 |
Nejočekávanější album měsíce:
Master’s Hammer – TBA
|
H.:
Master’s Hammer – TBA
Index očekávání: 10/10
Ježura:
Asphyx – Deathammer
Index očekávání: 8/10
nK_!:
Eluveitie – Helvetios
Index očekávání: 9/10
Zajus:
Stam1na – Nocebo
Index očekávání: 8/10
Beztak:
Master’s Hammer – TBA
Index očekávání: 9/10
Ellrohir:
Freedom Call – Land of the Crimson Dawn
Index očekávání: 9/10
Madeleine Ailyn:
Xandria – Neverworld’s End
Index očekávání: 8/10
|
Výsledky redakčního eintopfu hovoří jasně – únor jedině ve znamení Master’s Hammer! Právě tato legenda českého black metalu (i když toť také otázka, jestli ještě pořád black metalu, vzpomene-li si člověk na “Mantras” (smích)) totiž získala největší indexové ohodnocení. Paradoxní na tom je, kapela ještě prozatím (v podstatě týden před vydáním) neoznámila název, neukázala obal, prostě nic, což nám působí mírné technické problémy (smích). Ale jinak jistě i pro ty, kteří Mistrovu kladivu neholdují, bude co poslouchat. Redakce dále doporučuje třeba Asphyx, Eluveitie, Freedom Call, Xandria nebo Stam1na z těch kapel, které to u svých redaktorů vyhrály, ale dále také i Drudkh, Lunatic Gods, Napalm Death, Caliban, Psycroptic, Les Discrets nebo Swallow the Sun z těch, na které zbyla pouhá zmínka…
H.:
S tím únorovým eintopfem byly z mé strany vpravdě nevídané operace. Vlastně je tohle již jeho třetí varianta, která s předchozími dvěma nemá společnou ani čárku. Probíhalo to asi tak následovně… někdy začátkem ledna těsně po zveřejnění lednového eintopfu hodím očkem po seznamu chystaných alb na únor a kde nic, tu nic, pár slušných věcí, ale že bych se na něco vyloženě těšil, to asi ne – s výjimkou Drudkh. Dám tedy je s indexem 7/10 a mám vystaráno. Jenže co to, ona se v průběhu měsíce objevuje zpráva o únorovém datu vydání “Vlnobytie” slovenských šílených bohů Lunatic Gods, což samozřejmě mění situace, druhá verze eintopfu přichází na svět, index se zvyšuje na celých 9 bodů. A když už si podruhé myslím, že mám vystaráno, objeví se 27. ledna na webu Master’s Hammer krátká noticka, že chystaná nová deska se objeví s největší pravděpodobností první únorový týden. Sice není znám název (proto je nahoře ona tajemná zkratka znamenající “to be announced”) a téměř ani žádné další podrobnosti, ale čert to vem, Mistrova kladiva se prostě nemohu dočkat, ať už se to bude jmenovat jakkoliv. Důvod je až krásně jednoduchý – Master’s Hammer jsou totiž pro mne absolutní srdcová záležitost a jedna z nejlepších kapel, které kdy chodily po zemském povrchu. A to je už dostatečný důvod nasadit nejvyšší index, no ne? Alespoň už mám jistotu, že počtvrté se ten eintopf měnit nebude…
Ježura:
Únor je fajn měsíc. Končí zkouškové, většinou už bývá všude sníh, ale ještě to lidi neštve, a když do toho přijde koncert nebo vydání nějakého toho alba oblíbené kapely, spokojenost atakuje nejvyšší příčky. A ten letošní únor bude minimálně ohledně hudebních událostí dost příjemný. Tak považte, pokud vše klapne, dočkáme se novinek mimo jiné od Eluveitie, Napalm Death nebo Asphyx. A právě nizozemská oldschool death metalová mlátička to domlátila až do mého eintopfu a já jsem vážně zvědavý, co se z toho nakonec vyvrbí. Ono to ale nejde jinak, když si nepřipouštím, že by parta okolo Martina van Drunena po takovém masakru, jaký předvedla na poslední řadovce, stvořila něco slabšího…
nK_!:
Naposledy se tahle parta ze Švýcarska předvedla před dvěma lety se zářežem zvaným “Everything Remains as It Never Was” a nutno podotkout, že se jednalo vpravdě o vynikající počin, který jsem tehdy i zařadil do osobního top 10. “Helvetios” má všechny předpoklady k tomu, aby se stalo důstojným nástupcem minulého materiálu, a po poslechu prvního singlu se těším ještě více. Leč znáte to – nechval dne před večerem, a tak si počkáme až na výsledný verdikt.
