Redakční eintopf

Žádné blafy, přátelé! Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! V pravidelném měsíčním intervalu vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si průběhu následujícího měsíce neměli nechat projít mezi prsty, a také sérii koncertů, na něž se chystáme se vypravit a u nichž bychom skoro vsadili i pohlavní orgány na to, že se vám vyplatí jít také! Jaké vypečené delikatesy tedy skrývá hudební rendlík…?

  • Redakční eintopf – speciál 2019: Dantez

    21.1.2020

    Dantez

    Lingua ignota

    „Caligula“ se těší úspěchu v mnoha sumářích; dokonce i v těch, které explicitně zavání hipsternem. Není se vlastně čemu divit. Lingua ignota je na poli hudebního extrému na podobné pozici jako Pharmakon. Obě umělkyně tvoří nepříjemnou hudbu, která po několika rotacích ukazuje, že zase tak nestravitelná není. Lingua ignota je nicméně v tomto ohledu originálnější. Začlenění sludgové mizérie a hlukové abraze do klasičtější – místy až operně-divadelní – hudební polohy je něčím, co bylo již některými testováno. Nikde však jednotlivé prvky do sebe nezapadly tak ladně a efektivně jako právě na „Caligula“. Toto unikum nicméně není jediným aspektem, který z desky dělá tak zásadní počin. V přední linii stojí podobně extrémní emoční vypjatost a hudební nápaditost. Nic letos netnulo do živého tolik jako „Caligula“, ať už zvukem nebo obsahem. Proto je časté umístění na přední příčky ...

  • Redakční eintopf – speciál 2019: Cnuk

    19.1.2020

    Cnuk

    Tomb Mold

    Už od prvních poslechů mi bylo jasné, že tohle album mi bude sedět na výsost dobře. Předešlé „Manor of Infinite Forms“ se mi do top pětky tenkrát nevešlo, ale s „Planetary Clairvoyance“ už není důvod váhat. Jde rovnou na první místo. Tomb Mold mají všechny potřebné aspekty deathmetalového žánru, díky nimž se dotýkají jeho nejvyšších pater. Plno skvělých nápadů, zničující riffy a nebývalá vyváženost. Na „Planetary Clairvoyance“ přibylo více technických fines, což bylo právě tím, co dotáhlo kulervoucí smrt předchozích desek na ještě vyšší úroveň. Výborná záležitost a povinnost pro všechny milovníky prohnilých tónů. | Podobný osud potkal také žánrově spřízněné Blood Incantation. Jejich prvotina „Starspawn“ je skvělá, ale novinka jde ještě dál. Dá se říci, že se jedná o výběr toho nejlepšího ze všech deathmetalových podžánrů, protože je tu takřka všechno. Progresivní dílo ...

  • Redakční eintopf – speciál 2019: Metacyclosynchrotron

    17.1.2020

    Metacyclosynchrotron

    Teitanblood - The Baneful Choir

    Původně jsem chtěl první příčku věnovat „Achatius“, ale „The Baneful Choir“ mě prostě posedlo víc a nemám problém jej dosadit téměř na roveň dvěma předchůdcům, které poslouchám pravidelně od jejich vydání. K albu jsem se vyjádřil víc než bohatě, i když s odstupem bych to napsal zase jinak, a nejen protože už jsou k dispozici klasicky výborné texty a šílený artwork. Pokud přirovnám deathmetalový kánon k „Doom“ 1 a 2, tak Teitanblood představují asi „Brutal Doom – Hell On Earth“ / „Extermination Day“. Modří již vědí, jak si asi stojí „Doom 4“ / „Doom: Eternal“ a jakože ty „dobré“ deathmetály. Ale není death jako DEATH a přiteplené „Halo“ barvičky do „Doomu“ taky nepatří. | Láskyplná úlitba ďáblově muzice s hromadou kulervoucích motivů a velkou osobitostí. Za necelý rok se mi album trochu ...

  • Redakční eintopf – speciál 2019: H.

    15.1.2020

    H.

