Minirecenze

  • F V T V R E – M E S S

    3.2.2018

    Cnuk

    F V T V R E - M E S S

    Docela často si říkám, že se toho na naší hudební scéně moc neděje. Jestliže toužíte po něčem trochu smysluplném a kreativním, musíte většinou zalézt hluboko do undergroundu, kde se kvalita nachází, avšak nemá šanci oslovit širší publikum mimo žánr. Zůstává tak uzavřena pro několik zasvěcených a s „nadzemím“ nijak nerezonuje. To ostatně není nic překvapivého. Občas se ale objeví kapela, která má tu schopnost překonat bariéru těchto dvou světů a stát se povědomou i pro posluchače z jiných kruhů. F V T V R E o sobě dali vědět zhruba koncem léta, kdy se ven začaly šířit informace od Kaye Buriánka, a zanedlouho vyšly také první videoklip, a tedy i hudební vzorky. Ty pak byly zabaleny do digitálního balíčku jménem „M E S S“ a nyní jsou volně k poslechu a koupi na kapelním Bandcampu.

  • Barshasketh / Outre – Sein / Zeit

    27.1.2018

    H.

    Outre / Barshasketh - Seit / Zeit

    Těmi formálně zkušenějšími a déle hrajícími na tomhle splitu jsou Barshasketh, kteří pocházejí z Nového Zélandu, ale aktuálně sídlí ve Skotsku. Hrají od roku 2009 a na kontě již mají tři řadovky doplněné o standardní sbírku neřadových nosičů. Přesto bych řekl, že jsou to Outre, čí jméno bylo poslední roky víc vidět a slyšet. Polákům se po vydání debutu „Ghost Chants“ (2015) dařilo, počin vzbudil velkou pozornost, kapela odehrála dost koncertů a nakonec si ji pro další desku pod svá křídla stáhnul elitní francouzský label Debemur Morti. Takhle jsou karty papírově rozdány. Řekl bych však, že na splitku „Sein / Zeit“ (název placky obsahuje názvy skladeb od každé kapely, akorát v němčině) dostávají Outre lidově řečeno na frak. Barshasketh na split přispěli téměř osmiminutovou skladbou „Being“, která je sice oproti muzice Outre konzervativnější a ...

  • Infernäl Mäjesty – No God

    16.1.2018

    Cnuk

    Infernäl Mäjesty - No God

    Kanaďané Infernäl Mäjesty jsou jedním z těch případů, kdy se v počátku kariéry povede stvořit dílo, které je s postupem času vnímáno jako klasické a mezi vyznavači žánru takřka kultovní, avšak nikdy se na něj nepodaří navázat. Tím dílem je album z roku 1987, „None Shall Defy“. Na poli kanadského thrash metalu se nenajde moc výraznějších nahrávek té doby, a tak je jistě právem považováno za klasický vzorek tamního metalu. Poté Infernäl Mäjesty tak nějak vyzněli do ztracena a další studiovku vydali až po jedenácti letech. To už po nich neštěkl ani pes a obdobně tomu bylo i s následující plackou. Přesto kapela stále aktivně funguje, až je z toho další materiál vydaný pod názvem „No God“. A žádné velké překvapení se nekoná…

  • Funeral Harvest – Bunker Ritual Rehearsal

    3.1.2018

    H.

    Funeral Harvest - Bunker Ritual Rehearsal

    Funeral Harvest je nová blackmetalová smečka, jejíž sestava je mezinárodní, ale sídlo má v norském Trondheimu (respektive Nidarosu, jak říká sama kapela). Letos v létě pak vypustila do světa svůj první chrchel v podobě demosnímku „Bunker Ritual Rehearsal“, a to na audiokazetě limitované na pouhých 69 kusů (že by nenápadný dvojsmysl?). Tato edice byla samozřejmě velmi rychle rozprodána, ale našinec nemusí zoufat, poněvadž se demíčka ujali Iron Bonehead Productions, kteří vypustili další kazetu tentokráte limitovanou na 300 kopií (pokud byste o ni měli zájem, tak v tuto chvíli ještě vyprodáno není). Název „Bunker Ritual Rehearsal“ sice značí, že demo bude nejspíš záznamem ze zkoušky, čímž nepřímo slibuje záležitost kurevsky špinavého rázu. Skutečnost ale tak žhavá není. Nechápejte mě zle, Funeral Harvest – samozřejmě! – hrají syrové blackmetalové zlo, jak se na Nidaros sluší ...

