Redakční eintopf

Žádné blafy, přátelé! Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! V pravidelném měsíčním intervalu vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si průběhu následujícího měsíce neměli nechat projít mezi prsty, a také sérii koncertů, na něž se chystáme se vypravit a u nichž bychom skoro vsadili i pohlavní orgány na to, že se vám vyplatí jít také! Jaké vypečené delikatesy tedy skrývá hudební rendlík…?

  • Redakční eintopf – listopad 2019

    2.11.2019

    Sicmaggot

    (Dolch) – Feuer

    (Dolch) musím na první místo napsat už z povinnosti, protože do muziky téhle kapely jsem se postupně skutečně zamiloval. Bohužel ale musím říct, že první řadovka „Feuer“ nedokáže rozvibrovat niterní struny podobným způsobem jako třeba „I & II“. Atmosféra a kouzlo v tom pořád jsou, jen v trochu naředěné formě. Přesto se pořád jedná o nahrávku hodnou pozornosti a hodlám si ji koupit. Za poslech vám to stát bude, nečekejte však vrcholné dílo (Dolch). S klidným srdcem můžu říct, že „#WakeDaFucUp“ patří k mým nejoblíbenějším hip-hopovým albům vůbec. Přísný diktát nasraných niggaz z Onyx s bohovskými beaty Snowgoons makal jako čuně a dodnes mě ta nahrávka hrozně baví. Proto mě potěšilo, že vítězný tým se opět sešel a dal dohromady další dlouhohrající desku „SnowMads“.

  • Koncertní eintopf – listopad 2019

    31.10.2019

    Sicmaggot

    Mayhem

    Tak dlouho jsem pindal, že u nás Mayhem strašně dlouho nehráli v klubu a jezdí jenom na Brutal Assault, až se to konečně zlomilo. Legendární norské neznabohy jsem v klubu ještě neviděl, takže určitě půjdu – ostatně se prozatím jedná o jediný listopadový koncert, na nějž už mám lupení, takže mě to asi nemine. Support taky v cajku, tak snad to dobře dopadne. Za pozornost budou určitě stát i zámořští zvrhlíci Profanatica. Kapela zde v poslední době hrála hned několikrát, takže kdo chtěl vidět, ten už asi viděl, přesto se nejedná o něco, co bychom zde měli ignorovat. Čili kdo chce zlo, ať valí v příslušný den na Sedmičku.

  • Filmový eintopf – listopad 2019

    30.10.2019

    H.

    Doctor Sleep (2019)

    Už to zase začíná. Pomalu přichází konec roku a vládu přebírají pohádky, rodinné komedie a další podobné píčoviny, nad nimiž si pořádný cinefilní zvrhlík může leda tak odplivnout, případně v těch snesitelnějších případech životopisné cajdáky. Jediné štěstí je, že v hlubinách minulosti stále čeká mnoho zajímavých filmů na objevení, takže nuda nebude. Co se ale novinek týče, silné měsíce nás zrovna nečekají. Pojďme se podívat na to listopadové málo… Na „Doctor Sleep“ se netěším úplně zásadně, ale v aktuální nabídce se jedná o suverénně nejslibnější snímek. Pokračování legendárního kousku „The Shining“ (1980) přesto nebude radno minout, protože navazovat po téměř čtyřiceti letech na film, který bývá obecně považován za jeden z nejlepších hororů všech dob (což je samozřejmě diskutabilní – třeba já si to navzdory nesporným kvalitám „The Shining“ určitě nemyslím), to není jen tak ...

  • Redakční eintopf – říjen 2019

    1.10.2019

    Sicmaggot

    Teitanblood - The Baneful Choir

    Říjen je nabitý slušně a seznam nahrávek, co by mi stály minimálně za letmé prozkoumání, by byl dlouhý. Na většinu z nich ale nebude čas, protože všechno chřadne ve stínu nové desky Teitanblood. Už teď se vidím, jak civím se sluchátky do tmy, absorbován tím intenzivním černým vírem, poté co jsem milimetr po milimetru dešifroval booklet a fantazíroval nad texty pokud možno s co nejujetějšími implikacemi. Ovšem po monumentech „Seven Chalices“, „Woven Black Arteries“ a „Death“ můžou Teitanblood klidně nahrát pičovinu prostou veškeré magie a za zlé jim to mít nebudu. Šrámy způsobené uvedenými nahrávky už stejně nevyhojí nic. Zvlášť silná očekávání spalující zlovolnosti a satanské jakosti cítím i v případě debutové desky Death Like Mass. Já teda vlastně nevím, zda je titul „Matka na sabacie“, který má velice brzy vyjít u Malignant Voices a ...

