 |
|
Země: Polsko Tracklist: Hrací doba: 48:41 Odkazy: – K recenzi poskytl:
|
Debutová deska „Szczerzenie“ polského projektu Kły před dvěma lety nachystala příjemné překvapení. Tehdy jsem se s touhle formací setkal poprvé a došel jsem k názoru, že se jedná o skvělou záležitost, kterou nebude radno opomíjet. Už zpětně dostudovaný demosnímek „Taran-Gai“ věštil, že se v Kły skrývá dost potenciálu, ale až první dlouhohrající počin tento potenciál rozvinul naplno a ukázal, že se v Polsku rýsuje další skupina, jejíž tvorbu se prostě vyplatí sledovat.
Kły se totiž na „Szczerzenie“ podařilo něco, co mnohdy nezvládnou ani kapely s výrazně větším počtem počinů v diskografii. Poláci zvládli přijít se svébytným a neotřelým zvukem. Osobitosti jsem si vždycky cenil a v tomto případě tomu není jinak. V kombinaci s omamnou atmosférou a schopností napsat poutavé skladby se ze „Szczerzenie“ nakonec vyklubala poněkud nenápadná, ale o to lákavější perlička, k níž jsem se nakonec tu a tam rád vracel i zpětně. Takovým skupinám prostě člověk chce věnovat svůj čas.
Oznámení druhé desky „Wyrzyny“ mi tedy udělalo radost a její houbičkový obal mě příjemně navnadil. Jak už tomu tak ale bývá, druhé album se ocitlo ve výrazně odlišné pozici než jeho předchůdce. Zatímco „Szczerzenie“ mělo v rukávu moment překvapení, jenž může udělat a dost často taky udělá opravdu hodně, „Wyrzyny“ už na tenhle luxus spoléhat nemůže. Druhá album má naopak těžší pozici v tom, že se musí vyrovnat stínu svého skvělého předchůdce. Pojďme si říct, zdali se Polákům podařilo se na novince vyrovnat své předešlé práci.
Odpověď není zas tak jednoznačná a její správnost se bude dost odvíjet i od subjektivního úhlu pohledu každého posluchače. Pokud bychom se ptali, jestli je „Wyrzyny“ povedenou nahrávkou, pak bych s odpovědí moc neváhal, protože tady to vidím dost jasně: nesporně ano. Dokonce bych si dovolil říct, že „Wyrzyny“ je rovnou skvělá deska.
Jestli se vám líbí celá ta katovická / slezská mini-scéna, v jejímž středí stojí kapely jako Furia či Massemord, pak s poslechem „Wyrzyny“ nemusíte váhat. Kdybyste náhodou neznali „Szczerzenie“ (které byste si v takovém případě také měli zpětně obstarat a prozkoumat), budete nadšení. Kły na tyto kapely pojí určitá zvuková návaznost a také svěží náhled na black metal, přičemž to první platí na „Wyrzyny“ dvojnásob. Ani bych se nedivil, kdyby se v sestavě Kły (která není veřejně známa) nějací uličníci z dalších místních skupin objevovali. Když ale nic jiného, přinejmenším máme jisté zapojení Nihila (Furia, Massemord, Morowe, Cssaba), v jehož studiu Czyściec Kły nahráli část „Wyrzyny“ (předpokládám, že tu větší část, ale některé záznamy byly pořízeny kdesi a kdysi v roce 1998) a který se následně stejně jako u „Taran-Gai“ a „Szczerzenie“ postaral rovněž o mix a master.
Nejednoznačnost odpovědi, zdali se „Wyrzyny“ může vyrovnat „Szczerzenie“, tkví v tom, že novinka zní docela jinak a neopakuje formuli představou na debutu. První deska působila sevřeněji, zastřeněji, víc monoliticky a mohla se pochlubit už zmiňovanou zvláštní atmosférou, která se jak opar vznášela nad celou nahrávkou. „Wyrzyny“ na tento přístup navazuje jen lokálně. Namísto toho se vydává cestou vícera progresivních prvků, větší variability a občas i jemných psychedelických elementů.
Kły ani v tomto ohledu neselhali. K tomu, aby měl člověk z „Wyrzyny“ stále vysoký dojem, jim dopomáhá silná kompoziční schopnost a také spousta výtečných nápadů, díky nimž si počin udrží posluchačovu pozornost. Ani ta náladotvornost „Wyrzyny“ nechybí, byť se oproti „Szczerzenie“ posunula trochu jinam. Svoje říká i fakt, že nemám potřebu vyzdvihovat konkrétní skladby, protože prakticky všechny mají něco, čím zvládnou zaujmout. Možná bych jen v obecnosti zmínil, že největší spokojenost panuje u těch delších, tedy první dvě a poslední dvě. Střed s kratšími songy reprezentovaný stopami číslo tři a čtyři lehce zaostává, ale pořád jde o povedené kusy, které mají co nabídnout.
Pro fajnšmekry mohu zmínit i další libůstky, například že si Kły do textů hojně půjčovali od polského básníka Mirona Białoszewskiho, některé verše v písni „Gwiezdny wiatr“ pocházejí od Howarda Phillipse Lovecrafta nebo že song „Zakorzenienie“ byl inspirován myšlenkami Aristotela a Ruperta Sheldrakea. Pozadu nezůstala ani kinematografie – v „Trójząb“ se objevují samply z japonského hororu „Matango“ (1963) od Ishirô Hondy a v „Zakorzenienie“ zase z polského snímku „Na srebrnym globie“ (1988) od Andrzeje Żuławskiho. Jestli máte takové odkazy rádi, na „Wyrzyny“ si zjevně přijdete na svoje.
Všehovšudy se dá určitě říct, že „Wyrzyny“ je zajímavou a dobrou deskou, která za slyšení stojí. Dal jsem si s ní trochu víc času a mám pocit, že neprostupnější víc nečitelné „Szczerzenie“ mi asi nakonec přijde o něco lepší. Přesto u druhé řadovky Kły necítím žádné zklamání či rozčarování. „Wyrzyny“ se mi totiž pořád ohromně líbí a mám pocit, že i sem budu mít občas náladu se vrátit.
