochal svého času odmítal vydávat desky. Vyznával pouze živé hraní a split počiny jakožto prostředek neustálé spolupráce a kooperace se spřízněnými. Filozofii zdánlivě narušil rok 2015, kdy vyšel první dlouhohrající monument. Ale zdání může klamat. „Doba bronzová“ ve skutečnosti není deska, nýbrž „matka všech splitů“.
Aran Epochal zde svou filozofii studiové hudby jakožto konstantní spolupráce naopak ještě posílil. Ne náhodou totiž nahrávka vyšla pod hlavičkou Aran Epochal & Tahle hudba. V každé písni se tu objevil někdo ze známých, přátel, stájových kolegů, příbuzných kapel a hudebníků. Výsledek byl silný, zvláštní svým přístupem, zvláštní svým střetem různých hudebních přístupů a stylů, které všechny zastřešoval sám Aran Epochal hlubokým hlasem a ještě hlouběji naladěnou akustickou baskytarou a které všechny pracovaly pro vyšší smysl a cíl – manifest jedné specifické nezávislé scény okolo labelu Silver Rocket.
„Poznám tě, nemám strach – na konci světa a v prachu všech pravd Na JIPce mám svůj trůn a vládnu dnům“ (Velmoc žehu)
Říkává se, že do dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, a mohlo by se zdát, že pokus o zopakování jedinečnosti „Doby bronzové“ by zdaleka nemusel dopadnout tak poutavě (ačkoliv je nutno dodat, že „dvojka“ měla být původem jen desetipalcem, nikoliv dvanáctipalcem). Přesto ohlášení a vydání druhé „desky“ se stejným konceptem potěšilo. Rozkládací gatefold s malým vnitřňákem tentokrát vystřídala klasická kapsa s proříznutým středem a velkým rozkládacím vnitřňákem, namísto majestátního stromu se nyní na obálce skví jen imitace stromové kůry, ale filozofie zůstala.
Nicméně jakkoliv je mi ta myšlenka, kdy se sólový umělec Aran Epochal přetvoří ve větší kolektiv Aran Epochal & Tahle hudba, přijde stále sympatická a přitažlivá, musím říct, že „Konec srpna“ mi připadá o něco slabší než „Doba bronzová“. I zde se jistě najdou skvělé věci a hodně se mi líbí, že novinka dýchá ještě folkovějším duchem než předešlý počin. Na druhou stranu, některé skladby mi na „Konci srpna“ přijdou trochu zbytečné a příliš mě nebaví – ačkoliv neumím posoudit, zdali problém vyvěrá už z jejich původních, čistě baskytarových verzí, jaké Aran Epochal prezentuje v koncertní podobě, anebo ztratily až přerodem a po přidání příspěvků dalších muzikantů. Na koncerty totiž dlabu a skoro na ně nechodím, a když už se někam vydám, beztak je to nějaká blackmetalová sračka.
„Život v dálce tepe, tady dřímá na vlásku Spočinutí na křídlech žluťásků Pod strání, pod srázem, poslouchá celá zem“ (Svoboda tyvole)
Abychom si hned odbyli tu méně příjemnou část recenze, začněme tím méně záživným. Zbytečným dojmem na mě působí kraťoučké písničky „Hnízda“, „Kódy“, „Kamenný vrch“ a „Vesnice“. Což může vypadat jako docela zásadní část alba, poněvadž čistě na tracklistové položky to je celá třetina, co do stopáže se však jedná o pouhé tři a půl minuty. Z krátkých věcí (to jest pod dvě minuty hrací doby) mě baví jen baladický „Martin Klein“. Kromě toho mě úplně neoslovuje ani úvodní „Hlídka“, bez jejíž přítomnosti bych se nakonec rovněž obešel.
Síla té lepší části „Konce srpna“ ovšem misky vah převažuje na stranu pozitivnějších dojmů. Už „Matriarchát“ je po „Hlídce“ v pohodě, ale to první opravdové uspokojení přichází až se zadumanou „Velmocí žehu“, na kterou ihned navazuje „Svoboda tyvole“, v níž se krásně mísí melancholie, smíření a vnitřní klid. Nádherná je taktéž „Born Sainted“ pocházející původně z repertoáru Tima Remise (Sweet Cobra, Auxes). Velké překvapení a určitě jeden z vrcholů si pak Aran Epochal & Tahle hudba nechali na samý závěr v podobě desetiminutové kompozice „Den H“, která svou jednoduchou monotónností spřádá silnou atmosféru.
