Selbst – An Ominous Landscape 10.3.2016 H.  Znáte takový ten pocit, kdy posloucháte nějaké album, víte, že je to dobré, a slyšíte v tom tu kvalitu, ale i tak vás to příliš nebaví? Nepochybuji o tom, že jistě znáte. Většina z nás, ne-li úplně všichni, už tenhle pocit u nějaké nahrávky zažila. A třeba já osobně jej aktuálně mám z minialba „An Ominous Landscape“ od venezuelské smečky Selbst… Selbst nefungují nijak zvlášť dlouho, jen nějakých pár roků, a doposud na kontě nemají žádné dlouhohrající album. V minulosti vydali jeden demosnímek a dvě splitka (s kapelami, o nichž jsem jaktěživ neslyšel, takže se tím nebudeme zatěžovat) a nyní v prosinci sbírku rozšířili o již jmenované EP „An Ominous Landscape“. To nabízí tři skladby pohybující se mezi sedmi a osmi minutami hracího času, což dává dohromady slušnou, více jak 20minutovou stopáž, z níž už lze ... Akral Necrosis / Marchosias – (Inter)section 7.3.2016 H.  Na splitku „(Inter)section“ se potkávají dvě rumunské blackmetalové formace Akral Necrosis a Marchosias. Obě dvě již za sebou něco málo – kde „něco málo“ znamená pár let fungování a pár počinů na kontě – mají. Těmi zkušenějšími jsou v tomto případě Akral Necrosis, kteří letos hrají již jednu dekádu a na rozdíl od svých kolegů už stihli vydat i jedno dlouhohrající album. Já osobně jsem však ani o jedné z těchto dvou kapel doposud nevěděl, a tudíž logicky neznám ani předcházející tvorbu. Poslech „(Inter)section“ jsem tím pádem pojal jako první seznámení s oběma skupinami, které by mohly být potenciálně zajímavé. Nicméně potenciálně znamená pouze to, že tu existuje nějaká možnost toho, že půjde o dobrou muziku, nikoliv však jistota. A jak se záhy prostřednictvím „(Inter)section“ ukázalo, o nic vyloženě dobrého se zde nejedná – ... One Last Shot – First Gear 5.3.2016 Kaša  Frantíci One Last Shot jsou jednou z mnoha kapel, o které pravděpodobně již nikdy neuslyšíte, nicméně proč se neseznámit s jejich prvním EP „First Gear“, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že to, co na něj One Last Shot nacpali, není zdaleka tak špatné, jak bych od úplných začátečníků někde z Paříže očekával. One Last Shot toho za sebou totiž moc nemají, což je vzhledem k tomu, že vznikli teprve v roce 2013 pochopitelné, takže „First Gear“ ve mně vzbuzovalo prakticky cokoli, jen ne očekávání slušné metalové jízdy. Záměrně jsem použili velmi volnou škatulku metal, protože One Last Shot toho mixují vícero a identifikovat jejich hudbu není tak jednoduché, jak by se na první poslech mohlo zdát. Vezměte thrash metal, punk rock, stoner metal, špatku hardcoru a výsledkem je takový mix, který může papírově vzhlížet neforemně ... Ghost Horizon – Astral Possession 3.3.2016 H.  Ghost Horizon je dočista nové jméno na scéně. Jedná se o blackmetalové duo z Phoenixu v Arizoně, které se skládá z Daniela Stollingse (kytara, baskytara) a Uræuse (zpěv, bicí). S nějakou podrobnější historií se pro dnešek nemá cenu zdržovat – jednoduše proto, že Ghost Horizon ještě žádnou nemají. Dle záznamů na Facebooku nějakou (koncertní) aktivitu nejspíš vyvíjeli již v průběhu loňského roku, ale to je vcelku nepodstatné. Důležitý je fakt, že Američané právě servírují svou vůbec první nahrávku, jíž se stalo minialbum s názvem „Astral Possession“. Tak se láskyplně chytněme za ruce a pojďme se společně podívat, zdali ono inkriminované EP stojí za nějakou pozornost. Abych ten verdikt recenze tentokrát nevykecal hned na začátku, zastavme se nejprve u toho, do jaké podoby černého kovu se Ghost Horizon pustili. Američané jsou tak někde na půl cesty dvěma žánrovými formami, jimž se v příslušných kruzích odborně přezdívá ... Gateway – Gateway 28.2.2016 H.  