Země: Polsko Žánr: black metal Datum vydání: 9.6.2019 Label: selfrelease Tracklist: 01. Intro 02. The Greater Our Shadow Becomes 03. Harlot’s Dance 04. The Blackest Filth 05. Carousal with States of Morality Hrací doba: 29:49 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Czernina

Czernina je docela nová polská formace, která v loňském roce vydala svůj první demosnímek s názvem „Shed“. Letmý poslech mě sice na lopatky nepoložil (popravdě řečeno mě v prvních dojmech mnohem víc zaujal obal, který svou atmosféru má), ale nakonec jsem se rozhodl dát demíčku šanci a představit jej tu i v recenzi. K tomu se „Shed“ hodí i z toho důvodu, že se nejedná jen o nějaký kratičký štěk, nýbrž o rovnou půlhodinový materiál, což je na demo poměrně slušná porce. Kdyby Czernina svou prvotinu označili rovnou za full-length, mě osobně by to vůbec neuráželo, protože i po zvukové stránce zní „Shed“ obstojně (rozuměj: špína tomu nechybí, což je samozřejmě plus, ale všechno je v pohodě slyšitelné a rozpoznatelné, takže nejde o neučesanou garáž, která jakoukoliv zvukovou úpravu neviděla ani z rychlíku).

Docela má mě zaujal i název skupiny. Czernina je totiž v polském jazyce název polévky vyráběné z kachní krve (případně prý lze použít i slepičí, králičí nebo vepřovou krev) a drůbežího vývaru. V překladu ono slovo znamená „černá polévka“. Zajímavé navíc je, že pokrm měl v Polsku v devatenáctém století i jakousi kulturní úlohu. Když muž žádal dívku o ruku a jeho žádost byla přijata, byla mu u rodinného stolu naservírována právě tato polévka. V případě odmítnutí dostal polévku bez kachní krve. Czarnina díky tomu hrála i roli ve slavném díle „Pan Tadeusz“ od polského básníka Adama Mickiewicze.

Czernina mi dopředu slibovali, že hoblují mix devadesátkového black metalu, ohavného sludge a syrového punkového přístupu. Přístup muzikantů ke hraní posoudit neumím, takže jim budu muset věřit. Sludge se na „Shed“ projevuje hlavně skrze řvaný vokál, možná trochu i skrze trochu nabasovaný zvuk nahrávky a občas i hudebně. Black metal nicméně pocitově hraje prim, přičemž se dá do určité míry souhlasit i s tím časovým ohlédnutím, protože některé postupy na poslední desetiletku minulého století nechají vzpomenou. Přijde mi ovšem, že přístup ke kompozici (a nakonec i vlivy sludge) odkazuje spíš na pozdější fáze žánru, tudíž bych to určitě nenazýval 90‘s black metalem.

Kompozice Czernina jsou spíš delšího rázu. Jedinou výjimkou budiž ani ne čtyřminutová „The Blackest Filth“, která uhání neurvale kupředu, a jestli se někde ve větší míře projevuje punk, pak právě v ní. Ne náhodou mi z celého dema přijde nejméně zajímavá.

Skladby „The Greater Our Shadow Becomes“, „Harlot’s Dance“ a „Carousal with States of Morality“ už se snaží o vrstevnatější kompozici, nějakou myšlenku a snad i hlubší atmosféru. V dílčích momentech se tato snaha setkává s úspěchem. Czernina ze sebe dokázali vypotit i pár vcelku dobrých nápadů, s nimiž jemnocit posluchače neurazí. Skutečně skvělé nebo snad pamětihodné momenty tomu ovšem schází a silnější zaujetí se nedostavuje.

Poláci udržují rozumnou laťku prakticky po celou dobu a vlastně nedělají nic moc špatně. Stejně tak ale nepředvádějí ani nic nadstandardního. Jejich tvorba se poslouchat nepochybně dá, ale nějak jsem k tomu nenašel žádný pádnější důvod. Jedná se sice o důstojnou prvotinu, ale podobných slibných demosnímků vycházejí tuny a „Shed“ mezi nimi nijak nevyčnívá. Na pár poslechů tedy ok, ale pokud tyto poslechy budete věnovat něčemu charismatičtějšímu a osobitějšímu, asi uděláte lépe.