„Dovedu čekat, ale nemám při tom stání A nevadí mi smrt – jen umírání“ (Jizera)
„Konec srpna“ rozhodně není standardní deska, nepůsobí běžným dojmem a žánrové škatulky jsou na ni trochu krátké. Snad jediným souměřitelným počinem je opravdu jen – „Doba bronzová“. A to jsou všechno věci, které „Konec srpna“ ctí. Mám-li ovšem hodnotit střízlivě, musím říct, že vedle krásných momentů tu jsou i slabší chvilky, že nynější kolekce strádá na určitou nevyrovnanost a že… „Doba bronzová“ prostě byla výš. Tak to je. Ale navzdory tomu – jisté kouzlo to stále má.
LYSSA ARAN EPOCHAL („Konec srpna“ release party) CESCHI (akustickej set) DĚTI DEŠTĚ 31. října 2017 Praha – Klinika, start 19.00
Klinika je ve svízelný situaci, ale nevzdává se. Chceme poslat na Žižkov energii a vyslat do světa vzkaz, že Klinika není sama. Veškerý podvratný aktivity jsou nesmrtelným podhoubím Silver Rocket a tohle spojení prostě dává smysl. Poslední říjnovej den od 19.00 na Klinice můžete vidět a slyšet následující umělce v rámci Silver Rocket benefitu pro Kliniku. Lyssa je neuvěřitelná hydra ve stálý (a vynikající) formě, kterou se chystá posvětit další vinylovej nosič, zůstaňte ve střehu. Děti deště je armáda bordelu, která drží pohromadě silou vůle a piva, ale drží. Aran Epochal ten večer přivítá na světle božím svojí novou desku „Konec srpna“ – konec října se zdá jako ideální doba. A pozor – když se o tomhle koncertě a o situaci Kliniky dozvěděl Ceschi, okamžitě nabídnul svojí milou přítomnost. Celej večer tak uzavře Julio Francesco Ramos se svým akustickým setem. Začínáme brzo, dorazte včas!!!
Druhé album Arana Epochala (respektive seskupení Aran Epochal & Tahle hudba) se jmenuje „Konec srpna“ a vyjde – na konci srpna u Silver Rocket. Skladbu „Velmoc žehu“ najdete k poslechu níže.
„Tahle hudba“ bude tentokrát znamenat následující interprety: Orel (Planety, TNZVRBT), Yoz (OTK), Gurun Gurun, Záclona (Planety, Laundered Syrup), Tim Remis, Palma (Leto), James P Honey (Buriers), Bene (Modré hory), Tim Remis a Štěpán Adámek.
Solo Soulkostel Ceschi, Andy The Doorbum, Aran Epochal, Calvera, Molly, Bazdesh, Palma, Horní tok, Yood 17. června 2017 Soulkostel u Vernéřovické studánky
Magické místo v Broumovských lesích, které si lidé uložili do srdcí i do paměti pod jménem Soulkostel, ožije tuto sobotu mini-festivalem „one-man“ hudebníků s příznačným názvem Solo Soulkostel. Zkušený místní pořadatelský spolek Šrumec spojil síly se Silver Rocket a výsledkem je pestrý line-up, jemuž vévodí americký rapper a folkař v jedné osobě Ceschi a jeho krajan Andy The Doorbum, jehož koncerty provází udivené pohledy a nadšené ohlasy. Termín je 17. června, hudba začne v 17.00 a praktické informaci si můžete přečíst zde: https://srumec.wordpress.com/
„In Vernovice there stands an old church surrounded by fields, the Soulkostel. It’s insides are filled with spirits of those who have passed through, bizarro sculptures and sounds of the lost and found alike. Performing at Soulkostel during a snow storm last year was an unforgettable experience. Come share another rare evening with us for the Solo Soulkostel Fest,“ zve návštěvníky Ceschi. Na Solo Soulkostel si odbude premiéru Palma z Leto, pod názvem Horní tok se skrývá kytarista jihočeských Zutro, Aran Epochal dokončil nahrávání svého druhého alba, místní borce zastupuje zvukomalebný Bazdesh, hrubé elektronické beaty přiveze Molly, basovou bouři zase Calvera a ambientní uklidnění Yood. Prostředí Soulkostela a přilehlých lesů slibuje neuvěřitelný zážitek. „Soulkostel is one of those magical places in the world that as a performer you feel lucky to share your art in. I would be honored if you would join us for the one-man acts festival there,“ zve i Andy The Doorbum. Nenechte si to ujít!
