Země: Řecko Žánr: hellenic black metal Datum vydání: 4.9.2020 Label: Floga Records Tracklist: 01. Daughters of Darkness 02. The Tyrant 03. Blood Be My Crown 04. Chthonic Oracle 05. Saturnalia Magnus Cult 06. Triumphant Fate 07. Sinistral Covenant 08. Hordes of Oblivion 09. Babylon (Sammu-Rawat) Hrací doba: 41:28 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Floga Records

Hádám, že snad každou recenzi, kterou kdy budu psát na jakýkoliv počin Katavasia, budu začínat sestavou. Nedá se ale jinak. V tomhle řeckém projektu se totiž sešla hodně zajímavá skladba muzikantů z místní scény. Když v roce 2015 vycházel debut „Sacrilegious Testament“, tak jsem se vzhledem k zajetým domovským působištím všech zúčastněných trochu obával, že půjde o jednorázovou záležitost, ale o dva roky mladší minialbum „Daemonic Offering“ ukázalo, že pětice z Řecka počítá i s další aktivitou. Letošní druhá řadovka „Magnus Venator“ to jen potvrzuje.

Než s k ní ale dostaneme, asi bych měl nejdřív probrat tu sestavu, když jsem si pro ni v předešlém odstavci tak pracně připravoval půdu. Stručně a jednoduše, borci hrající v Katavasia se rekrutují z dalších známých formací jako Aenaon, Hail Spirit Noir a v první řadě hlavně Varathron. Z řad této kultovky v Katavasia působí dva borci, jmenovitě kytarista Achilleas C. (hrající ostatně také v Aenaon) a hlavně zpěvák Stefan Necroabyssious, jehož charakteristický vokál patří k poznávacím znamením Varathron. A teď už vlastně i Katavasia.

„Sacrilegious Testament“ mi přišlo skvělé a svého času jsem tu placku točil jak blázen. „Daemonic Offering“ rovněž nezklamalo, spíš naopak. Jen potvrdilo, že Katavasia prostě vědí, zač je toho pořádný helénský black metal, a nabídlo dvě výborné skladby. „Magnus Venator“ tedy má na co navazovat. Bez výtek to sice tentokrát není, ale myslím, že i jim navzdory mohu s klidným srdcem prohlásit, že i tentokrát Katavasia nabízejí povedený materiál s typickým feelingem výpravného black metalu z Řecka. Pokud tedy máte v oblibě jména jako Kawir, Rotting Christ, Necromantia a samozřejmě také už zmiňované Varathron, neměli byste s poslechem „Magnus Venator“ váhat. Jestli totiž právě jmenované formace posloucháte, dost pravděpodobně to bude díky specifické atmosféře místních kapel. A tu si na druhé desce Katavasia užijete dosytosti.

Řekl bych, že „Magnus Venator“ je oproti „Sacrilegious Testament“ melodičtější a snad i díky svému zvuku o trochu „hodnější“ – ne nutně v tom vyloženě špatném slova smyslu. Každopádně to má za následek, že čistě blackmetalové pasáže tolik neřežou, díky čemuž ani nejsou tolik poutavé. To je asi má největší stížnost vůči „Magnus Venator“.

To nejdůležitější se nicméně odehrává v epických melodiích, výpravných pasážích a hymnických riffech. Těch „Magnus Venator“ nabízí dost a ve většině případů se povedly. Dost na to, aby album držely při životě dost dlouho a výrazně mu prodlužovaly životnost. „Magnus Venator“ jsem stihnul sjet už docela hodněkrát, ale pořád mi má nahrávka co dát a ta pověstná helénská atmosféra mě zvládne udržet v pozoru. Samozřejmě bez dvojsmyslů, zas až tak moc se mi to nelíbí, haha.

Jestli si žádáte doporučení konkrétních skladeb, tak dobře. Album za mě nejlépe reprezentuje pochodová „The Tyrant“, hitovky jako „Chthonic Oracle“, „Triumphant Fate“ nebo „Sinistral Covenant“ (skvělé klávesové vsuvky!) a nakonec ještě nejvýpravnější kus „Babylon (Sammu-Rawat)“. Na počinu se nicméně nenachází žádný song, jehož přítomnost by mě otravovala, takže celých těch čtyřicet a něco minut se odehrává úplně na pohodu.

