Koncertní eintopf – únor 2019 31.1.2019 Sicmaggot  Osobně asi v únoru nedám žádný koncert, ale pár akcí za doporučení rozhodně stojí. Podobně jako kolegové pode mnou musím upozornit na Necros Christos, Ascension a Venenum. Sestava je papírově silná, takže to za návštěvu určitě bude stát. Trochu větší obavy vzbuzuje místo konání, protože si nejsem jistý, jestli prostory Modré Vopice budou vhodné zrovna pro takové kapely, ale na druhou stranu, něco podobného jsem si kdysi říkal o Sortilegii a stejně to tenkrát stálo kurva za to. Tak snad jen aby počet zájemců nebyl vyšší, než je pohodlná kapacita klubu, což by se tady podle mě klidně mohlo stát. Za vypíchnutí nesporně stojí i avantgardní legenda The Residents. Sám jsem sice tuhle zvláštní formaci nikdy neposlouchal skutečně intenzivně, ale některé jejich kusy mám dost rád a myslím si, že v živém ... Filmový eintopf – únor 2019 30.1.2019 H.  Letošní leden mě z hlediska filmového očekávání zrovna dvakrát neuspokojil. A vypadá to, že únor na tom bude podobně. Říkám to skoro nerad, ale jako asi to nejzajímavější se mi jeví první pokračování „Happy Death Day“. „Happy Death Day“ nebyl zrovna horor. Pokud se na něj člověk koukal hororovou optikou, pak film nemohl dost dobře obstát. Ve své podstatě to totiž byla záležitost cílená na náctileté publikum, což na tom bylo dost znát… a to je vždycky víc mínus než plus. Nicméně díky nadhledu, občas docela povedenému humoru a slušnému konceptu (byť ne zas tak originálnímu) se jednalo o vcelku zábavou kravinku na jedno podívání. Zdá se mi, že dvojka se pokusí ždímat vítězný recept a nebude chtít přijít s ničím vlastním, takže se trochu bojím nastavované kaše.
Redakční eintopf – speciál 2018: Cnuk 24.1.2019 Cnuk  Minulý rok jim první příčka mé top pětky o kousek utekla, avšak tentokrát si to s albem „Joy as an Act of Resistance“ už plně zaslouží. Energií nabitý post-hardcore punk plný trefných sloganů a okázalé nápaditosti. To jsou poslední Idles. Čtrnáct písní, které fungují jak samostatně, tak dohromady. Pohledy na problémy současné Británie, svazující společenské tendence i osobní vypořádání se se životem. Jedna z nejlepších kytarových nahrávek posledních let, dost možná budoucí klasika. Neuvěřitelná je rovněž skutečnost, že minulá (loňská!) deska „Brutalism“ nebyla o nic horší, ba naopak, nezaostává vůbec v ničem. Idles se zkrátka vyplatí sledovat. | Co dodat k Voivod. Vždy to byla naprosto svá kapela, s vlastními pravidly a originálním rukopisem, na hony vzdáleným všem ostatním. „The Wake“ je opět zastihlo v prvotřídní formě. Psychedelický, progresivní metal punk vyprávějící téměř hodinový ... Redakční eintopf – speciál 2018: Metacyclosynchrotron 21.1.2019 Metacyclosynchrotron  Za uplynulé měsíce vnímám nedostatky a plané pasáže desky výrazněji než v čase psaní článku a z elitní pětky je také nejméně poslouchaná. Avšak v recenzi jsem psal, že na mě deska působí jinak než většina hudební produkce, takže když už si na „Intra naos“ vyhradím čas a pozornost, bývá to natolik VELKÉ, až