NEW DOG (USA, Lokal Rekorc / Kill Rock Stars) ARAN EPOCHAL (CZ, Silver Rocket) 11. září 2016 Praha – kavárna Potrvá, start 20.00
Má kořeny v Ázerbajdžánu, žije v Bostonu, skládá písničky křehčí než suchý list a sám sebe popisuje takhle: „Publishing guy by day, amateur boxer and songscribbler by night.“ Anar Badalov neboli New Dog se potřetí vrací do Česka – tentokrát s letošním albem „Teeth Marks“. Znalci detailních zákoutí nezávislé scény Badalova jistě zaregistrovali coby člena Metal Hearts a poté coby jednu polovinu (tou druhou byla Mona Elliott z Victory at the Sea) dua Travels, s kterým se před pár lety představil i na 007. Anar se už několik let věnuje projektu New Dog: „Teeth Marks“ je třetí deska; ta předchozí „Classic Ballroom Dances“ vyšla na kultovním labelu Kill Rock Stars (Unwound, Deerhoof, Bikini Kill, Gossip, Sleater-Kinney, The Paper Chase atd.). Oproti loňskému evropskému turné s bubeníkem budou koncerty New Dog sólové. V Praze se jako support představí Aran Epochal, který od loňského LP „Doba bronzová“ urazil další kus cesty a v Potrvá představí nové písničky.
Magick Musick je tu letos po osmé a do dvou plnohodnotných dnů přiveze 11 potvrzených kapel. Zatím není uzavřené pořadí ani výše vstupného, tohle bude dořešené těsně před festivalem a včas zveřejněné na kmenovém webu www.madmusick.cz/festival. Známy jsou však kapely jednotlivých dnů, které si dovolujeme představit v alfabetickém pořadí.
Pátek 17. 6. 2016
Vydal hromadu singlů, vloni parádní velkou desku a jeho dráha přitom pořád vede mimo všechny značený cesty. ARAN EPOCHAL je živoucí novodobej underground, neandrtálský emo: ambient, folk, alternativní rock i hard core – punk, který ze svý podstaty přirozeně funguje bez ohýbání hřbetu před manýrami kapitalismu. Basa a zpěv ořezaný jak rákoska na establishment.
BANANA SPLIT A JEHO MORALISTÉ, jak prosté, když posté intelektuálům kážou, jak králům, a dokážou morálky stáda generálům, že po bitvě je každej málem generálem; tak letos vevnitř Bouda nespokoj se vole s málem.
Kapela, která včera vznikla a hned druhý den potvrdila koncert. Spontaneita a upřímnost, které mnohým kapelám chybí, jsou ji vlastní jako plné vědomí dřívější či pozdější mortality. Není tajemstvím, že KOVADLINA vznikla z ocelových trosek Hanby, jejíž čas přirozeně vypršel. Kovadlina se rozezněla melodickým punkem tam, kde jím Hanba dozněla. Hrát se bude uvnitř Boudy.
SPHERES přijedou ze Stříbra, odkud pochází i skupina Coward, z jejichž členů doplněných hráčem na klávesové nástroje se skládají a dohromady tak do posledního tónu kouzlí art rock prolnutý scénickým heavy metalem. Tohle celé výhradně instrumentálně a mírou zručnosti s citem pro žánr zcela vrchovatě.
Jednou to muselo vyplout na povrch, kámen mudrců je zasazen v baru v Boudě a pomoci jej naleznout mezi hromadou vyspárovaného kamení přijede TOMÁŠ PALUCHA, který shodou okolností právě vydal stejnojmenný snímek, tedy “Kámen mudrců”. Mytický rock, nad jakým jiným stylem se nad ránem bavit v Boudě na baru? Přes bar? Pod barem? Prostě se tam někde potkáme!
Sobota 18. 6. 2016
CALVERA rozšmelcuje Boudu jenom pomocí basový kytary a hlasu. Vloni vydal debutovou desku, která je mimo veškerej čas a zaslouží víc pozornosti, než se jí dostává. Sám se charakterizuje úsečně jako onemanpičus s basou, ukradený riffy, melodie, slova a náměty, ale kdo ví? „Se Satanem na cestě nemusím se ani do Říma bát.“
Pražské instrumentální trio obratně se brodící bahnem progresivního drone post metalu vloni vydalo debutové album “Blank And Forward”, které letos vyšlo v podobě double LP. Pro živé provedení dvojdesky jsou útroby Boudy naprosto ideální a kapela DREARE je připravena přenést posluchače na svůj experimentální kmitočet, budou-li maximálně pozorní.