    Wędrowcy~tułacze~zbiegi - Marynistyka suchego lądu

    Od začátku jsem tušil, že „Marynistyka suchego lądu“ do první pětky zamíří a že to bude spíš výš než níž. S odstupem jsem si ale uvědomil, že druhá dlouhohrající deska Wędrowcy~tułacze~zbiegi si zaslouží tu čest být na nejvyšší příčce. Rok 2019 mi zas tolik odzbrojujících zážitků nenabídl, ale zrovna „Marynistyka suchego lądu“ k těm několika málo magickým p(r)ožitkům rozhodně patří. Už v recenzi jsem se nechal slyšet, že tohle album je skvost, což bezezbytku stále platí. | Může se zdát, že Óreiða je dalším z mnoha v posledních letech tolik ceněných a také populárních islandských black metalů, ale přístup tohoto projektu je docela o něčem jiném. Zdánlivě se jedná o více všední záležitost, ale mě osobně tohle zasáhlo násobně víc než nahrávky proslulejších krajanů. „Óreiða“ je syrové, monotónní, mlhavé, chladné a také ...

  • Redakční eintopf – leden 2020

    1.1.2020

    H.

    Thy Catafalque

    Leden 2020 za mě skýtá překvapivě lákavou hudební nabídku. Mám tu tři hodně vyrovnaná želízka v ohni, která seřadím trochu nahodile. Na první místo z „povinnosti“ pošlu Thy Catafalque, a to i přestože dvě ze tří doposud vypuštěných ukázek značí, že asi půjde o trochu slabší album podobně jako třeba „Meta“. Na druhou stranu, „Tsitsushka“ je bez keců excelentní a u Thy Catafalque znamená „slabší“ pořád skvělý poslech. Moc nepochybuji o tom, že „Naiv“ bude v lednu patřit k mým nejprotáčenějším deskám. Ukázky mě moc nezaujaly ani v případě „The Outskirts of Reality“ od Yuri Gagarin, ale nepřikládám tomu velkou váhu, poněvadž šlo jen o krátké úryvky z jednotlivých songů.

  • Koncertní eintopf – leden 2020

    31.12.2019

    Sicmaggot

    Magadan

    Já si v lednu hodlám válet koule a na koncerty seru, ale abyste neřekli, aspoň jeden tu doporučím. Poslední deska Poláků Entropia s názvem „Vacuum“ je vesměs povedená a moc nepochybuju o tom, že bude fungovat i živě. Pokud tedy nejste lenoši jako já, mohlo by vám to stát za zvážení. Fanoušci hlukových kejklí a mystérií by mohli vzít za vděk koncertem, který se odehraje v prostorech ostravského Docku, což je bar u Sýkoráku nacházející se pod známějším Barrákem. Háčko se o létajícím cirkusu v recenzi „Stalinist God“ vyjádřil jako o nejzajímavější tuzemské hlukové formaci a Magadan je power electronics zlo s posedlým ženským vokálem. Stačí to jako doporučení?

  • Filmový eintopf – leden 2020

    31.12.2019

    H.

    Underwater (2020)

    H.: 1. Underwater 2. Héraðið 3. The Grudge Dantez: 1. Cats 2. The Gentlemen H.: Začátek roku bývá vždycky vlažnější, což platí i tentokrát, ale tenhle leden to až taková tragédie není, protože dokonce bude možné jít na něco do kina, aniž by se za to člověk musel sám před sebou stydět. Asi nejvíc mě zaujalo „Underwater“, což vypadá na podmořské béčko à la „Deep Star Six“ nebo „Leviathan“. Osobně mě tyhle podvodní kraviny baví a v kinech se to poslední roky vidí fakt kurevsky vzácně, takže tohle určitě nevynechám. Do oka mi padl také islandský snímek „Héraðið“. Taková trochu absurdní a místy trochu úsměvná severská dramata bývají fajn, ať už je ta úsměvnost, absurdita nebo dramatičnost namíchána prakticky v jakémkoliv poměru. Snad ani tahle story o nasrané farmářce nezklame. Nějakým velkým fandou japonské duchařské série „Ju-on“ jsem nikdy nebyl a ...

  • Redakční eintopf – prosinec 2019

    1.12.2019

    H.

