Redakční eintopf

Žádné blafy, přátelé! Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! V pravidelném měsíčním intervalu vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si průběhu následujícího měsíce neměli nechat projít mezi prsty, a také sérii koncertů, na něž se chystáme se vypravit a u nichž bychom skoro vsadili i pohlavní orgány na to, že se vám vyplatí jít také! Jaké vypečené delikatesy tedy skrývá hudební rendlík…?

  • Redakční eintopf – září 2019

    1.9.2019

    Sicmaggot

    Black Cilice – Transfixion of Spirits

    Jako jedničku pro září volím samozřejmě Black Cilice. Raw black metal v posledních letech začal v Portugalsku bujet ve velké míře a právě Black Cilice patří k čelním představitelům téhle vlny. Když dodám, že syrová primitivnost je poslední roky mou nejoblíbenější odnoží black metalu, asi začne být jasné, proč nemá „Transfixion of Spirits“ tenhle měsíc moc konkurence co do očekávání. Slovo musím ztratit i pro Runespell. Tenhle australský projekt sype jedno album ročně, ale prozatím si svou kvalitu drží. Novinku „Voice of Opprobrium“ mám v uších už nějakou dobu a baví mě to fest. Šanci dám nepochybně i polským Narrenwind, jejichž loňská prvotina „Mojej bolesnej śnię dobrą śmierć“ se dost povedla. A to jsem si ji původně ani nehodlal pustit, haha. Pokračování „Ja, Dago“ to každopádně bude mít těžší, protože tentokrát ...

  • Koncertní eintopf – září 2019

    31.8.2019

    Sicmaggot

    Misþyrming, Darvaza, Vortex of End

    Tenhle měsíc mi jako nejzajímavější akce přijde koncert Furia v Ostravě. Osobně mám tuhle polskou blackmetalovou vlnu, k níž skupina náleží, hodně rád a prakticky všechny projekty okolo Massemord / Furia včetně jsou skvělé. Licho mě sice tolik nesebrali, ale živě jim to třeba půjde také dobře. Pokud jste z Ostravska, neměli byste váhat. Polsko bude v hlavní roli i podruhé. Mgła už je docela profláklá kapela, ale věřím, že na koncertě nezklame. S tvorbou Martwa aura obeznámen nejsem, ale Above Aurora by mohli platit za černého koně večera, protože jejich zpočátku nenápadná muzika má také dost co do sebe. I tady platí, že pokud jste z jižní Moravy, neměli byste váhat.

  • Filmový eintopf – září 2019

    30.8.2019

    Sicmaggot

    In Fabric (2018)

    Ze zářijové nabídky se mi asi nejvíc zamlouvá další dílko z produkce společnosti A24, která pomalu začíná platit za vycházející tahouny nezávislého a divného filmu, který dokáže bodovat i v kinech. „In Fabric“ slibuje bizarní hororovou podívanou o vraždících šatech, což mi teda zní kurevsky lákavě, a doufám, že přesně takové to také ve finále bude. Pokud se nakonec bude jednat jen o rádoby artovou onanii, tak nejspíš budu zklamán. Ale určitě půjdu do kina zjistit, jak na tom „In Fabric“ skutečně je. Nemůžu zapomenout ani na Ramba. Sylvester Stallone už sice sedmdesátku překonal před několika lety, ale na trochu toho akčního (a zřejmě už skutečně posledního) běsnění se evidentně ještě cítí. Ostatně, moc z nás mu nevěřilo ani se čtyřkou a nakonec to byla slušná nostalgie s exkluzivním závěrečným masakrem.

  • Redakční eintopf – srpen 2019

    1.8.2019

    Sicmaggot

    Diocletian – Amongst the Flames of a Bvrning God

    Obvykle tu hoblujeme metalové bince, takže to protentokrát rozštípnu trochu jinak – nejlepší deskou srpna bude „Norman Fucking Rockwell“ od dreampopové bohyně Lany Del Rey. Všechny dosavadní singly mě bavily, charakteristická atmosféra Lany jim nechyběla, tudíž doufám, že to dopadne lépe než minulé „Lust for Life“. Pokud nebudou žádné featy s posranými rappery, tak by se to mělo podařit. Oukej, tak abych nebyl za úplnou močku, přidám taky nějaké metaly. „Döda själar“ od švédských Mylingar zní dost násilně a dovolím si tvrdit, že by měla uspokojit všechny, kdo prahnou po odporném zlo death metalu.

