Země: Německo Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 2.7.2019 Label: Ván Records Tracklist: 01. To Wander Beyond Lunar Seas 02. Spiral Black Vortices 03. Out of the Aeons 04. The Eternal Dance at the Nucleus of Time Hrací doba: 37:50 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Sure Shot Worx

Hudba Häxenzijrkell mě zaujala dost hodně. Jejich demosnímek i obě následná EP (letošní splitko s LVTHN jsem ještě neslyšel, ale je to v pořadí) jsou super věci a všechny jsem si je rád koupil. Asi jistě sami z vlastí zkušenosti víte, že když člověka nějaká kapela baví, rád se podívá i na další projekty jejích členů. Když jsem tedy zjistil, že MK z Häxenzijrkell má nový atmo-black projekt s divným názvem Rraaumm, věděl jsem, že to budu chtít slyšet…

…a bohužel musím říct, že jsem docela zklamán. Opravdu jsem chtěl mít „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ rád a šel jsem do poslechu s tím, že se mi to bude líbit. Na první poslechy nijak nezaujalo. Flintu do žita jsem nicméně chrabře nezahazoval a poslouchat dál s předpokladem, že si to sedne a že ten materiál vyroste. Nechal jsem tomu fakt hromadu času, docela jistě víc, než by si to EP zasloužilo, ani bych se nedopočítal, kolik poslechů to bylo. A tak dlouho jsem čekal na zázrak, dokonce mu i šel naproti, až mi došlo, že čekám marně a že „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ ve svých útrobách žádný hlubší zážitek neukrývá.

Což o to… „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ se v základě poslouchá úplně bezproblémově a po drtivou většinu vyhrazeného času mě nesere (jednou z čestných výjimek budiž kytarové sólo okolo tří minut „To Wander Beyond Lunar Seas“). Ale to je asi tak to nejlepší, co o té nahrávce mohu s klidným svědomím říct: nesere mě.

Celé si to plyne v pohodovém středním tempu bez výraznějších momentů nebo jakýchkoliv strhujících pasážích. Minialbum stojí především na riffech, ale ty mě v podání Rraaumm nedokázaly chytnout za srdeční sval. Celková atmosféra také není nikterak závratná, je to takové docela fajn, ale ne dost fajn na to, aby se mi to skutečně líbilo. Jinými slovy řečeno, „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ mě prostě nechává chladným a naprosto v klidu; nenašel jsem tu nic, co by mě dokázalo výrazněji zaujmout.

Velký podíl na takovém přijetí podle mě bude mít také jakýsi podivný sound, který měl být asi náladotvorně zastřený, ale ve skutečnosti to díky němu působí tak nějak stejně a nezajímavě. Moc si nevzpomínám, kdy jsem naposledy slyšel nahrávku, která by byla naladěna takhle mlhavě, a přitom mě tak moc nudila a přišla mi úplně bez koulí i bez atmosféry. A to obecně fakt mívám rád, když zní muzika jakoby pod dekou.

Paradoxně nejschůdnější mi na celém EP přijde nový bonusový song přidaný pro reedici. „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ původně vyšlo hned zkraje roku digitálně a na audiokazetě v režii The Cosmic Pillars, což je label, za nímž stojí MK osobně. Tato verze nabízí tři skladby o rovné půlhodině hracího času. Červencové nové vydání na CD a LP pod Ván Records přineslo čtvrtou píseň „Out of the Aeons“ (v tracklistu zařazena na třetí pozici), která mi z toho celého zní asi nejlépe. Na rozdíl od zbylých tří kolegyň v ní cítím alespoň nějakou dynamiku a potenciál. Jestli si někdy pustím případnou budoucí tvorbu Rraaumm, pravděpodobně to bude právě díky vědomí, že ta jediná novější věc na „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ mi zněla lépe.

Pro Rraaumm tedy bohužel nemám příliš pochval. Jak už jsem řekl, chtěl jsem, aby se mi to líbilo, a snažil jsem se fest, ale „The Eternal Dance at the Nucleus of Time“ mě i přesto prakticky nezaujalo a vždycky jen tak neškodně proplulo kolem. Za mě zklamání.