  • Filmový eintopf – říjen 2019

    1.10.2019

    Sicmaggot

    Gisaengchung (2019)

    H.: 1. The Lighthouse 2. Der goldene Handschuh 3. Gisaengchung 4. Joker Dantez: 1. Gisaengchung 2. Girl on the Third Floor 3. Joker H.: Zrovna v říjnu toho i česká distribuce nabízí relativně dost zajímavého (kvůli čemuž jsem se ostatně rozhodl sem nasypat hned čtyři kousky… do kina se jen tak mimochodem chystám sedmkrát + ještě pár restů ze září), já ale musím jako první zmínit snímek, který k nám do kin vůbec nepůjde. „The Lighthouse“ se totiž tváří ohromně zajímavě. Jde o nový počin Roberta Eggerse („The Witch“), jednu z hlavních rolí hraje Willem Defoe a hlavně – nesmírně lákavě vyznívá prudce atmosférický trailer, který nevyzrazuje prakticky nic, a přece šponuje očekávání sakra vysoko. Na „Der goldene Handschuh“, které v domácím Německu vyšlo už začátkem roku, se nějakou chvíli chystám, ale jakmile jsem zjistil, že to u nás někdo pustí i do kin, nebylo co řešit a ...

  • Koncertní eintopf – říjen 2019

    30.9.2019

    Sicmaggot

    Lingua ignota

    Tenhle měsíc mě zajímají primárně dva koncerty, tak snad se na ně ve finále zase nevyseru, jak mám poslední dobou docela ve zvyku. Sólový koncert Lingua ignota je každopádně velké lákadlo – nejpádnějším argumentem budiž nová deska „Caligula“. Už ta je sama o sobě dost intenzivní a živě v malém prostoru strahovské Sedmičky by to mohlo být ještě o kotel hutnější. Za pozornost bude stát i koncert Mueran humanos, kteří také mají na kontě nové album „Hospital Lullabies“. To jsem sice ještě neposlouchal, ale starší věci jsou moc fajn, tak proč by to tentokrát mělo být jinak? Živě je navíc muzika tohohle dua výrazně psychedeličtější, takže návštěva za úvahu určitě stojí.

  • Redakční eintopf – září 2019

    1.9.2019

    Sicmaggot

    Black Cilice – Transfixion of Spirits

    Jako jedničku pro září volím samozřejmě Black Cilice. Raw black metal v posledních letech začal v Portugalsku bujet ve velké míře a právě Black Cilice patří k čelním představitelům téhle vlny. Když dodám, že syrová primitivnost je poslední roky mou nejoblíbenější odnoží black metalu, asi začne být jasné, proč nemá „Transfixion of Spirits“ tenhle měsíc moc konkurence co do očekávání. Slovo musím ztratit i pro Runespell. Tenhle australský projekt sype jedno album ročně, ale prozatím si svou kvalitu drží. Novinku „Voice of Opprobrium“ mám v uších už nějakou dobu a baví mě to fest. Šanci dám nepochybně i polským Narrenwind, jejichž loňská prvotina „Mojej bolesnej śnię dobrą śmierć“ se dost povedla. A to jsem si ji původně ani nehodlal pustit, haha. Pokračování „Ja, Dago“ to každopádně bude mít těžší, protože tentokrát ...