V drážkách mnoha vinylů olomoucko – pražské kapely GATTACA hoří emo, black metal, hardcore – crust, post rock či screamo, v srdcích jejích členů pak nekompromisní hardcore – punk jako životní postoj, pro který nejsou slogany typu “go vegan” vyprázděný víkendový fráze.
O tom, že thrash metal prožívá renesanci společně s vinyly, už nelze pochybovat. Jižní Čechy doslova vřou, ale nejen jimi je tuzemský mosher živ. V západních Čechách, konkrétně v Plzni nedavno povstala nová, česko-americká kapela LAID TO WASTE a po vyslechnutí jejího vinylového debutu nebylo pochyb – o tuhle old school moshující thrash – speedovou smršť Bouda nepřijde. A vy přirozeně s ní! Pure fucking whiplash!
Violence hardcoru není nikdy dost a svý o tom ví PRŮMYSLOVÁ SMRT z Jihlavy. Do tohohle pekla můžou z nebe klidně padat provazy vody, kapela bude vždycky rychlejší a intenzivnější. Bejt hardcore není sranda, ale hardcore je náš domov – Průmyslovka má jasno a umí to dát najevo, jako málokterá.
Z jihomoravských Přísnotic dovalí hutná a přísná definice crust – punk – metalu RISPOSTA, která svou pověstnou maximální intenzitou zvuku vyplní každou klidnou skulinu výhledově se drolícího pódia za Boudou. Kapela má na svém kontě mnoho vinylů včetně velkého debutu “Schválen byl nový řád” a dlouhohrající novinku bude právě letos nahrávat. A rozhodně nebude nouze ani o thrashující kytary!
V pátek bude otevřeno od 18:00 hod., v sobotu pak od 15:00 hod. Změna programu je vyhrazena a není tedy vyloučeno, že přibudou ještě další účinkující. Buďte ve střehu na kmenovém webu a sociálních sítích.
Předem děkujeme za podporu a těšíme se na setkání v předvečery letního slunovratu.
Venku je další videoklip Arana Epochala, konkrétně ke skladbě „Klamorna“ — sledovat jej můžete na YouTube. Písnička pochází z letošní první dlouhohrající deska „Doba bronzová“, jež díky množství hostujících hudebníků vyšla pod hlavičkou Aran Epochal & Tahle hudba.
Nikdo učený z nebe nespadl, dokonce ani ten Google nebyl ze všech nejchytřejší odjakživa, a i když toho člověk bude znát spousty, pořád bude mnohem větší spousta věcí, o nichž ještě ponětí nemá – což naprosto do puntíku platí nejen v obecné rovině, ale i v hudební podmnožině vědomostí. Jedním z nejlepších způsobů, jak nevědomost přeměnit ve vědomost, je se někoho zasvěceného zcela prostě zeptat: co to je, kdo to je? Úplně stejně, jako se ten, kdo o něm doposud neslyšel, zeptá: kdo to vlastně je ten Aran Epochal?
Aran Epochal je alter ego Adama Nenadála, člena formace Gnu (ostatně, podobnost s názvem doposud poslední desky „Album Epochal“ by mohla leccos napovědět), jenž se také angažuje v chodu vydavatelství Silver Rocket. Jinou definici Arana Epochala by šlo třeba formulovat jako dialog hlubokých tónů akustické baskytary a hluboké hlasu. I když, v případě „Doby bronzové“ už zrovna tato definice stoprocentně přesná není…
„Řekni mi, kde jsi byl, a jaks tam doletěl, a co jsi všechno vzal, a cos tam uviděl?“
(A. Letec)
Na začátku své cesty se Aran Epochal rozhodl nevydat dlouhohrající desku – namísto toho se pustil do seriálu sedmipalcových splitů, jichž od roku 2008 stačila vyjít pěkná řádka. Mimo jiné Aran sdílel prostor na malém asfaltu se jmény jako Unkilled Worker, OTK či Auxes. Nicméně, postoje se mohou měnit – přišel červen léta Páně 2015 a počet palců narostl ze sedmi na celých dvanáct a první velké album Arana Epochala je na světě. Zároveň s tím však „Doba bronzová“ není tak úplně album Arana Epochala. Nedává to smysl…?
