Archiv štítku: Return to Innocence

Info o Shipyard Fest vol.V

23. června 2018 se v obci Benátky nad Jizerou můžete těšit na pátý ročník jednodenního metalového festivalu Shipyard Fest vol.V. Tentokrát se na něm představí až sedm kapel.

V pozici headlinerů na vás čekají moravská doomová legenda R.E.T a death metalisti ELYSIUM. Velkým lákadlem určitě bude pražská brutal death metalová stálice POPPY SEED GRINDER a v tvrdších vodách se nachází i německo-česká konfrontace deathu a thrashe, PIKODEATH.

Podobně laděná je i další česká formace, RAIN SHADOW. Blasfemický black/death metal zase přijdou prezentovat mladíci z NECNON MORTUSS.

A nezapomeňme ani na mašinérii, která tuhle akci organizuje. RETURN TO INNOCENCE – experimentální temnota čtyř pánů, kombinující epic/symphonic, dark a občas i death metal.

Shipyard Fest vol.V

Místem činu tohoto jedinečného mini-festivalu je areál Loděnice v obci Benátky nad Jizerou. V areálu je možnost koupání a v případě nepříznivého počasí se je kde skrýt před deštěm. Vesnice se nachází přímo u sjezdu z dálnice (mezi Mladou Boleslaví a Prahou).

Začátek programu je od 16:00. Vstupenky pouze na místě za 220 Kč.

Hrací časy najdete již brzy na FB události.

[tisková zpráva]


Negură Bunget vystoupí v Praze

NEGURĂ BUNGET, jedna z nejznámějších rumunských kapel, míří opět do našeho hlavního města. V rámci evropského “Anniversary Tour Europe 2016” zavítá 13. října 2016 (čtvrtek) do pražského klubu Modrá Vopice, kde odehraje velkolepý koncert, který bude zároveň i velkou trojoslavou.Rumuni na tomto turné slaví 20 let působení na hudební scéne, zároveň si připomene 10 let od vydání jejich nejznámějšího alba “Om”. A aby toho nebylo málo, představí i skladby z nového alba “Zi”, který právě vyšel pod hlavičkou Prophecy Records.

Video k nové skladbě “Tul-ni-că-rînd”: www.youtube.com/watch?v=qjkeqNLUJuk

Negură Bunget

Tento večer nebudou chybět ani předkapely, které se budou snažit navodit tu správnou oslavnou atmosféru. První jsou nováčci na hudební scéně, post-black metalisté OSIFFIC z kanadského města Vancouver. Jejich těžký, až depresivní metal, nenechá nikoho na pochybách, že to tato skvadra jednoznačně ví a zahalí vás příjemnou dávkou temna.

Dalším supportem jsou již legendární instrumentalisté ze Slovenska, ABSTRACT, kteří se zatím svou poslední nahrávkou “Lightheory” sklidily velmi dobré ohlasy nejen u nás, ale i v zahraničí.

A celý koncert otevřou RETURN TO INNOCENCE – domácí temnota čtyř pánů, kombinujícich epic/symphonic, dark a občas i death metal.

Začátek programu je od 19:00. Vstupenky pouze na místě za 250 Kč.

Více informací na FB eventu.

[tisková zpráva]


Shipyard Fest 3 již brzy

Shipyard Fest 311. června 2016 se v obci Benátky nad Jizerou můžete těšit na třetí ročník zajímavého jednodenního festivalu. Pod názvem Shipyard Fest 3 sa zde představí šest, převážně atmosfericky orientovaných kapel.

V pozici headlinerů na vás čekají dvě death/doom metalové formace. DOOMAS jsou jednou z nejrychleji rostoucích slovenských kapel, k čemuž dopomohlo zejména druhé CD “LaMuerte” + šokující videoklip “Forlorn”. Jejich hudba působí záhubně, ale přitom otevřeně. Jejich reklama je špičková a marketing mají zvládnutý na jednotku. S novou pódiovou show to musíte vidět!

