Země: USA Rok vydání: 2019 Žánr: action / fantasy Originální název: Hellboy Český název: Hellboy Režie: Neil Marshall Hrají: David Harbour, Milla Jovovich, Ian McShane, Sasha Lane, Daniel Dae Kim Hrací doba: 121 min Odkazy: web / facebook Zdroj fotek: Hellboy @ Facebook

Na filmy, které jdou aktuálně v kinech, tu většinou recenze nepíšu. Protože se mi prostě a jednoduše typicky nechce. A když už na to přijde nálada, tak je to z kin dávno venku a nikoho to moc nezajímá, tudíž ve finále stejně radši napíšu o nějakém slasherovém béčku z osmdesátek. K novému „Hellboyovi“ jsem se nicméně rozhodl vrátit, ačkoliv šel v kině ledva před pár měsíci, a to z jednoduchého důvodu. Z „Hellboye“ se vyklubal propadák, aniž by si to ten film podle mě zasloužil.

Hned po vstupu do kin se dalo tušit, že „Hellboy“ nebude zrovna hit, ale nyní už můžeme říct s jistotou, že komiksový pekelník dostal těžce na prdel. Kritici film jej odepsali a běžné publikum také moc nezajímal. Snímek v kinosálech nedokázal vydělat ani svůj rozpočet bez nákladů na marketing. Nemyslím si ale, že byla na vině samotná kvalita výsledku. Spíš bych řekl, že „Hellboy“ je trochu nepochopený film, který přišel ve špatné době, kdy podobným záležitostem pšenka zrovna nekvete.

Můžete si ťukat na čelo. Vždyť zdánlivě zažíváme zlatý věk komiksu na stříbrném plátně. Superhrdinové od Marvela drtí jeden rekord za druhým a letošní „Avengers: Endgame“ se aktuálně natahuje po titulu komerčně nejúspěšnějšího filmu všech dob. Jenže právě v tom tkví první důvod. „Hellboy“ není jako Marvelovky. Ty jsou totiž typickými blockbustery pro masy, zatímco „Hellboy“ je ve své podstatě s nadšením dělané béčko. Což mnozí budou chápat spíš jako argument proti kvalitám snímku, ale já to myslím přesně naopak.

„Hellboy“ naplňuje představu filmového braku v tom nejlepším slova smyslu. Od středního proudu se navíc vzdaluje i dávkou infantilních a leckdy i sprostých hlášek, divného humoru, jenž ne každému sedne, a hromadou krve, která ždímá R-kový rating na hranici jeho možností. Jednoduše se jedná o záležitost, jaká se v dnešních kinech vidí tak málokdy, až prakticky vůbec, ale osobně si myslím, že tímhle pojetím má mnohem blíže k původní komiksové předloze, přičemž tuto tezi podporuje i skutečnost, že se na výrobě podílel i sám Mike Mignola, tvůrce komiksového „Hellboye“.

Zajímavé jméno najdeme i na pozici režiséra. Čekat od Neila Marshalla jiné pojetí „Hellboye“ než to, jaké naservíroval, by bylo dost naivní anebo by to ukazovalo na prostou neznalost toho, co tenhle nezbedník točí. Marshall již nejednou předvedl svou vášeň pro akci, horor i krásnou béčkařinu. Tohle je prostě jeho styl, a jestli se někomu taková vize zábavného bijáku nelíbí, neměl jej cpát na pozici režiséra. Mně osobně jeho věci zatím vždycky těžce sedly a „Hellboy“ není výjimkou.

Beru, že třeba výtky směrem k určité epizodnosti snímku jsou vlastně oprávněné, ale ani to není pro Marshalla nic nového, viz třeba „Doomsday“. Víc jak deset let staré post-apo sci-fíčko frčelo na stejné vlně a byla to úplně stejná jízda jako aktuální „Hellboy“. Ne každému to sedne, ne každého to bude bavit, ale tady je nutno přistoupit na tu hru. Má-li v sobě člověk zápal pro brakovost, bude spokojen. Já se u „Hellboye“ bavil, a i když to příběhově samozřejmě byla slátanina, výživná porce krve, hromada akce a všeobecný ujetý feeling si mě získaly. Zatímco většina prská, že propadák je zaslouží, já to vidím naopak. Hodně mě mrzí, že „Hellboy“ dostal takovou čočku, protože dvojku bych si líbit rozhodně nechal a hlavně bych podobných bijáků chtěl v kinech vidět víc. I když je to asi utopie.

Mám také pocit, že nový „Hellboy“ schytal takovou sodu i díky tomu, že byla spousta lidí naštvaných, že tenhle pokus o reboot přišel namísto dlouho plánovaného pokračování dřívějšího zpracování Guillerma del Tora. Oba Del Torovy filmy byly fajn, ale zdá se mi, že jejich současná adorace je přehnaná, protože až tak úžasné nebyly. Všichni, kdo dnes brečí, že díky letošnímu rebootu už nikdy neuvidíme Del Torovu trojku (žádné dvojsmysly), měli být před jedenácti lety v kině na „Zlaté armádě“, protože třetí díl se nemohl odlepit od země i kvůli tomu, že první dvě části žádné obrovské hity nebyly. Předhazovat to novému „Hellboyovi“ mi připadá nefér, protože věřím, že i kdyby tento nevznikl, Del Toro, Perlman a spol. by stejně nedostali možnost závěr trilogie natočit.

Nakonec si dovolím říct ještě jednu odvážnou myšlenku. Letošní „Hellboy“ bude za hromadu let kultovní biják. Dnes jej kritika pohřbila a v kinech vybouchl, ale takových už bylo a jaké to jsou třeba nyní klasiky. „Hellboy“ má přesně ty parametry, aby jej určitá část diváků zbožňovala, zatímco většinou zůstal nepochopen. Až na to dojde, vzpomeňte si na mě, že jsem vám to říkal, že jde o skvělou záležitost.