 |
|
Země: Velká Británie Tracklist: Hrací doba: 23:43
|
Zavřete dcery, v ulicích Londýna řádí gang. Jeho členy jsou Ethan Stahl, Luke Austin, Joe McMahon a jejich vůdce Chubby Charles. Tato jména můžete znát i z jiných pochybných sebranek pohybujících se většinou v hardcorovém prostředí. Chubby & The Gang ale představují zcela novou hrozbu. Jdou na to totiž postaru, pěkně od píky – totiž rock ‘n’ rollem.
„Speed Kills“, tedy rychlost zabíjí. Jak výstižný název pro první dlouhohrající nahrávku Chubby & The Gang. Ta je totiž přímo napěchovaná rychlým a pořádně divokým punk rockem. Britská metropole při jejím poslechu ožívá a hraje barvami stejně jako její bohatá obálka. Bitky s fanoušky Spurs v Bruce Grove Parku, hořící Grenfell Tower i poflakování se po Uxbridge Road. A samozřejmě nekončící řada pint ležáku. To vše a ještě více je v textech obsaženo.
Hudebně se Chubby a jeho parta nesnaží o nic míň než zahrát kurva našlapanej rock ‘n’ roll. Lze z toho cítit anglické oi! pankáče Cockney Rejects nebo The Professionals, stejně tak také zatuchlou australskou hospodu s Cosmic Psychos, Rose Tattoo či současnými The Chats. Vzhledem ke spoustě odkazů i na tradiční postupy z let ještě dávnějších, dokáže jejich hudba jistě potěšit také příznivce severských revivalistů The Carburetors a The Hellacopters. Chubby & The Gang se zkrátka inspirují od padesátých let až do současnosti a dělají to nahlas, uvěřitelně a hlavně zábavně.
Celá deska začíná dobovým proslovem Jimmiho Rodgerse Snowa, country hvězdy třicátých let, který popisuje vliv rock ‘n’ rollu na kriminalitu mladistvých. Mluví o zpěvu, který přináší zlé pocity, o šlehání riffů, o ztrácení nabitých pozic, ale především pak o tom nejdůležitějším, co činí rock ‘n’ roll tak lákavým – tedy o nakažlivém rytmu, o tom beatu. To ten BEAT všechno to šílenství způsobuje. Přesně na této staré známé pravdě jsou Chubby & The Gang založeni. Všechno to musí štymovat už pěkně od základu, takže roztančené bicí všemožných temp jsou samozřejmostí. Nejinak je tomu v případě sázení riffů a chytlavých refrénu. Hlasitá muzika řve na plný pecky, pivo lítá vzduchem, parket je v jednom ohni a venku před klubem přihlíží navátý holky, jak mastňáci tůrujou svoje nadupaný hot rody.
Jako vhodnou reprezentaci „Speed Kills“ bych označil po sobě jdoucí „The Rise and Fall of The Gang“ a „Hold Your Breath“. Ty patří k tomu agresivnějšímu, tedy častějšímu z repertoáru Chubby & The Gang. O nic horší nejsou ale také klidnější odbočky jako až baladická „Trouble (You Were Always on My Mind)“, či vzpomínková „Grenfell Forever“. Každá správná punková deska by měla být stručná a výstižná. I v tomto ohledu „Speed Kills“ vše splňuje. Jde pod půlhodinovou hranici, takže i když je některá z písní trochu slabší, nijak to díky jejich rychlému sledu nenarušuje plynulost nahrávky.
Přestože je to hudebně garážový materiál, jehož nejvyšší ambice mohou být maximálně tak na zahrání v nejbližším lokálu pro místní výpitky, produkčně to není nijak neupravené, jak by se mohlo podle dosavadního popisu možná zdát. Naopak, vše je zřetelné, jasné, dalo by se říci vyleštěné a připravené masám. O zvuk desky se postaral Jonah Falco dobře známý z kanadských hardcoristů Fucked Up. Myslím, že se mu povedlo skladby vystihnout dobře. Funguje to jak na klasicky našlapané party, tak i případné vytleskávání, slide kytary, hammondky nebo doo-wop sekce. „Speed Kills“ se tak těžko něco vytýká, protože to co dělá, dělá jednoduše na všech frontách skvěle.
Čas strávený se „Speed Kills“ utíká rychle. Co se přímočaré zábavy týká, mám takové tušení, že letos bude jen těžko hledat konkurenci. Vkusné přehrání klasického rock ‘n’ rollu se těmto bordelářům daří sakra dobře, takže toužíte-li na chvíli vypnout a nechat se jenom unášet energií, pak jsou Chubby & The Gang tím pravým. Dovolím si ještě na závěr zmínit český ekvivalent něčeho podobného, dvojici Arrogant Twins. Jejich novinka „LGND“ je sice o dost učesanější a občas mám trochu problém jim tu punkovou drzost věřit, ale také to není úplně špatné.
Ovšem “Chubby and The Gang Rule OK?” Je to dost jasný?