Služebně mladší, ale neméně zaDOOManí jsou SOMNUS AETERNUS z Brna. Jejich druhé album “Exulansis” vyšlo v dubnu 2016 pod značkou Epidemie Records a buďte si jistí, že o něm budete ještě mnoho slyšet.

Z tvrdších vod přicházejí nekompromisní DYSANGELIUM [death metal | Pardubice], kteří sází na stále aktuální počin “Holykaust”. Naproti tomu melodickou jemnost s čistým ženským vokálem zas prezentuje parta jménem ACT OF GOD, která na festival dorazí z Liberce.

STRANGE SOCIETY z Plzně sice ještě nevydali žádnou oficiální nahrávku, o to precizněji se vás však budou snažit přesvědčit o svých muzikantských schopnostech pod označením strange metal. A konečně nezapomeňme ani na mašinérii, která tuhle akci organizuje. RETURN TO INNOCENCE – experimentální temnota čtyř pánů, kombinující epic/symphonic, dark, občas i death metal.

Místem činu tohoto jedinečného mini-festivalu je areál Loděnice v obci Benátky nad Jizerou. V areálu je možnost koupání a v případě nepříznivého počasí se je kde skrýt před deštěm. Vesnice se nachází přímo u sjezdu z dálnice (mezi Mladou Boleslaví a Prahou).

Začátek programu je od 16:00. Vstupenky pouze na místě za pouhých 200 Kč.

Poznamenejte si sobotu 11. června 2016 a Shipyard Fest 3. Více informací na FB eventu: www.facebook.com/128406640905151.

[tisková zpráva]


Novinky 1-4-15

Agnostic Front - The American Dream Died

>>> Hardcoroví veteráni Agnostic Front streamují své nové album “The American Dream Died”, které vychází 3. dubna. Poslouchat můžete na YouTube.

>>> Švédští doom/gothic metalisté Draconian mají hotové nové album. Zpěvák Anders Jacobsson oznámil, že mix, o nějž se postaral Jens Bogren (Opeth, Amon Amarth, Paradise Lost), je již hotový. Bližší informace o tomto následníkovi počinu “A Rose for the Apocalypse” (2011) však prozatím nejsou k dispozici.

>>> Black/death metalisté Possession z Belgie ukázali přebal svého chystaného EP “1585 – 1646”, které vyjde 5. června. Obal najdete tady. Mimoto je venku také jeden nový track “Guilty”, který si můžete pustit na YouTube.

>>> Domácí atmosféričtí death metalisté Return to Innocence hlásí hned dvě novinky ze svého tábora. Tou první je odchod dosavadního baskytaristy Davida Hradílka (Vidock, Adagio Funebre, ex-Törr), na jehož místo se vrací staronový člen Jan “Orbb” Stinka. Druhou novinkou pak je, že se kapela pustila do příprav nového materiálu, s nímž naváže na album “The Ring of Moon” z roku 2013.

>>> Američané Royal Thunder streamují celé své “Crooked Doors” – poslouchat můžete na webu NPR.org. Oficiálně počin vychází 7. dubna.

>>> Švédští death metalisté Stench před pár dny ohlásili ukončení své činnosti. Přesné důvody svého rozhodnutí ovšem nesdělili. Kapela vznikla v roce 2007 a zanechala za sebou dvě minialba a dvě desky, z nichž ta poslední se jmenovala “Venture” a vyšla v loňském roce.

>>> Jay Jay French, kytarista Twisted Sister, jimž před nedávnem zemřel bubeník A.J. Pero, prohlásil, že kapela letos odehraje nasmlouvané koncerty. Pomoct by jim prý měl “profesionální bubeník, který je náš přítel”.

>>> Italové Ufomammut vypustili celé své album “Ecate”, které vyšlo 30. března u Neurot Recordings, na internet k poslechu. Najdete jej na Soundcloudu.