Ale dává. „Doba bronzová“ totiž vychází pod hlavičkou Aran Epochal & Tahle hudba. Toto označení vlastně říká to, že i zde pokračuje onen přístup spolupráce s jinými umělci, jejichž přítomnost na nahrávce reprezentuje právě ona „Tahle hudba“. V reálu to znamená, že vlastní Aranovy skladby byly obohaceny vklady dalších muzikantů; že na základ tvořený akustickou baskytarou, zpěvem hlavního protagonisty a folkovým nádechem jsou nabalovány další vlivy a motivy, jež Aranův zadumaný folk dále rozšiřují a posouvají do jiného světla. To platí o všech dvanácti přítomných písních, protože zde není jediná, která by se bez takového rozšíření obešla. A kdo že onu Tuhle hudbu tvoří? Jmenovitě se jedná o členy skupin jako Enablers, New Dog, Sweet Cobra, Insect Ark, Planety, OTK, Kontroll, Gurun Gurun nebo Leto.
„Nejsem sám – mám pole veliký jak celej život. A v nebi je cejtit čaj.“
(SOS JTB)
Celá tahle nahrávka, její pojetí, přístup k ní a také – a to ne v neposlední řadě, ale spíše rovnou v první řadě – její vyznění jsou z mého pohledu velmi sympatické. I proto bych byl moc rád, kdybych mohl prohlásit, že je „Doba bronzová“ po okraj naplněna skvělými písničkami, bohužel to však udělat nemohu, protože mi to tak nepřijde. Nechápejte mě špatně, na „Době bronzové“ jsou některé skladby skutečně úžasné… a ty zbylé jsou taktéž dobré (anebo přinejmenším zajímavé), jenom ne TAK dobré.
Začneme tím nejlepším, co lze na „Době bronzové“ najít – jsou to písně, které i přes svou zdánlivou jednoduchost neomrzí ani po obrovském množství poslechů a díky nimž rozhodně stojí za to desku vlastnit. Osobně mezi takové řadím třeba třetí „A. Letec“ – tahle věc naprosto exemplárně ukazuje, že jednoduchost a síla se nejenže nevylučují, ale mohou jít ruku v ruce. Poklidné baskytarové brnkání, Aranův uklidňující hluboký hlas, jemný beat na pozadí… vzorec na necelou minutu naruší jen změna baskytarové linky, aby se skladba posléze vrátila k původnímu motivu. Není to nic vlastně vůbec nic složitého, ale o to přece nejde – důležité je totiž to, jak ohromným způsobem to funguje.
„Z Ralska se díváš Bezdězu do očí: rodiny, rody, přeslice, meč.
Rozvaliny ve vlhkým stínu: nezabiješ – neumřeš.“
(Ralsko)
Trochu jiným způsobem, ale stejně skvělá je i následující „SOS JTB“ – baskytarová linka je nápadnější, Aran Epochal hlasově naléhavější a zároveň song nabídne nejsilnější vygradování na nahrávce v závěrečné pasáži, jež se blíží hájemství soft noisu. Ač je to hodně citelný skok, vůbec se to nebije, dává to smysl, a právem se tak jedná o jeden z vrcholů „Doby bronzové“. Neméně výtečné jsou však i „Starý mapy“, které mají díky lehkému kytarovému šumu v pozadí temnější nádech, nebo nádherné „Ralsko“, v němž se Aran a jeho ansámbl díky hojnému užití banja a foukací harmoniky vydávají na pole country muziky. A i když se jedná o jeden z nejlepších momentů alba, ani následující „Kde máte moře“, kam přispěli Leto, nijak nezaostává.
Měl-li bych ovšem zvolit jen jednu jedinou skladbu jako tu vrcholnou (fakt, že by to byla blbost, nyní ponechme stranou), ukázal bych nakonec na „Kovbojův nářek“. Přestože se jedná o nejdelší kus celého počinu (byť ne o moc), zpočátku se tváří možná trochu nenápadně – jakmile jsem jej ale takříkajíc objevil, tak mi doslova učaroval. Snad to možná bude i tím, že jde snad o jediný song, kde Aran Epochal & Tahle hudba nepůsobí jako kolaborace muzikantů, ale spíš jako kapela, když se k samotnému Aranovi přidává jak kytara (která je zde vskutku lahůdková – na starosti ji má Orel z Planet), tak i bicí a další zvukové detaily.