  • Hexis – XII

    22.12.2017

    H.

    Hexis - XII

    Dánové Hexis letos vyplivli do světa svou druhou řadovkou „Tando Ashanti“, která nebyla jen prvním albem kapely po třech letech, ale také prvním full-length počinem po zásadním přerodu sestavy. Ačkoliv onen v uvozovkách návrat dopadl uspokojivě, opravdu jsem nečekal, že neuběhne ani půlrok, než se smečka okolo zpěváka (nebo spíš: řvouna) Filipa přihlásí o slovo znovu. Už začátkem září totiž Hexis vypustili další nahrávku, byť tentokráte se již o dlouhohrající fošnu nejedná. Předmětem našeho dnešního povídání bude minialbum „XII“, které vyšlo jako průhledný desetipalcový vinyl, jehož součástí je i CD verze počinu.

  • NevBorn – Daídalos

    16.12.2017

    Mythago

    NevBorn – Daídalos

    Dvouminutový teaser mne navnadil, album jako celek stojí za hovno. Ano, omlouvám se, zkazil jsem překvapení a pointu vyzradil hned na začátku. Já sám bych si ale po nemnoha posleších s takovým tvrzením vystačil a popravdě se mi ho nechce nijak víc rozvádět, protože nové EP NevBorn za to nestojí. Bohužel jsou mezi vámi dozajista pikantních detailů chtiví zmetci (ačkoliv ničeho pikantního se v tomhle případě nedočkáte) a navíc by to neprošlo ani přes šéfa, takže… co se dá dělat. Můžu být vděčný snad jen za to, že jde akorát o minirecenzi a mé prsty i mozkové závity tak budou alespoň částečně ušetřeny. Dost ale zbytečných keců, jde se na věc. Možná… nebo (?)… ale dobřeee. Abych se přiznal, trochu přeháním. V zásadě se nejedná o nijak špatné album. Přesto je na něm přítomné určité cosi, co způsobuje, že ...

  • Sutekh Hexen / BLSPHM – split

    18.11.2017

    H.

    Sutekh Hexen / BLSPHM - split

    Co se dlouhohrajících desek týká, Sutekh Hexen mlčí již od roku 2012, kdy vyšlo „Behind the Throne“. S takovou prodlevou se příznivec jejich audio teroru chytá i neřadového stébla. Nahrávka, již si v dnešní minirecenzi představíme, ovšem není tak úplně čerstvá. Sutekh Hexen sice letos jedno splitko vydali, konkrétně s krajany Hissing, jejichž tvorba je rovněž zajímavá (možná si vzpomenete na naši malou recenzi jejich loňského s/t ípka), ale my se nyní podíváme na split s BLSPHM ze Seattlu. Splitko Sutekh Hexen a BLSPHM původně vyšlo již v roce 2014 na nepříjemně limitované audiokazetě pod značkou Dead Accents. Letos se ovšem objevila reedice na sedmipalcovém EP u Sentient Ruin Laboratories, jejímž prostřednictvím se tenhle skvělý materiál opět dostává do okruhu zájmu. Já sám jsem původní vydání nahrávky minul, a i když jsem si posléze zpětně na Metal Archives všiml, že takový ...

  • Hagzissa – Demo 2017

    25.10.2017

    H.

    Hagzissa - Demo 2017

    V dnešní malé (nikoliv však druhořadé) recenzi se podíváme na další blackmetalové zlo-demo. Tentokrát svou pozornost zaměříme na začínající rakouskou formaci Hagzissa, která na jaře do světa vypustila svou prvotinu. Nejprve se tak stalo na Apríla vlastním nákladem limitovaném na pouhých 50 audiokazet pod názvem „Promo 2017“. Tato edice má černobílý obal, a pokud ji někdo vlastní, tak mu gratuluji a závidím. Pro nás komerční sráče pak počin znovu vydali Iron Bonehead Productions, jejichž kazeta má ten samý přebal vyvedený ve fialové barvě. Zde limitace činí 300 kopií a edice nese název „Demo 2017“. Zajímavý je pohled do sestavy Hagzissa, protože ono se nejedná o zas až tak začátečnickou formaci. Respektive jméno nové samozřejmě je, ale nestojí za ním muzikanti bez zkušeností. Hned dva členové se totiž rekrutují z blackmetalové kapely Kringa.