  • Koncertní eintopf – srpen 2019

    31.7.2019

    Sicmaggot

    Aluk Todolo

    V srpnu nemám žádné velké dilema, protože plánuji jediný koncert, a sice Aluk Todolo na sklonku měsíce. Poslední, už tři roky staré album „Voix“ mě sice neroztřískalo jako starší nahrávky, ale to nic nemění na tom, že Aluk Todolo je kapela, kterou chceš vidět vždycky a za všech okolností. Ideálně tedy v klubu, což vystoupení 28. srpna splňuje. Domácí support mě moc nezajímá, ale mrknu na něj, snad bude fajn. Hlavní číslo večera ale bude z Francie a budu od něj chtít hodně. Jedna z kapel vystupujících na Brutal Assaultu, kterou bych rád viděl, jsou američtí Midnight. V Bratislavě budou navíc hrát i s Beton a hlavně kurva s Demölizer, což je kapela lidí z Goatcraft a Radiation hrající parádní true metal ve stylu Motörhead, Venom a Bathory.

  • Filmový eintopf – srpen 2019

    30.7.2019

    Sicmaggot

    Midsommar (2019)

    Nevídaně zajímavé filmové léto pokračuje i v srpnu, čehož hodlám zneužít a doporučit rovnou čtyři filmy. Nicméně o tom, který z nich bude na prvním místě, není nutné příliš dlouho přemýšlet… Loňské „Hereditary“ bylo povedené, a i když mi to při sledování nepřišlo jak taková pecka, postupně se mi film v hlavě rozležel a myslím si, že byl fakt dobrý. V neposlední řadě ukázal, že Ari Aster má docela talent, takže u jeho dalšího počinu „Midsommar“ už jsou očekávání logicky vysoko. Tématicky i atmosféricky to vypadá hodně slibně a ne úplně okoukaně (byť podobně laděné snímky najít lze, nejde zrovna o věc, která by se v hororu ždímala neustále). Nejočekávanější počin léta vtrhne do českých kin hned zkraje měsíce.

  • Redakční eintopf – červenec 2019

    1.7.2019

    Sicmaggot

    Lingua Ignota –  Caligula

    V červenci toho zas tolik není, ale zajímavé to být rozhodně může. Dost čekám od debutu „Secular Flesh“ finských Celestial Grave, jejichž první demosnímek „Burial Ground Trance“ mě bavil fest. Následné EP „Pvtrefactio“ už tak strhující nebylo, ale pořád šlo o slušnou práci, takže doufám, že řadovka kurva nezklame. Zvědavý jsem i na novou desku Lingua Ignota. Starší, nezávisle vydaná alba neznám, ale ukázky z třetího dlouhohrajícího počinu „Caligula“, který už vyjde pod hlavičkou Profound Lore Records, znějí sakra podmanivě. Novinářskou kopii už mám, tudíž se chystám začít s náslechem co nejdříve.

  • Koncertní eintopf – červenec 2019

    30.6.2019

    Sicmaggot

    Impetuous Ritual

    V červenci není vůbec co řešit. Impetuous Ritual jsou naprostá povinnost. Australské deathmetalové arci-zlo konečně živě. I když mě poslední dobou už moc nebaví chodit na koncerty, výjimečně se najdou akce, kde se prostě nedá vynechat, a tahle k nim jednoznačně patří. Kdo nepřijde, tak je zpocená buzna. Slušný bordel by mohl být i osmého v Modré Vopici, kde svoje extrémní umění předvedou Full of Hell a The Body, což jsou ostatně kapely, které se navzájem znají i ze společné kolaborace „Ascending a Mountain of Heavy Light“. Asi tedy nebude od věci očekávat i nějaké společné věci. Jinak pro mě osobně jsou výrazně zajímavější The Body a celkově to s největší pravděpodobností vynechám.

