Nejočekávanější koncert: Dälek, Five Seconds to Leave – Praha, 11.5.

H.: 1. Gehenna, Demonical, I Saw Red – Praha, 7.5. 2. Princess Chelsea – Praha, 20.5. Ježura: 1. Dälek, Five Seconds to Leave – Praha, 11.5. Atreides: 1. Dälek, Five Seconds to Leave – Praha, 11.5. Skvrn: 1. Dälek, Five Seconds to Leave – Praha, 11.5. Onotius: 1. Dälek, Five Seconds to Leave – Praha, 11.5.

Přesně před měsícem jsme poprvé spustili novou rubriku koncertní eintopf, který je vlastně takovým koncertním ekvivalentem již dávno zavedeného redakčního (albového) eintopfu, přičemž onen první měsíc měl naprosto jednoznačného vítěze v podobě čtveřice Kayo Dot, ?Alos, Botanist a Nod Nod (zasvěcený a maximálně duchaplný, smysluplný a čert ví čeho všeho ještě plný report tady, jen tak mimochodem). Jenže ona se situace opakuje i ve druhém díle, protože i tentokrát se redakce – a dokonce téměř jednohlasně – shoduje na nejočekávanější akci měsíce.

Oním suverénním vítězem není nikdo jiný než kultovní hip-hopová formace Dälek, jež 11. května ovládne pražský Podnik. Na její vystoupení jsou natěšeni hned čtyři redaktoři, což je celá polovina naší rozmilé redakce. Jedinou černou ovcí, která nadvládu Dälek nabourává, je H. – a ta černá ovce platí doslova, protože šéfredaktor samozřejmě volí black metalové zlo v podání (vlastně také kultovních) Norů Gehenna, které se odehraje 7. května v klubu Modrá Vopice v Praze.

H.:

Vzhledem k tomu, že už mě absolutně přestalo lákat jezdit na festivaly, obzvláště na ty velké, nejezdím už ani na Brutal Assault, přestože ještě před několika lety pro mě možnost sem nejet takřka neexistovala. Nikoho tedy nepřekvapí, že jsem tam loni nebyl (a letos se prozatím taktéž nechystám, když už jsme u toho). Jednou z těch skupin, jejichž prošvihnutí mě mrzelo nejvíce, byla dozajista norská smečka Gehenna, jelikož pro mě osobně se jedná o nefalšovaný kult. O to víc jsem rád, že letos se Gehenna do České republiky vrátí a tentokrát v podobě, v jakou jsem doufal – na vlastní klubový koncert. Jediná možnost, kdy bych uvažoval o neúčasti, by byla, pokud by si na ten den se mnou chtěla dát rande Katy Perry a slíbila, že u toho nebude zpívat… ale to se asi nestane, takže je program na večer 7. května myslím jasný… Abych ale nebyl jako jediný za metalového trotla (ale samozřejmě nejen z tohoto důvodu), musím ještě na poslední chvíli připsat také vystoupení novozélandské zpěvačky Princess Chelsea, o níž jsem se sice sotva dozvěděl, ale jak se říká, byla to láska na první pohled (samozřejmě především hudební). Její indie pop mě totiž takřka okamžitě začal ohromným způsobem bavit – tak moc, že jsem se na koncert vážně začal těšit takovým způsobem, že s výjimkou výše zmiňované Gehenny to přebíjí všechny ostatní akce, na něž se v květnu chystám.

Ježura:

Určitě nelze tvrdit, že by byl hudební fanoušek co se koncertního vyžití týče v květnu na suchu. Praha, Zlín, Pardubice – všude se dočkáme potenciálně zajímavých vystoupení, stačí jen kouknout na kulturní shnutí na jakékoli zastávce MHD. Přesto ale nakonec volím koncert, jehož avízo asi jen tak na očích nebude. Je to sice trochu paradoxní, protože tvorbu Dälek de facto neznám, ale mám stejný pocit, jako když jsem se loni chystal na Sage Francise – a jak skvělý koncert se z toho vyklubal! Stejné pocity, stejný klub, velmi podobný žánr… ano, sem mě to táhne vlastně nečekaně dost a sakra bych se divil, kdybych neodcházel spokojený.

Atreides:

Zjištění, že legendární fotrové industriálního hip-hopu Dälek vyrážejí (byť bez Octopuse) na evropskou šňůru, mě naplnilo plány na výlet do Drážďan, kde byla nejbližší zastávka mimo naši drobnou republiku. Nicméně jedno optání ze strany /-\ celou situaci usnadnilo, protože mezi Drážďany a Vídní se ukážou i v Praze. Po ikoně jménem Sage Francis tak na stejném místě střetnu další jméno, jež je pro mě osobně jednou ze srdcovek a kdysi dávno formovalo můj zájem nejen o rap. Připočtu-li support v podobě 5 Seconds to Leave a přítomnost řady mě známých tváří, rýsuje se 11. května kulervoucí akce.

Skvrn:

Klubová sezóna pomalu končí a program nyní začíná dožívat na tradičních opozdilcích. Jedněmi z nich jsou i experimentálně hip-hopoví Dälek, kteří narychlo ohlásili tak trochu návratové turné. A není proč váhat, lístky se už vyhřívají (alespoň elektronicky) u mě doma. Vždyť od poslední české návštěvy téhle chásky uplynul šestý rok. Dälek jsou navíc jediným zahraničním hip-hopovým zástupcem, kterého já vyloženě rád. A nejen to, Dälek mají i své zásluhy. Rozmanitost jejich inspirativního světa mi jinak přibouchnuté okno alespoň na škvírku pootevřela. K tomu připočtěme ještě předkapely, prostředí holešovického Podniku a dostáváme lákavý náčrt dalšího večera. Počkejme jen, jak to dopadne s jeho realizací.

Onotius:

Zatímco metalové akce mě v květnu budou pravděpodobně míjet, přesto to neznamená, že bych snad v květnu neplánoval vydat se za muzikou. Do Prahy totiž po dlouhých šesti letech opět přijede uskupení Dälek, jež je známé pro své specifikcé pojetí hip-hopu za pomoci vlivů industralu, noisu či ambientu. Vzhledem k tomu, že na koncerty těchto žánrů nechodím zrovna každý den, jsem celkem zvědav, jak takováhle hudba bude naživo fungovat, vzhledem ke kvalitě studiového materiálu však má očekávání nejsou zrovna malá.

---