Zajus:
Únor bude opravdu silný měsíc. Novou desku plánují Swallow the Sun, Psycroptic, Eluveitie, Les Discrets a ještě mnoho kapel, které sice nevyhlížím s velkým očekáváním, ale jistě si je rád poslechnu. Nejvíc se však těším na – v našich končinách poměrně neznámé – Finy Stam1na. Poznal jsem je teprve s minulou nahrávkou “Viimeinen Atlantis” a bez váhání si je zamiloval. Na první pohled jednoduchá hopsačka skrývá pod kapotou více než jen veselé rytmy a chytlavé refrény. Hudba Stam1na je totiž chvílemi až překvapivě technická a kapela se rozhodně nebojí přitlačit na strunu, pokud cítí, že je to v dané skladbě na místě. S tím souvisí skvělá kytarová práce, která vrcholí v melodických sólech, jež se snadno řadí mezi ta nejlepší, která dnes můžete slyšet. A v neposlední řadě je tu zpěv. Antti Hyyrynen chrlí slova stejně rychle, jako střídá čistý zpěv s křikem, a ani na chvíli vás nenechá pochybovat o svých pěveckých kvalitách. Navíc se nahrávku od nahrávky citelně zlepšuje, a tak i tentokrát očekávám další skok správným směrem. “Nocebo” je deska, kterou si rozhodně nenechám ujít.
Beztak:
Pokud je něco, co dokáže fanouška českého black metalu opravdu hodně potěšit, tak je to zpráva o vydání nové desky Master’s Hammer. Ti jsou totiž v našich končinách neskutečným kultem, který v klidu dokáže přesáhnout i hranice státu. Desky Master’s Hammer bývají zárukou kvalitní black metalové nahrávky a nejinak by tomu mělo být nyní. Osobně jsem rád, že nechali vydání desky na únor, protože v únoru toho pro moje uši moc vyjít nemá. Takže bych do eintopfu s těžkým srdcem a očekáváním 3/10 musel napsat chystané album Caliban. Takhle se mohu těšit na pořadný black metal, který snad bude krásným soundtrackem k tomu mrazivému počasí tam venku.
Ellrohir:
Přímý souboj (dokonce včetně data vydání) s Drudkh u mě o kousek vyhrává tato německá power metalová sešlost. Po lehkém úpadku v podobě “Dimensions” se s posledním albem “Legend of the Shadowking” opět vytáhli a tudíž snad právem očekávám hodně i od novinky. Kapela se nechala slyšet, že deska bude “more Freedom Call than ever”, což je přesně to, co chci slyšet a co doufám i uslyším. Freedom Call měli vždy jedinečnou schopnost naplnit místnost bezbřehým optimismem a veselostí. V pošmourném a studeném únoru se taková vlastnost nepochybně bude hodit coby zpříjemnění týdnů zbývajících do začátku jara.
Madeleine Ailyn:
Chtěla jsem napsat Eluveitie, protože jejich předchozí album se mi zapsalo do paměti jako kvalitní počin. Jenže mi v tom zabránily dva fakty. Prvním bylo velké zklamání po zhlédnutí klipu k “A Rose for Epona>“. Něco mi možná uniká, ale nezní mi to jako folk metal. Popravdě jediné, co mi ten folk metal připomínalo, byly samotné záběry. Takže jsem si řekla, že ne. Druhým faktem je to, že už od října upírám svoje zraky ke Xandrii, tedy už od té doby, co jsem je s novou zpěvačkou slyšela naživo. Cítím, že by Manuela mohla něco změnit. Přece jen její začátky v metalu byly podle všeho “tvrdší”, než by člověk možná očekával. A už song “Valentine” z připravované desky mě přesvědčuje o tom, že by to celé nemuselo být až tak k zahození. Jednoduše, dokud nevyjde album a já nezjistím, že stojí za nic jako většina symfonických projektů z nedávné doby a že mě štve na to dělat recenzi, můžu stále doufat, že to tak nebude.