  • Filmový eintopf – červenec 2019

    29.6.2019

    H.

    Crawl (2019)

    Červenec a srpen většinou zrovna nebývají přehlídkou zajímavých filmů v kinech, protože tohle období stříbrné plátno většinou okupují letní blockbustery, což jsou zpravidla píčoviny, ale letošek se v tomhle ohledu tváří překvapivě slibně. Tentokrát totiž bude z čeho vybírat… Francouzského režiséra Alexandre Aju mám v hledáčku od doby, kdy ve svých začátcích naservíroval dva parádní nářezy „Haute tension“ a remake „The Hills Have Eyes“. Jeho následující věci už tak zázračné nebyly a s posledními filmy se navíc odklonil od hororu. Návrat ke královskému žánru prostřednictvím „Crawl“ je tím pádem vítaný, tak snad se Aja pochlapí i co se kvality týče.

  • Redakční eintopf – červen 2019

    1.6.2019

    H.

    The Devil and the Universe – Endgame 69

    Na první pohled se červen tvářil dost nenápadně, ale při bližším pátrání jsem zjistil, že těch zajímavých alb se chystá dost na to, aby se člověk měl na co těšit. Pojďme tedy na věc. První místo přepustím rakouským okultistům The Devil & the Universe. Jejich minulé album „Folk Horror“ mě fest baví a ukázky z novinky „:Endgame 69:“ znějí také dobře, tudíž není moc co řešit. Věřím, že i tentokrát to bude oko(u)zlující párty. Nemalé naděje „nečekaně“ vkládám i do čtvrté desky Abyssal. Jejich poslední výtvor v podobě splitka „Apanthropinization“ s Carcinoma mě sice úplně na prdel neposadil, ale pořád jim věřím, protože řadovka je prostě řadovka.

  • Koncertní eintopf – červen 2019

    1.6.2019

    Sicmaggot

    King Dude

    Na červen mám prozatím pevně naplánovaný jediný koncert, kterýmžto je King Dude na Sedmičce. Živě jsem borce ještě neviděl, jeho studiovky mě baví a v malém klubu mi to přijde ideální. Není co řešit, jde se! Určitě stojí za zmínku Metalgate Czech Death Fest, a to z jednoduchého důvodu – poprvé na našem území vystoupí A Forest of Stars. Osobně jsem je kdysi viděl v Reichu a byla to kurva magie, takže byste měli zauvažovat, i když pouhých 45 minut a umístění na druhou stage dost bolí. Ze zbytku sestavy jsou každopádně trochu zajímaví snad jen Melechesh a Panzerfaust, ale ani v jednom případě nejde o kapely, kvůli nimž by člověk musel srát maggi v kostkách. Zbytek vesměs nuda.

  • Filmový eintopf – červen 2019

    1.6.2019

    H.

    I Am Mother

    Zatímco letošní filmové léto se tváří až nezvykle slibně (o čemž se podrobněji pobavíme příště a přespříště), jeho předvoj v podobě června nenabízí mnoho lákavého. Přesto se pokusme z té slaboty vydolovat alespoň tři snímky. O úrovni letošního června ostatně svědčí i to, že sem musím napsat další přírůstek do univerza „The Conjuring“ v podobě „Annabelle Comes Home“, což je už třetí díl ve spin-offové větvi s jednou fakt ošklivou panenkou (furt si nedokážu představit, že by někdo chtěl mít doma takhle hnusný krám). Duchařiny moc nemusím, ale první dva díly „The Conjuring“ docela respektuji jako to lepší, co tahle hororová odnož nabízí. Spin-offy „The Nun“ i obě „Annabelle“ mě nicméně spíš nudily („The Curse of La Llorona“ z téhož vesmíru jsem ještě neviděl), takže ani od třetího dostaveníčka s panenkou si toho moc neslibuji. Návštěvu ...