    Mosaic – Secret Ambrosian Fire

    Arkona se ještě nikdy nesekla a prozatím si drží čistý štít – každá dosavadní deska je skvělá. Platí to i o posledních dvou počinech „Chaos.Ice.Fire“ a „Lunaris“, které Poláci vydali po dlouhé odmlce. Můžeme jenom doufat, že novinka „Age of Capricorn“ jejich renomé neublíží. Myslím si ale, že navzdory nudnému obalu si Arkona kvalitu tradičně pohlídá a na finále roku půjde o jednoho z favoritů na poslech. Moc nebudu váhat ani u Mosaic a jejich předlouho slibované první řadové desky „Secret Ambrosian Fire“. Dříve vypuštěný sedmipalec „Cloven Fires“ dokázal příjemně namlsat, tak snad album velká očekávání naplní. A nezapomeňte na to, že souběžně s řadovkou vychází také nové EP „Fensterverse und Nachtgespinste“.

  • Koncertní eintopf – prosinec 2019

    30.11.2019

    Sicmaggot

    Spectral Voice

    Osobně už se v prosinci nikam nechystám, ale to neznamená, že na pár akcí nemůžu upozornit. Hodně sympaticky na mě působí sestava Occvlta, Malokarpatan, Goatcraft, Sněť a The Tower, která se sejde 7. prosince v Písku. Dohromady se to tváří dost lákavě, takže návštěvu určitě můžu doporučit. Pochvalu pak v předstihu posílám pořadatelům za super plakát! Hniloba Spectral Voice za hřích rozhodně stojí, i když se u nás kapela nepředstavuje poprvé. Koncert, shodou náhod opět se Snětí, bude patřit k těm nejzajímavějším prosincovým metalům v českých klubech.

  • Filmový eintopf – prosinec 2019

    30.11.2019

    H.

    Black Christmas (2019)

    rosinec je v kinech tradičně tragédie. Aktuálně už multiplexům nekompromisně vládne Elsa a malí smradi se tam hrnou po tunách, a to se do konce roku už asi nezmění. Až těsně před Štědrým dnem tuhle nadvládu prakticky jistě zkoriguje nový díl „Star Wars“ s podtitulem „The Rise of Skywalker“, a za pár dnů asi udělá nějaký vejvar i druhý díl „Jumanji“, ale v obou případech to pořád nebude úplně dospělá zábava, neřkuli něco, co by mělo zajímat diváky s trochu specifičtějším vkusem. Přesto je prosincový program taková bída, že sem „The Rise of Skywalker“ bohužel musím napsat a že na to dokonce s největší pravděpodobností i půjdu. Osobně si myslím, že u „Star Wars“ měla vzniknout jen původní trilogie (a to už „Return of the Jedi“ je kvůli pralesním plyšákům trochu na hraně), a dál se to ...

  • Redakční eintopf – listopad 2019

    2.11.2019

    Sicmaggot

    (Dolch) – Feuer

    (Dolch) musím na první místo napsat už z povinnosti, protože do muziky téhle kapely jsem se postupně skutečně zamiloval. Bohužel ale musím říct, že první řadovka „Feuer“ nedokáže rozvibrovat niterní struny podobným způsobem jako třeba „I & II“. Atmosféra a kouzlo v tom pořád jsou, jen v trochu naředěné formě. Přesto se pořád jedná o nahrávku hodnou pozornosti a hodlám si ji koupit. Za poslech vám to stát bude, nečekejte však vrcholné dílo (Dolch). S klidným srdcem můžu říct, že „#WakeDaFucUp“ patří k mým nejoblíbenějším hip-hopovým albům vůbec. Přísný diktát nasraných niggaz z Onyx s bohovskými beaty Snowgoons makal jako čuně a dodnes mě ta nahrávka hrozně baví. Proto mě potěšilo, že vítězný tým se opět sešel a dal dohromady další dlouhohrající desku „SnowMads“.

  • Koncertní eintopf – listopad 2019

    31.10.2019

    Sicmaggot

    Mayhem

    Tak dlouho jsem pindal, že u nás Mayhem strašně dlouho nehráli v klubu a jezdí jenom na Brutal Assault, až se to konečně zlomilo. Legendární norské neznabohy jsem v klubu ještě neviděl, takže určitě půjdu – ostatně se prozatím jedná o jediný listopadový koncert, na nějž už mám lupení, takže mě to asi nemine. Support taky v cajku, tak snad to dobře dopadne. Za pozornost budou určitě stát i zámořští zvrhlíci Profanatica. Kapela zde v poslední době hrála hned několikrát, takže kdo chtěl vidět, ten už asi viděl, přesto se nejedná o něco, co bychom zde měli ignorovat. Čili kdo chce zlo, ať valí v příslušný den na Sedmičku.

