At Dusk - Condemned

At Dusk – Condemned

At Dusk - Condemned

Země: USA
Žánr: black metal
Datum vydání: 29.3.2019
Label: Pacific Threnodies

Tracklist:
01. Condemned
02. Consigned
03. Martyred
04. Maligned

Hrací doba: 51:33

Odkazy:
web / bandcamp

K recenzi poskytl:
Oinari Media

Debutové album „Anhedonia“ zámořského projektu At Dusk se mi svého času poměrně líbilo. Poslouchám toho poměrně dost, takže spousta nevýrazných kapel se mi po určité době absolutně vypaří z paměti, ale zrovna jméno At Dusk mi z nějakého důvodu utkvělo, ačkoliv se hudebně nejednalo o nic prudce originálního nebo výlučného (spíš naopak). Když jsem každopádně zjistil, že po celých pěti letech vychází druhá dlouhohrající nahrávka „Condemned“, nepotřeboval jsem moc času na přemýšlení, jestli si ji pustit.

Za těch pět let se toho zdánlivě nezměnilo. At Dusk je stále jednočlenný projekt, za nímž stojí Ross Major alias Korihor. Po ruce má koncertní sestavu, s níž výjimečně odehraje nějaké to vystoupení, ale o žádnou přehnanou aktivitu se nejedná. „Condemned“ na první pohled takovou tezi konstantnosti také podporuje. Podobně laděný obal (stejný motiv v rozích, uprostřed jednoduché logo) i malý počet dlouhých skladeb.

První pohled a skutečnost se nicméně mohou lišit, což se nakonec děje i v případě At Dusk, protože rozdíl mezi „Anhedonia“ a „Condemned“ je docela značný. Debutová deska měla zastřený sound, byla dost monotónní a stavěla na dlouhých minutách prakticky neměnného riffu a tempa, které ozvláštňovaly jen ambientní doteky. Změny přicházely jen pozvolna, dost často až po klávesových mezihrách nebo dokonce až s další kompozicí. Stručně a jednoduše se jednalo o takovou standardní syrovou blackmetalovou, až depressive-blackmetalovou atmosféru. Sice nebyla opravdu uhrančivá, ale měla něco málo do sebe a celkově bych „Anhedonia“ i s odstupem pěti let prohlásil za důstojný počin.

„Condemned“ zní hned na první poslech dost odlišně. Sound není ani zdaleka tak zastřený a zahalený v nečitelné mlze. Sice má stále daleko do toho, abychom mu mohli nadávat a spílat do čistoty, ale tu větší čitelnost přeslechnout nelze. Ruku v ruce s ní jde i větší hudební čitelnost. Skladby jsou sice stále dlouhé (třikrát něco mezi třinácti a patnácti minutami, v případě poslední „Maligned“ už jenom bezmála deset), ale jejich struktura je víc „user-friendly“. Což můžete brát jako plus, pokud vás nebaví poslouchat omílání jednoho motivu dokola a říkat tomu hypnotická atmosféra, anebo také jako velké mínus, pokud vás to syrové předení baví. Ne, že by „Condemned“ bylo špatné, ale mně osobně mi víc seděl ten přístup „Anhedonia“. Na druhé straně, lze to kvitovat i jako progres a neopakování sebe sama (což ale nic nemění na tom, že ani nyní nezní muzika At Dusk zrovna osobitě).

Pár solidních momentů se nicméně najde. Slušně vybudované jsou poslední minuty „Consigned“ anebo rychlá pasáž ve dvou třetinách „Martyred“. Možná nejvíc zaujmou ambientní vsuvky v „Maligned“. Bohužel se tu ale nenachází žádný strhující pasáž, která by stála kurva za hřích a šlo ji prohlásit za pamětihodnou. Ke cti At Dusk sice slouží fakt, že se zde nenachází ani žádný provar nebo zásadně slabší chvíle a že nastavenou laťku kvality se daří držet po celou dobu, ale to nic nemění na tom, že absence silných pasáží trochu zabolí. U „Anhedonia“ to vzhledem k jejímu monotónnímu ladění zas tolik nevadilo.

Nechci nicméně „Condemned“ úplně potápět, protože píčovina to není. Pár poslechů se tomu dá nechat úplně v klidu a rozhodně nepůjde o čas, jejž by člověk protrpěl nebo jej musel považovat za ztracený. Dovolím si tedy opatrně říct, že lehounce nad průměr se „Condemned“ vyškrábalo. Stále však platí, že se tu neděje nic zásadního, takže vynecháním tohoto alba se o žádný skvost neochudíte. Jednoduše důstojně odehraná oukej fošna, ale nic víc.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.