Říká se, že obal prodává. V dnešní internetové době už to asi neplatí s takovou jistotou jako kdysi, ale do jisté míry pořád ano, protože kolikrát je to právě obálka, co člověka donutí si z té záplavy muziky vyzobnout právě tohle album a pustit si jej. Ono co si budeme povídat, nějaká korelace mezi soudností ve vizuální stránce a soudností v hudební stránce prostě bývá. A přesně z tohoto důvodu jsem si pustil i eponymní debut Holanďana (jednotné číslo záměrné) Gateway, na jehož přebalu se nachází výjev tortury, což mi přijde jako adekvátní artwork pro death / doom metal. Jen tak mimochodem, jedná se o obraz ze začátku 18. století od neznámého autora. Co se však týče samotné hudební produkce tohohle jednočlenného projektu, za nímž stojí jistý Robin Van Oyen, ta mě na prdel zas tolik neposadila. Začněme ovšem ... Aversion – Aversion 27.2.2016 H.  Jsou alba, která vyžadují velké množství času a velký počet poslechů, aby je člověk dokázal ocenit a docenit. Jsou ale i alba, jimž ani takové úsilí nijak nepomůže, takže se s nimi člověk pořádně nikdy nesžije. Pak je tu ale také úplně opačný extrém. Hádáte, že mám na mysli nahrávky, které posluchač prokoukne hned po prvním poslechu? Ale co vás nemá, jsou i horší případy. Třeba u „Aversion“ mi stačilo slyšet asi tak první půl minuty (nekecám, fakt půl minuty) úvodního tracku „Espoirs Brises“, aby mi bylo úplně jasné, že tohle bude strašná nuda. A aniž bych se chtěl nějak zbytečně chlubit, buďte si jistí tím, že jsem se v tom prvotním odhadu nijak nemýlil. Aversion je poměrně mladá kanadská smečka, která má na kontě několik málo roků fungování, během nichž ... Oldd Wvrms – Nøt 25.2.2016 H.  Belgičané Oldd Wvrms se hned od počátku svojí cesty prezentují stylem, jenž jasně naznačuje, že tohle nejsou žádná ořezávátka – ani co do hudebního stylu, ani co do kvality hudby. Ačkoliv totiž tahle parta začala své první počiny vydávat teprve v loňském roce, hned od začátku servíruje dost solidní muziku, jež by, nebojím se říct, příznivcům sludge / doom metalu za trochu té pozornosti mohla stát… Jako první si Oldd Wvrms připravili ípko „Mater Serpentium“, které vyšlo v červenci (samozřejmě myšleno v tom loňském) a nabídlo dva vály o 15 minutách. Tomu se sice nyní věnovat nebudeme, ale vězte, že i to je zábavné a oproti dnes recenzované dvojce o nic moc nezaostává. Oním pokračováním, na nějž si nyní posvítíme, je další ípko „Nøt“ pocházející ze září. Na něm už Belgičané přicházejí se čtyřmi songy, jejich souhrnná hrací ... Gian – All Life Erased 23.2.2016 Kaša  Finská pětice Gian na své debutové album čekala dost dlouhých deset let, což pro někoho není zas taková doba, ale když si člověk vezme, že v dnešní uspěchané době je skupina schopna nahrát album v takřka domácích podmínkách a děje se tomu tak i několik měsíců po jejím vzniku, tak je to zatraceně dlouhé období. Těžko říct, co se s kapelou dělo v průběhu její první desetiletky, ovšem pětice demosnímků, z nichž ten první vyšel hned v roce 2006, tedy rok po zrození Gian, značí, že tvůrčím nedostatkem netrpěli. No, to je fuk, hlavní je, že debut „All Life Erased“ je venku, a ještě důležitější je, že není vůbec špatný. Víte, když se nějaká neznámá kapela začne ohánět kombinací melodického thrashe a death metalu, tak si okamžitě vybavím kopírku Children of Bodom a Norther. ... Illness – Trvmna 21.2.2016 H.  