  • Koncertní eintopf – září 2019

    31.8.2019

    Sicmaggot

    Misþyrming, Darvaza, Vortex of End

    Tenhle měsíc mi jako nejzajímavější akce přijde koncert Furia v Ostravě. Osobně mám tuhle polskou blackmetalovou vlnu, k níž skupina náleží, hodně rád a prakticky všechny projekty okolo Massemord / Furia včetně jsou skvělé. Licho mě sice tolik nesebrali, ale živě jim to třeba půjde také dobře. Pokud jste z Ostravska, neměli byste váhat. Polsko bude v hlavní roli i podruhé. Mgła už je docela profláklá kapela, ale věřím, že na koncertě nezklame. S tvorbou Martwa aura obeznámen nejsem, ale Above Aurora by mohli platit za černého koně večera, protože jejich zpočátku nenápadná muzika má také dost co do sebe. I tady platí, že pokud jste z jižní Moravy, neměli byste váhat.

  • Filmový eintopf – září 2019

    30.8.2019

    Sicmaggot

    In Fabric (2018)

    Ze zářijové nabídky se mi asi nejvíc zamlouvá další dílko z produkce společnosti A24, která pomalu začíná platit za vycházející tahouny nezávislého a divného filmu, který dokáže bodovat i v kinech. „In Fabric“ slibuje bizarní hororovou podívanou o vraždících šatech, což mi teda zní kurevsky lákavě, a doufám, že přesně takové to také ve finále bude. Pokud se nakonec bude jednat jen o rádoby artovou onanii, tak nejspíš budu zklamán. Ale určitě půjdu do kina zjistit, jak na tom „In Fabric“ skutečně je. Nemůžu zapomenout ani na Ramba. Sylvester Stallone už sice sedmdesátku překonal před několika lety, ale na trochu toho akčního (a zřejmě už skutečně posledního) běsnění se evidentně ještě cítí. Ostatně, moc z nás mu nevěřilo ani se čtyřkou a nakonec to byla slušná nostalgie s exkluzivním závěrečným masakrem.

  • Redakční eintopf – srpen 2019

    1.8.2019

    Sicmaggot

    Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God

    Obvykle tu hoblujeme metalové bince, takže to protentokrát rozštípnu trochu jinak – nejlepší deskou srpna bude „Norman Fucking Rockwell“ od dreampopové bohyně Lany Del Rey. Všechny dosavadní singly mě bavily, charakteristická atmosféra Lany jim nechyběla, tudíž doufám, že to dopadne lépe než minulé „Lust for Life“. Pokud nebudou žádné featy s posranými rappery, tak by se to mělo podařit. Oukej, tak abych nebyl za úplnou močku, přidám taky nějaké metaly. „Döda själar“ od švédských Mylingar zní dost násilně a dovolím si tvrdit, že by měla uspokojit všechny, kdo prahnou po odporném zlo death metalu.

  • Koncertní eintopf – srpen 2019

    31.7.2019

    Sicmaggot

    Aluk Todolo

    V srpnu nemám žádné velké dilema, protože plánuji jediný koncert, a sice Aluk Todolo na sklonku měsíce. Poslední, už tři roky staré album „Voix“ mě sice neroztřískalo jako starší nahrávky, ale to nic nemění na tom, že Aluk Todolo je kapela, kterou chceš vidět vždycky a za všech okolností. Ideálně tedy v klubu, což vystoupení 28. srpna splňuje. Domácí support mě moc nezajímá, ale mrknu na něj, snad bude fajn. Hlavní číslo večera ale bude z Francie a budu od něj chtít hodně. Jedna z kapel vystupujících na Brutal Assaultu, kterou bych rád viděl, jsou američtí Midnight. V Bratislavě budou navíc hrát i s Beton a hlavně kurva s Demölizer, což je kapela lidí z Goatcraft a Radiation hrající parádní true metal ve stylu Motörhead, Venom a Bathory.