  • Israthoum – Channeling Death and Devil

    15.10.2017

    Metacyclosynchrotron

    Israthoum - Channeling Death and Devil

    Portugalsko-nizozemští Israthoum nepatří mezi profláknuté blackmetalové spolky. Vzpomínám si, že jsem letmo zakopl o druhé album „Black Poison and Shared Wounds“ a seznámil se s příbuznými kapelami Ab Imo Pectore a Angrenost. Nejednalo se z mého tehdejšího pohledu o marné, ale ani o nijak zvlášť zajímavé nahrávky, a proto jsem k dalšímu hudebnímu snažení členů zůstal lhostejný. Moji pozornost ale nedávno přitáhlo v pořadí již třetí dlouhohrající album Israthoum – „Channeling Death and Devil“. Nebudu kecat, zaujal mě název. A ten obsah desky naštěstí vystihuje. Israthoum mi svou atmosféru, zvukem a přístupem připomněli triumfální ohnivou čerň korunní desky Watain „Casus Luciferi“ a také skvělé EP finských Cornigr – „Funereal Harvest“. Recenzovaná novinka není pochopitelně až tak výborná a hudebně je také poněkud jinde, protože postrádá například fanatickou dravost uvedených ...

  • Katavasia – Daemonic Offering

    8.10.2017

    H.

    Katavasia - Daemonic Offering

    Řecká formace Katavasia se zpočátku mohla tvářit jako jednorázová záležitost, protože se v ní potkávají muzikanti z hned několika jiných aktivních skupin. Konkrétně jde třebas o Varathron, Aenaon či Hail Spirit Noir, což je, jak jistě sami uznáte, docela silná sestavička. Naštěstí se ale ukazuje, že helénská pětice počítá i s dalšími aktivitami Katavasia. Říkám naštěstí? Jistěže ano, vždyť debutová deska „Sacrilegious Testament“ z roku 2015 byla kurva skvělá! Dokázala nabídnout přesně to, co máme na helénském black metalu všichni rádi – skladby, v nichž se mísí hymnický majestát, silná atmosféra i blackmetalová špinavost. Kam se na tohle serou třeba Rotting Christ, jejichž současnou tvorbu debut Katavasia převyšuje vskutku výrazně.

  • Toxik – Breaking Class

    3.10.2017

    Cnuk

    Toxik - Breaking Class

    Pravověrným vyznavačům thrash metalu asi netřeba blíže jméno Toxik představovat. Jejich logo zdobilo či stále zdobí, nejednu džísku, a to přestože dlouhých 28 let nepřišli s žádným novým materiálem. Klasická éra Toxik skončila rozpadem roku 1992 a k prvnímu oživení skupiny došlo až v roce 2007. To nemělo dlouhého trvání, a tak přišel o šest let později další pokus. Ten už byl ověnčen také oznámením o novém studiovém albu. Dokonce byl uveřejněn i název – „In Humanity“, obal a další info, avšak kde nic, tu nic. Po několika dalších odkladech tu nakonec máme alespoň EPčko „Breaking Class“ se třemi novými peckami. Posledním dosud vydaným albem Toxik je „Think This“ z roku 1989, jehož nahrávání se ze současné sestavy účastnili zpěvák Charlie Sabin a kytarista Josh Christian. Zbytek kapely, basák Shane Boulos a ...

  • Morguenstern – Праздник смерти

    24.9.2017

    H.

    Morguenstern - Праздник смерти

    Gothic metal už dávno není ničím, čemu bych přehnaně holdoval. No… předchozí věta možná mohla vzbudit dojem, že tomu tak v minulosti bylo, což také není zrovna pravda. Takzvaný gothic metal (takzvaný kvůli tomu, že se skutečnou gotickou scénou nemá společného takřka nic) nikdy nepatřil k mým favoritům. Pár oblíbenců se ovšem najde v téměř každém stylu a ani tento není výjimkou, i když v posledních letech jsem postupně opustil i jejich poslech. Na druhou stranu, i v takové konstelaci občas něco zaujme a mě osobně zaujali třeba ruští Morguenstern. Jejich debutová deska „Тяжесть могильная“ (2014) mě bavila hodně, její pokračování „Рай закрыт“ (2016) už méně, ale po prvotním zklamání jsem si i zde našel pár solidních skladeb. A právě pozitivní zkušenost z dřívějška byla důvodem, proč jsem nepohrdnul ani letošním minialbem „Праздник смерти“.