jsem album začal subjektivně vnímat jako blackmetalovou (nebo prostě hudební) odpověď na Jungovu „Červenou knihu“. Ostatně za svými slovy, že se jedná o vznešené a hluboké dílo až numinózních kvalit, si stále stoprocentně stojím. | Z formálního hlediska je debut Adaestuo takový, jaký jsem očekával, avšak obsah svou silou a velkolepostí moje krotké fantazie překonal. Trojice má mimochodem skutečně natočený materiál pro další dlouhé desky a k tomu ještě dále nahrává a tvoří, takže sledovat další kroky Adaestuo ... Redakční eintopf – speciál 2018: Onotius 18.1.2019 Onotius  Pravěká syrovost otců zakladatelů se zde střetává s nápaditostí současných blackových avantgard a utváří tak koktejl, který není radno ponechat bez okoštování. Z nějakého mně docela neznámého důvodu nahrávka schytala docela rozporuplná hodnocení, nicméně já na ni ani s odstupem roku nemohu dát dopustit. Pravda, není to žádná revoluce, ale jde o velmi kompaktní a neuvěřitelně povedenou fúzi starého a nového, jež disponuje výtečným songwritingem, pohltivou atmosférou (ke které i ten prasácký zvuk prostě patří) a především jakousi těžko popsatelnou živočišnou esencí, jež mne nutí se k ní opět vracet. Skvost. | Doomovější a tajemnější než kdy dříve. Pravda, o špetku méně vyrovnané než výtečný předchůdce „Empty Space Meditation“, přesto odzbrojující a neustále bavící. Podmanivé kompozice člověka v klidných ambientních momentech přivedou do klidu, aby jej pak v těch vygradovaných pasážích dovedly nadobro zničit. Hypnóza. ... Redakční eintopf – speciál 2018: H. 15.1.2019 H.  Přesně tohle mám strašně rád a nikdy mě to nepřestane bavit. Neznámé jméno, očekávání na nule, poslech jen tak na zkoušku – a prásk! Člověk má hubu dokořán, čelist hledá někde pod stolem, neví, co má dělat, jestli šílet radostí anebo se zakonzervovat do nejvyššího stádia pozornosti, aby mu neunikla ani vteřinka. Nestává se to často, že bych narážel na muziku, o níž mohu bez obav říct, že je naprosto fenomenální a fantastická, ale to je vlastně dobře, protože pak ten pocit a dětská radost z objevu nezevšední. Já jsem tohle všechno našel u švýcarských H E X. Naprosté posluchačské uspokojení, dokonalost, nádherná věc. | V jistých ohledech vlastně nejsem tak náročný. Stačila by mi jedna geniální deska za rok, abych byl spokojen. Zatímco v roce 2017 se mi nepodařilo nalézt ani jednu, rok ... Redakční eintopf – leden 2019 1.1.2019 Sicmaggot  V lednu (no, vlastně minimálně celý první kvartál, ne-li rovnou dva) budu spíš dohánět resty z loňska, jak je tomu ostatně každým rokem, takže mě zas až tolik nepálí, že se v lednu nechystá žádná velká pecka, o níž bych musel psát domů mamince. Pár desek nicméně v hledáčku mám a pustím si je, dokonce jich je víc, než zde uvedu. Ale všechny čekám +/- nastejno, takže pořadí tentokrát nehraje úplně valnou roli. Určitě si počíhám na belgické Saqra’s Cult, kteří se ve své tvorbě věnují zajímavé tématice – incké kultuře. Jejich debut „Forgotten Rites“ jste nejspíš zachytili, druhé album „The 9th King“ je za rohem.
