Země: USA Žánr: death metal Datum vydání: 4.10.2019 Label: Relapse Records Tracklist: 01. Deserted 02. Puncture Wounds 03. From the Ashes 04. Ruthless 05. Everlasting 06. Barbaric Pleasures 07. Sweltering Madness 08. Boiled Over 09. In Chains 10. Absence of Light 11. Anxiety Hrací doba: 43:51 Odkazy: facebook / twitter / bandcamp / instagram

Typický švédský deathmetalový zvuk už dávno není doménou pouze této severské země. Stačí koupit HM-2 pedal, pečlivě nastudovat povinnou četbu od žánrových legend a může se jít na věc. Své o tom ví také arizonská úderka Gatecreeper. I ti patří k vyznavačům řinčivě bzučících kytar. Právě s poslední řadovkou „Deserted“ toto směřování více než důrazně potvrdili a z původního hardcorového podhoubí se začínají etablovat jakožto čistokrevná deathmetalová mlátička.

Původ Gatecreeper může sám o sobě říci o jejich stylu hodně. Oblíbené vmíchávání hardcoru do tradičních metalových stylů se rádo praktikuje právě v této oblasti Ameriky, tedy ve státech Arizona nebo Texas. Gatecreeper vždycky dozajista byli deathmetalovou kapelou, avšak jak ukázala už jejich čtyři roky stará prvotina „Sonoran Depravation“, pro nějakou tu hardcorovou údernost nejdou daleko. A není to jen o hudbě, ale i o vokálu Chase ‘Hellahammera’ Masona. Ten vždycky zněl jako kombinace Johna Tardyho s Freddym Criciem, a to lze považovat za stále platný aspekt i na placce „Deserted“, přestože jeho hlas mírně zhrubl. O ostatních hardcorových vlivech se to už říci naplno nedá.

„Deserted“ si bere předlohu právě ze švédského death metalu, nejvýrazněji asi Dismember, čímž se prostor po tvrdých zvratech hardcoru zaplnil něčím novým. Pomalejší pasáže se nyní nesou na umrlčí vlně death/doomu, kterého je tu až až. Gatecreeper do těchto plíživějších temp už nevstupují s takovým záklonem, pouze se pozvolna proplétají melancholickými náladami za další pasáží. Tím kolikrát zachází až k Asphyx, v těch dřevnějších polohách k Bolt Thrower, ale základem je typická ocel Dismember.

Ve velkém se tu možná až překvapivě rozlezly melodické kytarové vyhrávky, jež lze najít snad v každé stopě. Není to na škodu, například v mé oblíbené dvojce „Puncture Wounds“, která patří k těm nakoplejším, se podobně znějící kytara krátce ozve a sedí to tam skvěle. V jiných případech však podobné nálady trochu překrývají jinak agresivní a syrové vyznění, což v určitých pasážích ubírá nahrávce na energii.

Gatecreeper si vždy nejvíce hověli ve středním zatěžkaném tempu, na čemž se nic nemění. Je pravdou, že právě v této poloze jim to sluší nejvíce, důkazem budiž riffařiny „From the Ashes“, „Barbaric Pleasures“ nebo „Boiled Over“. Přesto bych uvítal, kdyby se v příštím materiálu nebáli sešlápnout plyn o něco častěji, tak jako třeba v „Ruthless“. Musím totiž bohužel konstatovat, že občas má „Deserted“ lehce uspávací tendence. Nejcitelněji je to znát ke konci desky, kde už jako by nebylo co říct. Na druhou stranu, podobně jsem to měl i s minulou „Sonoran Depravation“, čímž se dostávám k tomu, že obě řadovky vnímám z hlediska zalíbení dost podobně. Obě se mi líbí, ale zároveň je tu stále dost věcí ke zlepšování.

Abych to nějak shrnul. To, že se Gatecreeper ještě více přiblížil k dobře známému death metalu, mi nijak nevadí; myslím, že to dělají dobře a baví mě to. Na druhou stranu, styl „Sonoran Depravation“ byl osobitější a to okouzlení Švédskem nebylo tak na ráně. Skladby na „Deserted“ mi ale přijdou o něco lepší. Jak už jsem poznamenal výše, „Deserted“ mě baví zhruba stejně jako předešlé album. Je dobré, má slušné nápady, ale i nudnější místa. Jednoduše mohlo být lepší. S postupem času se k němu vracím stále méně. Zájemcům o podobné ražení mohu doporučit kapelu Fuming Mouth, která do toho šlape téměř až na úroveň deathcoru, ale přijde mi to o něco lepší. Třeba se nabraný směr Gatecreeper podaří naplno zužitkovat na další fošně. V rukách to rozhodně mají.