  • Filmový eintopf – listopad 2019

    30.10.2019

    H.

    Doctor Sleep (2019)

    Už to zase začíná. Pomalu přichází konec roku a vládu přebírají pohádky, rodinné komedie a další podobné píčoviny, nad nimiž si pořádný cinefilní zvrhlík může leda tak odplivnout, případně v těch snesitelnějších případech životopisné cajdáky. Jediné štěstí je, že v hlubinách minulosti stále čeká mnoho zajímavých filmů na objevení, takže nuda nebude. Co se ale novinek týče, silné měsíce nás zrovna nečekají. Pojďme se podívat na to listopadové málo… Na „Doctor Sleep“ se netěším úplně zásadně, ale v aktuální nabídce se jedná o suverénně nejslibnější snímek. Pokračování legendárního kousku „The Shining“ (1980) přesto nebude radno minout, protože navazovat po téměř čtyřiceti letech na film, který bývá obecně považován za jeden z nejlepších hororů všech dob (což je samozřejmě diskutabilní – třeba já si to navzdory nesporným kvalitám „The Shining“ určitě nemyslím), to není jen tak ...

  • Redakční eintopf – říjen 2019

    1.10.2019

    Sicmaggot

    Teitanblood - The Baneful Choir

    Říjen je nabitý slušně a seznam nahrávek, co by mi stály minimálně za letmé prozkoumání, by byl dlouhý. Na většinu z nich ale nebude čas, protože všechno chřadne ve stínu nové desky Teitanblood. Už teď se vidím, jak civím se sluchátky do tmy, absorbován tím intenzivním černým vírem, poté co jsem milimetr po milimetru dešifroval booklet a fantazíroval nad texty pokud možno s co nejujetějšími implikacemi. Ovšem po monumentech „Seven Chalices“, „Woven Black Arteries“ a „Death“ můžou Teitanblood klidně nahrát pičovinu prostou veškeré magie a za zlé jim to mít nebudu. Šrámy způsobené uvedenými nahrávky už stejně nevyhojí nic. Zvlášť silná očekávání spalující zlovolnosti a satanské jakosti cítím i v případě debutové desky Death Like Mass. Já teda vlastně nevím, zda je titul „Matka na sabacie“, který má velice brzy vyjít u Malignant Voices a ...

  • Filmový eintopf – říjen 2019

    1.10.2019

    Sicmaggot

    Gisaengchung (2019)

    H.: 1. The Lighthouse 2. Der goldene Handschuh 3. Gisaengchung 4. Joker Dantez: 1. Gisaengchung 2. Girl on the Third Floor 3. Joker H.: Zrovna v říjnu toho i česká distribuce nabízí relativně dost zajímavého (kvůli čemuž jsem se ostatně rozhodl sem nasypat hned čtyři kousky… do kina se jen tak mimochodem chystám sedmkrát + ještě pár restů ze září), já ale musím jako první zmínit snímek, který k nám do kin vůbec nepůjde. „The Lighthouse“ se totiž tváří ohromně zajímavě. Jde o nový počin Roberta Eggerse („The Witch“), jednu z hlavních rolí hraje Willem Defoe a hlavně – nesmírně lákavě vyznívá prudce atmosférický trailer, který nevyzrazuje prakticky nic, a přece šponuje očekávání sakra vysoko. Na „Der goldene Handschuh“, které v domácím Německu vyšlo už začátkem roku, se nějakou chvíli chystám, ale jakmile jsem zjistil, že to u nás někdo pustí i do kin, nebylo co řešit a ...

  • Koncertní eintopf – říjen 2019

    30.9.2019

    Sicmaggot

    Lingua ignota

    Tenhle měsíc mě zajímají primárně dva koncerty, tak snad se na ně ve finále zase nevyseru, jak mám poslední dobou docela ve zvyku. Sólový koncert Lingua ignota je každopádně velké lákadlo – nejpádnějším argumentem budiž nová deska „Caligula“. Už ta je sama o sobě dost intenzivní a živě v malém prostoru strahovské Sedmičky by to mohlo být ještě o kotel hutnější. Za pozornost bude stát i koncert Mueran humanos, kteří také mají na kontě nové album „Hospital Lullabies“. To jsem sice ještě neposlouchal, ale starší věci jsou moc fajn, tak proč by to tentokrát mělo být jinak? Živě je navíc muzika tohohle dua výrazně psychedeličtější, takže návštěva za úvahu určitě stojí.

