Země: Česká republika Žánr: grindcore Datum vydání: 6.6.2017 Label: Rotten Roll Rex / Nice to Eat You Records Tracklist: 01. Why 02. War Inside 03. Casket 04. Strict 05. Thread 06. I’m Not 07. Explosion 08. Better 09. Fragments 10. Trapped 11. Wasteland 12. Redemption 13. Illusion 14. Now Is the Time 15. I’m Stuck 16. Two Fields – Three Days Hrací doba: 25:35 Odkazy: facebook / bandcamp / bandzone K recenzi poskytl: Nice to Eat You Records

Vlastně by mě docela zajímalo, proč se Bowelfuck jmenují zrovna Bowelfuck. Střevní mrd, Vnitřnosťošuk nebo jakýkoliv jiný vtipno-překlad, jaký lze vymyslet – zní mi to strašně humorně. Nejsem si ovšem jist, zdali to byl záměr, jelikož muzika skupiny rozhodně nezní jako nějaká standardní tupa-tupa prča, kde je to jen o nadhledu a kamarádském pogování.

Tím nechci vzbudit dojem, že by se snad na druhé řadovce „Fragments“ nacházelo něco nestandardního v rámci žánru. Střevní mrd Bowelfuck totiž drtí agresivní grindcore ve stylu kapel jako třeba Rotten Sound nebo Nasum. Pokud tedy máte zmiňované formace rádi a album jste doposud neslyšeli, možná by vás mohlo zajímat, jelikož „Fragments“ s přehledem plní veškeré stylové náležitosti, a to v kvalitě, která není úplně zanedbatelná.

Z posluchačského hlediska by možná nahrávce slušelo, kdyby se na ní nacházelo ještě o něco víc ozvláštňujících drobností, jakými jsou třeba melodie ve druhé „War Inside“. Nepochybuji však o tom, že kotli pod pódiem to vadit nebude. Naopak groovy songů typu „Better“ či závěrečné „Two Fields – Three Days“ je tak akorát a víc by už spíš vadilo. Zároveň – a aniž bych si odporoval – bych si dovolil říct i to, že „Fragments“ by místy slušelo se ještě víc urvat ze řetězu a nabídnout ještě zběsilejší masakr.

U alba tohohle typu se to může zdát jako docela směšný požadavek. Zvlášť když na první poslech zní „Fragments“ agresivně jak hovado a pocitově sype jak debil. Když se ale člověk trochu zaposlouchá, zjistí, že Bowelfuck v průběhu jednotlivých songů poměrně často přecházejí ke středním tempům nebo hutnějším pasážím. Obojího je dost na to, aby čistokrevný kulomet a.k.a. prasopal nezabíral ani polovinu stopáže.

Tohle nicméně neberte jako nějakou zásadní výtku. Jsou spíš jen takové drobnosti, jež navíc ani nejde podložit nějakými objektivními fakty, spíš jde jen o subjektivní vjemy, s nimiž by podle mě „Fragments“ mohlo vraždit víc. Ve zlém to ovšem nemyslím, poněvadž je evidentní, že tahle fošna má dobrou úroveň i za stávající situace. Je znát, že pražské trio (které je ovšem nyní už v trochu jiném složení než při nahrávání počinu – začátkem roku kapelu opustil zpěvák a kytarista Pavel) ten svůj grindcore zahrát umí. Což samozřejmě není žádné velké překvapení, jelikož v nahrávací sestavě jsou borci, kteří za sebou mají působení ve formacích jako Destructive Explosion of Anal Garland, Pisstolero nebo Choked by Own Vomits.

„Fragments“ mi zní sympaticky i z toho titulu, že nejde o vyslovenou srandičku, taneční grind a zábavu na prvním místě. I navzdory tomu, co jsem řekl výše, totiž nelze Bowelfuck upírat, že na své druhé řadové fošně sypou poctivě a poměrně agresivně, za což dávám palec nahoru, poněvadž mi přijde, že v našich končinách převažuje právě ten humorný grind plný porna a/nebo fekálu. Takže je fajn, že na to občas někdo jde trochu ostřeji. Což ovšem neznamená, že by to nešlo ještě bestiálněji.

Vzato kolem a kolem je ale „Fragments“ docela sympatická placka. Vím, že se k ní už nebudu v budoucnu vracet (ostatně grindy, k nimž bych se zpětně vracel, bych s klidem napočítal na prstech jedné ruky), ale teď, když jsem ji poslouchal na recenzi, to za mě bylo dost oukej. Což asi není úplně blbé hodnocení, když vezmete v potaz, že grindcore není můj denní chleba a nepatří k mým top žánrům.