  • Redakční eintopf – květen 2019

    2.5.2019

    Sicmaggot

    Misþyrming – Algleymi

    Určitě doporučím novou desku Big|Brave s názvem „A Gaze Among Them“. Osobně ji točím už nějakou chvíli a můžu vám říct, že je výborná. Pokud hledáte zvláštní zvuk, který je hutný a éterický zároveň, rozhodně byste tuhle parádu neměli minout. Pozornosti bude hoden i druhý zářez španělských Suspiral, jejichž prvotina „Delve into the Mysteries of Transcendence“ se mi dost líbila. Novinka „Chasm“ zní na první poslech také slibně, ale ještě jsem ji neslyšel tolikrát, abych mohl pouštět na veřejnost nějaké zasvěcené soudy. Už teď si ale dovolím tvrdit, že za poslech to stojí. Do třetice zmíním francouzský projekt Esoctrilihum, který sice nasadil podezřele vysokou kadenci (loni dvě řadovky a teď už další), ale první ukázka z „The Telluric Ashes of the Ö Vrth Immemorial Gods“ zní hodně zajímavě.

  • Filmový eintopf – květen 2019

    1.5.2019

    H.

    John Wick: Chapter 3 - Parabellum

    Po trochu zajímavějším dubnu tu je opět o trochu slabší měsíc. V květnu vzbuzuje nějaké očekávání snad jenom jeden film a zbytek je takový, že se na to člověk možná podívá, ale možná taky ne, a jestli ne, tak se nejspíš nic nestane. Vzhledem k okolnostem si tentokrát dovolím napsat čtyři bijáky, protože vyčnívá jen ten první jmenovaný a zbytek mě zajímá / je mi volný úplně stejně. Oním jediným očekávaným filmem je samozřejmě třetí díl „John Wicka“. Keanu Reeves je frajer a upoutávky vypadají dost nabušeně, takže věřím, že opět půjde o pořádnou akční pecku.

  • Koncertní eintopf – květen 2019

    1.5.2019

    Sicmaggot

    Mgła, Revenge, Mallephyr

    Na poslední chvíli potvrzený koncert Mgła a Revenge nakonec s přehledem válcuje všechny ostatní květnové akce. Hon na kvazi-NS čarodějnice v Německu byl nakonec dobrý k tomu, že se akce přesunula do Prahy, ale ani tady nemá na růžích ustláno, poněvadž původně potvrzený klub Underdogs’ po „vzájemné dohodě“ padnul, tudíž se vystoupení přesunulo do Nové Chmelnice, a aby toho nebylo málo, pořadatel po „zralé úvaze“ vyškrtnul polské Deus mortem, jejichž místo zaujmou domácí Mallephyr. Ale i bez Deus mortem to za návštěvu stát bude. Osobně se chystám i 19. května na loď Altenburg 1964, kde vystoupí Big|Brave (nová deska je skvělá) a Brutus („Opijem se“!). Zbylé tři formace My Disco, Five Seconds to Leave a Tosiro mě nijak zásadně nezajímají a radši bych viděl menší počet vystupujících, ale hodlám na ně mrknout taky a třeba budu překvapen.

  • Redakční eintopf – duben 2019

    1.4.2019

    Sicmaggot

    Óreiða - Óreiða

    Duben je po všech směrech natřískaný. Ať už jde o filmy, koncerty anebo alba. Tentokrát bych klidně dokázal vybrat i deset fakt zajímavých desek, které budou stát za slyšení, takže následující tři jména berte tak, že by to podle mě mělo být dost husté. Johnny Hollow mě uhranuli se svou minulou deskou „A Collection of Creatures“. Ta ale vyšla už před pěti lety, což je sakra dlouhé čekání. Tím spíš od novinky „The Old Gods of New Berlin“ chci opravdu hodně. Zrovna nedávno jsem si „A Collection of Creatures“ připomínal a je to skutečně kouzelná záležitost, tak doufám, že „The Old Gods of New Berlin“ naváže důstojně. Tentokrát by to mělo být jen o pěti skladbách, které budou předpokládám delší, což by mi vyhovovalo a stylu Johnny Hollow ...