Smečka s názvem Illness již v black metalovém podzemí pobíhá nějakou dobu a v průběhu posledních deseti let postupně vyplivla celkem čtyři dlouhohrající desky – z nichž jsem doposud neslyšel ani jedinou. Poprvé jsem se s Illness totiž setkal až předloni na podzim, kdy vydali splitko s polskou kultovkou Arkona. A ačkoliv jsem od toho tehdy nic moc nečekal, Illness své proslulejší kolegy překonali a právě jejich skladba „Zaraza“ byla tím zajímavější, co sedmipalec nabízel. Sice jsem v tehdejší minirecenzi prohlásil, že se díky tomu na starší tvorbu Illness rád podívám, nicméně, musím si nasypat popel na palici, doposud k tomu ještě nedošlo. A v mezičase už tahle kapela složená z Poláků, z nichž minimálně část přebývá v Norsku, stihla do světa vypustit nové ípko. A víte, jak to chodí – ke starším počinům se člověk ne a ne dokopat, ale ... Beneath the Storm – Devil’s Village 19.2.2016 H.  Se slovinským jednočlenným projektem Beneath the Storm jsme se tu již setkali, a to prostřednictvím recenze na loňskou (sakra, teď už vlastně předloňskou) druhou desku s názvem „Evil Reflection“. Igor Shimon, jenž za Beneath the Storm stojí, tehdy předvedl až nečekaně vysokou kvalitu a jeho přístup k extrémnímu doom metalu mě tehdy zaujal. Když jsem tedy zjistil, že se v letošním roce objeví pokračování (už třetí řadové album během tří let), docela jsem se na to i těšil a doufal jsem, že novinka „Devil’s Village“ za svým povedeným předchůdcem nebude nijak zaostávat. Bohužel, právě tohle se stalo, a kdybych musel zvolit vítěze v pomyslném duelu, nemusel moc dlouho přemýšlet nad upřednostněním „Evil Reflection“. Nechci tím tvrdit, že je „Devil’s Village“ nepovedenou nahrávkou, ale předcházející počin byl zejména díky své působivé druhé půli silnější. Nicméně, ... Riverside – Love, Fear and the Time Machine 17.2.2016 Kaša  Jestli se ještě do vydání minulého alba s titulem „Shrine of New Generation Slaves“ dali polští Riverside úspěšně přikrýt žánrovou škatulkou progressive rock / metal, která je provází po celou dobu trvání jejich kariéry, tak mi dovolte říct, že nyní, v souvislosti s uvedením nejnovější desky „Love, Fear and the Time Machine“ na trh, to už není tak úplně pravda. Riverside potvrzují cestu, na níž minule nastoupili, a pomalu a jistě opouštějí progresivní stavbu kompozic a elementy, které skupinu do této žánrové příslušnosti pasovaly, jsou pomalu a jistě eliminovány na naprosté minimum. Riverside s Mariuszem Dudou v čele se zaměřují více na atmosféru a budování nálady, již na posluchače přenášejí, což s sebou nese ruku v ruce relativně přístupnější a k orientaci jednodušší materiál. Riverside se zkrátka mění. Vyvíjí. A stejně jako se proměňuje samotná hudba, začíná se Mariusz cítit mnohem ... Kaeck – Stormkult 15.2.2016 H.  Kaeck je poměrně novým projektem na nizozemské black metalové mapě, na němž se podílí několik místních uličníků. Ti za sebou nemají působení v žádných vysloveně zásadních kapelách, které by se mohly chlubit mezinárodním uznáním, ve všech případech se jedná o formace spíše lokálního významu, ale to nic nemění na tom, že to jsou dle všeho ostřílení borci, kteří se v tom metalovém undergroundu už nějaký ten pátek pohybují. Jak se sami chlubí, účelem Kaeck je tvořit black metal v „nejčistší a původní formě“, a aby toho nebylo málo, debutový počin s názvem „Stormkult“ byl spíchnutý během sedmi týdnů. Fotky členů jsou patřičně podzemní (byť se obešly bez paintů – v tomhle případě mi to přijde jako dobrý tah), obal zase patřičně okultní, tak se na to pojďme podívat. I když, už jen podle první věty předešlého odstavce asi tušíte, jak „Stormkult“ ... The Way I Am – Apocalypse? No Way! 13.2.2016 Kaša  Francouzští The Way I Am vydali své debutové EP „Apocalypse? No Way!