Winter Metal Attack 2014

Winter Metal Attack 2014
Datum: 18.1.2014
Místo: Praha, Nová Chmelnice
Účinkující: Zodiac Ass, Return to Innocence, Deathstar, Unborn, Halalí, 7Sins of Surviving, Stockholm Syndrome

Jak už je v posledních letech docela zvykem, v lednu opět zastihla Novou Chmelnici událost, která dostala od pořadatelských Unborn do vínku název Winter Metal Attack a která i letos nabídla poměrně zajímavou sestavu účinkujících. Vedle samotných Unborn byli velkým tahákem rovněž znovuzrození Return to Innocence, Halalí slibovali přinejmenším nějakou tu srandu a zbytek v čele s německými headlinery Zodiac Ass mohl alespoň překvapit. Soupiska tedy lákavá, Chmelnice co by kamenem dohodil a zbytek došel, volná neděle na obzoru a akreditace v kapse. Uznejte sami, za takových podmínek se fakt dost blbě odmítá…

Ačkoli jsem se do útrob žižkovského klubu dostal relativně včas, jisté neodkladné povinnosti, které se mi tu nechce rozmazávat, mi bohužel neumožnily věnovat plnou pozornost prvním vystupujícím, kapele Stockholm Syndrome, takže jsem většinu jejich setu poslouchal tak napůl ucha a do sálu se dostal až na poslední dvě písničky. Jenže i takhle mě to dost bavilo. Trio muzikantů totiž ten svůj do metalového výrazu zabalený rock’n’roll nejenže umí sympaticky odprezentovat, ale zřejmě také docela rozumně složit. Nebylo to sice nic převratného, ale pěkně to šlapalo, mělo to tak akorát koule a mně bylo nakonec vážně docela líto, že jsem Stockholm Syndrome nestihnul komplet. Příště si dám určitě pozor, aby se to neopakovalo.

Jako druzí v pořadí byli původně avizováni grindoví srandisté Halalí, jenže ti nakonec celý večer z mně neznámých důvodů uzavřeli, takže se program o jedno místo posunul a na řadu přišli 7Sins of Surviving, o kterých jsem věděl jen to, že produkují něco, co má blízko deathcoru. Což o to, tato domněnka se potvrdila, jenže i tak mě 7Sins of Surviving docela překvapili, protože ostré a rytmické corové riffování sem tam doprovozené nějakým tím breakdownem bylo zhusta podloženo klávesami, což výsledek posouvalo do melodických a dá se říct až epických vod, a jakkoli všemožné odrůdy coru nejsou zrovna mým šálkem čaje/kávy/horké čokolády, tahle podivuhodná směska na mě docela zapůsobila a hudebně mě to určitě zaujalo. Co se živého vystoupení týče, až na trochu nečitelné kytary (což ale nejde na vrub kapely) a intonačně vcelku přesný, ale i tak ne úplně přesvědčivý čistý zpěv frontmana Paina nemám moc co vytýkat. Ostrý vokál byl naopak vážně super, instrumentální výkony všech zúčastněných také v pohodě, nasazení příkladné, srandičky funkční a dekolt klávesačky vážně přitažlivý. Přesto jsem se ale nebavil až tak, jak bych se papírově bavit měl, a nemám tucha, čím to bylo. Dojem ale 7Sins of Surviving zanechali dobrý a to se rozhodně počítá.

Na Return to Innocence jsem slyšel už vážně moc chvály a pro mě osobně byli rozhodně největším tahákem večera, takže nechat si jejich vystoupení ujít prostě nepřipadalo v úvahu. A jak se dost záhy ukázalo, byl to velmi moudrý tah. I když mi samý začátek ještě nijak extra strhující nepřišel, už o pár skladeb později jsem si set Return to Innocence opravdu naplno užíval. Mně do té doby neznámá muzika této kapely dostála své pověsti a byl vážně zážitek to jenom poslouchat, ale skutečnou korunu tomu nasadil charismatický frontman. Ten svým nasazením, výrazem i skvostným vokálním projevem doslova opanoval pódium a spolu se svými spoluhráči si podmanil i celý klub. Odezva publika byla poprvé za večer opravdu parádní a Return to Innocence se za svůj výborný výkon dostalo zcela zasloužené odměny. Pro mě rozhodně jeden ze dvou vrcholů večera a zároveň hozená rukavice – Return to Innocence se totiž v dohledné době budu muset podívat na zoubek trochu víc.