  • Filmový eintopf – srpen 2019

    30.7.2019

    Sicmaggot

    Midsommar (2019)

    Nevídaně zajímavé filmové léto pokračuje i v srpnu, čehož hodlám zneužít a doporučit rovnou čtyři filmy. Nicméně o tom, který z nich bude na prvním místě, není nutné příliš dlouho přemýšlet… Loňské „Hereditary“ bylo povedené, a i když mi to při sledování nepřišlo jak taková pecka, postupně se mi film v hlavě rozležel a myslím si, že byl fakt dobrý. V neposlední řadě ukázal, že Ari Aster má docela talent, takže u jeho dalšího počinu „Midsommar“ už jsou očekávání logicky vysoko. Tématicky i atmosféricky to vypadá hodně slibně a ne úplně okoukaně (byť podobně laděné snímky najít lze, nejde zrovna o věc, která by se v hororu ždímala neustále). Nejočekávanější počin léta vtrhne do českých kin hned zkraje měsíce.

  • Redakční eintopf – červenec 2019

    1.7.2019

    Sicmaggot

    Lingua Ignota –  Caligula

    V červenci toho zas tolik není, ale zajímavé to být rozhodně může. Dost čekám od debutu „Secular Flesh“ finských Celestial Grave, jejichž první demosnímek „Burial Ground Trance“ mě bavil fest. Následné EP „Pvtrefactio“ už tak strhující nebylo, ale pořád šlo o slušnou práci, takže doufám, že řadovka kurva nezklame. Zvědavý jsem i na novou desku Lingua Ignota. Starší, nezávisle vydaná alba neznám, ale ukázky z třetího dlouhohrajícího počinu „Caligula“, který už vyjde pod hlavičkou Profound Lore Records, znějí sakra podmanivě. Novinářskou kopii už mám, tudíž se chystám začít s náslechem co nejdříve.

  • Koncertní eintopf – červenec 2019

    30.6.2019

    Sicmaggot

    Impetuous Ritual

    V červenci není vůbec co řešit. Impetuous Ritual jsou naprostá povinnost. Australské deathmetalové arci-zlo konečně živě. I když mě poslední dobou už moc nebaví chodit na koncerty, výjimečně se najdou akce, kde se prostě nedá vynechat, a tahle k nim jednoznačně patří. Kdo nepřijde, tak je zpocená buzna. Slušný bordel by mohl být i osmého v Modré Vopici, kde svoje extrémní umění předvedou Full of Hell a The Body, což jsou ostatně kapely, které se navzájem znají i ze společné kolaborace „Ascending a Mountain of Heavy Light“. Asi tedy nebude od věci očekávat i nějaké společné věci. Jinak pro mě osobně jsou výrazně zajímavější The Body a celkově to s největší pravděpodobností vynechám.

  • Filmový eintopf – červenec 2019

    29.6.2019

    H.

    Crawl (2019)

    Červenec a srpen většinou zrovna nebývají přehlídkou zajímavých filmů v kinech, protože tohle období stříbrné plátno většinou okupují letní blockbustery, což jsou zpravidla píčoviny, ale letošek se v tomhle ohledu tváří překvapivě slibně. Tentokrát totiž bude z čeho vybírat… Francouzského režiséra Alexandre Aju mám v hledáčku od doby, kdy ve svých začátcích naservíroval dva parádní nářezy „Haute tension“ a remake „The Hills Have Eyes“. Jeho následující věci už tak zázračné nebyly a s posledními filmy se navíc odklonil od hororu. Návrat ke královskému žánru prostřednictvím „Crawl“ je tím pádem vítaný, tak snad se Aja pochlapí i co se kvality týče.

  • Redakční eintopf – červen 2019

    1.6.2019

    H.

    The Devil and the Universe – Endgame 69

    Na první pohled se červen tvářil dost nenápadně, ale při bližším pátrání jsem zjistil, že těch zajímavých alb se chystá dost na to, aby se člověk měl na co těšit. Pojďme tedy na věc. První místo přepustím rakouským okultistům The Devil & the Universe. Jejich minulé album „Folk Horror“ mě fest baví a ukázky z novinky „:Endgame 69:“ znějí také dobře, tudíž není moc co řešit. Věřím, že i tentokrát to bude oko(u)zlující párty. Nemalé naděje „nečekaně“ vkládám i do čtvrté desky Abyssal. Jejich poslední výtvor v podobě splitka „Apanthropinization“ s Carcinoma mě sice úplně na prdel neposadil, ale pořád jim věřím, protože řadovka je prostě řadovka.