Koncertní eintopf – leden 2019 1.1.2019 Sicmaggot  V lednu se chystám jen na jeden koncert a ani žádný další vyloženě zajímavý nevidím, takže mám dnešní eintopfování dost lehké. 16. ledna se ve Vile Štvanice představí Phurpa. Už jen tohle by mělo být dostatečně důslednou pozvánkou, protože Phurpa v takhle malém prostoru – to prostě kurva chceš. Očekávám divnost, hypnózu a atmosféru. Dva předskokani z Itálie snad budou příjemným zpestřením. | Jakkoliv jsem se u aktuální desky nudil tak nehorázně, že jsem zatím nesebral odvahu k reparátu, stále si říkám, že vidět plnohodnotné vystoupení polských Behemoth by mělo mít svůj půvab. Jistě, doby, kdy udávali žánrový směr, jsou už zřejmě nenávratně pryč, přesto všechno se ale v setlistech ukrývají občas klasiky, u kterých ta husina prostě naskočí. A protože jsem je na letošním Brutal Assaultu odflákl, jak jen to šlo, do Fóra Karlín ... Filmový eintopf – leden 2019 30.12.2018 H.  Nový rok se tradičně rozjíždí spíše pozvolna, ale něco málo se najít dá. To asi nejvýraznější je „Iron Sky: The Coming Race“, pokračování „Iron Sky“ z roku 2012. „Iron Sky“ byl takový zvláštní film. Mělo to miliónový nápad. Ta myšlenka, že náckové od 2. světové války číhají na odvrácené straně Měsíce a čekají na úder, se mi strašně líbila. Vizuálně to taktéž bylo moc pěkné. Tvůrci se nicméně rozhodli jít cestou komedie, což by mi nevadilo, kdyby to bylo skutečně vtipné. Opravdu povedených vtípků se nicméně našlo jen minimum a s postupujícími minutami snímek zabředával až k nudě. Což mi přišlo jako ohromná škoda, protože z takového tématu šlo vytřískat mnohem víc, kór když vám soundtrack skládají Laibach. „Iron Sky“ si každopádně během těch pár let začalo žít vlastním životem a už skoro ... Redakční eintopf – prosinec 2018 1.12.2018 Sicmaggot  Na prvním místě z hlediska očekávání jednoznačně trůní „Krew za krew“ od Adaestuo. Pilotní minialbum „Tacent semitae“ z roku 2016 bylo výborné, tak snad dlouhohrající debut naváže přinejmenším ve stejné kvalitě. Jestli ne, bylo by to kurva nemilé. Dost jsem zvědavý na fošnu s roztomilým názvem „Retarded Necro Demential Hole“ od portugalského hnusu Vetala. Až donedávna jsem tuhle smečku neznal, ale takováhle muzika mě obecně dost baví. Navrch zněla ukázka z novinky fakt přísně – tak syrově, primitivně, zpátečnicky a neumětelsky, až to byla skoro avantgarda, haha. Album si určitě nenechám ujít.
Koncertní eintopf – prosinec 2018 30.11.2018 Sicmaggot  Na loňském Brutal Assaultu dovedli s přehledem obhájit, že i v rámci poměrně hojné konkurence vzmáhající se islandské blackmetalové scény nejsou žádnými amatéry. Že dovedou mocně strhnout, ba navodit skutečné mrazení. Řeč je o Zhrine, kteří vystoupí 11. v pražském klubu Underdogs’ vedle neméně zajímavých Ulsect, kapely ať už personálně, tak ale i hudebně v sobě mísící vlivy Dodecahedron a Textures. Na pro změnu letošním Brutal Assaultu taktéž dovedli velmi zaujmout. Očekávání tedy nedovedu ani nehodlám skrývat a tuhle akci, již spoluorganizují Obscure s Heartnoize, mohu s klidem doporučit. Další akce, jež rozhodně stojí za zmínku, je koncert Tobyho Drivera, skladatele a multiinstrumentalisty známého díky svým aktivitám v Kayo Dot či Maudlin of the Well, kterému letos vyšla parádní neoklasicky art rocková deska „They Are the Shield“.
Filmový eintopf – prosinec 2018 30.11.2018 H.  Prosinec je v kinech již tradičně o hovně. Samá usraná pohádka a jakýkoliv zajímavější biják abys hledal lupou. A možná ani tak nenajdeš. To si jako distributoři myslí, že v prosinci všichni dospělí diváci zmizí z povrchu zemského? Kdo ví… V té bídě je suverénně nejzajímavější promítání koncertu / hudebního dokumentu „Black Sabbath: The End of The End“ zachycujícím rozlučku jedné z největších metalových kapel. Snímek je sice v domácích kinech uváděn již podruhé (poprvé se tak stalo v září 2017), ale vzhledem k nijaké konkurenci nic moc lepšího na českých plátnech v prosinci nenajdete.