Pořadatelé celé akce, pražští thrasheři Unborn, jsou bezpochyby stálicí domácí scény a po právu je chová v oblibě celá řada fans, takže jsem od jejich koncertu nečekal nic menšího než další parádní nářez, jaký už mi pánové párkrát předvedli. Co jsem si přál, to jsem také dostal a Unborn určitě nezklamali. Průřez dosavadní tvorbou opět potvrdil jejich formu, a ačkoli to není ještě ani rok, co Unborn křtili aktuální desku “Awakened to Reality”, na Chmelnici představili song z příštího alba, na kterém už se evidentně tvrdě maká. Za sebe mohu říct, že pokud mě paměť nešálí, novinka zněla vážně dobře a až podezřele nethrashově, takže se máme určitě na co těšit. Z Unborn jsem tedy odcházel spokojený, i když zase ne tak nadšený jako třeba ze zmiňovaného loňského křestu. Těžko to ale klást za vinu kapele, která odvedla bez debat dobrý výkon – jen už mě to na poněkolikáté holt tak nesundalo.

Mostečtí Deathstar požívají v českém undergroundu také ne úplně zanedbatelného věhlasu, takže i v jejich případě jsem byl dost zvědavý, co se z toho vyklube. A vyklubala ze z toho fakt parádní muzika, která všechen ten hype (jestli tomu tak můžu říkat) okolo kapely naprosto ospravedlnila. Precizně a se zápalem odehraný, technicky promakaný death metal moderního střihu, to se zkrátka počítá a i Deathstar navázali na mimořádně rozjetý večer prakticky ve všech ohledech. Lidé dost řádili, já jsem si také občas trochu zaházel řepou, ale přesto se dostavil podobný pocit, jako v případě 7Sins of Surviving – nebavilo mě to tak, jak by podle všech myslitelných ukazatelů mělo. To ale kapele mohu vyčítat jen sotva, protože ta podala vážně super výkon, takže to můžete brát jenom jako takovou zbytečnou poznámku na okraj.

Jméno německých Zodiac Ass jsem nikdy předtím neslyšel, podobně na tom byla asi i většina ostatních návštěvníků, a tak vystoupení téhle kapely předcházel jeden velký otazník. Jenže ačkoli jsem byl spíše skeptický, Zodiac Ass se nakonec představili v mnohem lepším světle, než jsem si byl vůbec schopen představit, a svůj post headlinera s přehledem obhájili. Přesně podle očekávání to hudebně nebyl žádný velký převrat, ovšem způsob, jakým to zafungovalo, nesnese výtky. Bylo to vážně moc zábavné, relativně chytlavé ovšem ne kýčovité, mělo to koule a nechyběl tomu nadhled. Samotní muzikanti – evidentně překvapení parádní odezvou publika – se opravdu snažili a krom všeobecného nasazení stíhali i rozhazovat úsměvy, přípitky a díky na všechny strany… Jestli letošní Winter Metal Attack přinesl nějaké skutečné překvapení, byl to určitě výkon Zodiac Ass, protože jejich vystoupení byla opravdu jedna velká metalová party, kterou si snad všichni přítomní, kapelu nevyjímaje, užili dosyta. Pokud se u nás Zodiac Ass zase někdy ukážou (jako že je to po úspěchu, jaký sklidili, takřka nevyhnutelné), poctít jejich koncert návštěvou by určitě nebylo od věci.