  • Koncertní eintopf – červen 2019

    1.6.2019

    Sicmaggot

    King Dude

    Na červen mám prozatím pevně naplánovaný jediný koncert, kterýmžto je King Dude na Sedmičce. Živě jsem borce ještě neviděl, jeho studiovky mě baví a v malém klubu mi to přijde ideální. Není co řešit, jde se! Určitě stojí za zmínku Metalgate Czech Death Fest, a to z jednoduchého důvodu – poprvé na našem území vystoupí A Forest of Stars. Osobně jsem je kdysi viděl v Reichu a byla to kurva magie, takže byste měli zauvažovat, i když pouhých 45 minut a umístění na druhou stage dost bolí. Ze zbytku sestavy jsou každopádně trochu zajímaví snad jen Melechesh a Panzerfaust, ale ani v jednom případě nejde o kapely, kvůli nimž by člověk musel srát maggi v kostkách. Zbytek vesměs nuda.

  • Filmový eintopf – červen 2019

    1.6.2019

    H.

    I Am Mother

    Zatímco letošní filmové léto se tváří až nezvykle slibně (o čemž se podrobněji pobavíme příště a přespříště), jeho předvoj v podobě června nenabízí mnoho lákavého. Přesto se pokusme z té slaboty vydolovat alespoň tři snímky. O úrovni letošního června ostatně svědčí i to, že sem musím napsat další přírůstek do univerza „The Conjuring“ v podobě „Annabelle Comes Home“, což je už třetí díl ve spin-offové větvi s jednou fakt ošklivou panenkou (furt si nedokážu představit, že by někdo chtěl mít doma takhle hnusný krám). Duchařiny moc nemusím, ale první dva díly „The Conjuring“ docela respektuji jako to lepší, co tahle hororová odnož nabízí. Spin-offy „The Nun“ i obě „Annabelle“ mě nicméně spíš nudily („The Curse of La Llorona“ z téhož vesmíru jsem ještě neviděl), takže ani od třetího dostaveníčka s panenkou si toho moc neslibuji. Návštěvu ...

  • Redakční eintopf – květen 2019

    2.5.2019

    Sicmaggot

    Misþyrming – Algleymi

    Určitě doporučím novou desku Big|Brave s názvem „A Gaze Among Them“. Osobně ji točím už nějakou chvíli a můžu vám říct, že je výborná. Pokud hledáte zvláštní zvuk, který je hutný a éterický zároveň, rozhodně byste tuhle parádu neměli minout. Pozornosti bude hoden i druhý zářez španělských Suspiral, jejichž prvotina „Delve into the Mysteries of Transcendence“ se mi dost líbila. Novinka „Chasm“ zní na první poslech také slibně, ale ještě jsem ji neslyšel tolikrát, abych mohl pouštět na veřejnost nějaké zasvěcené soudy. Už teď si ale dovolím tvrdit, že za poslech to stojí. Do třetice zmíním francouzský projekt Esoctrilihum, který sice nasadil podezřele vysokou kadenci (loni dvě řadovky a teď už další), ale první ukázka z „The Telluric Ashes of the Ö Vrth Immemorial Gods“ zní hodně zajímavě.

  • Filmový eintopf – květen 2019

    1.5.2019

    H.

    John Wick: Chapter 3 - Parabellum

    Po trochu zajímavějším dubnu tu je opět o trochu slabší měsíc. V květnu vzbuzuje nějaké očekávání snad jenom jeden film a zbytek je takový, že se na to člověk možná podívá, ale možná taky ne, a jestli ne, tak se nejspíš nic nestane. Vzhledem k okolnostem si tentokrát dovolím napsat čtyři bijáky, protože vyčnívá jen ten první jmenovaný a zbytek mě zajímá / je mi volný úplně stejně. Oním jediným očekávaným filmem je samozřejmě třetí díl „John Wicka“. Keanu Reeves je frajer a upoutávky vypadají dost nabušeně, takže věřím, že opět půjde o pořádnou akční pecku.


Od hudebních fandů pro hudební fandy