Archiv štítku: Street Sects

Koncertní eintopf – říjen 2019

Lingua ignota

H.:
1. Lingua ignota – Praha, 8.10. (event)
2. Mueran humanos – Praha, 19.10. (event)

Cnuk:
1. Pixies, Blood Red Shoes – Praha, 8.10. (event)
2. black midi, Atlantik – Praha, 5.10. (event)
3. Inter Arma, Plešatá zpěvačka – Praha, 22.10. (event)

Dantez:
1. Drab Majesty, Body of Light – Praha, 25.10. (event)
2. Lingua ignota – Praha, 8.10. (event)
3. Street Sects, Imperial Black Unit – Praha, 30.10.

H.

H.:

Tenhle měsíc mě zajímají primárně dva koncerty, tak snad se na ně ve finále zase nevyseru, jak mám poslední dobou docela ve zvyku.

Sólový koncert Lingua ignota je každopádně velké lákadlo – nejpádnějším argumentem budiž nová deska „Caligula“. Už ta je sama o sobě dost intenzivní a živě v malém prostoru strahovské Sedmičky by to mohlo být ještě o kotel hutnější.

Za pozornost bude stát i koncert Mueran humanos, kteří také mají na kontě nové album „Hospital Lullabies“. To jsem sice ještě neposlouchal, ale starší věci jsou moc fajn, tak proč by to tentokrát mělo být jinak? Živě je navíc muzika tohohle dua výrazně psychedeličtější, takže návštěva za úvahu určitě stojí.

Cnuk

Cnuk:

V říjnu mě zajímají především Pixies, kteří 8. vystoupí ve Fóru Karlín. Původně měl koncert proběhnout ve velkém sálu Lucerny, ale pro velký zájem bylo nutné zvolit větší prostor. Pixies jsou dávno za zenitem a de facto žijí ze slávy klasických alb z přelomu 80. a 90. let. Čerstvá novinka „Beneath the Eyrie“ ale nezní úplně marně a nachází se na ní pár dobrých kousků, takže by to nemusela být pouze nostalgie, i když o té to bude především. Na pecky ze „Surfer Rosa“ a „Doolittle“ se těším už několik týdnů.

Dále už jen doporučuji black midi, kteří v útrobách Underdogs’ předvedou 5. října naživo svůj těžko uchopitelný debut „Schlagenheim“. Doporučení se týká zejména všech vyznavačů experimentu a hluku. Za zvážení také jistě stojí koncert death-sludgerů Inter Arma. Ti zavítají 22. na strahovskou Sedmičku se zdařilou plackou „Sulphur English“.

Dantez

Dantez:

Říjen se koncertně nese v duchu křepčení do temných rytmů a hudební avantgardy. Drab Majesty na novince „Modern Mirror“ představili další kvalitní porci mlhavé gotické diskotéky a Pražští si na ni budou moci trsnout poslední pátek na Strahově. Na stejném místě se o pár dní dříve odehraje i vystoupení Lingua ignota, která se v Česku objevila už na začátku roku po boku industriální mecha-drtičky Author & Punisher. Nyní jede sólo a s novým materiálem, který jsme zde vychválili zejména pro jeho emočně zdrcující náboj. Pokud se Kristin Hayter podaří přenést fluidum „Caligula“ i do živého vystoupení, mohlo by jít o opravdu výjimečný zážitek.

Za vypíchnutí bezpochyby stojí i koncert Street Sects. Americká dvojka nihilistických parchantů hraje industrial, který staví na klasickém zvuku kapel jako Nine Inch Nails nebo Skinny Puppy, akorát má epilepsii a je napumpovaný steroidy. Na živých shows nechybí splašený stroboskop ani motorová pila, takže vyjeté prostory Crossu tomu budou určitě slušet. V Praze je doprovodí industriální EBM nájeb od Imperial Black Unit, jejichž zvuk má blízko ke klasice Nitzer Ebb.


Redakční eintopf – srpen 2019

Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God

H.:
1. Lana Del Rey – Norman Fucking Rockwell
2. Tenebrae in perpetuum –  Anorexia obscura
3. Mylingar – Döda själar

Metacyclosynchrotron:
1. Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God
2. Mylingar – Döda själar
3. Hellvetron – Trident of Tartarean Gateways

Cnuk:
1. Tropical Fuck Storm – Braindrops
2. Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God
3. King Gizzard and the Lizard Wizard – Infest the Rats’ Nest

Dantez:
1. Hide – Hell Is Here
2. Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God
3. Street Sects – Gentrification III: Death and Displacement

H.

H.:

Obvykle tu hoblujeme metalové bince, takže to protentokrát rozštípnu trochu jinak – nejlepší deskou srpna bude „Norman Fucking Rockwell“ od dreampopové bohyně Lany Del Rey. Všechny dosavadní singly mě bavily, charakteristická atmosféra Lany jim nechyběla, tudíž doufám, že to dopadne lépe než minulé „Lust for Life“. Pokud nebudou žádné featy s posranými rappery, tak by se to mělo podařit.