“ sice již koncem roku 2014, ale to není překážka v tom, abychom si jej alespoň v krátkosti nemohli představit i s více než ročním zpožděním. O samotné kapele jsem toho nic moc nevypátral, takže se obejdu bez klasických úvodních keců o skupině a její historii a pojďme rovnou na „Apocalypse? No Way!“. Šest skladeb, melodický rock se silným melancholickým nádechem a do toho moderněji střižený alternativní metal s pokusem o growling. To je asi ten úplně nejprostší popis, jímž můžu The Way I Am nějak rozumně představit, a přesto by mohlo být vcelku zřejmé, jak to asi bude znít. Tedy až na jednu maličkost. Taky vám tam nějak nepasuje ten growling? To nejste sami, protože jsem měl stejné pochybnosti, které nezmizely a mám je ... Pale from Sunlight – Love Was Never an Option 11.2.2016 H.  Black metal je styl, který můžu vždy a všude a na všechny způsoby, depresivní odnož nevyjímaje. Nejsem však nekritickým příznivcem stylu a tak nějak pořád (doufám, že relativně střízlivě) vnímám, že ta mrška statistika funguje i tady, takže ta největší žánrová masa patří do okolí průměru a těch podprůměrných věcí je cca stejně jako těch nadprůměrných. Proč o tom mluvím, je asi nasnadě – připravuji si půdu pro prohlášení, že dnes recenzovaná deska „Love Was Never an Option“ do nadprůměrných hodnot zrovna nepatří… Duo Pale from Sunlight pochází ze Spojených států amerických a jedná se o velice mladou formaci. Rokem vzniku je totiž letošek. Američané ovšem nijak nelení a ihned začali přidávat nové položky do své diskografie. Nejprve tak vzniklo pilotní eponymní minialbum z února, na nějž v dubnu navázal řadový debut „Love ... The Sword – High Country 9.2.2016 Kaša  Americká parta The Sword se vcelku rychle vypracovala v jednu z mladých nadějí slibující budoucnost zámořské kytarové muziky. Přesně takhle na ně bylo v dobových článcích nahlíženo někdy v období jejich třetího alba „Warp Riders“, pro nějž se nebáli vytvořit si vlastní sci-fi lyrický koncept, který jednotlivé skladby splétal dohromady. Kousek jistě ambiciózní, ovšem zároveň si na sebe The Sword upletli bič, protože nejen v mých očích bude už navždy každé jejich album podrobeno křížovému srovnání právě s třetí plackou, která naplnila pověry a ukázala se jako opravdu přelomová pro tuto čtveřici. S přibývajícími alby se The Sword vzdalují svým metalovým počátkům, což je fakt, který i přes nepříliš klesající kredit od minulého „Apocryphon“ neslyším úplně rád, protože to byla právě kombinace heavy metalové drsnosti se vzletností starého hard rocku a špetkou stoneru, která na prvních třech albech odzbrojovala ... Odraza – Kir 7.2.2016 H.  Poláci Odraza se předvedli ve vysoké formě hned na svém debutovém počinu „Esperalem tkane“, který vyšel na jaře roku 2014. Na něm nabídli inteligentně pojatý black metal, díky němuž rozšířili už tak početnou rodinu vedlejších projektů okolo kapely Massemord o další zajímavé jméno. Jak už tomu tak ale bývá, v případech takto povedených debutů se vcelku záhy začnou nabízet otázky, co bude dál a jestli se podaří laťku nastavenou prvním počinem vyrovnat… Odraza si jako odpověď na takové dotazy připravili EP s krátkým názvem „Kir“, jež obsahuje jednu jedinou skladbu. Nicméně, ona titulní kompozice není žádným drobečkem, protože trvá celých 20 minut, a navíc se za ní skrývá velice zajímavé pozadí. Jedná se totiž o živý záznam z vystoupení, které Odraza odehráli v někdejší továrně Oskara Schindlera v Krakově, kde se nyní nachází muzeum. Kapela zde vystoupila v rámci akce ... Nocturnalia – Above Below