Země: Polsko Žánr: black metal Datum vydání: 14.11.2015 Label: Under the Sign of Garazel Productions Tracklist: 01. W gardziel szaleństwa 02. Kręte drogi 03. Dar 04. Szafot 05. Przysięga Hrací doba: 27:19 Odkazy: –

Článek by se dal otevřít již stokrát slyšenou ódou na kvality polské scény, neboť z ní už víc jak 20 let stabilně vychází perla za perlou, bez ohledu na to zda se díváme na povrch či hluboko pod něj. Pokud jste náhodou natrefili na kapelu Death Like Mass a její debutový titul „Kręte drogi“, který v listopadu vyšel u polského labelu Under the Sign of Garazel, jistě jste měli veškeré důvody ji považovat za polskou. Název polský, firma polská, členové neznámí. Navíc již s prvním poslechem si lze snadno zesumírovat, že za krásnou přezdívkou Left Hand Trip se neschovává nikdo jiný než Mark of the Devil z Cultes des ghoules jehož hrdelní dávení je zkrátka nezaměnitelné. Pozornějšímu posluchači nejspíš neunikne ani povědomá ultra-zběsilá rytmika, protože jinde než v Nightbringer, Lvcifyre či zde podobnou salvu neuslyšíte. Tím získáváme dalšího člena, M (neboli Menthora), tentokráte národnosti portugalské. Identita třetího člena zvoucího se Eye of Urge, který zde obstarává strunné nástroje, zůstává skryta, ale opět není těžké si domyslet, že se bude asi jednat o někoho z britsko-polsko-kypersko-portugalských Lvcifyre když to byli oni, se kterými na posledním Nidrosian Black Mass vystupoval právě Left Hand Trip/Mark of the Devil. Nejen aby si zopakoval své hostování na skladbách z výtečné desky „Svn Eater“, ale také aby mohla v plné parádě zaznít hymna „Szafot“, která se na zdejším EP nachází. Ale dost už národnostních dohadů. Nejenže jsou tyto informace podružné, ale také všichni víme, jak to Poláci s tou migrací mají, hehe.

Začněme tedy znovu a jednoduše. Death Like Mass je projekt/kapela členů Lvcifyre a Cultes des ghoules. Jsou zde patrné stopy obou výtečných kapel? Ano, jsou. Jak ovšem smísit ultrarychlý blasfemický death metal Lvcifyre s pomalejší, rituální nekromancií Cultes des ghoules? Tak, že k sobě nelepíte riffy, jak vás napadne, ale že se plně odevzdáte Ďáblu, cha! A teď lidsky. Zběsilou a temnou riffáž Lvcifyre neočekávejte, ale přesto nosič temnotou a intenzitou přetéká podobně. Kapela se občas vytasí s riffy natolik ztrouchnivělými, že by se v klidu mohly objevit i na poslední desce Cultes des ghoules. Ony momenty ale ve zdejším kontextu přeci jen působí jinak. Ještě blíže mají skladby k šílené „Blood Libels“ francouzských Antaeus případně k těm nejsirnatějším momentům Mortuusovských Marduk.

Nebýt zde hrstky slabších momentů a vaty, asi bych „Kręte drogi“ nadšeně korunoval jako jeden z nejsilnějších titulů temného black a death metalu posledních let. K dokonalosti zde ještě kus chybí. S touto nahrávkou také začínám chápat, proč Mark of the Devil ve svých ostatních štacích (pro úplnost: vedle svého hlavního působení v Cultes des ghoules, vokálně a textově zahostoval kromě zmíněných Lvcifyre i v Doombringer a Bestial Raids) upřednostňuje angličtinu před polštinou. Tu asi stíhá podobné prokletí jako češtinu, neboť jsou tu sloky, kdy se Markovi asi „nezpívá“ úplně nejlépe; tedy že nemá možnost tolik čarovat se svým prohnilým hlasem a někdy to rytmicky působí i dost mimo, škoda! Ale když se kapela vytasí s nějakou obzvlášť silnou pasáží (a každá skladba má svou), je kouzlo „Kręte drogi“ absolutně monumentální a kapel, které umí stvořit něco tak majestátně zlovolného, není mnoho. Zaujatost? Jasně. Ale mráz po těle, knedlík v krku a zdrcující pocit čehosi černého uvnitř a vně hovoří za vše.

Zde vykonaná přísaha temnotám je opravdu niterní a k sestupu v ústa šílenství vede cesta klikatá, byť na ni nepotřebujete nijak zvlášť kruté drogy. Pozéry, kteří tento dar odmítnou, bych poprosil odvést na popraviště. Já mezitím debut Death like Mass s klidným svědomím zařadím mezi ty silnější nahrávky loňského roku.