Redakční eintopf – listopad 2018 1.11.2018 H.  V listopadu nečekám žádnou extázi, takže je vcelku jednoduché na prvním místě doporučit Paragon Impure. Nakonec už jen z toho důvodu, že v případě „Sade“ jde o první fošnu po třinácti letech. Víc snad k motivaci není co dodávat. Nachtmystium spousta lidí nenávidí, protože Blake Judd je trochu dobytek, když dojde na odesílání zaplaceného merchandisu, ale hudebně mě to vždycky bavilo. Poslední roky byly trochu vachrlaté a několikeré ukončování činnosti a její následné obnovování působí, diplomaticky řečeno, nepříliš sympaticky. Snad EP „Resilient“ ukáže, že ta obnova smysl měla. Jestli ne, aspoň bude důvod k nějakému pojebu.
Koncertní eintopf – listopad 2018 31.10.2018 Sicmaggot  Doporučovat zrovna koncert Watain asi není ukázka nějakého zásadně vytříbeného vkusu. Sám už je příliš neposlouchám a poslední album „Trident Wolf Eclipse“ bylo poměrně slabé. Nicméně živě to se vším tím divadélkem bývá dost zábava, která asi moc nemůže zklamat. O něco větším lákadlem je nicméně zámořský kult Profanatica, takže jestli tam kvůli něčemu půjdu, bude to hlavně kvůli nim. I když asi nepůjdu. Rotting Christ mě každopádně neurážejí, ale jsme je už všichni viděli tolikrát, že to není kapela, kvůli jejímuž koncertu bychom nemohli dospat. Docela nenápadný koncert bez větší pozornosti se rýsuje na 24. listopadu. Švédové Naglfar jsou v poslední letech docela zdechlí a hrají spíš svátečně, takže když tu budou a navíc v klubu, asi to bude stát za úvahu. Vždyť jejich muzika je vlastně dost fajn, ... Redakční eintopf – říjen 2018 1.10.2018 Sicmaggot  Mojí jedničkou pro říjen je „Beastland“ od zámořského projektu Author & Punisher. Těším se na další masáž nekompromisního industrialu, mechanických úderu a odlidštěné atmosféry. Věřím, že se všeho dočkám v míře vrchovaté, a také věřím, že Tristan Shone ani tentokrát nezklame ani skladatelsky. Minulé „Melk En Honing“ bylo skvělé, tak proč by taková neměla být i novinka? Určitě zmíním i novou desku Agrypnie. Tuhle německou formaci sice v přehrávači netočím pravidelně, ale když už se do poslechu pustím, užívám si ten jejich skladatelsky vytříbený black metalu opravdu hodně. Formace kolem Torstena Hirsche (dále Nocte obdcuta) si dlouhodobě drží vysokou kvalitu, což doufám potvrdí také nadcházející „Grenzgænger“.
Koncertní eintopf – říjen 2018 30.9.2018 Sicmaggot  V říjnu se chystají hned dvě hodně zajímavé blackmetalové akce, které si nenechám ujít. O kousek více se asi těším na kombo Taake, Bölzer, One Tail, One Head a Slegest. Sice jde o formace, které jsou u nás k vidění relativně často, nicméně dohromady jde o kurevsky lákavé kombo. Tady mě zajímají vlastně úplně všechny kapely, tudíž rozhodně nehodlám přijít pozdě. V těsném závěsu následují Hetroertzen, Sektarism a LvxCælis. První jmenovaní jsou živě hodně silní a vizuálně působiví, takže se vyplatí přijít, i když nemáte dopodrobna naposloucháno. Věřte mi, že to bude fungovat i tak. Zato Sektarism mě z alb doposud nijak zásadně neoslovili a LvxCælis jsem prozatím věnoval méně pozornosti, než by si nejspíš zasloužili.