Oukej, tak abych nebyl za úplnou močku, přidám taky nějaké metaly. „Döda själar“ od švédských Mylingar zní dost násilně a dovolím si tvrdit, že by měla uspokojit všechny, kdo prahnou po odporném zlo death metalu.

Ještě o kousek výš bych ale vypíchnul návrat italského projektu Tenebrae in perpetuum, jemuž v srpnu vychází nová, celkově čtvrtá dlouhohrající deska „Anorexia obscura“. Předešlé „L’eterno maligno silenzio“, které je staré už celých deset let, mám docela rád; zrovna nedávno jsem z police tahal CD, opět to prohnal ušima a pořád super. Doufejme, že novinka naváže se ctí.

Metacyclosynchrotron

Metacyclosynchrotron:

Novozélandští Diocletian mě vlastně ještě s žádnou řadovkou nezklamali, takže novinku „Amongst the Flames of a Bvrning God“ sjedu důkladně a rád. Menší pochyby vzbuzuje upsání Profound Lore, zvuk vypuštěných ukázek a jejich přílišná podoba s Revenge, ale myslím, že celkově bude vše v nejlepším pořádku.

Nové album „Döda själar“ švédských deathmetalistů Mylingar si také nemůžu nechat ujít, protože předchozí „Döda drömmar“ ve mně dokázalo vzbudit fyzický odpor podobně jako třeba raní Autopsy, i když hudebně razí švédové modernější sound. Kvůli zhovadile nepříjemné atmosféře bych do třetice doporučil i novou desku Hellvetron. Jejich debut sice byla jen průměrná emulace Demoncy či starých Necros Christos, ale s „Trident of Tartarean Gateways“ se chlapům z Nyogthaeblisz podařilo vytvořit fakt autentický hnus.

A jinak vyhlížejte minule doporučované Concrete Winds, protože vydání jejich debutu „Primitive Force“ bylo o měsíc posunuto. A i když černé na bílém to nikde není, nepřekvapilo by mě, kdyby zčistajasna vyšla nová Mgła.

Cnuk

Cnuk:

Srpnový eintopf se mi kompletně situoval k protinožcům. Ani nepamatuji, kdy naposledy mě něco tak vystřelilo do vesmíru jako prvotina Australanů Tropical Fuck Storm nazvaná „A Laughing Death in Meatspace“. To sice neznamená, že by to bylo to nejlepší, co jsem za poslední dobu slyšel, ale cením si tohoto alba především kvůli tomu, jak svěže, ojediněle a neotřepaně zní. Není moc k čemu ho přirovnat, je to prostě šílenost po všech stránkách. Dosavadní singly k chystanému následníkovi „Braindrops“ mě až tak nedostaly, ale je mezi nimi titul „Paradise“, což je výborný kousek. Trochu tuším, že napodruhé už to takové překvápko nebude, ale i tak to určitě bude stát za poslech.

V druhém případě nastává přesun na Nový Zéland za drtičkou Diocletian. Ty jsem si oblíbil v době vydání poslední řadovky „Gesundrian“ a od novinky „Amongst the Flames of a Bvrning God“ čekám ten samý masakr. Myslím, že to pro tyto borce nebude žádný problém, takže si žádné zklamání nepřipouštím, pouze kvalitní war metal. V polovině měsíce je to venku.

A nakonec zpět do Austrálie, za nikým jiným než King Gizzard and the Lizard Wizard. Ti rovněž v polovině měsíce vydají svoji teprve druhou letošní placku „Infest the Rats’ Nest“. V dubnu se na „Fishing for Fishies“ věnovali rybolovu ve stylu sedmdesátkového boogie, nyní se podle všeho vrhnou na thrash metal, samozřejmě s jejich typickým rukopisem. Vkusná obálka a vydané singly naznačují, že to bude přinejmenším vtipné řezivo.

Mylingar

Dantez

Dantez:

Hide se loni s prvním dlouhohrajícím počinem „Castration Anxiety“ zařadili mezi projekty jako Youth Code, Street Sects nebo Uniform, které dle mnoha posluchačů stojí za renesancí elektro-industriálního zvuku. Debut byl nepříjemný, agresivní a přímočarý. Přišlo mi však, že Hide stoprocentně funkční formuli stále trochu hledají. Proto jsem dost zvědavý, jak do sebe jednotlivé prvky (zejména teda ženské vokály a nemelodické industriální plochy) zapadnou na „Hell Is Here“.

Diocletian podle prvních dvou singlů jedou naopak na jistotu. Všechno hrne tak, jak má. Čekám bezprizorní námrd a jsem rád, že si ho budu moci užít v dostatečně čitelné produkci. Vše napovídá, že „Amongst the Flames of a Bvrning God“ bude důstojným, dost možná ještě o trochu striktnějším následovníkem vydařené „Gesundrian“.

Do třetice vypíchnu nové EP od texaských Street Sects. Jde sice pouze o dva tracky, ale první zveřejněný napovídá, že noise-industriální duo osekává melodické prvky z předešlého alba „The Kicking Mule“ a na jejich místo dosazuje maniakální zvukovou anarchii, takže triumf.