  • Filmový eintopf – duben 2019

    1.4.2019

    Sicmaggot

    Pet Sematary

    V dubnu se snad už konečně bude dát koukat na něco pořádnějšího. Zvědavý jsem na středověký horor „The Head Hunter“. Horory z minulosti se už v posledních letech prakticky netočí, což mi přijde jako ohromná škoda, protože konkrétně třeba středověká špína by mohla být živnou půdou pro pěkně hutnou atmosféru. Buďme tedy rádi alespoň za to málo, snad nepůjde o břečku. Určitě mrknu i na nové zpracovaní „Pet Sematary“. Hádám, že adaptací Stephena Kinga se po masivním úspěchu „It“ vyrojí víc, tohle budiž první. Předloha je parádní, takže se film bude muset snažit, aby byl přinejmenším důstojnou adaptací. Produkčně to jistě bude zvládnuté výborně, o tom nemá cenu pochybovat, tak snad z toho nebude další moderní sterilní horor pro masy, kde o krev nezakopneš a strašení suplují dementní jump scary.

  • Koncertní eintopf – duben 2019

    31.3.2019

    Sicmaggot

    Marduk

    Deska „No Trail and Other Unholy Paths“ byla jedním z černých koňů loňska a nakonec mě strhla takovým způsobem, až jsem ji umístil i na čtvrté místo celoročního shrnutí. Za čímž si vlastně stále stojím. Návštěva pražského koncertu na strahovské Sedmičce je tedy prakticky povinnost. Když prohlásím, že v tomhle vidím jeden z nejočekávanějších koncertů dosavadního průběhu roku i toho, co už je potvrzené do nejbližší budoucnosti, asi bude jasné, že čekám hodně. Ujít si určitě nenechám ani Author & Punisher. Jednou už jsem tuhle industriální rychtu viděl a bylo to skvělé, takže s opáčkem nebudu váhat a vám bych radil to samé. Sice bych byl radši, aby se za vstup platilo, aby dorazili pouze ti, které to skutečně zajímá, ale na druhou stranu, steampunkové prostředí holešovického Crossu by mohlo s tvorbou Tristana Shonea ...

  • Redakční eintopf – březen 2019

    1.3.2019

    Sicmaggot

    Drastus - La croix de sang

    Když jsem začal reálně přemýšlet, co do nového eintopfu napíšu, skoro jsem zhrozil, protože na první pohled jsem neviděl snad ani jednu fošnu, jejíž vydání by ve mně vzbuzovalo alespoň nějaké emoce. Druhý pozornější pohled už naštěstí nechal odhalit pár méně profláklých kusů, které za pozornost stát určitě budou. Jako první musím upozornit na Drastus. Vlastně jsem o té kapele donedávna prakticky ani nevěděl, nicméně na doporučení kolegy Metacyclosynchrotrona jsem to koštnul a musím uznat, že je to kurevsky kruté. I novinka „La croix de sang“ zní zatím výborně, tak neváhejte a naperte to tam. Velice slibně se prozatím jeví i debut „Gods Without Name“ od Aoratos. Kapela sice na fotkách vypadá jak banda morových farmářů, ale hudební náplň je dost zajímavá, tudíž i zde rád vystavím doporučení.

  • Koncertní eintopf – březen 2019

    28.2.2019

    H.

    Acherontas, Inferno, Djevelkult

    Povinností číslo jedna v březnu jsou Sunn O))). Jejich poslední samostatný koncert u nás jsem úspěšně projebal a na Brutal Assault už dávno nejezdím, takže je uvidím prvně. Ale o to víc se těším. Chci krvácení uší, jinak nehraju! Pro příznivce black metalu bude tenhle měsíc asi nejzajímavější sešlost Acherontas, Inferno a Djevelkult v Praze. Pro mě se nejedná o koncert, který bych nemohl minout, ale minimálně o něm budu uvažovat. Uvidím spíš dle aktuální situace. Pokud se ale nedosere zvuk, jak se na Nové Chmelnici občas stává, tak určitě o zklamání nepůjde, protože Acherontas i Inferno jsou živě docela záruka.


Od hudebních fandů pro hudební fandy