Headliner večera odehrál, zanechal po sobě samé dobré dojmy a na programu zbývalo už jen jediné jméno – přesunutí Halalí. A ačkoli jsem byl tou dobou už docela unavený, grindová tancovačka v podání do veselých oblečků vyšňořených Pražáků na mě nějakým záhadným způsobem zabrala, což mělo za následek jediné – produkci retardovaných tanečních kreací, kterým jsem se nakonec oddával drtivou část setu, takže jsem se dění na pódiu i mimo děj moc nevěnoval a nějakými objektivními postřehy tedy bohužel asi neposloužím. Přesto (nebo spíš právě proto) ale mohu naprosto odpovědně prohlásit, že to byla vážně sranda a opravdu řádná afterparty, která celou akci důstojně (dobře, to asi není úplně správné slovo) zakončila.

Z toho všeho tak nějak automaticky vyplývá, že se Winter Metal Attack 2014 vydařil opravdu náramně a kdo na Chmelnici vážil cestu, určitě se domů nevracel zklamaný. Dobré nebo rovnou skvělé výkony kapel totiž podpořily i další faktory jako mimořádně příznivá účast publika, rozumně naceněný vstup i pivo a v neposlední řadě také celková atmosféra, dílčí srandičky a všemožné další úkazy, kterých se za večer odehrála v režii návštěvníků celá řada. Jestli mě paměť neklame, loni jsem si z Winter Metal Attacku odnášel dost podobné dojmy, takže už teď začínám vyhlížet ročník příští. Jestli si totiž udrží nebo rovnou navýší dosavadní úroveň, bude se opět na co těšit.


Return to Innocence – The Ring of Moon

Return to Innocence - The Ring of Moon
Země: Česká republika
Žánr: atmospheric death metal
Datum vydání: 30.7.2013
Label: MetalGate Records

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

Upřímně můžu říct, že “The Ring of Moon” byla deska, na kterou jsem se těšil opravdu hodně. Předchozí album Return to Innocence, “Sal Lunae”, totiž bylo naprosto skvělé, a přestože je to už nějaký ten pátek, co se nahrávka objevila, stále si ji s dost velkou chutí pouštím a pořád se mi líbí. Navíc novinka vychází po dlouhých sedmi letech, v nichž Return to Innocence nějakou dobu víc nefungovali, než fungovali, když se jim v podstatě kompletně rozsypala sestava a Aleš “Ax” Cipra, hlavní postava kapely, navíc rozjel Cruadalach (z nichž pak zase odešel a opět oživil právě Return to Innocence). Očekávání tedy byla docela vysoká, bohužel však musím předeslat, že je “The Ring of Moon” ne úplně naplnilo…

Novinka po hudební stránce v podstatě pokračuje přesně tam, kde skončilo “Sal Lunae”, v tomto ohledu se toho za těch sedm roků příliš nezměnilo. Jedná se o muziku, která má v základě nejblíže asi death metalu, ale rozhodně to není typická žánrovka, protože Return to Innocence jsou mnohem rozmanitější a hlavně hojně využívají symfonické prvky – stručně by se to dalo shrnout do škatulky atmosférického death metalu. Až sem naprosto v pořádku. Co do kvality mi ale přijde, že šla skupina trochu dolů… nebo lépe řečeno není nový materiál tak výrazný. Několik vážně zajímavých momentů se samozřejmě najde, například v “Tristan’s Dream” nebo “(R)evolution”, které jsou pro mě asi největšími tahouny “The Ring of Moon”, ale i tak novince citelně chybí nějaký opravdu perfektní kus, jako byly minule třeba “Autumn Leaves” či “Just Moment”, nebo některé takřka dokonalé pasáže jako kousek songu “Plain”.

Ne, že by “The Ring of Moon” bylo průserem, ve výsledku je ta nahrávka pořád nadprůměrná a z obecného hlediska není známka 6/10 vůbec špatná, ale vzhledem k tomu, že jsem očekával alespoň osmičkové album a doufal v minimálně ještě o půl bodík víc, pro mě tento výsledek bohužel značí mírné zklamání. Je to v pohodě muzika, ale taková síla jako v “Sal Lunae” tam není ani omylem.