Filmový eintopf – říjen 2018 29.9.2018 H.  Nejočekávanější film října a možná i celého roku je jasný. Jedna z největších hororových legend se po devíti letech vrací na velká plátna a žádný fanda by u toho samozřejmě neměl chybět. Nový „Halloween“ bude už třetí snímek s tímto názvem (po originálu z roku 1978 a remaku z roku 2007), což mi přijde trochu dementní, protože se nejedná o žádný remake nebo reboot, nýbrž o pokračování klasiky z konce sedmdesátých let. Novinka maže všechno kromě původního bijáku, na nějž přímo naváže a bude se odehrávat o čtyřicet let později. Něco podobného, akorát „o dvacet let později“, zkusil už „Halloween: H20“ v roce 1998, který mi ovšem přijde zbytečně přeceňovaný. Nicméně doufám, že tentokrát už to klapne a Michael Myers se dočká důstojného pokračování. Když ne teď a za účasti Johna Carpentera, Jamie Lee Curtis a Nicka Castlea, tak už ... Redakční eintopf – září 2018 2.9.2018 Sicmaggot  Na prvním místě, samozřejmě, ty vole, nejde jinak – A Forest of Stars. Britský klub gentlemanů už sice na pozdějších nahrávkách nedosahuje geniality prvních dvou desek, přesto je jejich hudba v porovnání prakticky se vším okolo stále nadpozemská. „Grave Mounds and Grave Mistakes“ už u nás v redakci nějakou dobu zodpovědně točíme a můžu bez obav říct, že komu seděla cesta nastolená „A Shadowplay for Yesterdays“ a „Beware the Sword You Cannot See“, toho ani novinka ani v nejmenším nezklame. Atmosféra je stále unikátní, rukopis stále nezaměnitelný a fantastických momentů opět požehnaně. Rozhodně se máte na co těšit!
Filmový eintopf – září 2018 1.9.2018 H. 
H.:
1. The Predator
2. Hell Fest
3. The Nun
H.:
Číslo jedna pro září je jasné. „Predator“ je kult jak noha. Doposud žádné pokračování mě ani zdaleka neoslovilo tolik jako legendární klasika s Arnoldem z roku 1987 a ani nepředpokládám, že by se to čtvrtému přírůstku do série („Alien vs. Predator“ do toho samozřejmě nepočítám, to stojí trochu samostatně) povedlo. Přesto je „The Predator“ povinnost a do kina půjdu jak sviň.
Od „Hell Fest“ žádné veliké zázraky nečekám, ale slasherů (a vlastně obecně hororů) je v poslední dobou v našich kinech jako šafránu, takže je docela pravděpodobné, že tenhle kousek nevynechám. Má jít o zabijáka, který kuchá lidi na pouti a těla schovává do domu hrůzy, kde si o nich všichni budou myslet, že jsou to kulisy. Nápad docela fajn. Trailer s vyšším ratingem odhalil i nějaký krvavý záběr, ... Koncertní eintopf – září 2018 1.9.2018 Sicmaggot  V září považuji za nejdůležitější akci pražský koncert Voivod, avantgardně thrashové klasiky, která zároveň chystá v nastávajícím měsíci i novou desku „The Wake“. Viděl jsem je sice už dvakrát, ale tohle je zkrátka záležitost, která jen tak neomrzí. Předkapelu jim budou dělat jistí Maggot Heart a akce proběhne 7. září ve Futuru. Dále by byl hřích nezmínit dvojici pražských vystoupení Lvmen, kteří budou hypnotizovat hned dvakrát na palubě Lodi Tajemství bratří Formanů. Jednou po boku Povodí Ohře, podruhé pak s uskupením Tomáš Palucha, což jsou obojí kapely, jež letos vydaly nový materiál. Zatímco ten Povodí Ohře, což je vlastně formálně debut téhle jinak už, pokud vím, docela hojně vystupující tuzemské „gothic country“ bandy, jsem zatím ještě nestihl prohnat zvukovody, novinka Tomáše Paluchy nazvaná „Čaro“ je rozhodně výtečný materiál.
|