  • Redakční eintopf – září 2019

    1.9.2019

    Sicmaggot

    Black Cilice – Transfixion of Spirits

    Jako jedničku pro září volím samozřejmě Black Cilice. Raw black metal v posledních letech začal v Portugalsku bujet ve velké míře a právě Black Cilice patří k čelním představitelům téhle vlny. Když dodám, že syrová primitivnost je poslední roky mou nejoblíbenější odnoží black metalu, asi začne být jasné, proč nemá „Transfixion of Spirits“ tenhle měsíc moc konkurence co do očekávání. Slovo musím ztratit i pro Runespell. Tenhle australský projekt sype jedno album ročně, ale prozatím si svou kvalitu drží. Novinku „Voice of Opprobrium“ mám v uších už nějakou dobu a baví mě to fest. Šanci dám nepochybně i polským Narrenwind, jejichž loňská prvotina „Mojej bolesnej śnię dobrą śmierć“ se dost povedla. A to jsem si ji původně ani nehodlal pustit, haha. Pokračování „Ja, Dago“ to každopádně bude mít těžší, protože tentokrát ...

  • Koncertní eintopf – září 2019

    31.8.2019

    Sicmaggot

    Misþyrming, Darvaza, Vortex of End

    Tenhle měsíc mi jako nejzajímavější akce přijde koncert Furia v Ostravě. Osobně mám tuhle polskou blackmetalovou vlnu, k níž skupina náleží, hodně rád a prakticky všechny projekty okolo Massemord / Furia včetně jsou skvělé. Licho mě sice tolik nesebrali, ale živě jim to třeba půjde také dobře. Pokud jste z Ostravska, neměli byste váhat. Polsko bude v hlavní roli i podruhé. Mgła už je docela profláklá kapela, ale věřím, že na koncertě nezklame. S tvorbou Martwa aura obeznámen nejsem, ale Above Aurora by mohli platit za černého koně večera, protože jejich zpočátku nenápadná muzika má také dost co do sebe. I tady platí, že pokud jste z jižní Moravy, neměli byste váhat.

  • Filmový eintopf – září 2019

    30.8.2019

    Sicmaggot

    In Fabric (2018)

    Ze zářijové nabídky se mi asi nejvíc zamlouvá další dílko z produkce společnosti A24, která pomalu začíná platit za vycházející tahouny nezávislého a divného filmu, který dokáže bodovat i v kinech. „In Fabric“ slibuje bizarní hororovou podívanou o vraždících šatech, což mi teda zní kurevsky lákavě, a doufám, že přesně takové to také ve finále bude. Pokud se nakonec bude jednat jen o rádoby artovou onanii, tak nejspíš budu zklamán. Ale určitě půjdu do kina zjistit, jak na tom „In Fabric“ skutečně je. Nemůžu zapomenout ani na Ramba. Sylvester Stallone už sice sedmdesátku překonal před několika lety, ale na trochu toho akčního (a zřejmě už skutečně posledního) běsnění se evidentně ještě cítí. Ostatně, moc z nás mu nevěřilo ani se čtyřkou a nakonec to byla slušná nostalgie s exkluzivním závěrečným masakrem.

  • Redakční eintopf – srpen 2019

    1.8.2019

    Sicmaggot

    Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God

    Obvykle tu hoblujeme metalové bince, takže to protentokrát rozštípnu trochu jinak – nejlepší deskou srpna bude „Norman Fucking Rockwell“ od dreampopové bohyně Lany Del Rey. Všechny dosavadní singly mě bavily, charakteristická atmosféra Lany jim nechyběla, tudíž doufám, že to dopadne lépe než minulé „Lust for Life“. Pokud nebudou žádné featy s posranými rappery, tak by se to mělo podařit. Oukej, tak abych nebyl za úplnou močku, přidám taky nějaké metaly. „Döda själar“ od švédských Mylingar zní dost násilně a dovolím si tvrdit, že by měla uspokojit všechny, kdo prahnou po odporném zlo death metalu.


Od hudebních fandů pro hudební fandy