Když srovnám „Magnus Venator“ s předešlými počiny Katavasia, tak mi novinka přijde asi nejméně dobrá, ale o zklamání se rozhodně nejedná, protože i tak je pořád výborná a příznivce helénského black metalu by určitě měla potěšit.

Země: Řecko Žánr: black metal Datum vydání: 15.3.2015 Label: Floga Records Tracklist: 01. Cosmic Nightmare 02. Symphony des gravens 03. Adoration of Darkness 04. Eosforou katavasis 05. Visions of the Misty Night 06. Order of Dogblood 07. Mater tenebrarum 08. Virgin Blood 09. The Chariot of Emperor Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Against PR

Na první pohled by se snad i mohlo zdát, že dnes budeme mít co do činění s nějakou začínající smečkou. Ostatně, svědčí tomu i fakt, že Katavasia vznikli teprve v loňském roce a letos na jaře vydali svůj dlouhohrající debut s názvem „Sacrilegious Testament“. Jenže chyba lávky! Za Katavasia totiž nestojí žádní zelenáči, ba právě naopak. Nebál bych se říct, že se v tomto projektu dohromady sešla smetánka řecké black metalové scény…

U formace jako Katavasia prostě nelze vynechat povídání o tom, kdo zde hraje, protože to je jednoduše sestava jako kráva. Když jsem na jméno kapely narazil poprvé, tak jsem tyto okolnosti neznal, ale jakmile jsem zjistil pravdu, okamžitě mě „Sacrilegious Testament“ začalo setsakra zajímat. Tak pojďme na věc…

Mikrofonu se neujal nikdo jiný než Stefanos Karasavvas známější spíše pod jménem Necroabyssious – veterán řecké metalové scény, má vlastní label, fušuje do novinařiny, kdysi se mihl v Kawir, ale hlavně je to lídr nikoho menšího než Varathron (jejichž je posledním aktivním zakládajícím členem). Kytary se ujal další velmi činorodý člověk Astrous, jenž rovněž vlastní label (a co je zajímavé – kazetový), věnuje se designu a v neposlední řadě hraje v Aenaon a od nedávné doby se angažuje v dalším novém projektu Agos. Druhou kytaru a baskytaru obsluhuje Achilleas C., jenž hraje ve dvou již jmenovaných skupinách – Varathron a Aenaon. Ještě nemáte dost? Inu, pokračujme. Klávesy dostal v Katavasia jistý Haris, což není nikdo jiný než jeden ze tří členů Hail Spirit Noir alias jedné z nejzajímavějších skupin, které se z řeckého black metalového rybníčku za poslední roky vynořily. Sestavu pak uzavírá co do věhlasu asi nejmenší bourák, bubeník Foivos, jenž aktuálně působí v Agnes Vein. A to ani nemluvím o tom, že jako hosté se mihnou i Sotiris Vayenas ze Septicflesh (kytara ve „Virgin Blood“) a Sakis Tolis z Rotting Christ (zpěv v „The Chariot of Emperor“).

Jistě sami uznáte, že takovéhle složení muzikantů se neschází hned tak každý den. Jenže co si budeme povídat, silná sestava budí i velká očekávání a zrovna od spojení členů kapel Varathron, Aenaon a Hail Spirit Noir jsem toho já osobně čekal skutečně dost. Nicméně mohu hned z fleku prozradit dobrou zprávu – „Sacrilegious Testament“ je vážně skvělou nahrávkou, jež jménům svých tvůrců v žádném případě nedělá ostudu. A to u podobných „superskupin“ určitě není automatickým pravidlem, protože se v minulosti objevilo hned několik příkladů, kdy to mělo být papírově silné, ale realita jaksi pokulhávala (jako na jeden z nejkřiklavějších případů si vždy okamžitě vzpomenu na Ov Hell, kdy to byli Norové, kdo dal dohromady hvězdnou black metalovou sestavu, až z toho oči přecházely, ale nakonec z toho vylezl takový rozpačitý a ničím nevýrazný průměr). Tohle se však naštěstí netýká Katavasia, protože tenhle projekt si smysluplnost své existence bez sebemenších problémů obhájil hned na první pokus.