  • Uncle Grasha’s Flying Circus – Stalinist Nun Part III

    18.9.2017

    H.

    Uncle Grasha's Flying Circus - Stalinist Nun Part III

    V létě 2015 vydali čeští hlukaři Uncle Grasha’s Flying Circus album s názvem „Stalinist Nun“. Soudě dle názvu, právě na něj navažuje letošní dvoupísňový počin „Stalinist Nun Part III“. Ptáte se, kde je druhá část „Stalinistické jeptišky“? Inu, to je trochu zamotané. Žádnou takovou nahrávku Uncle Grasha’s Flying Circus nevydali. Nicméně na „Stalinist Nun“ se mimo jiné objevily dvě skladby s názvy „Stalinist Nun Part I.“ a „Stalinist Nun Part II.“, přičemž druhá jmenovaná jen tak mimochodem dosahuje úctyhodných 46 minut. Předpokládám tedy, že právě na ně letošní počin – vycházející na 3‘‘ CD-R v limitaci 30 kopií – pomyslně navazuje. Každopičopádně, důležitá je jiná věc, a sice že si Uncle Grasha’s Flying Circus prostřednictvím „Stalinist Nun Part III“ udržují svou vysoce nastavenou laťku. Formace svůj skřípějící koktejl možná skládá z formálně standardní ...

  • Downcast Twilight – Under the Wings of the Aquila

    11.9.2017

    H.

    Downcast Twilight - Under the Wings of the Aquila

    „Under the Wings of the Aquila“ patří k těm albům, která se vám na recenzentský pultík dostanou, aniž byste o to nějak výrazněji stáli. Ale někdo to dělat musí, a tak občas vezmete něco, čeho byste se bez recenzentských okovů (nedivte se tomu pojmenování – je to řehole jak sviňa!) s největší pravděpodobností vůbec nedotkli. Ale tak nejde recenzovat jenom samé geniality, občas je nutno to pro své vlastní dobro proložit i něčím, co se už od pohledu netváří dvakrát libě. Stačí to brát pozitivně – alespoň bude příležitost procvičit svůj slovník vulgarismů a rafinovaně ponižujících urážek! Jenže když jsem debutovou desku britské skupiny Downcast Twilight pustil poprvé, byl jsem trochu překvapen. Ne snad, že by úvodní skladba „Rex Nemorensis“ byla nějak zásadně úžasná, ale při jejím poslechu jsem si na chvíli i bláhově pomyslel, ...

  • Loathfinder – The Great Tired Ones

    7.9.2017

    H.

    Loathfinder - The Great Tired Ones

    Agilní polská firmička Godz ov War Productions představuje další mladou kapelu ze své domoviny. Krakovský projekt Loathfinder má dle dostupných informací na starosti jediný člověk, a sice Kacper Półchłopek, jenž dle fotky vypadá, že mu ještě ani fousy nezačaly růst. Tak se pojďme podívat, co za prvotinu borec ukuchtil… Název „The Great Tired Ones“ vypadá trochu jako parodie na Lovecratovy mýty, ale kdo ví. Každopádně, přinejmenším artwork je docela paráda a podobně slibně se zpočátku jeví i samotná hudba. Zpočátku. Pokud má „The Great Tired Ones“ na svědomí skutečně jeden mladý floutek, tak je to docela dobrá práce a chlapec zjevně nějaké schopnosti má. Než to zas na mě nějaký píčus v komentářích zkusí, tak na rovinu říkám, že ne, já bych něco takového v tomhle věku určitě nenatočil.

  • (Dolch) – An den Mond

    29.8.2017

    H.

    (Dolch) - An den Mond

    Dobrých skupin běhá po světě poměrně mnoho, ale pouhý zlomek z nich lze zařadit k těm skutečně výjimečným a ojedinělým. U německých (Dolch) bych se ovšem vůbec nebál tvrdit, že právě oni k té elitě mimořádných a nevšedních formací patří. Z jejich silně atmosférické hypnotické hudby jsem naprosto v prdeli už od doby, kdy jsem před několika lety na tenhle skrytý klenot narazil poprvé. Nejvyšší čas si jej poprvé představit i na našich stránkách, k čemuž nám poslouží letošní květnový sedmipalec „An den Mond“. Stylově jsou (Dolch) rozkročeni mezi jakousi spirituální formou doom metalu, post-punkem, rockem, blackmetalovou estetikou a doteky ambientu, k čemuž navrch přihazují fenomenální vokály (obě pohlaví). Nečekejte ovšem nějaké laciné skřeky – jde o éterický čistý zpěv. Výsledný koktejl kouzlí neopakovatelnou magickou atmosféru opředenou hypnotickou tajemnou aurou.