„Jaká je vůně tvejch prázdnin, more? Kouř táboráků a hvězdnej prach?“
(Kde máte moře)
Jak vidno, ono těch skutečně skvělých písní na „Době bronzové“ není nijak málo. Navíc většina z těch zbylých také není vůbec špatná a i ty mě při poslechu desky jako celku baví, ať už jde třeba o zadumanější „Rovinu“, „Detail“, jemuž elektronika přidává značně nervní nádech, nebo konejšivou dvojici „Klamorna“ a „První sníh“. Jedinými dvěma kousky, k nimž jsem si cestu nenašel, jsou „Jersice“ a „The Ox Cometh“. První jmenovaná je instrumentálka, která „Dobu bronzovou“ otvírá, ale přijde mi, že se v ní, abych tak řekl, v podstatě nic neděje. Samozřejmě, jak již padlo, tohle obecně není hudba, kde by šlo o virtuozitu nebo tah na bránu, ale přesto mají všechny písničky nějaké nosné motivy, silné nápady anebo přinejmenším uhrančivého Arana – tady ale není nic z toho. Oproti tomu „The Ox Cometh“ mě ruší především tím, že je nazpívána Petem Simonellim (Enablers) a v anglickém jazyce, což je pocitově větší skok než třeba hlučení v „SOS JTB“.
Výše jsem „Dobu bronzovou“ nepřímo označil jako folkové album, což je a vlastně i není pravda zároveň. Je to základ, ale ve skutečnosti dlouhohrající prvotina Arana Epochala tuto do jisté míry limitující škatulku přesahuje a i díky rozmanitým hostujícím příspěvkům a rozmanitým náladám je něčím víc. Rozmanitost však celkový dojem nijak netříští a nahrávku nekouskuje jen do kompilace náhodných písniček, takže i přes drobné výhrady „Doba bronzová“ funguje znamenitě. Avšak jeden z hlavních důvodů, proč jde v konečném důsledku o tak kvalitní věc, ještě nezazněl a rozhodně by zaznít měl – „Dobou bronzovou“ totiž prostupuje jakýsi vnitřní klid a velké charisma. A právě tohle charisma a osobitost je tím, proč stojí za to si počin pustit.
„Zlatá střední cesta? Slyšel jsem o ní, ale už musím končit – ostruhy zvoní.“
(Kovbojův nářek)
NEW DOG (USA, Kill Rock Stars / Lokal Rekorc) Support: ARAN EPOCHAL (CZ, Silver Rocket) – křest desky 21. června 2015 Praha – Klub 007 Strahov
Anar Badalov má kořeny v Ázerbajdžánu, ale žije v Bostonu a sám sebe popisuje takhle: „publishing guy by day, amateur boxer and songscribbler by night.“ Znalci detailních zákoutí nezávislé scény Badalova jistě zaregistrovali coby člena Metal Hearts a poté coby jednu polovinu (tou druhou byla Mona Elliott z Victory at the Sea) dua Travels, s kterým se před pár lety představil i na 007. Anar se už několik let věnuje projektu New Dog, který má na kontě dvě alba: debut „Lost Weekend“ vyšel v roce 2013 a nabídl dvanáct osamělých, introvertních písniček, navazujících na odkaz Low, Yo La Tengo či Sparklehorse. Druhá deska „Classic Ballroom Dances“ vychází právě teď a kromě malého tuzemského vydavatelství Lokal Rekorc vychází i na kultovní nezávislé značce Kill Rock Stars (Unwound, Deerhoof, Bikini Kill, Gossip, Sleater-Kinney, The Paper Chase atd.)!
„Vydávat na Kill Rock Stars je pro mě velká pocta,“ říká Anar. „Vím, jak obrovské mám štěstí, že jsem se na label dostal jen na základě dema. A zatím mám ze spolupráce s KRS jen ty nejlepší pocity – jim jde opravdu v první řadě o to podporovat svoje kapely.“ Letošní album je určitě to nejlepší, na čem se kdy Badalov podílel. „Jsem sám k sobě příliš kritickej, takže moc nezastavuju a spíš se snažím soustředit se vždycky na další projekt. Nicméně si budu pamatovat nadšení z toho, když tyhle písničky vznikaly, a když jsem je nahrával. Doufám, že si ty songy najdou u lidí svoje domovy.“
Předkapelou New Dog na jeho pražském koncertě bude Aran Epochal, který právě na Silver Rocket vydává pod názvem Aran Epochal & Tahle hudba album s názvem „Doba bronzová.“ Mezi hosty jsou např. i Boduf Songs, Tim Remis, Pete Simonelli z Enablers, Dana Schechter z Insect Ark, Leto, Orel z Planet a Yoz z OTK.
NEW DOG (USA, Kill Rock Stars / Lokal Rekorc)