Nechci zase tvrdit, že snad „Sacrilegious Testament“ překonává vše, co kdy výše jmenované kapely natočily, to jistě ne – ostatně, Varathron, Aenaon i Hail Spirit Noir mají na kontě několik excelentních počinů, jež nelze pokořit jen tak lehce. Nicméně i tak si dovolím prohlásit, že se s nimi debut Katavasia může mnohdy srovnávat – a to i navzdory tomu, že sám o sobě je trochu jinde než tvorba zmiňovaných formací.

Ačkoliv… je a není trochu jinde. Ono totiž zase nelze říct, že by se pánové v rámci Katavasia vrhli do nějakých úplně odlišných vod. Na „Sacrilegious Testament“ je stále znatelně cítit, kdo že to nahrál. Na desce tím pádem zcela jistě uslyšíte takový ten typický oldschoolový helénský black metal, mezi jehož čelní představitele patří právě Varathron – aby také ne, když do mikrofonu huláká sám Necroabyssious. Zároveň je však počin vybaven i lehkým nádechem black metalové progrese z vod Aenaon a navrch se tu a tam objeví i náznak avantgardy ve stylu Hail Spirit Noir. Druhé dva zmiňované vlivy jsou však spíš takovým kořením, byť i to se na výsledném dojmu ze „Sacrilegious Testament“ podílí nezanedbatelnou měrou. Kdybych měl ovšem zvolit, ke které z domovských stájí mají Katavasia nejblíže, ukázal bych přece jen na Varathron.

Tak či onak, hlavní je fakt, že je „Sacrilegious Testament“ super deska. Katavasia na ni narvali úctyhodné množství parádních riffů a společně s nimi diktuje hlavní ksicht nahrávky ještě Necroabyssious se svým charakteristickým hrubým řevem. Tento recept pak Řekové zalili střídmě dávkovanými, avšak v drtivé většině případů bravurními kytarovými melodiemi (třebas hned v úvodním válu vytáhnou „Cosmic Nightmare“ jednu vážně odzbrojující. Do toho odněkud zezadu vystupují ještě klávesy, jež na nahrávce v žádném případě nemají hlavní slovo, ale přesto je tam v pozadí cítíte – jinak řečeno, odvádějí takovou tu černou práci, kdy výslednému dojmu notně pomáhají, ale nejsou moc na očích (resp. uších). Nicméně tu a tam se také dostanou ke slovu a umějí toho obratně zužitkovat, jako je tomu kupříkladu v předposlední „Virgin Blood“, která je pro mě možná úplným vrcholem celého „Sacrilegious Testament“. Rytmika rovněž nezaostává, ač žádné velké vylomeniny nepředvádí… hraje spíše účelně, nikoliv však nudně. A když nic jiného, i ta baskytara je na nahrávce hezky slyšet.

K tomu už stačí přidat jen fakt, že celá devítka skladeb působí vyrovnaným dojmem. Sice jsem výše nazval „Virgin Blood“ vrcholem, ale nenechte se zmýlit, protože žádný song tu není navíc. Počin drží pohromadě, ale zároveň není jednotvárný, protože Katavasia zvládnou v pravou chvíli vytáhnout i velice poutavá, folklórem zavánějící intermezza „Eosforou katavasis“ a „Mater tenebrarum“, anebo se rovnou blýsknout osmiminutovým opusem „The Chariot of Emperor“.

A když tohle všechno sečtu dohromady, vychází mi z toho, že mám před sebou jedno z doposud nejvýraznějších black metalových alb letošního roku. Možná, že mě „Sacrilegious Testament“ sebralo trochu víc, protože mě řecká black metalová scéna vždycky hodně bavila a mám ji rád, ale nemůžu si pomoct – jsem z debutu Katavasia nadšen. A upřímně doufám, že s takhle excelentním matrošem Řekové vyrazí i koncertovat a také že se Katavasia nestane jen jednorázovou záležitostí, jelikož tohle by si podobně kvalitního nástupce bezesporu zasloužilo.