  • Mongol – Warrior Spirit

    14.8.2017

    Mythago

    Mongol - Warrior Spirit

    Folk metal je žánr, s nímž by si měli zahrávat jen otrlí lidé se silným žaludkem. Nikdy totiž nevíte, na co právě narazíte. To samozřejmě nevíte nikdy, ale u folk metalu je daleko větší pravděpodobnost, že pokud potkáte špatnou kapelu, bude daleko horší než špatné kapely v jiných žánrech. Možná už tušíte, kam mířím. A pokud ne, tak vám napovím – Mongol se rozhodně neřadí k těm kapelám, jež byste našli v opačném spektru, než o kterém jsem psal. Lecčemu napoví už to, že ke třem skladbám „Warrior Spirit“ je přiloženo asi desetinásobné množství ve Photoshopu až přespříliš upravených fotografií plných polonahých či v kožené zbroji oblečených chlapů s „hrozivými“ výrazy snažících se vypadat jako z hlubin temného středověku.

  • Runespell – Aeons of Ancient Blood

    10.8.2017

    H.

    Runespell - Aeons of Ancient Blood

    Runespell je dalším novým jménem na poli podzemního black metalu, které si koleduje o kus pozornosti. Jednočlenného australského projektu se okamžitě ujal renomovaný label Iron Bonehead Productions, pod jehož křídly se letos v květnu objevil první demosnímek „Aeons of Ancient Blood“ – právě o něm si nyní povíme. Sluší se ovšem dodat, že již koncem příštího měsíce na něj naváže také první dlouhohrající deska s názvem „Unhallowed Blood Oath“. Ale té se budeme věnovat až na podzim, až to bude aktuální. „Aeons of Ancient Blood“ představuje Runespell jako kapelu dobrou, nikoliv však originální. Nightwolfův náhled na black metal je tradiční a tradicionalistický, nekonají se žádné experimenty ani snahu o posun černého kovu do nových sfér.

  • Amnutseba – Demo

    3.8.2017

    H.

    Amnutseba - Demo

    Amnutseba patří ke skupinám, které nejsou určeny těm z vás, kdo máte rádi přehled a vyžadujete pokud možno co nejvíce informací, abyste věděli, koho přesně posloucháte. Tento francouzský projekt je totiž na informace o sobě samém skoupý – žádné fotky, žádné internetové stránky nebo profily na sociálních sítích, žádná sestava. Pouze zející prázdnota a nevyjasněná tma, z níž se vynořil jediný důkaz existence – nepojmenovaný demosnímek o čtyřech skladbách, které si bohatě vystačí s římskými číslicemi namísto názvů. Nechť tedy promluví hudba. Na úplně první demosnímek úplně neznámé formace nemají Amnutseba nijak prasácký zvuk. Nahrávka zní na demo poměry docela slušně a nevystraší ani ty posluchače, kteří neholdují podzemním kanálům.

  • Nornír – Urd

    24.7.2017

    H.

    Nornír - Urd

    Není to žádný zázrak v tom smyslu, že byste zde našli něco výjimečného, ale přesto bych řekl, že ípko „Urd“ je relativně důstojná blackmetalová práce. Jedná se o první minialbum německé formace Nornír. V roce 2013 se kapela prezentovala třískladbovým demosnímkem, jejž si vydala ve vlastní režii, ale pro aktuální nahrávku již čtveřice vedená zpěvačkou a kytaristkou Lethian zakotvila u renomovaného labelu Northern Silence Productions. Na to, že je „Urd“ označeno nálepkou minialbum, přináší poměrně slušnou porci materiálu. Sice se zde nacházejí jen čtyři písně, ale jejich stopáže nejsou z nejkratších (samozřejmě jde nalézt i mnohem delší, ne že ne, ale o tom to není), takže se celková hrací doba zastavila na dohled půlhodinové hranici.


Od hudebních fandů pro hudební fandy