Within 5.2.2016 Kaša  A máme tady další retro rock ze Švédska, který pokračuje na vlně úspěchů kapel jako Ghost a Graveyard. Mladíci Nocturnalia se však nespoléhají jen na okultní atmosféru, ale sahají po podstatě rockové hudby, takže mají blíží spíše ke klasickému rockovému pojetí starých Deep Purple s občasným přídavkem psychedelických postupů Pink Floyd z dávných 70. let. To je dnes už tak provařený hudební námět, že se z toho pomalu a jistě stává (pokud již jí dávno není) módní vlna nepříliš vzdálená šílenosti po všem, co mělo někdy před 10 lety v žánrovém popisu metalcore. Z toho samozřejmě plyne určitá generičnost, kterou tyto kapely nevědomky tvoří a díky které se tvorba těch malých může leckdy i nespravedlivě slévat dohromady a zanikat za úspěchem těch několika vyvolených, kteří ke korytu přišli dříve. A totéž platí o tento švédský kvintent, jejichž „Above Below Within“ ... Third Storm – Tarîtîya Me 3.2.2016 H.  Historie švédské smečky Third Storm je skoro žádná, a přesto docela zajímavá. Formace sice na podzim vydala svůj první větší počin, jímž je EP „Tarîtîya Me“ (právě na něj si teď jen tak mimochodem posvítíme), ale její kořeny se táhnou hluboko do minulosti. Konkrétně až do roku 1986, čili celých 30 let nazpátek. Tehdy Third Storm začali dělat undergroundový osmdesátkový bordel a stihli odehrát jen pár koncertů a natočit nějaký malý počet demíček, jejichž rozšíření bylo tak minimální, až vlastně skoro žádné. Pokud si myslíte, že vám doteď unikal nějaký dobře skrytý kult, buďte v klidu. Third Storm tehdy žádnou díru nikam neudělali, po dvou letech se rozpadli a ani zpětně nijak nezkultovněli. V biografii skupiny se dokonce píše, že tehdy to bylo všem okolo spíš k smíchu a mezi řádky ... The Dystopian Project – Death Leaves an Echo 29.1.2016 Kaša  „Death Leaves an Echo“ je vůbec první hudební prezentací mladé skupiny The Dystopian Project, takže si pojďme ze všeho nejdřív alespoň v krátkosti toto těleso představit. Kapela vznikla v roce 2013 v irském Dublinu, a jak už jsem zmínil, EP „Death Leaves an Echo“ je jejich prvotinou, na níž představují svou verzi melodického metalu s tím, že u mikrofonu nestojí jeden borec, ale The Dystopian Project vsadili vše na karty dvě v podobě zpěvačky a zpěváka. Ti se ve vokálních povinnostech střídají dost pravidelně a bohužel velmi předvídatelně, což je samozřejmě škoda. Pokud si myslíte, že už teď víte, jak to asi zní, tak neházejte flintu do žita, protože se nekoná další variace na kombinování hrubého mužského vokálu s ženskými melodiemi. Po hudební stránce je na The Dystopian Project nejvíc potěšující fakt, že to totiž není klasický ... Xaemora – Kingdom Venom I 27.1.2016 H.  V dnešní recenzi se podíváme na zoubek jedné mladé začínající formaci. Xaemora pocházejí ze St. Louis ve státě Missouri ve Spojených státch amerických a jedná se o (aktuálně) pětičlennou partu, která vznikla koncem roku 2012. Doposud má na kontě jeden krátký demosnímek („Demo 2013“ – nečekaně z roku 2013) a pak o něco ambicióznější počin v podobě EP „Kingdom Venom I“, které vyšlo v listopadu 2014. Právě na něj nyní zaměříme svou pozornost, nicméně by se slušelo zmínit, že Xaemora už pilně pracují na jeho pokračování s názvem „Kingdom Venom II“. Američané se pustili do black metalu, avšak spíše do takové té jeho umírněnější formy. Co tím mám na mysli? Jednoduše to bylo jen takové nepříliš rozklíčovatelné pojmenování toho, že Xaemora hrají klávesový black metal a navíc takový po všech stránkách nenáročný a stravitelný. Přestože se na „Kingdom Venom I“ nachází i docela velké ...
|
