Země: Česká republika Žánr: grindcore Datum vydání: 2012 Label: Bizarre Leprous Production Hodnocení: 8/10 Odkazy: facebook / bandcamp / bandzone K recenzi poskytl: Bizarre Leprous Production

Jihočeští Бут jsou tvořeni zkušenými harcovníky, za všechny jmenuji především bubeník Zbyna, který působil v grindové úderce Ingrowing. Doplněn je o kytaristu Honzu z Uprise, Exhale, basáka Kennyho (Den za dnem) a zpěváka S.I.D.a (ex-Scrab Plastic). Ostudu českému grindcoru rozhodně nedělají a stydět se za svou porci muziku pod názvem “Call for Nemesis” vůbec nemusí. Ani ne půlhodinový materiál obsahuje obsahuje 20 skladeb toho nejryzejšího oldschoolového grindu à la Napalm Death či Terrorizer, čili žádné sraní s paní, jen poctivý nářez, přesto ale nelze jejich tvorbu označit jako nenázvuhodnou prasečinou.

Zvuk je na albu velmi solidní, slyšet jsou všechny nástroje a oceňuju i organické bicí a především (!) syrový pěvecký projev, který se obejde bez všelijakých prapodivných skřeků, chrochtání, blití, skučení a mašinkových úprav, což činí z Бут pro mě velice poslouchatelnou a zábavnou záležitost. Skladby se drží mustru “minuta musí stačit” a málokdy se jim podaří přetáhnout stopáž až ke dvěma minutám. Díky tomu muzika nepostrádá tah na branku ani vysoký “mosh faktor”. Objevit se před pódiem ve chvíli, kdy spustí tato smečka, to by se rovnalo odrovnání minimálně krčních svalů.

Nechci tu nijak nějakou skladbu výrazně vyzdvihovat, všechny to drhnou poctivě od podlahy a pro staromilce by mělo jít opravdu o věc, kterou by neměli minout. Své vzory totiž mají všichni nastudované výborně a umí tyto vlivy zúročit ve vlastní tvorbě. Taky už nejde o žádné nováčky. Dočkáme se tu jak sypaček, tak i poctivých dvoukopákových metelic, tak i uvolněnějších temp, které ale většinou dosahují několikavteřinové délky, jen krátké nadechnutí před dalším kopancem do hlavy. Pokud bych ale přece jen měl říct jeden největší hit z alba, stala by se jím neřízená střela v podobě “Let Me Bleed”… závratné tempo, střelhbité riffy, jasné vyřčení frustrace a do minuty a sedmi vteřin je vymalováno.

Tohle je prostě ideální grindcorová deska, pokud vás něco frustruje, pustíte si ji a cítíte, jak se negativní emoce spolu s nářezem tvořeným celou smečkou vyplavují z těla ven. Ještě ideálnější je jít se na takovou kapelu podívat naživo. Tyhle poctivé smečky pro mě v sobě schovávají mnohem větší kouzlo než přetechnizované, natriggerované a vlastně ani pořádně nenazpívané výblitky, kterých každý měsíc vychází na tisíce. Zájemci o poctivou práci, hlaste se u Бут!